3 VSOL 377/2014-A-18
KSOS 38 INS 37691/2013 3 VSOL 377/2014-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Marcely anonymizovano , anonymizovano , bytem Frýdek-Místek, Jiráskova 2492, PSČ 738 01, zastoupené Mgr. Evou Budínovou, advokátkou se sídlem Frýdek-Místek, Dobrovského 724, PSČ 738 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.3.2014, č.j. KSOS 38 INS 37691/2013-A-11,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že podáním, došlým soudu dne 30.12.2013, se dlužnice domáhá vydání rozhodnutí, jímž bude zjištěn její úpadek, přičemž insolvenční návrh spojila s návrhem na povolení oddlužení a jako způsob oddlužení navrhla plnění splátkového kalendáře. Podáním ze dne 20.1.2014 sdělil věřitel dlužnice Úvěrový servis s.r.o., IČ: 27413861, že dne 29.11.2013, to je 31 dní před podáním návrhu na povolení oddlužení, uzavřel s dlužnicí smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržela dlužnice úvěr ve výši 30.000 Kč, uvedenou částku se dlužnice zavázala vrátit v měsíčních splátkách po 2.024 Kč. V článku III. bodě 7 této smlouvy přitom dlužnice výslovně prohlásila, že není dlužníkem ze žádných půjček či úvěrů, kromě těch, na které věřitele před uzavřením smlouvy upozornila, v článku III. bodě 9 pak prohlásila, že není v úpadku a nezná důvody, pro něž by se měla do úpadku dostat v období následujících tří měsíců. Současně podepsala listinu označenou jako soupis příjmů a výdajů dlužníka , v níž prohlásila, že jejím jediným výdajem je splátka závazků vůči společnosti GE MONEY ve výši 1.300 Kč. Podáním, došlým soudu dne 30.1.2014, věřitel INFRACO s.r.o., IČ: 27962385 sdělil, že dlužnice jej poškodila, neboť k žádosti o půjčku ze dne 25.11.2013 uvedla nepravdivé údaje, když k dotazu ohledně výše splátek úvěru, půjček, pojistného, ručitel, dlužnice uvedla částku 0 Kč . Dlužnice v reakci na podání věřitele sdělila, že sice podepsala smlouvy o poskytnutí úvěru, nikoliv však s úmyslem někoho podvést, je rozvedená, matka dvou dětí, dostala se do finanční krize, z níž neuměla najít cestu zpět. Jak soud prvního stupně dále uvedl, podle předloženého seznamu závazků má dlužnice 31 věřitelů. Z příloh k návrhu na povolení oddlužení je zřejmé, že dlužnice v posledních dvou měsících před podáním insolvenčního návrhu uzavřela celou řadu půjček (např. se společností SUPERMONEY s.r.o., SIM PŮJČKA s.r.o., INFRACO s.r.o., Úvěrový servis s.r.o., Provident Financial s.r.o. atd.), a z příloh k podání věřitelů Úvěrový servis s.r.o. a INFRACO s.r.o. je také zřejmé, že dlužnice ve svých žádostech o půjčku uváděla nepravdivé informace o svých aktuálních závazcích, brala na sebe další závazky, přesto, že si musela být vědoma toho, že tyto závazky nebude schopna řádně plnit. S ohledem na tato zjištění soud prvního stupně uzavřel, že lze dovodit nepoctivý záměr dlužnice při podání návrhu na povolení oddlužení. S odkazem na ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, soud prvního stupně dále dovodil, že návrh na povolení oddlužení by tak musel být zamítnut a současně podle ustanovení § 396 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem. Za tohoto stavu pak soud prvního stupně dospěl k závěru, že je nezbytné vyzvat dlužnici k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, která umožní při prohlášení konkursu zajištění disponibilních prostředků ke krytí nákladů insolvenčního řízení, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužnice, a k úhradě odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Odvolatelka namítá, že tvrzení věřitelů Úvěrový servis s.r.o. a INFRACO s.r.o. se nezakládají na pravdě, podle odvolatelky se tito věřitelé snaží zabránit povolení oddlužení a dosáhnout uspokojení jejich pohledávek na úkor ostatních věřitelů. Odvolatelka poukázala na to, že při sjednávání půjčky u společnosti Úvěrový servis s.r.o. vyplnila na internetových stránkách této společnosti dotazník, v němž uvedla pravdivě všechny své závazky, tudíž odvolatelce nelze klást za vinu, pokud věřitel z jakéhokoliv důvodu tyto údaje do samotné smlouvy nezahrnul. Smlouva o půjčce byla odvolatelce předložena pracovníkem této společnosti v rychlosti na poště ve Frýdku-Místku, kde ji dlužnice na koleni podepsala, přičemž při podpisu této smlouvy znovu výslovně upozornila, že má ještě i další závazky, než ty, které věřitel uvedl v listině označené jako soupis příjmů a výdajů dlužníka . Přesto věřitel smlouvu o půjčce s odvolatelkou uzavřel. Jedná se přitom o formulářovou smlouvu, jež byla vyhotovena společností Úvěrový servis s.r.o., odvolatelka smlouvu uzavírala jako spotřebitel, proto-podle odvolatelky -je třeba na proces uzavírání smlouvy vztáhnout ustanovení o ochraně spotřebitele . Také dotazník společnosti INFRACO s.r.o. byl vyplněn věřitelem a odvolatelkou pouze v rychlosti podepsán, i v tomto případě odvolatelka věřitele výslovně upozornila, že má další závazky, avšak při sjednávání půjčky byla tázána pouze na výši svého příjmu. Jak odvolatelka dále uvedla, před podáním návrhu si brala půjčky pouze v takové výši, aby byla schopna je řádně hradit, všechny půjčky byly řádně a včas hrazeny do listopadu 2013, koncem roku 2013 však musela řešit nečekané finanční výdaje, jež způsobily její následnou platební neschopnost. Ke konci roku 2013 měla slíbeny odměny od svého zaměstnavatele, tyto však neobdržela v očekávané výši, došlo také ke zvýšení nájemného z důvodu doplatku ve vyúčtování elektřiny, musela hradit povinné ručení za osobní automobil, který je nezbytný pro výkon jejího zaměstnání, pro syna musela uhradit zálohu na školní výlet ve výši 1.500 Kč. Odvolatelka také poukázala na to, že část půjčených prostředků použila na úhradu vypracování insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Poté, co jí v prosinci roku 2013 vznikly neočekávané výdaje, se teprve dostala do situace, kdy nebyla schopna dostát svým závazkům, insolvenční návrh tedy podala proto, že se zásadním způsobem změnily finanční okolnosti. Jednala v úmyslu uhradit veškeré své závazky v plné výši, proto také podala dne 30.12.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V jejím jednání nelze spatřovat nepoctivý záměr, podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení se snaží dosáhnout uspokojení všech svých pohledávek (správně zřejmě závazků), podání věřitelů INFRACO s.r.o. a Úvěrový servis s.r.o. považuje za účelové, neboť tito se snaží dosáhnout přednostního uspokojení svých pohledávek na úkor ostatních věřitelů dlužnice. Odvolatelka v této souvislosti poukázala na to, že uvedení věřitelé ani nepřihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, pohledávky těchto věřitelů jsou navíc v poměru ke všem závazkům dlužnice bagatelní. Odvolatelka dále namítla, že není schopna uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení v požadované výši 50.000 Kč s tím, že jedinou možností by bylo vzít si další půjčku. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužnici záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II.-přechodného ustanovení uvedeného zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dne 30.12.2013 byl Krajskému soudu v Ostravě doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužnice v návrhu uvedla, že má celkem 30 věřitelů a 32 závazků, celková výše závazků činí 678.945 Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů. Dále uvedla, že své závazky nebyla schopna platit, neboť měla nízký příjem a splátky se nakupily tak, že to bylo neúnosné, položky na domácnost jsou dost vysoké, a tak se dostala do koloběhu půjček, z nichž nedokázala najít cestu ven . Dále uvedla, že není vdaná, vyživovací povinnost má ke dvěma dětem, s ohledem na výši svých příjmů, kdy na základě důchodu očekává příjmy ve výši 16.333 Kč měsíčně, je schopna za dobu pěti let uhradit 30 % svých závazků a odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčnímu správci. Ze seznamu závazků, opatřeného podepsaným prohlášením dlužnice o jeho úplnosti a správnosti, vyplývá, že dlužnice má celkem 32 závazků vůči 30 věřitelům, přičemž závazek vůči věřiteli Okresní správě sociálního zabezpečení ve výši 38.052 Kč je splatný od května 2012 a závazek vůči věřiteli Home Credit a.s. ve výši 10.000 Kč od září 2013, ostatní označené závazky jsou splatné od listopadu a od prosince 2013. V seznamu závazků označila dlužnice jako své věřitele-mimo jiné-věřitele SUPERMONEY s.r.o. s pohledávkou ve výši 1.250 Kč splatnou v prosinci 2013, Perfect Money s.r.o. s pohledávkou ve výši 4.960 Kč splatnou v listopadu 2013, SIM PŮJČKA s.r.o. s pohledávkou ve výši 2.750 Kč splatnou v listopadu 2013, INFRACO s.r.o. s pohledávkou ve výši 4.000 Kč splatnou v prosinci 2013, Provident Financial s.r.o. s pohledávkou ve výši 26.000 Kč splatnou v listopadu 2013 a Úvěrový servis s.r.o. s pohledávkou ve výši 30.000 Kč splatnou v prosinci 2013. Podle údajů, uvedených v seznamu majetku, jenž je rovněž opatřen podepsaným prohlášením o jeho úplnosti a správnosti, dlužnice vlastní pouze obvyklé vybavení domácnosti v jí odhadované hodnotě celkem ve výši 27.000 Kč. Podle obsahu spisu dne 20.1.2014 došlo soudu prvního stupně podání věřitele Úvěrový servis s.r.o., se sídlem Pravonín 88, identifikační číslo: 27413861, označené jako podnět na zamítnutí návrhu na povolení oddlužení , v němž uvedený věřitel insolvenčnímu soudu sděluje, že dne 29.11.2013 uzavřel s dlužnicí smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl dlužnici úvěr ve výši 30.000 Kč, který se dlužnice zavázala vrátit v měsíčních splátkách po 2.024 Kč, s tím, že v článku III. bodě 7 uvedené smlouvy výslovně prohlásila, že není dlužníkem z žádných půjček či úvěrů, kromě těch, na které věřitele před uzavřením smlouvy výslovně upozornila, a v článku III. bodě 9 dále prohlásila, že není v úpadku a nezná důvody, pro něž by se měla do úpadku dostat v období následujících tří měsíců, přičemž současně se smlouvou o úvěru podepsala listinu, označenou jako soupis příjmů a výdajů dlužníka , v níž prohlásila, že jejím jediným výdajem je splátka závazku vůči společnosti GE MONEY ve výši 1.300 Kč. Podle tohoto věřitele se tak dlužnice dopustila nepoctivého jednání, neboť s věřitelem uzavřela smlouvu o úvěru, v níž uvedla nepravdivé údaje o svých závazcích. K osvědčení svých tvrzení předložil věřitel listinu-smlouvu o úvěru, uzavřenou mezi Úvěrovým servisem s.r.o. a Marcelou anonymizovano , nar. Dne 30.5.1976, bytem Frýdek-Místek, Jiráskova 2492. Dne 3.2.2014 pak insolvenčnímu soudu došlo podání věřitele INFRACO s.r.o., se sídlem Cheb, Svobody 49, identifikační číslo: 27962385, v němž soudu sděluje, že podle jeho názoru se dlužnice Marcela anonymizovano dopustila trestného činu úvěrového podvodu a poškodila společnost INFRACO s.r.o., když v žádosti o půjčku ze dne 25.11.2013 uvedla nepravdivé údaje, neboť k dotazu na výši splátek úvěrů, půjček, pojistného, ručitel uvedla částku 0 Kč , s tím, že v případě, byla-li by žádost vyplněna pravdivě, nebyla by dlužnici půjčka poskytnuta. K osvědčení tohoto tvrzení předložil věřitel do spisu listinu, označenou jako žádost o poskytnutí půjčky datovanou ve Frýdku dne 25.11.2013 a podepsanou žadatelem Marcelou anonymizovano . Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

S ohledem na údaje, uvedené dlužnicí v insolvenčním návrhu a v zákonem požadované příloze-seznamu závazků, lze předběžně uzavřít, že dlužnice se nachází v úpadku, neboť má více věřitelů (nejméně dva) s peněžitými závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, neboť je neplní po dobu delší než tři měsíce po lhůtě splatnosti.

Je třeba uvést, že uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případě, kdy podle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce. V konkursu-na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře-totiž nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Pro rozhodnutí odvolacího soudu je tak určující posouzení správnosti (předběžného) závěru soudu prvního stupně o tom, že dlužnici nebude povoleno řešení úpadku oddlužením, jak dlužnice navrhuje.

Základní podmínkou povolení řešení dlužníkova úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 IZ je nejenom dosažení uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů minimálně ve výši 30 % těchto pohledávek, ledaže věřitelé souhlasí s nižším plněním (§ 395 odst. 1, písm. b/ IZ), nýbrž také i poctivost záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení (§ 395 odst. 1, písm. a/ IZ).

Ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ, jež zakotvuje podmínku poctivosti záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení oddlužení, patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to je k právním normám, jejichž hypotéze není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení lze dovozovat z různých jednání dlužníka. Může jít například o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkajících se majetkových poměrů dlužníka apod. (srov. závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.7.2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2012).

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v jednání dlužnice je třeba spatřovat nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ.

Je zřejmé, jak vyšlo v rámci insolvenčního řízení najevo, že dlužnice ještě v době krátce před podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení uzavřela dne 27.11.2013 se společností Úvěrový servis s.r.o. smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, a (na základě žádosti dlužnice o poskytnutí půjčky ze dne 22.11.2013) smlouvu o půjčce se společností INFRACO s.r.o., která dlužnici poskytla půjčku ve výši 4.000 Kč. Učinila tak přesto, že v květnu 2012 se stal splatným její závazek vůči věřiteli Okresní správě sociálního zabezpečení, v září 2013 závazek vůči věřiteli Home Credit a.s., v říjnu 2013 závazek vůči věřiteli ESSOX s.r.o. a v listopadu 2013 závazky vůči dalším čtrnácti věřitelům. Dlužnice, ačkoli si musela být vědoma toho, že má splatné závazky vůči více věřitelům, přitom tyto údaje, jak je zcela zřejmé ze smlouvy o úvěru, uzavřené se společností Úvěrový servis s.r.o. (článek III., bod 7) a z žádosti o poskytnutí půjčky, adresované společnosti INFRACO s.r.o., zamlčela.

Námitky odvolatelky, že smlouvu o půjčce, uzavřenou se společností Úvěrový servis s.r.o. neměla možnost si přečíst, a že tuto podepsala v rychlosti, stejně jako námitka, že žádost o poskytnutí půjčky byla společností INFRACO s.r.o. vyplněna věřitelem a dlužnicí rovněž v rychlosti podepsána, jsou přitom bez významu, neboť jde pouze k tíži odvolatelky, stvrdila-li svým podpisem, jako správné, údaje v uvedených listinách uvedené přesto, že se jednalo o údaje nepravdivé.

Odvolací soud dodává, že v průběhu odvolacího řízení, dne 10.4.2014, došlo soudu podání dalšího označeného věřitele Perfect Money s.r.o., se sídlem Praha 5 -Zbraslav, Neumannova 1453/28, identifikační číslo: 24774898, označené jako podnět na zamítnutí návrhu na povolení oddlužení , v němž tento věřitel namítá, že dlužnice ve své žádosti o poskytnutí půjčky ve výši 4.000 Kč ze dne 28.11.2013 poskytl informace o svých majetkových poměrech, z nichž vyplývalo, že je schopna dostát závazku a půjčku řádně splatit včetně příslušenství, s tím, že také odsouhlasila, že proti ní nebylo zahájeno insolvenční řízení a nemá ani v plánu podat insolvenční návrh. Spolu s tímto podnětem předložil uvedený věřitel soudu trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7.4.2014, č.j. 1 T 80/2014-33 a následně rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9.6.2014, č.j. 1 T 80/2014-47, jímž byla dlužnice uznána vinnou, že dne 28.11.2013 ve Frýdku-Místku či jinde prostřednictvím on-line formuláře na internetových stránkách perfect-money.cz při uzavírání smlouvy o úvěru č. 18314 se společností Perfect Money s.r.o., Praha, zamlčela, že s ohledem na svou finanční situaci a své předcházející splatné závazky v úmyslu vylákat úvěr a tento následně nehradit, nebude schopna v požadovaném termínu do 19.12.2013 finanční prostředky vrátit, k čemuž následně skutečně došlo poté, co byl úvěr poskytnut, tento nehradila a takto způsobila uvedené společnosti škodu ve výši nejméně 4.000 Kč, tedy při sjednávání úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje, tím spáchala přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku. Rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku ve výroku, kterým bylo rozhodnuto, že byl spáchán přečin úvěrového podvodu, nabylo právní moci dne 9.6.2014.

Za tohoto stavu, kdy se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužnice, je proto požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení důvodný. Smyslem zálohy je umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustavení do funkce. Složená záloha-jak soud prvního stupně správně vyložil-správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužnice, případně jiných osob, který by také mohl náležet do majetkové podstaty dlužnice.

Soud prvního stupně správně stanovil i výši této zálohy. Kromě již výše uvedeného účelu totiž záloha slouží i jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky upokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přitom činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč podle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Důvodem pro neuložení povinnosti k zaplacení zálohy přitom nemůže být skutečnost, odvolatelkou namítaná, že nemá dostatek finančních prostředků k její úhradě. Nutno zdůraznit, že záloha na náklady insolvenčního řízení není soudním poplatkem a dlužnici, jako insolvenční navrhovatelku, nelze od povinnosti k úhradě zálohy osvobodit, případně výši této zálohy snížit. Je-li složení zálohy zapotřebí, je nutno na jejím zaplacení trvat.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 31. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu