3 VSOL 403/2010-P2-8
KSOS 31 INS 654/2010 3 VSOL 403/2010-P2-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Adriany anonymizovano , anonymizovano , bytem Tř. Dr. E. Beneše 885, Bohumín-Nový Bohumín, PSČ 735 81, o přihlášce pohledávky věřitele č. 2 PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Praha 1, Jindřišská 29/941, PSČ 110 00, IČ: 61860069, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, o odvolání věřitele č. 2 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 31 INS 654/2010-P2-3 ze dne 17.8.2010,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl přihlášku věřitele č. 2 (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele č. 2 v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice dne 26.1.2010, usnesením č.j. KSOS 31 INS 654/2010-A-5 ze dne 8.2.2010 bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice a povoleno řešení úpadku oddlužením. U přezkumného jednání konaného dne 15.6.2010 insolvenčním správcem a dlužnicí byla zcela popřena přihlášená pohledávka věřitele č. 2 ve výši 20.217,-Kč. Podáním ze dne 28.7.2010 insolvenční správce sdělil soudu, že věřitele vyrozuměl o popření jeho pohledávky a poučil jej o možnosti podat žalobu na určení pohledávky, k tomu doložil vyrozumění ze dne 1.7.2010 a dodejku, ze které vyplývá, že věřitel vyrozumění převzal dne 7.7.2010. Věřitel č. 2 svou pohledávku přihlásil jako vykonatelnou, avšak rozhodující je výsledek přezkumu zaznamenaný v seznamu přihlášených pohledávek, insolvenční správce zapsal přihlášku věřitele č. 2 do seznamu přihlášených pohledávek jako nevykonatelnou, a proto soud při jejím popření aplikuje postup podle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona. Vzhledem k tomu, že žaloba věřitele na určení pohledávky co do pravosti nebyla podána k insolvenčnímu soudu ve stanovené lhůtě, soud přihlášenou pohledávku tohoto věřitele podle ust. § 185 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že přihláškou pohledávky ze dne 22.2.2010 přihlásil vykonatelnou pohledávku přiznanou rozhodčím nálezem, který je pravomocný a vykonatelný. Z žádného ustanovení insolvenčního zákona nevyplývá oprávnění insolvenčního správce pohledávku, která je ze strany věřitele v přihlášce výslovně označena jako vykonatelná a doložena exekučním titulem, v seznamu přihlášených pohledávek označit jako nevykonatelnou, tuto pohledávku popřít a vyzvat věřitele k tomu, aby si pohledávku případně uplatnil u soudu jako pohledávku nevykonatelnou. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 2114/2008 ze dne 20.5.2010, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že v seznamu přihlášených pohledávek jako podkladu pro přezkumné jednání, má být pohledávka označena pořadím, jaké jí v přihlášce přisuzuje přihlašovatel. Jiné pořadí této pohledávky správce konkursní podstaty dá najevo tím, že přihlášené pořadí popře způsobem vyloženým v rozhodnutí uveřejněném pod č. R 76/2002. Jiný postup je nesprávný již proto, že seznam přihlášených pohledávek slouží rovněž jako podklad pro případné popěrné úkony konkursních věřitelů. Podle jeho názoru právní úprava přezkumu přihlášených pohledávek ze strany insolvenčního správce obsažená v insolvenčním zákoně je ve vztahu k řešené věci velmi podobná úpravě této problematiky obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání. Insolvenční správce je proto povinen vycházet z toho, jakým způsobem je tato pohledávka označena věřitelem v přihlášce, a tímto způsobem označit přihlášenou pohledávku v seznamu přihlášených pohledávek. Namítl, že v daném případě takto insolvenční správce nepostupoval, když pohledávku označil již v seznamu pohledávek, který byl podkladem pro přezkumné jednání, stejně tak v upraveném seznamu pohledávek po přezkumném jednání, jako pohledávku nevykonatelnou (v rozporu s přihláškou věřitele), čímž insolvenční správce postupoval v rozporu se zákonem. Podle jeho názoru, pokud se insolvenční správce domnívá, že pohledávka věřitele je pohledávkou neexistující a nevykonatelnou, měl tuto pohledávku popřít a následně oprávněnost tohoto svého popření v souladu s insolvenčním zákonem uplatnit u soudu. Prokázalo-li by se v řízení, že pohledávka věřitele je skutečně pohledávkou nevykonatelnou, vedla by tato skutečnost pouze k obrácení důkazního břemene, tj. věřitel by byl povinen prokazovat existenci a výši přihlášené pohledávky. Domáhá se proto, aby napadené rozhodnutí bylo odvolacím soudem zrušeno.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční

řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 198 odst. 1, odst. 3 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitel, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 410 odst. 1, odst. 2 IZ není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení též účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro začátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zejména zjistil, že usnesením č.j. KSOS 31 INS 654/2010-A-5 ze dne 8.2.2010 (pravomocného téhož dne) byl zjištěn úpadek dlužnice a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Michal Machek, advokát se sídlem Masná 10, Moravská Ostrava. Usnesením č.j. KSOS 31 INS 654/2010-B-9 ze dne 6.4.2010 (pravomocným téhož dne) bylo schváleno oddlužení dlužnice. Věřitel č. 2 dne 23.2.2010 přihlásil do insolvenčního řízení jako nezajištěný věřitel svou pohledávku ve výši 20.217,-Kč, kterou uvedl jako pohledávku vykonatelnou, přiznanou rozhodčím nálezem. U zvláštního přezkumného jednání konaného dne 15.6.2010 (u kterého věřitel č. 2 nebyl přítomen) insolvenční správce i dlužnice shodně popřeli pohledávku věřitele č. 2 co do pravosti jako pohledávku nevykonatelnou. Insolvenční správce vyrozuměním ze dne 1.7.2010 uvědomil věřitele č. 2 o popření jeho pohledávky v plné výši co do pravosti z důvodu, že nebyl předložen prvopis směnky a nebyla prokázána existence nároku, ani aktivní legitimace věřitele. Ve vyrozumění insolvenční správce dále uvedl, že přestože věřitel uplatnil přihlášku jako vykonatelnou, je pohledávka insolvenčním správcem posuzovaná jako nevykonatelná z důvodu, že rozhodčí nález doložený věřitelem č. 2 není platným a pravomocným rozhodnutím, neboť rozhodčí doložka je neplatná. Současně insolvenční správce poučil věřitele č. 2 podle ust. § 198 a § 410 insolvenčního zákona o podání žaloby do 30 dnů od přezkumného jednání, která neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění s tím, že žalobu musí podat proti insolvenčnímu správci i dlužnici z důvodu, že dlužnice popřela pohledávku při přezkumném jednání. Insolvenční správce dále věřitele poučil, že v případě nepodání žaloby ve lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti nebude přihlíženo. Toto vyrozumění bylo věřiteli č. 2 doručeno dne 7.7.2010.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že rozhodující pro další postup věřitele, který nesouhlasí s popřením své pohledávky insolvenčním správcem, je výsledek přezkumného jednání (a stanovisko insolvenčního správce v jeho rámci), na kterém byla přihlášená pohledávka věřitele přezkoumána a popřena, a to bez ohledu na skutečnost, jak byla pohledávka věřitele do insolvenčního řízení přihlášena, tj. zda byla věřitelem přihlášena jako vykonatelná pohledávka či pohledávka nevykonatelná. Tento závěr lze dovodit i z ust. § 198 odst. 3 insolvenčního zákona, ve kterém je upraveno, že vyjde-li v průběhu řízení o žalobě popřené nevykonatelné pohledávky najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle ust. § 199 odst. 1 IZ, tj. jakoby insolvenční správce popřel vykonatelnou pohledávku.

V dané věci sice věřitel č. 2 přihlásil svou pohledávku jako pohledávku vykonatelnou, avšak insolvenční správce (spolu s dlužnicí) popřel pohledávku věřitele jako pohledávku nevykonatelnou, a to co do její pravosti a správce v seznamu přihlášených pohledávek zapsal pohledávku věřitele jako pohledávku nevykonatelnou. Za této situace insolvenční správce správně vyrozuměl věřitele v souladu s ust. § 198 a § 410 IZ o možnosti uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu. Bylo věcí věřitele, aby žalobu podal a v rámci soudního řízení obhájil důvodnost své pohledávky s tím, že pokud by se ukázalo, že pohledávka je vykonatelnou, žalovaní by byli povinni prokázat důvod svého popření.

Pokud jde o odvolací námitku věřitele, že insolvenční správce nepostupoval v souladu se zákonem, když popřel jeho pohledávku, kterou věřitel přihlásil jako pohledávku vykonatelnou, jako pohledávku nevykonatelnou, a to s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 2114/2008 ze dne 20.5.2010, odvolací soud ji neshledává důvodnou. Předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky se mimo jiné vztahuje k výkladu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31.12.2007 (§ 20 ZKV). Ve vztahu k insolvenčnímu zákonu argumentace tímto rozhodnutím však není přiléhavá, neboť právní úprava přihlašování a popření pohledávek do insolvenčního řízení je odlišná od této právní úpravy obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřiteli a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání začíná věřiteli běžet ode dne, kdy mu bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. prosince 2010

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu