3 VSOL 400/2015-A-12
KSOS 14 INS 31317/2014 3 VSOL 400/2015-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníků a) Dany anonymizovano , anonymizovano a b) Miroslava Holby, na. 26.3.1956, obou bytem Prlov 174, PSČ: 756 11, o insolvenčních návrzích dlužníků spojených se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.1.2015, č.j. KSOS 14 INS 31317/2014-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníků. Na odůvodnění uvedl, že insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 20.11.2014, bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníků, spolu s návrhem podali společný návrh manželů na povolení oddlužení. Podaný insolvenční návrh neobsahuje podstatné náležitosti dle ust. § 103 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť dlužníci v něm neuvedli skutečnosti osvědčující jejich úpadek. Pouze uvedli, že dluží mnoha firmám-Help Financial, Wustenrot, Home Credit, TC DOMOV, Profi Credit, GE Money Bank u nichž neuvedli ani sídlo a identifikační číslo osoby. Dále uvedli, že kolik dluží, bude zřejmé z vyjádření firem , neboť nemají o pohledávkách přehled. Nedoložili seznam majetku, závazků, zaměstnanců a další povinné listiny k návrhu na povolení oddlužení. Z návrhu dlužníků tedy soud není schopen zjistit, zda mají více věřitelů, o které věřitele se jedná, jaká je výše závazků dlužníků a kdy přestali dlužníci své závazky hradit (tzn., zda mají závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti). Bez uvedení těchto údajů soud nemá osvědčen úpadek dlužníků. Návrh dlužníků neobsahuje náležitosti insolvenčního návrhu podle ust. § 103 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť v insolvenčním návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek. Jelikož se jedná o vadu, pro kterou nelze pokračovat v řízení, soud návrh dle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci včasné odvolání, v němž uvedli, že si myslí, že jsou skutečně v úpadku , neboť neplatí splátky a žádají, aby bylo schváleno oddlužení s tím, že budou pravidelně platit splátky pět let na účet soudu . Podle jejich názoru všechny údaje jsou napsány v přílohách, které zaslali s insolvenčním návrhem.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné.

Skutková zjištění soudu prvního stupně učiněná z obsahu insolvenčního návrhu dlužníků jsou správná a odvolací soud na ně zcela odkazuje.

Podle ust. § 103 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (odst. 1.). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Rozhodujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, které musí být z návrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejméně dvou), peněžité závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka. Jak vyplývá z rekapitulace obsahu insolvenčního návrhu dlužníků, ti své závazky identifikovali pouze neúplným označením jejich věřitelů (jen částí obchodní firmy, nikoli dalšími identifikačními údaji adresou sídla, identifikačním číslem osoby, byť nejméně u věřitelů GE Money Bank , Profi Credit a Wustenrot by bylo možno dovodit, kdo je označeným věřitelem, protože se jedná o obecně známé osoby). Zcela absentují údaje o splatnosti závazků.

Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Dlužníci v návrhu neuvedli žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejich úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedli skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že mají vůči svým věřitelům závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ) a že tyto závazky nejsou schopni hradit (§ 3 odst. 1 písm. c/, odst. 2 IZ). Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat konkrétně. V této souvislosti je možno odkázat na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR, který v usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 88/2010 vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). V poměrech přezkoumávané věci lze uzavřít, že dlužník náležitě nevylíčil rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znakům úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ.

S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu (§ 3 odst. 1 písm. b/ a c/ IZ), soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníků podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, protože neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm). Názor dlužníků, že si myslí , že jsou skutečně v úpadku , neboť neplatí splátky, na shora uvedeném závěru nemůže nic změnit. K námitce dlužníků, že všechny údaje by měly být v přílohách, odvolací soud uvádí, že povinné seznamy dle ust. § 104 odst. 1 IZ k insolvenčním návrhům přiloženy nebyly.

Odvolací soud proto napadené usnesení potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 23. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu