3 VSOL 477/2015-A-11
KSBR 30 INS 7651/2015 3 VSOL 477/2015-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníků a) Aleny anonymizovano , anonymizovano a b) Antonína anonymizovano , anonymizovano , obou bytem Vracov, Okružní 874, PSČ: 696 42, o insolvenčním návrhu dlužníků spojeném se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.3.2015, č.j. KSBR 30 INS 7651/2015-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníků.

Na odůvodnění uvedl, že insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 24.3.2015, se dlužníci-manželé domáhali rozhodnutí o úpadku a jako způsob řešení úpadku navrhli oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud odkázal na ustanovení § 103 odst. 2, § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn (dále jen IZ ) a dovodil, že v bodě 07 formuláře insolvenčního návrhu, určeného pro vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek, dlužníci uvedli, že mají 10 nezajištěných věřitelů v celkové výši 2.247.543 Kč a splátky nejsou schopni včas splácet, jelikož převyšují zabavitelnou část jejich příjmu. Body 17 až 20, v nichž je třeba popsat závazky dlužníků, nebyly vyplněny a dlužníci v nich pouze odkázali na přílohy insolvenčního návrhu. Na tomto skutkovém základě soud uzavřel, že v insolvenčním návrhu absentují především konkrétní informace o splatnosti pohledávek minimálně dvou věřitelů a z insolvenčního návrhu nelze zjistit, zda se dlužníci nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti podle ust. § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ. Je tedy zřejmé, že insolvenční návrh postrádá jednu ze základních náležitostí insolvenčního návrhu požadovanou zákonem, kterou je uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek. Dále soud s odkazem na závěr v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2009, sen. zn. 29 NSČR 7/2008 uvedl, že listinné důkazy ani přílohy nejsou součástí insolvenčního návrhu a předložením důkazů insolvenční navrhovatel plní jen svou povinnost důkazní, přičemž insolvenční soud není povinen v předkládaných důkazech hledat skutečnosti, jež měl insolvenční navrhovatel uvést přímo v insolvenčním návrhu. Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu. Navíc v seznamu závazků není uvedena splatnost závazků dlužníků. Proto soud postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužníků odmítl.

Proti usnesení soudu prvního stupně podali dlužníci včasné odvolání. V něm namítli, že soud prvního stupně je měl vyzvat dle ustanovení § 393 odst. 1,2 IZ k odstranění vad insolvenčního návrhu, proto se v odvolacím řízení domáhají zrušení napadeného usnesení a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužníci se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, domáhali zjištění úpadku a povolení řešení úpadku plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdili skutečnosti uvedené v odůvodnění napadeného usnesení a v jeho bodě 07 dále uvedli máme více věřitelů a všechny závazky jsou po splatnosti více jak 30 dnů a tyto nejsme schopni splácet . K návrhu připojili také listinu označenou jako Řádný seznam závazků v němž označili nevykonatelné, vykonatelné a zajištěné závazky údaji o jejich věřitelích (které označili dle ustanovení § 103 odst. 1 IZ), výší, u vykonatelných závazků, které jsou vymáhány v exekučním řízení, uvedli i příslušný exekuční příkaz a den jeho vydání, a u zajištěných závazků označili i předmět zajištění. U svých dvou nezajištěných nevykonatelných závazků uvedli i výši splátky a den, kdy byla naposledy uhrazena, zda se jedná o měsíční či jiné splátky však neuvedli. Tento seznam závazků není opatřen doložkou správnosti a úplnosti.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 písm. b) IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Jak vyplývá z výše uvedeného, dlužníci v insolvenčním návrhu neuvedli ke svým závazkům mimo počtu věřitelů a celkové výše jejich pohledávek nic dalšího. Z návrhu nelze dovodit nic konkrétního o věřitelích dlužníků a jejich pohledávkách. Proto insolvenční návrh neobsahuje tvrzení o takových okolnostech, z nichž závěr o úpadku dlužníků logicky vzato vyplývá (nejméně dvou věřitelích dlužníků, vůči nimž mají peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky nejsou schopni plnit), což představuje vadu, pro kterou nelze v řízení pokračovat.

Vzhledem k tomu, že dlužníci předložený seznam závazků neopatřili jimi podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný (§ 104 odst. 4 IZ) povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem (§ 104 odst. 1 IZ) řádně nesplnili (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. května 2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011). Proto by z údajů obsažených v seznamu závazků, který dlužníci připojili k insolvenčnímu návrhu, nebylo možno vycházet, ani kdyby obsahoval údaje, z nichž by bylo možno dovodit úpadek dlužníků.

S názorem dlužníků, že soud prvního stupně je měl vyzvat k odstranění vad insolvenčního návrhu postupem podle § 393 odst. 1,2 IZ nelze souhlasit, neboť toto ustanovení se vztahuje na odstranění vad návrhu na povolení oddlužení. Jak plyne z ustanovení § 128 odst. 1 IZ, ustanovení § 43 občanského soudního řádu se v insolvenčním řízení nepoužije, proto soud nebyl povinen dlužníky vyzývat k odstranění vad jejich insolvenčního návrhu.

Z výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně správné a odvolací soud proto postupoval dle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která

v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 23. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu