3 VSOL 424/2013-A-11
KSBR 45 INS 10069/2013 3 VSOL 424/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenčním řízení dlužníka ARDOS AZ PLUS s.r.o., IČ: 28660412, se sídlem 798 07 Dobrochov 43, o insolvenčním návrhu navrhovatelů a) Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem 798 07 Dobrochov 43 a b) Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem 798 07 Dobrochov 115, zastoupeného JUDr. Pavlem Kvíčalou, advokátem se sídlem 796 01 Prostějov, nám. T.G. Masaryka 195/18, o odvolání navrhovatele b) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.4.2013 č.j. KSBR 45 INS 10069/2013-A--4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. v části, kterou byl odmítnut insolvenční návrh věřitele b), a ve výroku II. v části, kterou bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi věřitelem b) a dlužníkem, m ě n í tak, že insolvenční návrh navrhovatele b) se n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně jako insolvenční soud odmítl insolvenční návrh věřitele (výrok I.) s tím, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Na odůvodnění uvedl, že návrhem navrhovatele a) a navrhovatele b) bylo dne 11.4.2013 zahájeno insolvenční řízení o zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Každý z navrhovatelů v návrhu tvrdil své splatné pohledávky za dlužníkem z titulu neuhrazené mzdy za měsíce prosinec 2012, která byla splatná dne 26.1.2013, leden 2013, která byla splatná dne 26.2.2012, a únor 2013, která byla splatná dne 26.3.2013, a pohledávku z titulu odstupného s tím, že pracovněprávní vztah s dlužníkem byl založen smlouvou ze dne 1.9.2011. Dále navrhovatelé v návrhu označili další tři věřitele dlužníka, které však podle soudu neoznačili tak, aby mohli být jednoznačně a nezaměnitelně identifikováni, a neuvedli nic konkrétního o jejich pohledávkách za dlužníkem. Na tomto základě soud dovodil, že z tvrzení v návrhu navrhovatelů lze dovodit, že dosud neuplynula lhůta tří měsíců po lhůtě splatnosti dlužníkových závazků vůči navrhovatelům a pokud návrh neobsahuje konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů dlužníka (jejich splatnosti, výši a právním důvodu), nebyla osvědčena platební neschopnost dlužníka dle § 3 odst. 2 zákona č. 186/2006 Sb. (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a předpisů ( dále jen IZ ). S odkazem na ustanovení § 3 odst. 1, 2, § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 IZ proto soud odmítl insolvenční návrh navrhovatelů, neboť pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení.

Proti usnesení insolvenčního soudu, a to proti té části výroku I., kterou byl odmítnut jeho návrh, podal odvolání insolvenční navrhovatel b) Jaroslav Kyr. Namítal, že napadené usnesení je nesprávné, protože podle něj v návrhu jsou uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka. Tvrdil, že vylíčil skutkový děj, na jehož základě uplatňuje svůj nárok tak, aby umožňoval jednoznačnou individualizaci dluhu. Ke skutečnostem o úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti uvedl a označil další věřitele, které jednoznačně identifikoval (fyzické osoby rodným číslem, právnické osoby identifikačním číslem). Vytýkal insolvenčnímu soudu formalismus, neboť jako zaměstnanec dlužníka nemá možnost označit konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů, lhůtě jejich splatnosti a právním důvodu pohledávek, tyto skutečnosti může dotazem na označené věřitele zjistit insolvenční soud. Proto se v odvolacím řízení domáhá změny napadeného usnesení tak, že jeho insolvenční návrh nebude odmítnut.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele b) je důvodné.

Podle obsahu spisu bylo řízení zahájeno 11.4.2013 společným návrhem věřitele a) a věřitele b). Věřitel a) v návrhu tvrdil svou pohledávku za dlužníkem na mzdě, vzniklou z pracovněprávního vztahu založeného pracovní smlouvou ze dne 1.9.2011 a mzdovým výměrem z téhož dne, a to za měsíce prosinec 2012 ve výši

182.243 Kč čistého, splatnou 26.1.2013, leden 2013 ve výši 30.698 Kč čistého, splatnou 26.2.2012 a únor 2013 ve výši 59.716 Kč čistého, splatnou 26.3.2013 s tím, že nejzazší doba splatnosti je max. do 15 dnů ode dne následujícího po výplatním termínu . Dále tvrdil pohledávku na odstupném ve výši 59.716 Kč z důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru ke dni 18.1.2013, s tím, že ohledně její splatnosti odkazuje na příslušná ustanovení zákoníku práce. Tato tvrzení dokládal pracovní smlouvou, mzdovým výměrem a okamžitým zrušením pracovního poměru. Navrhovatel b) v návrhu tvrdil rovněž pohledávku z pracovněprávního vztahu, založeného pracovní smlouvou ze dne 1.9.2011, z titulu mzdy dle mzdového výměru datovaného téhož dne. Jeho pohledávku tvoří nevyplacená mzda za období prosince 2012 ve výši 293.536 Kč čistého, splatná 26.1.2013, ledna 2013 ve výši 39.590 Kč čistého, splatná 26.2.2012, a února ve výši 77.669 Kč čistého, splatná 26.3.2013 s tím, že nejzazší doba splatnosti je max. do 15. dne následujícího po výplatním termínu. Dále tvrdil, že má pohledávku z titulu odstupného ve výši 77.669 Kč z důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru s dlužníkem ke dni 18.1.2013, ohledně její splatnosti odkázal na příslušná ustanovení zákoníku práce. Tyto pohledávky dokládal pracovní smlouvou, mzdovým výměrem a okamžitým zrušením pracovního poměru. Jako další věřitelé jsou v návrhu označeni: Ernek Petr, bytem Dřevnovice 98 , HT Design, Ing. Hubert Trnka, Kopaniny 26, 552 04 Chválkovice v Čechách, IČ: 46497692 a REXEL CZ s.r.o., Škrobárenská 497/10, 617 00 Brno, IČ: 45241317 . Insolvenční návrh je podáván z důvodu úpadku dlužníka pro platební neschopnost.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po zhodnocení obsahu insolvenčního návrhu, jak rekapitulován shora, odvolací soud uzavírá, že v návrhu jsou, mimo insolvenčních navrhovatelů, označeni další tři věřitelé zcela přesným a nezaměnitelným způsobem (a v tomto lze souhlasit s odvolací námitkou navrhovatele b/), k jejichž pohledávkám však v návrhu není uvedeno nic konkrétního (výše, splatnost, případně důvod vzniku). Proto jsou tvrzení o těchto dalších věřitelích z hlediska § 103 odst. 2 IZ bezvýznamná. Jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2011, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 44/2012 (a je dostupné na www.nsoud.cz), také věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v té míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o těchto pohledávkách a o jejich splatnosti jsou nahrazovány jen obecným tvrzením . V tomto případě údaje o pohledávkách dalších věřitelů dlužníka v návrhu zcela absentují.

Z obsahu společného insolvenčního návrhu však vyplývá, že navrhovatel a) i navrhovatel b) v něm tvrdí své čtyři pohledávky, které specifikují jejich důvodem, výší a dnem splatnosti (u pohledávky z důvodu odstupného zprostředkovaně odkazem na právní úpravu), přičemž nejdříve splatná pohledávka, kterou dlužník neplní, má být pohledávka na mzdě za měsíc prosinec 2012, splatná dne 26.1.2013 (případně dne 10.2.2013). Z těchto údajů vyplývá tvrzení o znacích úpadku dle § 3 odst. 1, písm. a/ a b/ IZ, tedy tvrzení, že dlužník má dva věřitele (každého z navrhovatelů), vůči kterým má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Pokud navrhovatelé v návrhu uvádějí, že dlužník je v úpadku pro platební neschopnost, avšak současně z jejich návrhu vyplývá, že vůči nim konkrétně tvrzené závazky dlužník ke dni podání návrhu neplní po dobu kratší než tři měsíce (návrh byl podán 11.4.2013, nejstarší závazek dlužníka na mzdě obou navrhovatelů měl být splatný nejdříve 26.1.2013), nelze takový návrh odmítnout jako vadný, o němž v řízení pro jeho nedostatky nelze pokračovat. Takový návrh sice, ke dni jeho podání, neobsahuje tvrzení, z nichž vyplývá vyvratitelná domněnka platební neschopnosti dlužníka dle 3 odst. 2, písm. b) IZ (třetí znak úpadku dle § 3 odst. 1, písm. c/ IZ), ale v řízení o takovém návrhu lze pokračovat, neboť z něj vyplývá, jakými skutečnostmi, z nichž navrhovatelé dovozují úpadek dlužníka, se soud má zabývat. O takovém návrhu je třeba rozhodnout věcně.

Z těchto důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že návrh navrhovatelů a) a b) je projednatelný a nelze jej odmítnout postupem dle § 128 odst. 1 IZ. Proto napadené usnesení v odvoláním navrhovatele b) dotčených částech změnil tak, že návrh tohoto navrhovatele se neodmítá (§ 220 odst. 1 IZ).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a insolvenčnímu navrhovateli b) se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 21. června 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu