3 VSOL 4/2014-B-75
KSBR 37 INS 14651/2011 3 VSOL 4/2014-B-75

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Františky anonymizovano , anonymizovano , bytem Suchohrdly u Miroslavi 91, PSČ 671 72, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.11.2013, č.j. KSBR 37 INS 14651/2011-B-57,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně zrušil schválené oddlužení dlužnice (výrok I.) a na její majetek prohlásil konkurs s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (výroky II., III.).

Na odůvodnění uvedl, že dne 29.8.2012 bylo schváleno oddlužení dlužnice s tím, že první splátka bude hrazena ke dni 20.9.2012 ze mzdy dlužnice a příjmu 2.500 Kč měsíčně od Josefa Hanáka. Dne 9.10.2012 zaměstnavatel dlužnice sdělil soudu, že dlužnice ukončila pracovní poměr již ke dni 31.12.2011. V podání ze dne 14.10.2012 sdělila insolvenční správkyně soudu, že v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře nebyla realizována žádná srážka, na jednání dne 23.8.2013 dlužnice sdělila, že jí byl přiznán částečný invalidní důchod od 11.4.2013 a dále byl od září 2013 přiznán příspěvek na péči, což bylo následně doloženo (invalidní důchod 4.600 Kč měsíčně a příspěvek na péči pro osobu zastoupenou dlužnicí 4.000 Kč). Dalším příjmem dlužnice je příjem od společností FORCORP GROUP s.r.o. z dohody o provedení práce. Dle podání insolvenční správkyně ze dne 10.1.2013 činí očekávaná míra uspokojených pohledávek nezajištěných věřitelů 9,55 % s tím, že oproti plánu splátek dlužnice neuhradila 31.076,78 Kč. Na základě těchto zjištění soud dovodil, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit a že dlužnice nesplnila svou povinnost podle § 412 odst. 1, písm. d) insolvenčního zákona. Proto postupoval podle § 418 odst. 1, písm. a) a b) insolvenčního zákona, zrušil schválené oddlužení a rozhodl o řešení úpadku dlužnice konkursem. Protože dlužnice je fyzickou osobou, která není podnikatelem, soud rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (§ 314 odst. 1, písm. a/ insolvenčního zákona).

Proti usnesení soudu prvního stupně podala dlužnice odvolání. Uvedla, že na výzvu soudu předložila doklad o výši příspěvku na péči o syna a výši svého invalidního důchodu. Přislíbila, že svůj příjem doloží do 15.1.2014 a namítala, že za měsíce říjen a listopad roku 2013 uhradila do oddlužení splátky ve výši 2x4.700 Kč, což bude činit i nadále. Výpadek úhrad vysvětlovala vyřizováním částečného invalidního důchodu a příspěvku na péči o syna a rovněž svou nemocí i nemocí syna. Protože opět pracuje a pobírá invalidní důchod, hodlá nadále řádně plnit splátky v oddlužení. V doplnění odvolání doručeném odvolacímu soudu dne 10.2.2014 dlužnice sdělila, že ví, že tam bude nějaká splátka scházet , ale žádala o toleranci, aby se synem neskončila na ulici s tím, že nadále bude splátky hradit řádně a bude je zasílat prostřednictvím svého zaměstnavatele. Dále uvedla, že má v majetku pohledávku pocházející z manželství, která je však obtížně dobytná. Podle obsahu odvolání dlužnice v odvolacím řízení žádala, aby napadené usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že schválené oddlužení se nezrušuje.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a po té dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Odvolací soud odkazuje na zjištění soudu prvního stupně, uvedená v odůvodnění napadeného usnesení, která odpovídají obsahu spisu a se kterými se odvolací soud ztotožňuje.

Odvolací soud o věci jednal bez účasti dlužnice, která se z účasti na jednání odvolacího soudu omluvila, a z provedených listinných důkazů zjistil: 1. Ze mzdového listu vystaveného dne 3.2.2014 společností FORCORP GROUP spol. s r.o., IČ: 27841031, že čistá mzda dlužnice z pracovního poměru v roce 2013, a to za dobu od 1.2.2013 do 31.12.2013, činila 5.410 Kč měsíčně. 2. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Moravský Krumlov, sp. zn. SZ/242225/2012/AIS-SSL, které nabylo právní moci dne 24.8.2013 a vykonatelnosti dne 8.8.2013, že Janu anonymizovano , anonymizovano je poskytován příspěvek na péči ve výši 4.000 Kč měsíčně od února 2013, jeho opatrovníkem je Františka anonymizovano , anonymizovano . 3. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 8.10.2013, č.j. 6055010181, že dlužnici byl přiznán invalidní důchod od 11.4.2013 ve výši 4.626 Kč měsíčně, důchod jí bude vyplácen od listopadu 2013. 4. Ze smlouvy o důchodu uzavřené dne 3.8.2012,mezi Františkou anonymizovano , anonymizovano , jako příjemkyní důchodu a Josefem Hanákem, anonymizovano , jako plátcem důchodu, že Josef Hanák se zavazuje platit Františce anonymizovano po dobu jejího oddlužení plněním splátkového kalendáře důchod ve výši 2.500 Kč měsíčně. Důchod bude placen prostřednictvím správkyně na insolvenční účet, první částka důchodu 2.500 Kč bude zaslána v souladu s usnesením soudu, kterým bude schválen splátkový kalendář dlužnice Františky anonymizovano . Smlouva obsahuje ověřené podpisy smluvních stran. 5. Ze spisu vedeného Okresním soudem ve Znojmě pod sp. zn. P 138/2007, že rozsudkem vydaným Okresním soudem v Děčíně dne 7.12.2000 pod č.j. 11 Nc 1404/99-30 byl Jan Hanák, anonymizovano , zbaven způsobilosti k právním úkonům, usnesením Okresního soudu v Děčíně ze dne 8.8.2006, č.j. P 53/2001-116, které nabylo právní moci dne 6.9.2006, byla opatrovníkem Jana Hanáka, anonymizovano , ustanovena Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Suchohrdly u Miroslavi 91, která je matkou nezpůsobilého a má jej ve své péči. 6. Ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 5.2.2014, že pro účely splátek v oddlužení dlužnice za období od září 2012 do prosince 2012 uhradila celkem 14.100 Kč (v říjnu 2012 splátka 9.400 Kč a v prosinci 2012 splátka 4.700 Kč). Za období od ledna 2013 do prosince 2013 bylo pro účely splátek v oddlužení dlužnicí uhrazeno celkem 15.214,23 Kč (v lednu 2013 částka 5.814,23 Kč, v říjnu 2013 částka 4.700 Kč a v listopadu 2013 částka 4.700 Kč). Dosud dlužnice pohledávky, zařazené do splátkového kalendáře, splnila ve výši 2,07%.

Podle § 418 odst. 1, písm. a), b) IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že po té, co soud prvního stupně o věci dne 23.8.2013 jednal, došlo ke změně skutkového stavu, protože dlužnice, jak sama tvrdí, uhradila v měsících říjnu a listopadu roku 2013 na splátky v oddlužení 9.400 Kč (2x4.700 Kč), do doby rozhodování odvolacího soudu jiná úhrada na tento účel nebyla doložena.

Odvolací soud se především zabýval otázkou, zda za dané situace lze reálně očekávat, že dlužnice by byla schopna po zbývající dobu trvání oddlužení splátkovým kalendářem dorovnat výpadek ve splátkách, k němuž došlo v letech 2012 a 2013, tak, aby do konce trvání oddlužení splátkovým kalendářem splnila minimální zákonný limit oddlužení, to je 30% hodnoty pohledávek svých nezajištěných věřitelů. Při své úvaze odvolací soud nevycházel z nároku dlužnice ze smlouvy o důchodu, uzavřené s plátcem Josefem Hanákem, dle které byla oprávněna k plnění ve výši 2.500 Kč měsíčně. Ačkoli se plátce důchodu zavázal finanční prostředky hradit prostřednictvím insolvenční správkyně na příslušný účet od 20.9.2012, kdy měla být provedena první platba na splátky v oddlužení, žádnou platbu přinejmenším od ledna 2013 neposkytl. Proto odvolací soud s tímto nárokem dlužnice pro účely plnění splátek v oddlužení nekalkuloval.

Při posuzování schopnosti dlužnice (její ekonomické nabídky) splnit i při výpadku plateb v roce 2012 a 2013 minimální zákonný limit oddlužení dle § 395 odst. 1, písm. b) IZ vyšel odvolací soud i z příjmu dlužnice z pracovního poměru 5.410 Kč měsíčně, který trvá od 2.1.2013, když skutkový podklad o tom, na základě čeho byl tento pracovní poměr dlužnice založen, nebyl do spisu doložen (její pracovní poměr, založený dohodou o provedení práce v roce 2012 zanikl dnem 31.12.2012) a jak bude vysvětleno, nebylo třeba se touto otázkou dále zabývat. Další příjem dlužnice představuje 4.000 Kč měsíčně za výkon péče o syna Jana Hanáka (hrazený z příspěvku na péči) a částečný invalidní důchod 4.626 Kč. Odvolací soud proto dovozuje, že dlužnice má pro účely splátek v oddlužení k dispozici částku 14.036 Kč měsíčně, z níž by na splátky byla schopna hradit 5.230 Kč měsíčně (§ 398 odst. 3 IZ).

Dlužnice má (zjištěné) závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši 714.554,19 Kč (popření pohledávky věřitele č. 7 Pozemkový fond České republiky ve výši 98.351,41 Kč bylo insolvenční správkyní vzato zpět), hodnota 30% pohledávek jejích nezajištěných věřitelů činí 214.366 Kč. Ke dni rozhodování odvolacího soudu dlužnice nemá dluh na pohledávkách za podstatou (což vyplývá ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 5.2.2014). Za dobu od 20. února 2014 do 20. srpna 2017, kdy končí doba trvání účinků schváleného oddlužení splátkovým kalendářem, by dlužnice ze svých příjmů byla schopna na splátky v oddlužení uhradit celkem 224.890 Kč (43x 5.230 Kč). Z této částky by na splátky zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně, která je plátkyní DPH, bylo strženo 46.827 Kč (43x1.089 Kč), na splátky pohledávek nezajištěných věřitelů by byla uhrazena částka 178.063 Kč, což činí 24,9% jejich pohledávek. Dlužnice dle zprávy insolvenční správkyně dosud na pohledávky těchto věřitelů uhradila 2,07%, celkem by tak ze svého současného příjmu byla schopna do konce doby trvání účinků schváleného oddlužení uhradit 26,97% pohledávek nezajištěných věřitelů. Minimální zákonný limit 30% pohledávek nezajištěných věřitelů by proto dlužnice nesplnila, i kdyby ze svého příjmu hradila pravidelně od doby rozhodnutí odvolacího soudu do konce trvání oddlužení splátkovým kalendářem částku 5.230 Kč měsíčně a její příjem z pracovního poměru podléhal srážkám dle § 398 odst. 3 IZ, § 299 odst. 1 o.s.ř. (proto se odvolací soud dále nezabýval otázkou, na základě čeho byl založen pracovní poměr dlužnice). Z uvedeného důvodu nelze učinit jiný závěr, než že dlužnice nesplní podstatnou část splátkového kalendáře a odvolací soud shodně jako soud prvního stupně shledává, že je dán důvod podle § 418 odst. 1, písm. b) IZ pro zrušení schváleného oddlužení.

Závěrem odvolací soud uvádí, že dlužnice odvolacímu soudu nenabídla nic, z čeho by bylo možno dovozovat, že po zbývající dobu trvání účinků oddlužení splátkovým kalendářem získá další příjem, kterým by se navýšila její ekonomická nabídka tak, aby do konce oddlužení výpadek splátek za minulé období dorovnala. Rovněž nelze odhlédnout od skutečnosti, že ačkoli dlužnice má k dispozici od listopadu 2013 částku 4.626 Kč na částečném invalidním důchodu (přičemž ten jí byl přiznán zpětně od 11. dubna 2013), v prosinci roku 2014 neuhradila v oddlužení žádnou splátku, což, jak plyne z doplnění odvolání, doručeného soudu dne 10.2.2014, ani nezpochybňuje. Rovněž nebyla doložena platba žádné částky pro účely oddlužení v lednu roku 2014.

Dlužnice současně nesplnila svou informační povinnost dle § 412 odst. 1, písm. d) IZ a ke dni 15. ledna a 15. července roku 2013 soudu nedoložila přehled svých příjmů za uplynulé kalendářní období. Vzhledem k tomu, že v této době dlužnice žádala o přiznání částečného invalidního důchodu a probíhalo řízení o přiznání příspěvku na péči pro postiženého syna dlužnice, nespatřuje však odvolací soud jen v tomto pochybení dlužnice důvod pro zrušení schváleného oddlužení. Dlužnice nedoložila své příjmy ani k 15. lednu 2014, ovšem pro účely odvolacího řízení předložila mzdový list za rok 2013 a předložila rozhodnutí státních orgánů o poskytování důchodu a sociální dávky. Proto jen v tomto nesplnění povinnosti odvolací soud rovněž nespatřuje důvod pro zrušení schváleného oddlužení dle § 418 odst. 1, písm. a) IZ.

Vzhledem k tomu, že důvod pro zrušení schváleného oddlužení dle § 418 odst. 1, písm. b), IZ je v této věci dán, odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné ve výrocích I. a II. podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 18. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu