3 VSOL 38/2013-A-16
KSBR 31 INS 19183/2012 3 VSOL 38/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Drahuše anonymizovano , anonymizovano , 687 03 Kudlovice 39, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.10.2012 č.j. KSBR 31 INS 19183/2012-A-7,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně dne 8.8.2012 domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 17.8.2012 soud prvního stupně vyzval dlužnici mimo jiné, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení, doplnila návrh na povolení oddlužení tak, že s poukazem na pracovní poměr na dobu určitou sdělí, jaké příjmy očekává od 26.1.2012 a pro posouzení toho, zda návrhem na povolení oddlužení není sledován nepoctivý záměr, měla uvést, jakým způsobem bylo naloženo s finančními prostředky. Usnesení bylo dlužnici doručeno v souladu s ust. § 80 IZ dne 4.9.2012, avšak dlužnice na výzvu soudu vůbec nereagovala a svůj návrh na povolení oddlužení nedoplnila. Dlužnice nedoložila svůj očekávaný příjem od 26.1.2012, neboť její pracovní poměr na dobu určitou trval jen do 25.1.2012. S ohledem na výši nezajištěných závazků, z návrhu na povolení oddlužení a jeho příloh vyplynulo, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře by za 5 let trvání splátkového kalendáře ze svých příjmů nezaplatila svým nezajištěným věřitelům částku odpovídající 30 % jejich pohledávek. Protože dlužnice řádně nedoplnila návrh na povolení oddlužení, lze očekávat, že návrh na povolení oddlužení by byl soudem odmítnut a způsobem řešení úpadku dlužnice by byl konkurs (nikoliv oddlužení). S ohledem na uvedené skutečnosti, soud prvního stupně uložil dle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) zálohu na náklady řízení ve výši 50.000 Kč, neboť minimální odměna insolvenčního správce podle ust. § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. při konkursu bez DPH činí 45.000 Kč (bez hotových výdajů). Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení totiž je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po jeho ustanovení do funkce a tím překlenout prvotní nedostatek pohotových peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možno majetkovou podstatu zpeněžit.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm uvedla, že doplnění zasílala soudu dne 4.9.2012 a současně předložila i kopii podacího lístku a doplnila insolvenční návrh o požadavky uložené jí v usnesení ze dne 17.8.2012. Dlužnice požádala o znovu projednání insolvenčního návrhu a povolení oddlužení formou splátkového kalendáře bez zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala zjištění úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že má závazky ve výši 785.000 Kč vůči 6 věřitelům, její příjem činí 11.710 Kč a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále předložila darovací smlouvu ze dne 12.7.2012, dle které se Martin Bartoň zavázal, že bude dlužnici poskytovat měsíčně po dobu trvání účinků povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře částku 1.100 Kč. Dlužnice současně předložila i pracovní smlouvu, ze které vyplynulo, že má sjednaný pracovní poměr na dobu určitou do 25.1.2013.

Usnesením ze dne 1.2.2013 č.j KSBR 31 INS 19183/2012,-A-12 odvolací soud vyzval dlužnici, aby mu předložila novou pracovní smlouvu a výši čisté mzdy od července 2012 do současné doby. Na výzvu odvolacího soudu dlužnice předložila novou pracovní smlouvu, ze které vyplynulo, že má uzavřený pracovní poměr se zaměstnavatelem HAMÉ s.r.o. do 26.4.2014 a rovněž doložila i výplatní pásky od července 2012 do ledna 2013, z nichž vyplynulo, že průměrná čistá mzda za uvedené období činí 10.383 Kč.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst. 3 věty první IZ a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, třetí třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

V přezkoumávané věci dlužnice doložila, že její průměrný měsíční příjem za období od června 2012 do ledna 2013 činil 10.383 Kč. Dále je nutno zohlednit, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře činí za každý započatý kalendářní měsíc odměna insolvenčního správce 750 Kč a náhrada jeho hotových výdajů 150 Kč. Celkem se jedná o částku 900 Kč měsíčně (s daní z přidané hodnoty 1.089 Kč), která současně představuje pohledávku za majetkovou podstatou dle ustanovení § 168 IZ. Činí-li závazky dlužnice 784.697 Kč, byla by za 5 let trvání oddlužení dlužnice schopna ze svých příjmu uhradit pouze 22,09 % pohledávek nezajištěných věřitelů, a to i po započtení daru ve výši 1.100 Kč dle darovací smlouvy, kterou uzavřela s Martinem Bartoněm. Jak odvolací soud dále zjistil, dlužnice by nesplňovala podmínky dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ i s příjmem, který uvedla v insolvenčním návrhu. S příjmem ve výši 11.710 Kč by dlužnice uhradila nezajištěným věřitelům pouze 28,85 % jejich pohledávek. Proto je správný závěr soudu prvního stupně, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení formou splátkového kalendáře. Není totiž schopna v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek uhradit ze svého příjmu svým nezajištěným věřitelům částku odpovídající výši 30 % jejich pohledávek a žádný z věřitelů nevyslovil s nižším plněním souhlas. Vzhledem k tomu, že dlužnice nemá žádný hodnotný majetek, nepřichází do úvahy ani schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Za tohoto stavu věci, kdy se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužnice, je požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení důvodným. Smyslem zálohy je umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustavení do funkce, složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužnice, případně jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty dlužnice.

Soud prvního stupně správně stanovil i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Kromě již výše uvedeného účelu slouží záloha i jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč dle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Ze všech výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné a odvolací soud jej proto podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 27. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu