3 VSOL 463/2013-B-74
KSOS 39 INS 315/2008 3 VSOL 463/2013-B-74

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka Jiřího Hechta, Žižkova 709, 783 53 Velká Bystřice, identifikační číslo osoby 61 98 12 90, o zproštění funkce insolvenčního správce, rozhodl o odvolání Ing. Richarda Benýška, Šemberova 66/9, 772 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.4.2013 č.j. KSOS 39 INS 315/2008-B-63

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zprostil insolvenčního správce Ing. Richarda Benýška funkce (výrok I.) a výrokem II. ustanovil novým insolvenčním správcem dlužníka Ing. Martina Koubka.

V důvodech usnesení uvedl, že na základě insolvenčního návrhu dlužníka bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž soud usnesením ze dne 26.2.2008 č.j. KSOS 39 INS 315/2008-A-6 zjistil úpadek dlužníka, prohlásil na jeho majetek konkurs a ustanovil insolvenčního správce, usnesením ze dne 6.3.2008 byl odvolán původní insolvenční správce a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Richard Benýšek. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásili dva zajištění věřitelé, a to věřitel č. 6 Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení a věřitel č. 8 Finanční úřad v Olomouci. Předmětem zajištění pohledávek obou věřitelů byl podíl o velikosti id. 1/2 na nemovitostech, a to provozním objektu č.p. 127 a pozemcích parcelních čísel 1762, 1765, 1766 a 1767, vše zapsáno na LV č. 1250 pro obec Hlubočky, katastrální území Hlubočky (dále jen podíl na nemovitostech ), který byl pojat do soupisu majetkové podstaty. Z obsahu spisu učinil soud následující zjištění:

-ze zprávy insolvenčního správce o průběhu řízení ze dne 22.6.2012, že správce projednával nabídku na odkup zajištěných nemovitostí s obcí Hlubočky za kupní cenu 800.000 Kč; -ze zprávy insolvenčního správce o průběhu řízení ze dne 16.7.2012, že správce uzavřel kupní smlouvu na prodej nemovitostí se společností Tomáš Langer s.r.o.; -ze souhlasu zástupce věřitelů ze dne 16.1.2012, že Finanční úřad v Olomouci jako zástupce věřitelů udělil souhlas s prodejem nemovitostí obci Hlubočky za kupní cenu 800.000 Kč; -z podání zajištěného věřitele Finančního úřadu v Olomouci ze dne 7.8.2012, že zajištěný věřitel udělil pokyn k prodeji nemovitostí obci Hlubočky za kupní cenu 805.000,-Kč dle nabídky kupní ceny ze dne 6.8.2012, -z podání zajištěného věřitele Česká správa sociálního zabezpečení ze dne 4.7.2012, že zajištěný věřitel udělil souhlas prodejem nemovitostí mimo dražbu nejvyšší nabídce; -z podání zajištěného věřitele Česká správa sociálního zabezpečení ze dne 8.8.2012, že tento zajištěný věřitel se připojil k pokynu Finančního úřadu v Olomouci ze dne 7.8.2012 s tím, že nemovitost má být prodána obci Hlubočky za nabídnutou kupní cenu 805.000 Kč; -podáním ze dne 14.8.2012 insolvenční správce odmítl pokyny zajištěných věřitelů s odůvodněním, že nabídka obce Hlubočky na odkup nemovitostí za 805.000 Kč mu nebyla vůbec doručena. Obec Hlubočky navíc trvá na vyklizení nemovitosti insolvenčním správcem, což by zatížilo majetkovou podstatu. Pokyny obou zajištěných věřitelů nebyly shodné, když Finanční úřad v Olomouci trval na prodeji nemovitostí obci Hlubočky, zatímco Česká správa sociálního zabezpečení udělila pokyn prodat nemovitosti nejvyšší nabídce. Nejvyšší nabídku učinila společnost Tomáš Langer s.r.o., se kterou insolvenční správce uzavřel kupní smlouvu; -dne 20.8.2012 insolvenční správce požádal soud o přezkoumání pokynů zajištěných věřitelů; -z podání společnosti Tomáš Langer s.r.o. ze dne 21.9.2012, že společnost uzavřela s insolvenčním správcem dne 9.7.2012 kupní smlouvu na předmětné nemovitosti a dne 12.7.2012 byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, vkladové řízení vedené pod sp. zn. V-6829/2012-805 katastrální úřad přerušil, vyzval správce k doložení potřebných dokladů a vlastnické právo společnosti nezapsal; -podáním ze dne 31.12.2012 požádali soud manželé Vaškovi, bývalí spoluvlastníci id. 1/2 nemovitostí, aby uložil insolvenčnímu správci provést vyúčtování přijatých náhrad za nájem nemovitostí a nákladů spojených s jejich údržbou, neboť insolvenční správce bez nájemní smlouvy přenechal do užívaní nemovitosti, aniž by spoluvlastníkům poukázal prostředky za užívaní jejich poloviny. Tvrdili, že se dohodli se správcem na vyúčtování při prodeji nemovitostí, svůj poloviční podíl na nemovitostech prodali společnosti Tomáš Langer s.r.o. smlouvou ze dne 9.7.2012, vlastnické právo ke druhému podílu však nebylo převedeno a insolvenční správce přes urgence vyúčtování neprovedl; -při slyšení dne 15.1.2013 insolvenční správce uvedl, že dne 9.7.2012 uzavřel kupní smlouvu s Tomášem Langrem s.r.o. , vycházel z pokynu zajištěného věřitele České správy sociálního zabezpečení prodat nemovitosti nejvyšší nabídce, kterou učinila právě společnost Tomáš Langer s.r.o., nabídka obce Hlubočky byla navýšena z 800.000 Kč na 805.000 Kč až dodatečně po zasedání zastupitelstva obce dne 10.9.2012, dále přislíbil, že projedná vzájemné vyúčtování příjmu a výdajů za pronájem nemovitostí s manžely Vaškovými ve lhůtě 14 dnů; -při jednání konaném dne 11.2.2013 zajištěný věřitel č. 8 Finanční úřad v Olomouci setrval na pokynu, aby byl podíl na nemovitostech prodán obci Hlubočky, která o ně jevila zájem od zahájení insolvenčního řízení, za nabídnutou cenu 805.000 Kč, což bylo insolvenčnímu správci známo, podle názoru zajištěného věřitele správce jednal proti jeho stanovisku i stanovisku druhého zajištěného věřitele č. 6 České správy sociálního zabezpečení, když podíl na nemovitostech prodal bez souhlasu věřitelů společnosti Tomáš Langer s.r.o. za kupní cenu 805.000 Kč; -insolvenční správce u jednání dne 11.2.2013 uvedl, že uzavřel smlouvu s Tomášem Langrem , neboť jeho nabídka byla vyšší a měl za to, že je výhodnější i proto, že tyto nemovitosti nepožadoval vyklidit.

Na základě těchto skutečností soud prvního stupně dospěl k závěru, že insolvenční správce zcela zásadně porušil své povinnosti při zpeněžování zajištěného majetku dlužníka, protože uzavřel dne 9.7.2012 kupní smlouvu se společností Tomáš Langer s.r.o., aniž by měl k dispozici pokyn zajištěného věřitele č. 8 Finanční úřad v Olomouci, který již v souhlasu ze dne 16.1.2012, se jako zástupce věřitelů, vyjádřil, že nemovitosti mají být prodány obci Hlubočky. Zajištění věřitelé mohou udělit pokyny ke zpeněžení jedině společně (§ 293 IZ). Insolvenční správce až po podpisu kupní smlouvy a podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podáním ze dne 14.8.2012 odmítl pokyny zajištěných věřitelů a až dne 20.8.2012 požádal o jejich přezkoumání soudem. Tento postup správce je nepřípustný, neboť nelze nejprve zpeněžit zajištěný majetek a až následně žádat soud o přezkoumání pokynů zajištěných věřitelů. Při zpeněžení majetku, který slouží k zajištění pohledávek, prodejem mimo dražbu, je podmínkou účinnosti smlouvy o prodeji (nejde-li o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením a o věci běžně zcizované při pokračujícím provozu dlužníkova podniku) souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru dle § 289 IZ (v této souvislosti soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 12.3.2012 č.j. KSCB 26 INS 4392/2008, 1 VSPH 194/2012-B-36). Insolvenční správce přistoupil k prodeji podílu na nemovitostech mimo dražbu společnosti Tomáš Langer s.r.o. bez souhlasu zástupce věřitelů, bez souhlasu soudu i bez společného pokynu zajištěných věřitelů. Tímto svým jednáním porušil závažným způsobem své povinnosti. Dále měl soud prvního stupně za prokázané podáním manželů Vaškových, že insolvenční správce neprovedl řádné vyúčtování přijatého nájemného a služeb spojených s užíváním podílu na nemovitostech, ačkoli tak měl učinit do 14 dnů od jednání dne 15.1.2013. Soud prvního stupně proto pro porušení jeho povinností zprostil insolvenčního správce Ing. Richarda Benýška jeho funkce a současně rozhodl o ustanovení nového insolvenčního správce.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal Ing. Richard Benýšek (dále jen odvolatel ) obsáhlé odvolání. Namítal, že důvody pro jeho zproštění nejsou dány, byť není schopen vyvrátit argumentaci soudu a tvrdil, že ohledně prodeje podílu na nemovitostech obdržel dvě nabídky, jednu od společnosti Tomáš Langer s.r.o. a druhou od obce Hlubočky, přičemž nabídka od společnosti byla výhodnější, neboť byla cenově vyšší. O této skutečnosti informoval oba zajištěné věřitele, kteří prodej podílu na nemovitostech společnosti Tomáš Langer s.r.o. schválili , byť odvolatel pouze disponoval jedním písemným souhlasem . Dále tvrdil, že společnost Tomáš Langer s.r.o. je spoluvlastníkem druhého podílu na nemovitostech, jemuž svědčí zákonné předkupní právo, přičemž ke dni vydání napadeného usnesení neexistovaly žádné indicie , že obec Hlubočky nabídla lepší podmínky koupě, a pokud by zajištění věřitelé setrvali na svém pokynu k prodeji podílu na nemovitostech obci, musel by nabídnout jeho koupi společnosti jako druhému spoluvlastníkovi nemovitosti. Podle odvolatele uzavření kupní smlouvy se společností, která složila k jeho rukám kupní cenu, bylo úkonem ve prospěch majetkové podstaty i zajištěných věřitelů a následná změna pokynu zajištěných věřitelů tak, že spoluvlastnický podíl má být prodán obci Hlubočky je dle něj jen obtížně pochopitelná . Odvolatel uvedl, že obec i zajištěný věřitel opakují, že se nabídky liší o pouhých 5.000 Kč, ač jsou tato tvrzení lživá, neboť doložil věřitelům, že fakticky se rozdíl v nabídkách lišil v řádech statisíců . V odvolání rovněž sdělil, že mu rozhodně není jedno, co se s vybranými prostředky stane, avšak je toho názoru, že zajištěný věřitel zajišťující správu veřejnoprávních prostředků nemá co trvat na prodeji méně výhodnější nabídce a že jestliže v době, kdy se ukazuje, že nejefektivnější prošustrování veřejných prostředků lze realizovat přes veřejnou správu odmítne pokyn, který nesměřuje k nejvyšší a nejvýhodnější nabídce, má být soudem a věřiteli pochválen a ne odvoláván . K výtce, že nepředložil vyúčtování příjmů s užíváním podílu manželů Vaškových na nemovitostech, uvedl, že ti umožnili v nemovitostech ubytování třetím osobám a měly jim být vypláceny prostředky z titulu příspěvků na bydlení. Proto se snažil, dosud bezúspěšně, u příslušných orgánů tento stav ověřit. Dokud nebude postaveno najisto, zda a kolik peněž přijali manželé Vaškovi na těchto plněních, není možno vyúčtování provést. Podle odvolatele nelze odhlédnout od skutečnosti, že fakticky již došlo k úplnému zpeněžení podstaty a jmenování nového insolvenčního správce postrádá ekonomické opodstatnění. Z těchto důvodů navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se odvolatel nezprošťuje z funkce insolvenčního správce dlužníka Jiřího Hechta.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Nad rámec zjištění soudu prvního stupně, jak jsou rekapitulována shora, z obsahu spisu vyplývá následující:

-dle zprávy odvolatele ze dne 4.1.2012 obec Hlubočky dne 15.12.2011 zaslala nabídku na odkoupení podílu na nemovitostech a odvolatel si vyžádal stanovisko zástupce věřitelů; -zajištěný věřitel č. 8 Finanční úřad v Olomouci jako zástupce věřitelů přípisem ze dne 16.1.2012 vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí obci Hlubočky za cenu 800.000 Kč s přihlédnutím k opakovaným neúspěšným pokusům o zpeněžení nemovitostí ve spoluvlastnictví dlužníka a manželů Vaškových; -zajištěný věřitel č. 6 Česká správa sociálního zabezpečení se přípisem ze dne 18.1.2012 bezvýhradně připojil k pokynu zajištěného věřitele Finančního úřadu v Olomouci ze dne 16.1.2012, kterým tento věřitel formuloval podmínky zpeněžení předmětu zástavy (tento přípis zaslal odvolatel soudu jako přílohu jeho žádosti o přezkoumání pokynu zjištěného věřitele ze dne 20.8.2012); -dle zprávy odvolatele ze dne 22.6.2012 (doručené na výzvu soudu) mezi ním a obcí Hlubočky probíhají jednání o odkoupení podílu na nemovitostech; -z přípisu zajištěného věřitele č. 6 Česká správa sociálního zabezpečení ze dne 4.7.2012, že zajištěný věřitel udělil souhlas s prodejem nemovitostí mimo dražbu nejvyšší nabídce, souhlas byl udělen k žádosti odvolatele ze dne 4.7.2012; -dle zprávy odvolatele ze dne 16.7.2012 se mu po dlouhé době podařilo nalézt zájemce o koupi podílu na nemovitostech, se kterým byla vedena jednání a uzavřena kupní smlouva . Záležitost projednal s osobami, pověřenými jednat za zajištěné věřitele, které prodej zájemci, který podal nejvýhodnější nabídku, přislíbily . Osoba jednající za ČSSZ následně k jeho rukám doručila souhlas s prodejem podílu na nemovitostech nejvýhodnější nabídce, avšak osoba jednající za FÚ v Olomouci odvolateli sdělila, že souhlas bude udělen, pouze pokud bude podíl na nemovitostech prodán obci Hlubočky. Proto považuje za nutné sdělit soudu, že mezi zajištěnými věřiteli nepanuje souhlas. -na slyšení u soudu dne 15.1.2013 odvolatel k přípisu bývalých spoluvlastníků nemovitostí manželů Vaškových uvedl, že projedná vzájemné vyúčtování související s příjmy z výnosu nemovitostí ve lhůtě 14 dnů poté, kdy dojde k zohlednění příjmů z příslušného úřadu práce, které bývalí spoluvlastníci obdrželi.

Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ, insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Podle ustanovení § 293 IZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

Podle § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku.

V této věci si odvolatel po té, co jej kontaktovala obec Hlubočky s nabídkou na odkoupení podílu na nemovitostech, vyžádal stanovisko zástupce věřitelů, kterým byl zajištěný věřitel č. 8, Finanční úřad v Olomouci (k označování tohoto věřitele je nutno uvést, že dne 25.1.2013 obdržel insolvenční soud oznámení Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, jímž byl v souvislosti se zákonem č. 456/2011 Sb. oznámen zánik původního věřitele, o nástupnictví dle § 107 o.s.ř. však dosud nebylo rozhodnuto, proto odvolací soud nadále tohoto věřitele označuje jako Finanční úřad v Olomouci ). Své souhlasné stanovisko s prodejem podílu mimo dražbu vyjádřil zástupce věřitelů přípisem ze dne 16.1.2012, ve kterém formuloval podmínky, za nichž uděluje souhlas (prodej podílu obci Hlubočky za cenu 800.000 Kč). Druhý zajištěný věřitel, věřitel č. 6 Česká správa sociálního zabezpečení, se k prodeji podílu vyjádřil přípisem z 18.1.2012 tak, že se připojil k pokynu věřitele č. 8 Finančního úřadu v Olomouci ze dne 16.1.2012, včetně v něm stanovených podmínek prodeje. Svůj pokyn druhý zajištěný věřitel č. 6 Česká správa sociálního zabezpečení změnil pokynem ze dne 4.7.2012 tak, že souhlasí s prodejem nemovitostí mimo dražbu za nejvyšší učiněnou nabídku. Po té dne 9.7.2012 odvolatel prodal podíl na nemovitostech společnosti Tomáš Langer s.r.o. mimo dražbu bez souhlasu soudu a věřitelského orgánu.

Z výše uvedeného vyplývá, že odvolatel dne 9.7.2012, kdy podíl na nemovitostech prodal, neměl pro jeho zpeněžení společný pokyn zajištěných věřitelů dle § 293 IZ, který by jej vázal k prodeji podílu obci Hlubočky za 800.000 Kč, protože zajištěný věřitel č. 6, Česká správa sociálního zabezpečení, svůj pokyn ze dne 18.1.2012 (respektive připojení se ) změnil dne 4.7.2012. To však neznamená, že odvolatel byl oprávněn s tímto majetkem nakládat bez dalšího podle svého uvážení. Pokud podíl zpeněžil prodejem mimo dražbu zájemci, společnosti Tomáš Langer s.r.o., bez předchozího souhlasu zástupce věřitelů a bez souhlasu insolvenčního soudu, závažným způsobem porušil důležitou povinnost, kterou mu stanoví zákon v § 289 odst. 1 IZ. Z tohoto důvodu jsou dány důvody podle § 32 odst. 1 IZ pro zproštění odvolatele z funkce insolvenčního správce.

Následná jednání zajištěných věřitelů (pokyny ze dne 7.8.2012 a 8.8.2012) a postup odvolatele ve vztahu k těmto po převodu učiněným pokynům, jsou ve vztahu k hodnocení porušení povinnosti odvolatele při prodeji podílu na nemovitostech dne 9.7.2012 mimo dražbu právně nevýznamná.

Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud porušení povinnosti odvolatele postupovat při výkonu své funkce svědomitě nespatřuje ve skutečnosti, že odvolatel neprovedl vyúčtování nájemného a služeb spojených s užíváním nemovitostí ve vztahu k bývalým spoluvlastníkům podílu na nich, manželům Vaškovým, ve lhůtě 14 dnů od jednání soudu dne 15.1.2013. Odvolatel na slyšení dne 15.1.2013 sdělil, že vyúčtování provede ve lhůtě 14 dnů po zohlednění příjmů, které manželé Vaškovi obdrželi od Úřadu práce z titulu příspěvků na bydlení. Odvolací soud nemá důvod nevěřit tvrzení odvolatele v odvolání, že do doby vydání napadeného usnesení (dne 23.4.2013) se mu tyto příjmy nepodařilo ověřit. Přitom je třeba zdůraznit, že soud prvního stupně na slyšení dne 15.1.2013, ani do doby vydání napadeného usnesení, povinnost provést toto vyúčtování odvolateli neuložil.

Argumentace odvolatele tím, že společnost Tomáš Langer s.r.o. byla spoluvlastníkem podílu na nemovitostech, neobstojí, neboť jak vyplývá ze sdělení bývalých spoluvlastníků druhého podílu na nemovitostech, ti svůj podíl prodali společnosti rovněž dne 9.7.2012. Stejně tak nejsou právně významné námitky odvolatele o tom, že nabídky zájemců se lišily v řádech statisíců , které odvolatel ani nedoložil. Pokud odvolatel vyhodnotil sdělení zajištěných věřitelů ze dne 16.1.2012 a 18.1.2012 jako společný pokyn k přímému prodeji podílu na nemovitostech obci Hlubočky za částku 800.000 Kč a měl za to, že podíl na nemovitostech lze zpeněžit výhodněji, měl ještě před jeho převodem postupovat podle § 293 odst. 1, věta druhá IZ, což neučinil. Zcela bezvýznamné jsou námitky odvolatele týkající se ochrany veřejnoprávních prostředků. Odvolatel je při výkonu své funkce povinen chránit především zájmy dlužníka a společný zájem věřitelů ve smyslu zásad insolvenčního řízení dle § 5 IZ, čímž v případě daňové pohledávky státu za dlužníkem, současně chrání i veřejný zájem na jejím maximálním uspokojení. Z pohledu kritérií pro zproštění funkce správce v ustanovení § 32 odst. 1 IZ je nevýznamná i argumentace odvolatele stavem, ve kterém se nachází zpeněžování majetku podstaty.

Odvolací soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, odvolateli, insolvenčnímu správci a zástupci věřitelů se však doručuje i zvláštním způsobem,

přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 30. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu