3 VSOL 463/2014-A-41
KSBR 44 INS 27167/2013 3 VSOL 463/2014-A-41

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužnice Miroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Uherské Hradiště, 1. Máje 1690, PSČ 686 05, zastoupené Ing. Josefem Borákem, bytem Uherské Hradiště, 1. Máje 1690, PSČ 686 05, o insolvenčním návrhu věřitele P.M.T. 2012, s.r.o., se sídlem Uherské Hradiště, Palackého náměstí 231, PSČ 686 01, identifikační číslo 60720735, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.3.2014, čj. KSBR 44 INS 27167/2013-A-19,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zjistil úpadek dlužnice Miroslavy anonymizovano (výrok I.), prohlásil na majetek dlužnice konkurs (výrok II.) s tím, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.), ustanovil insolvenční správkyní Mgr. Irenu Jonákovou (výrok IV.), rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (výrok V.), dále učinil nezbytné výzvy a oznámení podle insolvenčního zákona, včetně nařízení přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů na den 19.6.2014, uložil dlužnici, aby ve stanovené lhůtě 10 dnů sestavila a odevzdala insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů a navrhovateli uložil povinnost zaplatit České republice--Krajskému soudu v Brně soudní poplatek za podaný insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výroky VI. až XIV.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že má za prokázané, že insolvenční navrhovatel má za dlužnicí pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 450/277/07/1/01 ze dne 3.12.2007, ve znění dodatku č. 1. ze dne 5.3.2008, uzavřené mezi Raiffeisenbank a.s., Olbrachtova 2006/9, Praha 4, identifikační číslo 49240901 a dlužnicí Miroslavou anonymizovano , Ing. Josefem Borákem a Markétou Johnovou, dříve Beďačovou, na základě které banka uvedeným klientům poskytla hypoteční úvěr ve výši 4.100.000 Kč, jenž byl následně pro porušení smluvních podmínek ze strany klientů zesplatněn ke dni 8.10.2012 (ve výši 3.749.884,17 Kč). Smlouvou ze dne 24.10.2012 Raiffeisenbank a.s. uvedenou pohledávku postoupila na insolvenčního navrhovatele P.M.T. 2002, s.r.o. Dále uvedl, že dlužnice v průběhu insolvenčního řízení uvedenou pohledávku navrhovatele nezpochybnila. Za tohoto stavu soud prvního stupně uzavřel, že insolvenční navrhovatel je k podání insolvenčního návrhu aktivně legitimován, poněvadž osvědčil, že má za dlužnicí existující splatnou pohledávku. Z hlediska posouzení, zda dlužnice je v úpadku, vyšel soud prvního stupně dále ze zjištění, že společnost Enigma ČR a.s., se sídlem Uherské Hradiště, Palackého náměstí 231, identifikační číslo 25251511, má za dlužnicí další pohledávku ve výši 1.439.167,08 Kč, jež byla doložena notářským zápisem-dohodou o uznání dluhu, o jeho splátkách a dohodou o vykonatelnosti notářského zápisu č.j. NZ 201/2008, N 199/2008, sepsaného dne 27.11.2008 notářkou JUDr. Pavlu Dvořákovou. Jak se z odůvodnění rozhodnutí dále podává, soud prvního stupně dovodil, že dlužnice není schopna plnit tyto své peněžité závazky, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Kromě toho dlužnice přes výzvu a poučení v usnesení ze dne 2.10.2013, č.j. KSBR 44 INS 27167/2013-A-4 nesplnila povinnost předložit soudu úplné a řádné seznamy, když dlužnicí předložené seznamy neobsahují zákonem požadované náležitosti, přičemž nesrovnalosti v nich dlužnice nebyla schopna vysvětlit ani u jednání. Soud prvního stupně proto rozhodl o úpadku dlužnice a s rozhodnutím o úpadku spojil rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem, který bude řešen jako konkurs nepatrný podle ustanovení § 314 odst. 1 insolvenčního zákona.

Proti výrokům I. a II. tohoto usnesení podala dlužnice odvolání, doplněné podáním ze dne 6.5.2014, doručeným soudu dne 12.5.2014. Z obsahu odvolání je zřejmé, že odvolatelka existenci závazku vůči insolvenčnímu navrhovateli ze smlouvy o úvěru č. 450/277/07/1/01, splatného ke dni 8.10.2012 ve výši 3.749.884,17 Kč, nezpochybňuje a nezpochybňuje existenci ani dalšího svého splatného závazku vůči věřiteli Enigma ČR a.s., když v tomto směru pouze namítá, že jeho výše je nižší a činí pouze částku 621.482 Kč. Insolvenčnímu navrhovateli však vytýká, že nemravně a účelově nechal narůst její závazek z úvěrové smlouvy za dobu, kdy byl postoupen bankou dne 24.10.2012 do podání insolvenčního návrhu

1.10.2013, neboť záměrně nesplnil tzv. společnou partnerskou dohodu . Ta měla spočívat v tom, že insolvenční navrhovatel odkoupí od dalšího věřitele dlužnice-společnosti CANABA-Pozemní stavby s.r.o.-její závazek, vyplývající z uvedeného notářského zápisu ze dne 27.11.2008, pro který byla na jejich rodinný dům nařízena exekuce, poté pomůže dlužnici rodinný dům prodat a z výtěžku prodeje budou uhrazeny všechny její závazky vůči navrhovateli. Odvolatelka namítala, že insolvenční navrhovatel zastoupený panem Leštinským odmítl uzavřít tuto dohodu v písemné formě, a přestože ji nezpochybnil , dohodu nesplnil. Další její závazek vůči společnosti CANABA s.r.o.-Pozemní stavby s.r.o. totiž neodkoupil insolvenční navrhovatel, nýbrž společnost Enigma ČR a.s., za níž také jednal Mgr. David Leštinský. Pro chytračení a taktizování insolvenčního navrhovatele tak v mezidobí narostl závazek dlužnice z původní částky 3.749.884,17 Kč (nyní na částku 4.428.836.08 Kč), čímž došlo k jejímu obrovskému předlužení. Odvolatelka rovněž poukazovala na to, že ke dni postoupení pohledávky na insolvenčního navrhovatele dne 24.10.2012 měla hodnota jejího rodinného domu, jehož prodejem měl být dluh saturován, činit částku 5.490.000 Kč, a pokud by insolvenční navrhovatel splnil společnou partnerskou dohodu , po uskutečněném prodeji rodinného domu a po uhrazení dluhu insolvenčnímu navrhovateli ve výši 3.750.000 Kč a 621.482 Kč by zbyla částka 1.120.000 Kč. Insolvenční navrhovatel záměrně nechal dluh narůst do uvedené výše, a k umoření navýšeného závazku dlužnice již nebude stačit ani hodnota případně prodaného rodinného domu. V jednání Mgr. Leštinského spatřuje odvolatelka podvod, v důsledku něhož došlo k jejímu zneužití. Dále odvolatelka soudu prvního stupně vytýkala, že při jednání dne 30.1.2014 došlo k porušení § 5 odst. a) insolvenčního zákona, neboť když chtěla zdůraznit některé body svého odvolání a poukázat na opakované zneužívání postavení věřitele s ohledem na jednotlivé smlouvy a na nemravné obohacování věřitele, byla opakovaně samosoudcem přerušena s tím, že ať prý uvede do protokolování cokoliv, vše jí bude zamítnuto . Odvolatelka má za to, že insolvenční soud se měl zabývat otázkou zneužívání postavení věřitele, což je podle jejího názoru z celé kauzy evidentní.

Insolvenční navrhovatel se ve svém vyjádření k odvolání dlužnice se závěry soudu prvního stupně ztotožnil. Poukázal, že dlužnice v průběhu celého insolvenčního řízení pohledávku insolvenčního navrhovatele nezpochybnila. Nezpochybnila existenci ani dalšího závazku vůči věřiteli Enigma ČR a.s., pouze namítala, že pohledávka je důvodná pouze ve výši 621.482 Kč, což však ničím nedoložila. V této souvislosti insolvenční navrhovatel poukázal na usnesení NSČR 72/2011-A-195 (MSPH 99 INS 1516/2009), v němž Nejvyšší soud zaujal právní názor, že pro účely insolvenčního řízení a osvědčení věcné legitimace navrhovatele postačí, je-li doložena alespoň část pohledávky. Odvolatel dále uvedl, že závazek dlužnice ve vztahu ke společnosti Enigma ČR a.s. je nesporný ve výši 621.482 Kč, a že jej dlužnice není schopna uhradit. Dále poukázal, že dlužnice také nesplnila povinnost předložit soudu povinné seznamy ve smyslu § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona, neboť přes výzvu a poučení soudem dlužnicí předložené seznamy neobsahují zákonem požadované náležitosti, jsou v nich nesrovnalosti, které dlužnice nebyla schopna vysvětlit ani při ústním jednání před soudem prvního stupně dne 30.1.2014. V seznamu majetku, předloženém dlužnicí, není uveden dům č.p. 1690 a s ním související pozemky v k.ú. Mařatice a podrobný popis nemovitostí v k.ú. Bystřice pod Lopeníkem, jež vlastní, v seznamu závazků pak dlužnice uvedla údaje závazky nemám , přičemž v něm není zmínka o závazku vůči věřiteli z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené s Raiffeisenbank a.s., ani o závazku vůči společnosti Enigma ČR a.s. z titulu smlouvy o dílo uzavřené s CANABA-Pozemní stavby, s.r.o., kdy v obou případech se jedná o zajištěné věřitele. Podle § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona tak nastala vyvratitelná právní domněnka o úpadku dlužnice ve formě platební neschopnosti, kterou dlužnice nevyvrátila.

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení uvedeného zákona, zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné. Vady uvedené v ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř. se z obsahu spisu nepodávají.

Námitka odvolatelky koncentrující se do tvrzení o porušení jejích procesních práv u jednání v řízení před soudem prvního stupně dne 30.1.2014 důvodná není. Podle obsahu protokolu o jednání Krajského soudu v Brně ze dne 30.1.2014 soud prvního stupně umožnil přítomné dlužnici vyjádřit se k insolvenčnímu návrhu věřitele (dlužnice odkázala na své písemné vyjádření), umožnil dlužnici vyjadřovat se k provedeným důkazům, podat vysvětlení k dotazům soudu a přednést závěrečný návrh, dle údaje uvedeného v protokole, přítomní účastníci neměli žádné námitky k protokolaci ani nežádali přehrání pořízeného záznamu. Z protokolu o jednání vytýkané jednání soudu ani jiné porušení procesních práv dlužnice ve smyslu § 5 písm. a) IZ ani soudem nevyplývá, a nevyplývá z něj, že by došlo k porušení procesních práv účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 117 a násl. o.s.ř. V této souvislosti odvolací soud dodává, že podle § 117 odst. 1 o.s.ř. je zákonným právem předsedy senátu udělovat a odnímat účastníkům řízení slovo a činit vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednáním. V daném případě je zřejmé, že soud prvního takto postupoval.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení bylo zahájeno u soudu prvního stupně dne 1.10.2013 na základě insolvenčního návrhu věřitele P.M.T. 2002, s.r.o., který tvrdí, že má ke dni 30.9.2013 vůči dlužnici pohledávku v celkové výši, 4.925.909,70 Kč, vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 3.12.2007 č. 450/277/07/1/01, na základě které právní předchůdce insolvenčního věřitele (Raiffeisenbank a.s.) poskytl dlužnici, jejímu manželovi Ing. Josefu anonymizovano a Markétě Johnové (dříve Beďačové) úvěr ve výši 4.100.000 Kč. Dne 5.3.2008 byl k úvěrové smlouvě uzavřen dodatek č. 1. Dlužnice své závazky vůči Raiffeisenbank a.s. z úvěrové smlouvy řádně neplnila, proto došlo k zesplatnění všech finančních závazků ze smlouvy v souhrnné výši 3.749.884,17 Kč ke dni 8.10.2012, a poté smlouvou ze dne 24.10.2012 společnost Raiffeisenbank a.s. postoupila uvedenou pohledávku na insolvenčního navrhovatele, což bylo dlužnici oznámeno dne 1.11.2012. V mezidobí, od postoupení pohledávky na insolvenčního navrhovatele, došlo k nárůstu pohledávek na celkovou částku 4.925.909,70 Kč. Navrhující věřitel dále uvedl, že dlužnice je v prodlení i s úhradou dalšího závazku vůči společnosti Enigma ČR a.s., se sídlem Uherské Hradiště, Palackého náměstí 231, identifikační číslo 25251511 ve výši jistiny 748.877 Kč, splatné posupně v období od 12.5.2009 do 12.11.2010. Pohledávka vznikla z titulu nedoplatku ceny díla na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi společností CANABA-Pozemní stavby, s.r.o., jako zhotovitelem, a dlužnicí a jejím manželem, jako objednateli. Tato pohledávku byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 26.4.2013 postoupena původním věřitelem společností CANABA-Pozemní stavby, s.r.o. na postupitele společnost Enigma ČR a.s. Podle tvrzení insolvenčního věřitele tak má dlužnice více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky déle než tři měsíce po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit. Usnesením ze dne 2.10.2013, č.j. KSBR 44 INS 27167/2013-A-4 vyzval soud prvního stupně dlužnici, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila k insolvenčnímu návrhu věřitele, připojila listiny, jichž se bude případně dovolávat, a dále aby ve smyslu ustanovení § 128 odst. 3 a § 104 odst. 1 IZ ve stanovené lhůtě 15 dnů předložila seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců, podle podrobných pokynů, s tím, že ve všech předložených seznamech musí dlužnice výslovně uvést, že jsou správné a úplné a musí je podepsat. Současně dlužnice byla mimo jiné poučena o tom, že nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, bude mít insolvenční soud za to, že dlužnice není schopna plnit své peněžité závazky (podle § 3 odst. 2 písm. d/ IZ). Soud prvního stupně poskytl dlužnici další podrobné poučení, že dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením, může ve smyslu ustanovení § 389 a násl. IZ podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu návrh na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 2.10.2013, č.j. KSBR 44 INS 27167/2013-A-5 uložil insolvenční soud společnosti Enigma ČR a.s., aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělila, zda má za dlužnicí pohledávku, její výši, vykonatelnost, právní důvod a termín její splatnosti, a pokud ano, aby ji doložila listinami. Podáním ze dne 10.10.2013, doručeným soudu prvního stupně dne 15.10.2013, společnost Enigma ČR a.s. soudu prvního stupně sdělila, že má vůči dlužnici pohledávku vyplývající ze smlouvy o dílo č. 56707 na výstavbu rodinného domu typu Clasik , uzavřené dne 5.12.2007 mezi společností CANABA-Pozemní stavby, s.r.o., dlužnicí a jejím manželem Ing. Josefem Borákem. Tento svůj závazek dlužnice spolu s manželem uznala v dohodě o uznání dluhu, o jeho splátkách, a o vykonatelnosti notářského zápisu, sepsané notářkou JUDr. Pavlou Dvořákovou dne 27.11.2008, pod č.j. NZ 201/2008, N 199/2008, v celkové výši 862.514 Kč, postupně splatný v období od 11.5.2009 do 11.11.2010, přičemž z první splátky byla uhrazena pouze částka 113.637 Kč, zbytek již uhrazen nebyl a dlužnici zbývá uhradit na jistině částku 748.877 Kč, s tím, že pohledávka je již v této výši vykonatelná na základě uvedeného notářského zápisu. K vymožení nedoplatku ceny díla ve výši 748.877 Kč probíhá u Exekutorského úřadu Ústí nad Labem, soudní exekutor JUDr. Vratislav Pospíšil, se sídlem Velká Hradební 47, Ústí nad Labem, pod č.j. 0136 Ex 1569/11 exekuční řízení, a to na základě usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13.12.2011, č.j. 4 EXE 740/2011-12. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26.4.2013 byla pohledávka postoupena z postupitele na společnost Enigma ČR a.s. Ke dni 10.10.2013 má za dlužnicí uvedenou pohledávku spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou v celkové výši 1.439.167,08 Kč. Své tvrzení věřitel doložil připojenými listinami. Ve svém vyjádření ze dne 16.10.2013, doručeném soudu prvního stupně 29.10.2013, dlužnice podrobně popsala, že smlouva o úvěru s Raiffeisenbank a.s. o poskytnutí úvěru byla uzavřena z důvodu výstavby vzorového rodinného domku , kterou prováděla společnost CANABA-Pozemní stavby, s.r.o. Vůči této společnosti zůstal závazek vyplývající ze smlouvy o dílo. V únoru 2012 již dlužnice nebyla schopna splácet ani úroky z poskytnuté hypotéky, a nebyl ani potencionální kupec na prodej vzorového rodinného domku. Dlužnice dále popsala, že dne 24.10.2013 byla insolvenčním navrhovatelem, zastoupeným panem Leštinským, informována o postoupení závazků vůči Raiffesenbank a.s. na společnost P.M.T.2000 s.r.o. s tím, že došlo k jednání ohledně úhrady tohoto dluhu, insolvenční navrhovatel navrhl odkoupení pohledávky od společnosti CANABA-Pozemní stavby, s.r.o. za 20% hodnoty dluhu, přitom uvedená společnost požadovala zaplacení pohledávky ve výši 500.000 Kč, představující 70% její hodnoty, na což však insolvenční věřitel nepřistoupil. Dlužnice dále uvedla, že s insolvenčním navrhovatelem jednala s výsledkem, že dojde k prodeji vzorového rodinného domku , a pokud se prodá za částku 4.500.000 Kč, bude ukončen vzájemný vztah a dlužnici zůstane jiný rodinný domek po rodičích. Písemný zápis dohody byl však zástupcem insolvenčního navrhovatele panem Leštinským zamítnut . Poté se v květnu 2013 dozvěděla, že závazek vůči společnosti CANABA-Pozemní stavitelství s.r.o. nebyl převeden na insolvenčního navrhovatele, nýbrž na společnost Enigma ČR a.s. Na závěr vyjádření pod označením Ad III. se nachází sdělení a) že dlužnice má starší rodinný dům po rodičích a některé drobné pozemky v Bystřici p. Lop., k.ú. Bystřice p. Lop., vše obsaženo na LV 175, že věci osobní potřeby ani pohledávky nemá, b) že závazky nemá a d) že zaměstnance nemá. Pod tímto sdělením se nachází podepsané prohlášení, že výše uvedené údaje jsou správné a úplné. Dne 31.12.2013 bylo soudu prvního stupně doručeno podání insolvenčního navrhovatele, v němž sdělil, že dne 23.12.2013 byla uhrazena částka 800.000 Kč Markétou Johnovou (dříve Beďačovou), jako další spoludlužnicí z úvěrové smlouvy ze dne 3.12.2007, a že si věřitel tuto částečnou úhradu započítá na jistinu, úroky a úroky z prodlení v souladu s úvěrovou smlouvou. Dluh jistiny spolu s příslušenstvím činí tedy celkem částku 4.428.836,08 Kč. U jednání v řízení před soudem prvního stupně dne 30.1.2014 insolvenční navrhovatel poukázal na to, že dlužnice přes výzvu a poučení soudem prvního stupně v usnesení ze dne 2.10.2013 uloženou povinnost předložit řádné seznamy podle § 104 IZ nesplnila, neboť v seznamu majetku neuvedla dům č.p. 1690 a s ním související pozemky v k.ú. Mařatice, chybí rovněž podrobný popis nemovitostí v k.ú, Bystřice pod Lopeníkem. V seznamu závazků dlužnice uvedla, že závazky nemá, aniž zmínila existenci závazků jak vůči navrhovateli, tak vůči společnosti Enigma ČR a.s., přičemž v obou případech se jedná o zajištěné věřitele. Soud prvního stupně provedl dokazování účastníky předloženými listinami. U jednání dlužnice uvedla, že její závazek vůči společnosti Enigma ČR a.s. činí podle jejího názoru pouze částku 621.482 Kč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 105 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu připojit její přihlášku.

Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje ve smyslu § 105 IZ své oprávnění podat insolvenční návrh (srov. ustanovení § 97 IZ), tedy aktivní legitimaci, a současně zčásti naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, neboť zjištění existence splatné pohledávky navrhovatele má význam jakožto jedno ze zjištění potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že navrhující věřitel prokázal svoji aktivní věcnou legitimaci, když doložil, že má vůči dlužnici splatnou pohledávku minimálně ve výši 3.749.884,17 Kč, která na něj byla postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.10.2012, uzavřené mezi společností Raiffeisenbank a.s., jako postupitelem, a insolvenčním věřitelem jako postupníkem. Existenci pohledávky v uvedené výši dlužnice ani v odvolacím řízení nezpochybňovala, namítala pouze, že v důsledku údajného nemravného jednání insolvenčního navrhovatele došlo k jejímu navýšení na nyní celkovou částku 4.428.836,08 Kč. Taková námitka však ve vztahu k závěru o existenci tvrzené pohledávky insolvenčního věřitele nemá žádný relevantní význam, neboť se jí rozporuje toliko výši uplatněné pohledávky.

V této souvislosti odvolací soud poukazuje na to, že soudní praxe se ustálila na názoru, že k osvědčení aktivní legitimace insolvenčního věřitele domáhat se vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka podle § 97 odst. 3 a § 105 insolvenčního zákona zpravidla postačí, aby navrhující věřitel osvědčil svou tvrzenou pohledávku za dlužníkem alespoň v určité výši. Pro účely posouzení věcné legitimace není tedy nezbytné znát (osvědčit) přesnou výši pohledávky insolvenčního navrhovatele za dlužnicí; postačí, aby byla doložena alespoň její část (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2012, č.j. MSPH 99 INS 1516/2009, 29 NSČR 72/2011-A-195).

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem soudu prvního stupně, že byla osvědčena i existence dalšího věřitele-společnosti Enigma ČR a.s.-s vykonatelnou pohledávkou minimálně ve výši 621.482 Kč, vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne 5.12.2007, uzavřené se zhotovitelem CANABA-Pozemní stavby, s.r.o., jež byla dlužnicí a jejím manželem uznána formou notářského zápisu ze dne 27.11.2008 notářky JUDr. Pavly Dvořákové ve výši 862.514 Kč s tím, že tato pohledávka se stala vykonatelnou a dlužnice svolila k tomu, aby ve smyslu § 274 písm. e) o.s.ř. byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí. Tato vykonatelná pohledávka byla postoupena společnosti Enigma ČR a.s. smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26.4.2013. Dlužnice přitom existenci této pohledávky nezpochybnila, namítala pouze, že je důvodná v rozsahu částky 621.482 Kč (a nikoliv v přihlášené výši 1.439.167,08 Kč). Tato námitka je však-jak bylo již shora vyloženo-bez významu.

Odvolací soud tak uzavírá, že v řízení bylo osvědčeno naplnění všech znaků úpadků dlužnice ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ. Byla doložena mnohost věřitelů (nejméně dvou) a existence pohledávek déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Neschopnost dlužnice hradit své splatné závazky se předpokládá, neboť doložené závazky vůči svým věřitelům neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ) a kromě toho dlužnice nesplnila povinnost předložit řádné seznamy podle § 104 odst. 1 IZ, kterou jí uložil insolvenční soud (§ 3 odst. 2, písm. d/ IZ).

Soud prvního stupně správně spojil s rozhodnutím po úpadku ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 IZ i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku tak, že tento úpadek bude řešen konkursem, neboť dlužnice je osobou, u které insolvenční zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací. Řešení úpadku dlužnice oddlužením pak v případě dlužnice nepřipadá v úvahu, neboť dlužnice ve stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení, ač byla o této možnosti řádně poučena, nepodala.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci a navrhujícímu věřiteli se však též doručuje zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci 26. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu