3 VSOL 398/2015-A-77
KSBR 37 INS 21058/2014 3 VSOL 398/2015-A-77

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Mauting Worldwide, a.s., se sídlem v Mikulově, K Vápence 605 E, PSČ: 692 01, IČ: 49702530, o insolvenčních návrzích věřitelů: a) Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem v Mikulově, Nová 1034/20, PSČ: 692 01, b) Libora anonymizovano , anonymizovano , bytem v Novosedlech 286, PSČ: 691 82, c) Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Mikulově, Na Jámě 502/6, PSČ: 692 01, d) Dany anonymizovano , anonymizovano , bytem v Březí, Kostelní 188, PSČ: 691 81, e) Radovana anonymizovano , anonymizovano , bytem v Mikulově, 1. května 630/59, PSČ: 692 01, f) Gabriely anonymizovano , anonymizovano , bytem v Dolních Dunajovicích, Poštovní 154, PSČ: 691 85, g) Bohuslava anonymizovano , nar. 21.1.1957, bytem v Březí, Mládežnická 468, PSČ: 691 81, h) Vladimíra Žamberského, nar. 3.1.1960, bytem v Mikulově, St. Živného 1388/1, PSČ: 692 01 a ch) ALSTOM s.r.o., se sídlem v Brně, Židenicích, Olomoucká 3419/7, PSČ: 618 00, IČ: 47916044, zastoupeného JUDr. Vierou Štichovou, advokátkou se sídlem v Brně, Erbenova 3, PSČ: 602 00, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.3.2015, č.j. KSBR 37 INS 21058/2014-A-44,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka Mauting Worldwide, a.s. (výrok I.), ustanovil insolvenční správkyní společnost Záveská a spol., v.o.s. se sídlem v Praze 5, provozovna v Brně, Vranovská 68/21, PSČ: 614 00 (výrok II.), deklaroval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.), věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzval, aby tak učinili ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku s tím, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (výrok IV.), vyzval věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách (výrok V.), nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů se stanoveným programem (výroky VI. a VII.), dlužníkovi uložil, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (výrok VIII.) a navrhovatelům uložil společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000 Kč (výroky IX. a X.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční navrhovatelé-bývalí zaměstnanci dlužníka předloženými listinami prokázali, že mezi nimi a dlužníkem byla uzavřena pracovní smlouva. Na základě výplatních lístků za období březen 2014, duben 2014 a sdělení Úřadu práce České republiky prokázali existenci svých splatných mzdových nároků, které ze strany dlužníka uhrazeny nebyly. Podle notářského zápisu sepsaného dne 29.11.2013 uznal dlužník existenci svého závazku vůči dalšímu navrhujícímu věřiteli ALSTOM s.r.o. ve výši 1.268.049,35 Kč z titulu neuhrazení úplaty za nájem a za služby spojené s nájmem dle smlouvy o nájmu č. R 177 ze dne 18.12.1998 a uvedenou částku se zavázal uhradit ve 4 splátkách nejpozději dne 30.6.2014. Soud konstatoval, že těmito listinami má za doložené, že dlužník je v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti s tím, že důvody opravňující k nevyplacení mezd nebyly dlužníkem uvedeny.

Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku I., kterým byl zjištěn úpadek, podal dlužník včasné odvolání. Namítal, že soud první instance zcela pošlapal jeho práva, která mu garantuje český právní řád, když mu znemožnil hájit jeho zájmy na jednání. Poukazoval na to, že jednání ve věci úpadku je povinné, pokud na něm dlužník trvá. Tvrdí, že předsedkyně představenstva se jednoznačně z jednání, které bylo nařízeno, omluvila, a to ze zcela pochopitelných-zdravotních důvodů, přičemž doklad o zdravotní neschopnosti byl soudu předložen. Soud však tuto skutečnost zcela ignoroval a jednání provedl s alibistickým konstatováním,

že skutečnost, že se předsedkyně představenstva omluvila, byla zjištěna až poté, co jednání proběhlo. Argumentuje také tím, že soud zcela ignoroval jeho námitky vůči pohledávkám bývalých zaměstnanců. Podle jeho názoru soud rozhodl v rozporu se zákonem, navíc zcela ignoroval zápis v obchodním rejstříku, což je veřejný seznam, který musí být z úřední povinnosti znám v tom směru, že jeho společnost na valné hromadě rozhodla o tom, že bude navýšen základní kapitál. Nově přistupující akcionář měl doplatit do základního kapitálu částku 2.500.000 Kč, která by umožnila další rozvoj společnosti. Podle jeho názoru soud svým postupem tuto investici zahraničního subjektu dle všeho zhatil. Navrhuje proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu projednání.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), částečně doplnil dokazování, a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno na základě insolvenčních návrhů navrhovatelů-věřitelů, bývalých zaměstnanců dlužníka, kteří tvrdili, že u dlužníka byli zaměstnáni na základě pracovní smlouvy. Pro dlužníka vykonali práce, za které jim měla být vyplacena mzda ve sjednané částce, dlužník však mzdu po splatnosti neproplatil, jedná se o dlužné mzdy za měsíce březen 2014, duben 2014, květen 2014 a červen 2014. Z důvodu neplacení mezd bylo podáno dlužníku okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že na základě okamžitého zrušení pracovního poměru již náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku s odkazem na ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce. Insolvenční návrh podalo celkem 8 věřitelů, každý z těchto věřitelů vyčíslil konkrétní výši své pohledávky a doložil listiny k prokázání existence svého nároku, to je pracovní smlouvu, mzdový výměr, okamžité zrušení pracovního poměru a výplatní lístek za měsíce březen a duben 2014. V průběhu řízení k insolvenčnímu řízení přistoupil další věřitel, a to společnost ALSTOM s.r.o. Tento věřitel uvedl, že má za dlužníkem peněžité pohledávky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti v celkové výši 1.841.947,67 Kč, a to pohledávky ze smlouvy o nájmu R 177 ve znění dodatků, které jako pronajímatel uzavřel s dlužníkem jako nájemcem. Z důvodu neplacení nájemného a poskytovaných služeb smlouvu s dlužníkem vypověděl a nájemní vztah skončil k 15.10.2013, dlužník však nebytové prostory užíval po datu 15.10.2013. Poté byla uzavřena nová nájemní smlouva č. R 642 s počátkem nájmu od 1.11.2013. Dne 29.11.2013 notářským zápisem NZ 358/2013, N 540/2013 dlužník uznal existenci svého závazku vůči věřiteli ve výši 1.268.049.35 Kč z titulu neuhrazení úplaty za nájem prostor a úplaty za služby spojené s nájmem dle smlouvy o nájmu č. R 177 za období od 1.1.2013 do 15.10.2013 a z titulu neuhrazení úplaty za užívání stejných prostor v k.ú. Mikulov za období od 16.10.2013 do 31.10.2013.

K námitce odvolatele, že soud prvního stupně zcela pošlapal jeho práva, když mu znemožnil hájit jeho zájmy na jednání , odvolací soud uvádí, že k ústně nařízenému jednání před soudem prvního stupně se dlužník omluvil, resp. se omluvila osoba oprávněná za dlužníka jednat. Z obsahu spisu vyplývá (úřední záznam na č.l. A-40), že tato omluva byla rozhodující soudkyni doručena až po skončení jednání, které tedy proběhlo bez přítomnosti dlužníka. Dlužníku nic nebránilo v tom, aby svá práva hájil v rámci odvolacího řízení. Odvolací soud žádosti dlužníka o odročení prvního nařízeného jednání dne 9.6.2015 (opět ze zdravotních důvodů osoby oprávněné za dlužníka jednat) vyhověl; k dalšímu nařízenému jednání před odvolacím soudem dne 21.7.2015 se však již dlužník bez omluvy či žádosti o odročení jednání nedostavil. Námitka dlužníka, že mu byla znemožněna účast na jednání proto důvodná není; dlužník svou vlastní nečinností se zbavil možnosti být přítomen na jednání soudu a hájit svá práva.

Podle ust. § 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje ve smyslu § 97 odst. 5 IZ své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci) a současně zčásti naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, neboť zjištění existence splatné pohledávky navrhovatele má význam jakožto jedno ze zjištění, potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že navrhující věřitelé prokázali svou aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu, když doložili existenci svých splatných pohledávek. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na důvody rozhodnutí soudu prvního stupně. K námitce dlužníka, že část mzdy věřitelům nebyla vyplacena z důvodu toho, že bývalí zaměstnanci porušovali pracovní kázeň, odvolací soud uvádí, že tato námitka dlužníka zůstala pouze v rovině tvrzení, neboť k této námitce dlužník neoznačil a ani netvrdil žádné důkazy. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu i v tom, že i další přistoupivší insolvenční navrhovatel ALSTOM s.r.o. prokázal existenci své splatné pohledávky vůči dlužníku, jedná se o pohledávku z titulu neuhrazení úplaty za nájem prostor a úplaty za služby spojené s nájmem dle smlouvy o nájmu č. R 177 za období od 1.1.2013 do 15.10.2013 a z titulu neuhrazení úplaty za užívání stejných prostor v k.ú. Mikulov za období od 16.10.2013 do 31.10.2013. Existence této splatné pohledávky byla dlužníkem uznána notářským zápisem ze dne 29.11.2013. Pokud dlužník namítal, že výše této pohledávky je nižší, tak k tomu nutno uvést, že z hlediska osvědčení existence pohledávky aktuální výše této pohledávky není rozhodující; pokud dlužník tvrdí, že tato pohledávka je nižší než jak uvádí věřitel, lze považovat za osvědčenou pohledávku minimálně ve výši, kterou tvrdí sám dlužník. Nad rámec považuje odvolací soud za nutné uvést, že i kdyby insolvenční navrhovatelé řádně nedoložili své splatné pohledávky vůči dlužníku, nebylo by to důvodem pro změnu rozhodnutí o úpadku, jestliže by i tak bylo možné uzavřít (ve vazbě na osvědčené pohledávky dalších dlužníkových věřitelů, kteří se nestali insolvenčnímu navrhovateli), že dlužník je v úpadku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010, sen. zn. 29 NSČR 17/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2011).

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Na základě provedeného dokazování v rámci odvolacího řízení odvolací soud zjistil, že je zde existence dalších věřitelů dlužníka se splatnými pohledávkami více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti.

Z přihlášky pohledávky P32 věřitele Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky, že tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dvě pohledávky, první pohledávka byla přihlášena v celkové výši 46.860 Kč, sestávající z jistiny 36.671 Kč, představující dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění dle zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění za období od 1.2.2009 do 31.1.2014. Jako příslušenství bylo přihlášeno penále ve výši 10.189 Kč za pozdní úhradu plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění. K přihlášce pohledávky byl přiložen platební výměr č. 379/2014, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 14.10.2014 a ze kterého vyplývá pohledávka věřitele na dlužné pojistné ve výši 36.671 Kč za období od 1.2.2009 do 31.1.2014. Tato pohledávka je tedy splatná od 13.10.2014, příslušenství pohledávky je splatné od 24.3.2015.

Z přihlášky pohledávky P34 věřitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky odvolací soud zjistil, že tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka dvě pohledávky, první pohledávku ve výši 276.312 Kč, představující dlužné pojistné na zdravotní pojištění ve výši 261.885 Kč a penále z prodlení ve výši 14.427 Kč. Tato pohledávka je doložena výkazem nedoplatků ze dne 24.2.2014 č. 7441400115 vykonatelného dnem 7.3.2014. Splatnost této pohledávky je dána datem vykonatelnosti, to je 7.3.2014.

Z přihlášky pohledávky P39 věřitele Okresní správy sociálního zabezpečení v Břeclavi, že tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka tři vykonatelné pohledávky, představující dlužné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dle zák. č. 589/1992 Sb. vyčíslené výkazy nedoplatků, první výkaz je ze dne 25.10.2013 pro částku 583.388 Kč splatnou od 25.10.2013, druhý výkaz nedoplatků je z 19.11.2014 pro částku 1.132.908 Kč splatnou od 19.11.2014 a třetí výkaz nedoplatků je z 24.4.2015 pro částku 752.672 Kč splatnou od 24.4.2015.

Na základě dokazování doplněného v odvolacím řízení odvolací soud uzavírá, že není pochyb o tom, že dlužník je skutečně v úpadku pro platební neschopnost, neboť bylo prokázáno, že dlužník má více věřitelů, vůči kterým má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, protože své závazky (s ohledem na datum jejich splatnosti) neplní po dobu tří měsíců po lhůtě splatnosti.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním navrhovatelům, zástupci věřitelů (věřitelskému výboru) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však také

doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 21. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu