3 VSOL 390/2013-B-1120
KSBR 37 INS 398/2010 3 VSOL 390/2013-B-1120

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Oděvní podnik, a.s., se sídlem v Prostějově, Za Drahou 4239/2, PSČ 797 04, identifikační číslo 25532774, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, o odvolání přihlášeného věřitele České spořitelny, a.s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo 45244782, zastoupeného Mgr. Jiřím Tomolou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 8, PSČ 110 00, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o odvolání věřitele České spořitelny, a.s. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.4.2013 č. j. KSBR 37 INS 398/2010-B-1076

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že soud vyslovuje souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 102.786.651,90 Kč zajištěnému věřiteli České spořitelně, a.s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo 45244782.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 96.045.263,44 Kč zajištěnému věřiteli České spořitelně, a.s. V důvodech rozhodnutí uvedl, že věřitel Česká pokračování-2-spořitelna, a.s. přihlásila do insolvenčního řízení přihláškou číslo 199 zajištěnou pohledávku ve výši 1.052.935.038,81 Kč. Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 26.4.2010 vyplynulo, že pohledávka věřitele České spořitelny, a.s. v přihlášené výši byla zjištěna jako zajištěná mimo jiné zástavním právem k podniku dlužníka. Podnik dlužníka byl zapsán do majetkové podstaty a usneseními ze dne 27.10.2011 a 15.5.2012 soud udělil souhlas s prodejem nemovitostí označených v návrhu insolvenční správkyně mimo dražbu. Celkový příjem ze zpeněžení zajištěného majetku činí 114.979.252-Kč. Od výtěžku zpeněžení jsou odečteny náklady spojené se zpeněžením 4.527.805 Kč a náklady spojené se správou 11.507.746 Kč. Jelikož zajištěný věřitel neudělil souhlas s odečtením nákladů na správu-daně z nemovitostí ve výši 1.172.814 Kč a podíl nákladů souvisejících se správou již přesahuje 4% výtěžku zpeněžení, není tato částka od výtěžku zpeněžení odečítána. Čistý výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů činí 98.943.701 Kč, odměna insolvenční správkyně včetně daně z přidané hodnoty činí 2.394.437,56 Kč. Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů a odměny správkyně činí 96.549.263,44 Kč. Jelikož zajištěný věřitel doposud nesplnil povinnost dle ustanovení § 157 odst. 1 insolvenčního zákona a neuhradil do majetkové podstaty polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci za znalecký posudek číslo 399/2010 ze dne 2.7.2010, vyslovil soud souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. Zajištěnému věřiteli číslo 3 České spořitelně, a.s. tak v souladu s ust. § 298 ve spojení s ust. § 157 odst. 1 insolvenčního zákona náleží 96.045.263,44 Kč.

Proti tomuto usnesení podal zajištěný věřitel Česká spořitelna, a.s. včasné odvolání, ve kterém uvedl, že soud prvního stupně v důvodech svého rozhodnutí konstatoval, že náklady na správu zajištěného majetku by měly být odečteny v celé výši uváděné insolvenční správkyní, to je v částce 11.507.746 Kč, aniž by přihlédl k zákonným limitům pro odečet nákladů správy a zpeněžení zajištěného majetku stanovených v § 298 odst. 3 insolvenčního zákona. Zdůrazňuje, že nikdy nedal souhlas s odečtením nákladů nad zákonné limity, a proto by náklady správy zajištěného majetku měly být odečteny nejvýše ve výši 4% výtěžku zpeněžení zajištěného majetku. Tvrdí, že pokud by insolvenční soud aplikoval omezení pro odečet nákladů správy zajištěného majetku dle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona, měl by být výtěžek zpeněžení pro zajištěného věřitele vyšší o částku 7.245.388,50 Kč. Zdůrazňuje, že z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že insolvenční soud udělil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení v souladu s ustanovením § 298 odst. 1 insolvenčního zákona, aniž by přihlédl k omezení výše nákladů, kterou lze odečítat z výtěžku zpeněžení podle ustanovení § 298 odst. 3 insolvenčního zákona. Má za to, že z výtěžku zpeněžení zajištěných nemovitostí mu náleží částka 103.290.651,90 Kč, když základ pro výpočet výtěžku tvoří kupní cena za zajištěné nemovitosti ve výši 11.979.252 Kč. Po odečtení nákladů na správu a údržbu zastavených nemovitostí v maximální výši 4% výtěžku zpeněžení, to je částky 4.599.170,08 Kč a nákladů na zpeněžení ve výši 4.527.805 Kč, činí základ pro výpočet odměny insolvenčního správce 105.852.277 Kč. Odměna insolvenčního správce činí včetně 21% daně z přidané hodnoty celkem 2.561.625,10 Kč, k vydání pokračování-3-zajištěnému věřiteli tak připadá celkem 103.290.651,90 Kč. Navrhuje, aby usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že soud vysloví souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 103.290.651,90 Kč zajištěnému věřiteli Česká spořitelna, a.s.

Vrchní státní zastupitelství ve svém vyjádření uvedlo, že vychází-li se z návrhu insolvenční správkyně na výplatu zajištěného věřitele, ve kterém vyčíslila náklady na správu zajištěného majetku částkou 11.507.746 Kč je při celkovém příjmu zpeněžení ve výši 114.979.252 Kč evidentní, že náklady na správu výrazně překročily zákonný 4% limit dle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona, konkrétně o částku 6.908.575,92 Kč. Sama insolvenční správkyně, stejně jako odvolatel, shodně tvrdí, že zajištěný věřitel Česká spořitelna, a.s., opakovaně deklaroval svůj nesouhlas s překročením zákonných limitů dle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona. Jelikož insolvenční správkyně označila a vyčíslila náklady na správu zajištěného majetku, je bezpředmětné polemizovat dále nad tím, co všechno spadá či nespadá pod pojem správa majetku. Vrchní státní zastupitelství je toho názoru, že z výtěžku zpeněžení lze bez souhlasu zajištěného věřitele odečíst maximálně 4% jako náklady spojené se správou zajištěného majetku. V daném případě zajištěný věřitel nesouhlasil s vyššími výdaji na správu zajištěného majetku a provedený odpočet nad rámec 4% tak nebyl učiněn v souladu se zákonem, přičemž s touto okolností se insolvenční soud nijak nevypořádal. Je-li návrh insolvenční správkyně na výplatu zajištěného věřitele v hlavních číselných hodnotách správný, má odvolatel Česká spořitelna, a.s. nárok na vyšší uspokojení svých pohledávek z výtěžku zpeněžení, ovšem částku uvedenou v odvolání je nutno dle § 157 odst. 1 insolvenčního zákona ještě zkrátit 504.000 Kč, což představuje poloviční náklady vypracovaného znaleckého posudku. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci závěrem navrhuje, aby odvolací soud změnil usnesení Krajského soudu v Brně, a to tak, že vysloví souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 102.786.651,90 Kč zajištěnému věřiteli Česká spořitelna, a.s.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka pokračování-4-odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 157 odst. 1 IZ zajištění věřitelé uhradí do majetkové podstaty bez zbytečného odkladu společně a nerozdílně polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci; mezi sebou se vypořádají podle poměru hodnot jejich zajištění určených znaleckým posudkem.

Podle ustanovení § 298 IZ zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5% výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4% výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 3). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odst. 4).

Podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2012, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2% z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli.

V přezkoumávané věci navrhla insolvenční správkyně podáními ze dne 1.11.2012 ve znění podání ze dne 15.11.2012 a podání ze dne 29.1.2013, aby soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení-prodeje nemovitého majetku zajištěnému věřiteli České spořitelně, a.s. ve výši 96.045.263 Kč. Doplněným návrhem ze dne 29.1.2013 reagovala insolvenční správkyně na usnesení insolvenčního soudu ze dne 17.1.2013 č . j. KSBR 37 INS 398/2010-B-1053, kterým byla mimo jiné vyzvána, aby předložila souhlas zajištěného věřitele s odečtením nákladů spojených se správou ve větším rozsahu než 4% s poukazem na to, že náklady spojené se správou ve výši 11.507.746 Kč přesahují 4% výtěžku zpeněžení. V doplněném návrhu ze dne 29.1.2013 insolvenční správkyně k tomu uvedla, že opětovně předkládá zajištěnému věřiteli žádost o souhlas s odečtením nákladů spojených se správou v rozsahu vyšším než 4% výtěžku zpeněžení, byť zajištěný věřitel již historicky deklaroval, že nesouhlasí s překročením zákonných limitů a uplatněním daně z nemovitostí. Na výzvu insolvenční správkyně reagoval zajištěný věřitel Česká spořitelna, a.s. podáním z 20.2.2013, ve kterém uvedl, že konzistentně po dobu konání insolvenčního řízení vůči dlužníku insolvenčním správcům deklaroval, že nesouhlasí s odečtením nákladů na správu a zpeněžení zajištěného majetku, pokud by tyto měly přesáhnou limity stanovené v § 298 odst. 3 IZ, ledaže takové překročení zákonných limitů je odůvodněné s ohledem na konkrétní pokračování-5-situaci a výše nákladů byla předem projednána a odsouhlasena se zajištěným věřitelem.

Jak správně uvedl soud prvního stupně, věřitel Česká spořitelna, a.s. přihlásil do insolvenčního řízení zajištěnou pohledávku ve výši 1.052.935.038,81 Kč. Tato přihlášená pohledávka byla přezkoumána na přezkumném jednání dne 26.4.2010 a v přihlášené výši byla zjištěna jako zajištěná pohledávka mimo jiné zástavním právem k podniku dlužníka. Podnik dlužníka byl zapsán do soupisu majetkové podstaty a se souhlasem insolvenčního soudu pak zpeněžen mimo dražbu. Celkový příjem ze zpeněžení zajištěného majetku činí 114.979.252 Kč. Od této částky nutno odečíst náklady souvisejí se zpeněžením ve výši 4.527.805 Kč (což představuje 3,93% výtěžku zpeněžení), a dále je nutno odečíst náklady související se správou. Tyto náklady související se správou lze podle výslovného znění zákona odečíst ve výši v rozsahu 4% výtěžku zpeněžení, ledaže by zajištěný věřitel souhlasil s odečtem ve větším rozsahu. Insolvenční správkyně tyto náklady související se správou vyčíslila částkou 11.507.746 Kč, což je o 6.908.575,92 Kč více než 4% (4% představují částku 4.599.170,08 Kč). Vzhledem k tomu, že v dané věci zajištěný věřitel Česká spořitelna, a.s. nesouhlasil s vyššími výdaji na správu zajištěného majetku, o čemž není v přezkoumávané věci žádných pochyb, lze od výtěžku zpeněžení odečíst náklady spojené se správou ve výši v rozsahu 4%, tedy pouze v rozsahu částky 4.599.170,08 Kč, a nikoliv v rozsahu částky 11.507.746 Kč tak, jak učinil soud prvního stupně, aniž by tento svůj postup jakýmkoliv způsobem odůvodnil. Odečtou-li se od výtěžku zpeněžení 114.979.252 Kč, náklady se zpeněžením 4.527.805 Kč a náklady se správou 4.599.170,08 Kč, zůstává částka 105.852.276,92 Kč, od které nutno dále odečíst odměnu insolvenční správkyně. Odměna insolvenční správkyně dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a § 38 odst. 1 IZ činí 2.561.625,10 Kč, včetně 21% daně z přidané hodnoty (odměna bez daně představuje 2.117.045,54 Kč a 21% daň pak představuje částku 444.579,56 Kč). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů a odměny insolvenční správkyně činí 103.290.651,90 Kč. Insolvenční soud v souladu s návrhem insolvenční správkyně od výtěžku zpeněžení dále odečetl podle ustanovení § 157 odst. 1 IZ polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci za znalecký posudek číslo 399/2010 ze dne 2.7.2010. Vzhledem k tomu, že odvolatel ve svém odvolání netvrdí, že by polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci do majetkové podstaty již uhradil, přičemž taková skutečnost nevyplývá ani z obsahu spisu, odvolací soud od částky 103.290.651,90 Kč pak dále ještě odečetl částku 504.000 Kč představující onu polovinu odměny a hotových výdajů znalce za znalecký posudek. Zajištěnému věřiteli České spořitelně, a.s. v souladu s ustanovením § 298 IZ přísluší po odečtení všech nákladů, odměny insolvenční správkyně a částky připadající na splnění povinnosti dle § 157 odst. 1 IZ čistý výtěžek zpeněžení ve výši 102.786.651,90 Kč.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud změnil (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) napadené usnesení tak, že vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli České spořitelně, a.s. ve výši 102.786.651,90 Kč. pokračování-6-

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, odvolateli, insolvenční správkyni, věřitelskému orgánu a státnímu zastupitelství se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 31. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu