3 VSOL 405/2013-A-32
KSBR 31 INS 16687/2012 3 VSOL 405/2013-A-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Svatopluka anonymizovano , anonymizovano , bytem 687 03 Babice 232, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.3.2013 č.j. KSBR 31 INS 16687/2012-A-23,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech usnesení uvedl, že dne 11.7.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka. Usnesením ze dne 31.7.2012 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil insolvenční návrh tak, že odstraní rozpory ohledně vykonatelných a nevykonatelných závazků, odstraní rozpor ohledně zajištěných závazků, sdělí celkovou výši nezajištěných a zajištěných závazků, doloží seznam svého majetku, včetně pohledávek s uvedením dlužníků, seznam závazků, odstraní rozpor ohledně vlastnictví nemovitého majetku, doloží prohlášení o změnách ke svým prohlášením a právní důvod závazků, u kterých tak neučinil. Dlužníkovi byla výzva doručena dne 1.8.2012, avšak dlužník insolvenční návrh řádně nedoplnil, ač mu byla poskytnuta další lhůta k doplnění. Podle soudu prvního stupně dlužník neodstranil nesrozumitelnost návrhu a jeho příloh, nedoložil řádné seznamy majetku a závazků, ani prohlášení o změnách ke svým prohlášením, které soud přidělil z předchozích insolvenčních řízení. Dlužník pouze opakovaně sděloval údaje, které již měl soud prvního stupně k dispozici. Dlužník dále nevyčíslil své závazky včetně příslušenství, nesdělil celkovou výši nezajištěných a zajištěných závazků, neuvedl, jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern. Dlužník ani neodstranil rozpor ohledně vykonatelných a nevykonatelných závazků. V seznamu majetku, pohledávek ani v seznamu závazků neprohlásil, že tyto jsou správné a úplné. Byť dlužník doložil seznam pohledávek, u těchto uvedl, že tyto nemůže vymáhat, neboť zůstaly ve firmě, kde má pozastavenou živnost. Uvedeným tvrzením tak popírá, že má pohledávky, neboť tyto pohledávky eviduje společnost, u které byl dlužník statutárním orgánem. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že dlužník přes jeho výzvu insolvenční návrh řádně nedoplnil, a proto postupoval dle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Podle jeho názoru v termínu doložil veškeré podklady, ke kterým byl soudem vyzván. Dále namítl, že pro urychlení věci by stačilo, kdyby byl soudem vyzván k doplnění nebo opravení nejasností, a doplnění by tak provedl neprodleně. Domnívá se, že na veškeré otázky soudu odpověděl a veškeré listiny doložil. Postup soudu tak považuje za neopodstatněný. Ke svému podnikání sdělil, že to byl pouze další argument, jak se dostal do platebního skluzu. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby mu byla stanovena lhůta pro opravu a doplnění.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5, odst. 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Obsah insolvenčního návrhu vymezuje insolvenční zákon v ustanovení § 103 a náležitosti insolvenčního návrhu dlužníka stanoví § 104 IZ v odstavci 1, podle něhož, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků, s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Ustanovení § 104 odst. 2, 3 a 4 IZ dále vymezuje podrobnosti, které mají být uvedeny v seznamu majetku, v seznamu závazků a v seznamech zaměstnanců.

V seznamu majetku (§ 104 odst. 2 IZ) je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

V seznamu závazků (§ 104 odst. 3 IZ) je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč, má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 podobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné s úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal rozhodnutí o úpadku. V návrhu tvrdil, že má 28 peněžitých závazků, které není schopen splácet. V návrhu dlužník označil svůj majetek a věřitele, vůči kterým má závazky. V kolonce č. 18 návrhu dlužník označil věřitele, uvedl výši závazku, dále uvedl právní důvod závazku, datum, kdy dluh měl být uhrazen, a obecně tvrdil, že dluh či jeho splátky jsou po splatnosti více jak 3 měsíce.

Usnesením soudu prvního stupně ze dne 31.7.2012 č.j. KSBR 31 INS 16687/2012-A-9 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení doplnil insolvenční návrh tak, že odstraní rozpor ohledně vykonatelných a nevykonatelných závazků, odstraní rozpor ohledně zajištěných závazků, sdělí soudu celkovou výši nezajištěných a zajištěných závazků (včetně veškerého příslušenství), doloží seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků; dlužník označí jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek; u pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti; u majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí; nemá-li dlužník žádné své dlužníky, uvede to v seznamech výslovně; seznam majetku musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný, doloží seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů; dlužník označí všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují; výslovně uvede, jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern; v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč; má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně; u pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku; dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč; seznam závazků musí dlužník podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný, odstraní rozpor ohledně vlastnictví nemovitého majetku, doloží prohlášení o změnách ke svým prohlášením, které soud přidělil z předchozích insolvenčních řízení. Podáním ze dne 7.8.2012 dlužník požádal o prodloužení lhůty k doložení dokladů, přičemž soud prvního stupně usnesením ze dne 22.8.2012 (č.l. A-11) dlužníkovi lhůtu neprodloužil. V tomto usnesení soud prvního stupně tvrdil, že insolvenční návrh byl neurčitý, neboť dlužník zejména neodstranil rozpor ohledně zajištěných a nezajištěných závazků, dále k návrhu přiložené přílohy neobsahovaly zákonem stanovené náležitosti, v důsledku čehož byly neurčité a nesrozumitelné, a to zejména z důvodu nejasného určení výše zajištěných a nezajištěných závazků. Obsahovaly tedy vady ve smyslu § 128 odst. 2 IZ. Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 22.8.2012 odmítl insolvenční návrh dlužníka, avšak dne 10.12.2012 č.j. KSBR 31 INS 16687/2012-A-17 rozhodl, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá. Podáním ze dne 29.12.2012 dlužník doplnil insolvenční návrh o seznam závazků, ve kterém označil věřitele, uvedl právní důvod vzniku závazku, výši závazku, uvedl datum, kdy měl být závazek uhrazen. Na základě zjištění učiněných z obsahu insolvenčního spisu se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník ani přes opětovné výzvy soudu nepředložil řádný seznam svého majetku a řádný seznam svých závazků. Dlužník zejména neprohlásil uvedené seznamy za správné a úplné, když uvedené skutečnosti nestvrdil svým podpisem. Jak vysvětlil Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 26/2011, dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů v takovém seznamu obsažených se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Rovněž ani seznam majetku neobsahuje náležitosti dle insolvenčního zákona. Dlužník předložil jako seznam majetku četné prohlášení o dlužnících , aniž by se vyjádřil k dobytnosti pohledávek a k dalšímu svému majetku. V seznamu závazků se dlužník v rozporu s ustanovením § 104 odst. 3 IZ nevyjádřil, zda věřitelé dlužníka jsou osoby blízké nebo osoby, které s dlužníkem tvoří koncern, rovněž ani stručně neuvedl, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč, popřípadě, že pohledávky svých věřitelů nepopírá. Dále u pohledávek věřitelů neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, neoznačil druh zajištění a důvod jeho vzniku. Soud prvního stupně a ani odvolací soud tak neměl k dispozici řádné seznamy majetku a závazků podle § 104 IZ přesto, že dlužník byl vyzván k jejich doplnění a poučen, jak toto doplnění má provést, a o postupu insolvenčního soudu nebude-li insolvenční návrh řádně doplněn o povinné přílohy mající všechny zákonné náležitosti. Uvedená zjištění a závěry vedou odvolací soud k úvaze o tom, že soud prvního stupně správně dovodil, že dlužník v rozporu s ust. § 104 odst. 2 a 3 IZ nepřipojil k insolvenčnímu návrhu řádné seznamy svého majetku a svých závazků. O tyto povinné přílohy (se zákonem předepsanými náležitostmi) dlužník nedoplnil insolvenční návrh ani poté, co byl k jejich předložení vyzván soudem prvního stupně. V této souvislosti nutno zdůraznit, že ze strany soudu prvního stupně se dlužníkovi dostalo vyčerpávajícího poučení o náležitostech seznamů i o následcích nesplnění výzvy (odmítnutí insolvenčního návrhu). Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, když podle ustanovení § 128 odst. 2, věty třetí IZ insolvenční návrh pro vady příloh odmítl. Napadené usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací soud potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 26. června 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu