3 VSOL 355/2013-A-19
KSOS 25 INS 8199/2013 3 VSOL 355/2013-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Daniela Bystřického, nar. 6.4.1956, bytem Střítež 51, PSČ 739 59, identifikační číslo: 12091120, o insolvenčním návrhu dlužníka-o návrhu JUDr. Jiřího Trojanovského, soudního exekutora, Exekutorský úřad se sídlem Frýdek-Místek, Farní 23, PSČ 738 01, na vydání předběžného opatření, o odvolání JUDr. Jiřího Trojanovského proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.4.2013, č.j. KSOS 25 INS 8199/2013-A-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že se nařizuje předběžné opatření, jímž se soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Trojanovskému, Exekutorský úřad Frýdek-Místek, umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp.zn. 143 EX 00286/11, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného Daniela Bystřického, nar. 6.4.1956, bytem Střítež 51, PSČ 739 59-podílu v rozsahu id. 1/2 pozemků parcela č. 327, č. 328, č. 943 a č. 944/1, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec na LV č. 18 pro obec a katastrální území Střítež, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 25 INS 8199/2013 k dispozici v tomto řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zamítl návrh, aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Trojanovskému, Exekutorský úřad Frýdek-Místek, se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp.zn. 143 EX 00286/11.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že pro vyhovění návrhu neshledal důvody hodné zvláštního zřetele. Podle soudu v případě, je-li podán insolvenční návrh, je nutno vycházet z ustanovení insolvenčního zákona, který toto řízení upravuje komplexně , tato úprava má přednost před úpravou exekučního řízení v ustanovení § 251 a násl. o.s.ř. Jediný, kdo je podle insolvenčního zákona oprávněn zpeněžovat majetek dlužníka v případě zjištění jeho úpadku, je insolvenční správce. Soud rovněž nemůže předjímat, kteří věřitelé se do insolvenčního řízení skutečně přihlásí, okruh těchto věřitelů může být odlišný od okruhu věřitelů, kteří se přihlásili či přihlásí do řízení exekučního. Důležité je, jak soud prvního stupně dále uvedl, i to, jakým způsobem se bude dlužníkův majetek zpeněžovat. V daném případě zde existuje usnesení o dražbě nemovitostí dlužníka (dražební vyhláška), kde cena dražených nemovitostí (spoluvlastnický podíl na nemovitostech) je dle znaleckého posudku 190.000 Kč, nejnižší podání dle dražební vyhlášky činí 126.667 Kč. Není vyloučeno, že věřitelé by se v insolvenčním řízení rozhodli pro jiný způsob zpeněžení, který by pro ně mohl být výhodnější z důvodu vyššího příjmu do majetkové podstaty. Toto rozhodnutí věřitelů o způsobu zpeněžení dlužníkova majetku v rámci insolvenčního řízení považuje za zásadní (§ 286), a například zpeněžení majetku podle ustanovení § 289 insolvenčního zákona mimo dražbu za transparentnější než prodej dlužníkova majetku v dražbě. Podle soudu prvního stupně je možno v tomto případě získat více prostředků do majetkové podstaty a současně omezit náklady související s dražbou. Závěrem soud prvního stupně konstatoval, že vzhledem k obsahu dlužníkova insolvenčního návrhu, z něhož vyplývá, že celkové závazky dlužníka činí 308.459,84 Kč, z toho závazky z podnikatelské činnosti představují 257.278,48 Kč, je zřejmé, že dlužníkův úpadek je možno řešit pouze konkursem, přičemž vzhledem k obstrukcím dlužníka v případě podání prvního insolvenčního návrhu může soud o jeho úpadku rozhodnout i bez zaplacené zálohy na náklady insolvenčního řízení, když je zřejmé, že dlužník disponuje nemovitým majetkem, který je možno zpeněžit.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel předběžného opatření odvolání. Ve vztahu k závěrům soudu prvního stupně především namítal, že pokud by skutečnosti, popsané v jeho návrhu na nařízení předběžného opatření, nebyly důvody zvláštního zřetele hodnými, a byla by obecně přijata argumentace soudu prvního stupně, stalo by se ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) insolvenčního zákona zcela nepoužitelné.

Podle názoru odvolatele, který v této souvislosti citoval část důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb. [ část II. zvláštní část; k části první, k bodům 1 až 4. (změny § 82)], to jistě nebylo smyslem přijetí novely insolvenčního zákona, jímž byly další důvody pro vydání předběžného opatření doplněny. Odvolatel dále namítal, že není správný ani názor soudu prvního stupně, že v insolvenčním řízení může dojít k jinému způsobu zpeněžení než dražbou, např. zpeněžením majetku dle ustanovení § 289 insolvenčního zákona mimo dražbu, kterou soud prvního stupně považuje za transparentnější, než prodej dlužníkova majetku v dražbě. Jak odvolatel uvedl, je mu zřejmé, že prodej mimo dražbu je v insolvenčním řízení zákonnou možností, nemůže se však totožnit s názorem soudu o transparentnosti jednotlivých způsobů zpeněžení. Podle odvolatele není transparentnější způsob zpeněžení než dražba, zejména elektronická dražba (která ve věci byla nařízena), neboť prostřednictvím počítačové sítě internet může široká veřejnost sledovat průběh dražby (a to i zpětně, neboť dražba je na dražebním serveru archivována), včetně jednotlivých příhozů a jejich výše. Odvolatel rovněž poukázal na to, že nařízení předběžného opatření, které by mu povolilo provést předmětnou exekuci, by v žádném případě neodporovalo zájmu věřitelů. Věřitelé mají možnost své pohledávky přihlásit do exekučního řízení. Soudní exekutor v případě zjištění úpadku musí výtěžek exekuce vydat insolvenčnímu správci v souladu s ustanovením § 46 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a soud prvního stupně mohl předběžné opatření omezit pouze na možnost provést dražbu, nikoliv již provést rozvrh nejvyššího podání až do doby rozhodnutí o úpadku. Odvolatel také namítal, že dlužník vlastní kromě spoluvlastnického podílu na nemovitostech, pro který byla nařízena dražba, ještě další nemovitosti (rodinný dům a pozemky parcela č. 329, č. 330 a č. 331 v k. ú. Střítež, zapsané na LV č. 74), u nichž zatím soudní exekutor dražbu nenařizoval z důvodu přiměřenosti vymáhané pohledávky a hodnoty majetku. Hodnota těchto nemovitostí přitom zcela jistě překračuje dlužníkem uváděnou celkovou výši jeho závazků. I z tohoto majetku tedy může dojít k plnému uspokojení přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení. Tímto dalším majetkem povinného se však soud prvního stupně vůbec nezabýval. Konečně odvolatel poukázal na to, že s ohledem na hodnotu majetku dlužníka a dlužníkem uvedenou celkovou výši pohledávek jeho věřitelů, nemusí být splněny podmínky úpadku, což je zřejmě dlužníkovi jasné. To-podle odvolatele-potvrzuje jeho tvrzení, že návrh je pouze účelový. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno k insolvenčnímu návrhu dlužníka spojenému s návrhem na povolení oddlužení ze dne 4.3.2013, který byl soudu prvního stupně doručen osobně dne 22.3.2013. Dlužník v návrhu tvrdí, že má sedm peněžitých závazků u více věřitelů, všechny závazky jsou po splatnosti po dobu delší než 30 dní a všechny jsou vykonatelné, tyto závazky není schopen plnit po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Výše exekučně vymáhaných pohledávek převyšuje jeho příjmy. V současné době je evidován u úřadu práce, dlouhodobě není schopen zajistit si vhodné zaměstnání a jediným příjmem jsou příspěvky na bydlení a dávky, které mu byly přiznány. V bodě 06 formulářového návrhu ( popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek/hrozící úpadek) dále uvedl, že již není schopen své závazky splácet a má obavy z exekucí a dalšího nárůstu dluhu. Jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 6.888 Kč a sestává z příspěvku na živobytí ve výši 4.102 Kč a bydlení ve výši 2.786 Kč. Vyživovací povinnost nemá. Podle údajů, uvedených v seznamu závazků (který je opatřen údajem o tom, že je úplný a správný, a podpisem dlužníka), má dlužník celkem sedm vykonatelných závazků vůči šesti věřitelům-Česká televize, Praha 4-Podolí, Na Hřebenech 11, IČ: 00027383-závazek ve výši 25.911,84 Kč s příslušenstvím, Česká kancelář Pojistitelů se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1724/129, IČ: 799618-závazek ve výši 7.604,48 Kč s příslušenstvím, Generali Pojišťovna a.s., se sídlem Praha, Bělehradská 132, IČ: 61859869 závazek ve výši 17.665,04 Kč s příslušenstvím, ART MEDIA SERVICE s.r.o., se sídlem Třinec, náměstí Míru 551, IČ: 27794661-závazek ve výši 119.365,48 Kč s příslušenstvím, Okresní správa sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku-závazky ve výši 8.684 Kč s příslušenstvím a ve výši 55.354 Kč s příslušenstvím, a vůči věřiteli Česká průmyslová zdravotní pojišťovna-závazek ve výši 73.875 Kč s příslušenstvím. Jako závazky z podnikatelské činnosti označil dlužník závazky vůči věřitelům ART MEDIA SERVICE s.r.o., Okresní správě sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku a České průmyslové zdravotní pojišťovně. Závazky dlužníka představují částku 308.278,48 Kč s příslušenstvím, z toho závazky z podnikání činí 257.278,48 Kč s příslušenstvím. Podle seznamu majetku (rovněž opatřenému údajem o jeho úplnosti a správnosti, a podpisem dlužníka), vlastní dlužník základní vybaveni domácnosti, věci osobní potřeby a oblečení, skříň, lednici, sporák a mikrovlnou troubu, dále nemovitý majetek -nemovitosti zapsané na LV č. 74 pro obec a katastrální území Střítež a podíl v rozsahu id. 1/2 nemovitostí, zapsaných na LV 18 pro obec a katastrální území č. Střítež, jež jsou vedeny v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec. Podle údajů v seznamu zaměstnanců (opatřenému prohlášením o jeho úplnosti a správnosti, a podpisem dlužníka), není dlužník osobou samostatně výdělečně činnou ani podnikatelem, nemá žádné zaměstnance. Insolvenční návrh a vyhláška o zahájení řízení byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku až dne 25.3.2013 (podle úředního záznamu ve spise ze dne 25.3.2013 nebyly insolvenční návrh a vyhláška o zahájení insolvenčního řízení zveřejněny v insolvenčním rejstříku ve dvouhodinové lhůtě z technických důvodů). Dne 31.3.2013 došel insolvenčnímu soudu návrh soudního exekutora JUDr. Jiřího Trojanovského na vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 2, písm. b) IZ, jímž se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Trojanovskému, Exekutorský úřad Frýdek-Místek se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp.zn. 143 EX 00286/11 s tím, že účinky tohoto předběžného opatření trvají do rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Návrh odůvodnil tím, že usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26.7.2011 č.j. 26 EXE 4333/2011-11 byl pověřen provedením exekuce v exekuční věci proti povinnému Danielu Bystřickému, tj. dlužníkovi. V rámci exekučního řízení, vedeného pod sp.zn. 143 EX 00286/11, vydal usnesení (dražební vyhlášku) ze dne 20.6.2012, č.j. 143 EX 00286/11-035, jímž nařídil na den 8.8.2012 dražbu nemovitostí (spoluvlastnického podílu) povinného, a to pozemků parcely č. 327, č. 328, č. 943 a č. 944/1, zapsaných na LV č. 18 pro obec a katastrální území Střítež. Tato exekuce však nemůže být ve smyslu ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona provedena s ohledem na účinky zahájení insolvenčního řízení. Podle tvrzení v návrhu však jediným důvodem podání insolvenčního návrhu je snaha povinného sabotovat exekuční řízení a zamezit prodeji majetku zajištěného v exekučním řízení. To je zřejmé z toho, že dlužník podal první insolvenční návrh (insolvenční řízení vedeno pod sp.zn. KSOS 25 INS 19126/2012) bezprostředně před termínem dražby a soudní exekutor byl nucen dražbu odročit usnesením ze dne 8.8.2012, č.j. 143 EX 00286/11-040. Následně dlužník nezaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, insolvenční návrh vzal zpět, a insolvenční řízení bylo zastaveno. Tímto postupem se povinnému podařilo oddálit zpeněžení majetku o několik měsíců. Další insolvenční návrh je podáván bezprostředně po zastavení insolvenčního řízení. Je tak zjevné, že skutečným důvodem podání insolvenčního návrhu je obstruovat exekuční řízení, zamezit prodeji majetku povinného. Podle dalších tvrzení v návrhu navrhované předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť v případě, bude-li následně po zpeněžení majetku dlužníka a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek dlužníka, je soudní exekutor povinen ve smyslu ustanovení § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen e.ř. ) vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci, a věřitelé tak budou uspokojeni stejně, jako v případě zpeněžení v rámci insolvenčního řízení. Ani v případě, bude-li zpeněžen majetek povinného a proveden rozvrh rozdělované podstaty v exekučním řízení před zjištěním úpadku, ke zhoršení postavení věřitelů nedojde, neboť věřitelé v exekučním řízení mají možnost podle ustanovení § 336f o.s.ř. přihlásit své pohledávky do exekučního řízení (což již někteří učinili), s tím, že v rámci rozvrhu v exekučním řízení by byli uspokojováni ve stejném pořadí, jako by byli uspokojováni v insolvenčním řízení (jako zajištění věřitelé), a to s pořadím ke dni vzniku zástavního práva.

Ke svému návrhu navrhovatel předběžného opatření doložil listiny-usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26.7.2011 č.j. 26 EXE 4333/2011-11, usnesení (dražební vyhlášku) ze dne 20.6.2012 č.j. 143 EX 00286/11-035, usnesení o odročení dražby ze dne 8.8.2012 č.j. 143 EX 00286/11-040 a výpis z katastru nemovitostí, z nichž vyplývá, že usnesením ze dne 26.7.2011, č.j. 26 EXE 4333/2011-11 Okresní soud ve Frýdku-Místku v exekuční věci oprávněného ART MEDIA SERVICE s.r.o., se sídlem Třinec, Náměstí Míru 551, IČ: 27794661, proti povinnému Danielu Bystřickému, nar. 6.4.1956, nařídil podle platebního rozkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 50 Ro 1732/2007-20 ze dne 20.2.2008 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 19.608 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 26 % p.a. za dobu od 1.2.1998 do zaplacení z částky 19.608 Kč, pro náklady nalézacího řízení ve výši 12.030 Kč, pro náklady řízení o výkon rozhodnutí ve věci sp.zn. 28 E 97/2008 ve výši 6.320 Kč, pro náklady řízení o výkon rozhodnutí ve věci sp.zn. 31 E 109/2009 ve výši 7.444,80 Kč a pro náklady exekuce, tj. náklady oprávněného a náklady a odměny exekutora, které budou v průběhu řízení stanoveny exekutorem, exekuci na majetek povinného a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Jiřího Trojanovského se sídlem Exekutorského úřadu Farní 23, 738 01 Frýdek-Místek.

Usnesením ze dne 20.6.2012, č.j. 143 EX 00286/11-035 soudní exekutor, pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Frýdku-Místku ze dne 26.7.2011, č.j. 26 EXE 4333/2011-11, k vymožení pohledávky oprávněného ART MEDIA SERVICE s.r.o., ve výši 19.608 Kč, pohledávky oprávněného ve výši 6.320 Kč, jako nákladů řízení o výkon rozhodnutí ve věci sp.zn. 28 E 97/2008, pohledávky oprávněného ve výši 7.444,80 Kč, jako nákladů řízení o výkon rozhodnutí ve věci sp.zn. 31 E 109/2009, úroků z prodlení ve výši 26 % ročně z částky 19.608 Kč od 1.2.1998 do zaplacení, nákladů soudního řízení ve výši 12.030 Kč, nákladů oprávněného v exekučním řízení a nákladů této exekuce proti povinnému Danielu Bystřickému ve věci prodeje nemovitostí povinného vydal dražební vyhlášku, jíž se nařizuje elektronická dražba, která se koná prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese: www.exdrazby.cz, se zahájením elektronické dražby dne 8.8.2012 v 9.00 hodin a s ukončením elektronické dražby nejdříve dne 8.8.2012 v 11.00 hodin, s tím, že draženy budou nemovitosti (spoluvlastnický podíl) pozemky parc. č. 327, č. 328, č. 943 a č. 944/1, zapsané na LV č. 18 pro katastrální území 757934 Střítež, jejichž výsledná cena byla určena (posudkem znalce) ve výši 190.000 Kč, nejnižší podání bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 336e odst. 1 o.s.ř. ve výši dvou třetin výsledné ceny, tedy ve výši 126.667 Kč, výše jistoty byla stanovena ve výši 13.000 Kč.

Usnesením ze dne 8.8.2012 č.j. 143 EX 00286/11-040 soudní exekutor rozhodl o odročení nařízené elektronické dražby s počátkem dražby dne 8.8.2012 v 9.00 hodin na neurčito s odůvodněním, že před zahájením dražby bylo z insolvenčního rejstříku zjištěno, že proti povinnému bylo zahájeno insolvenční řízení, jež se vede u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 25 INS 19126/2012.

Podle obsahu spisu, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 25 INS 19126/2012, dlužník Daniel Bystřický se domáhal rozhodnutí o úpadku již návrhem ze dne 6.8.2012, doručeným (osobně) Krajskému soudu v Ostravě dne 7.8.2012, přičemž i tento insolvenční návrh spojil s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu dlužník tvrdil tytéž skutečnosti, jako ve svém návrhu ze dne 4.3.2013, tytéž údaje jsou obsaženy v seznamech závazků, majetku a zaměstnanců, které ke svému návrhu připojil. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.10.2012, č.j. KSOS 25 INS 19126/2012-A-5 byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Soud prvního stupně uzavřel, že v daném případě povolení oddlužení, jehož se dlužník domáhal, není možné, neboť dlužník má závazky z podnikání, jejichž výše není zanedbatelná, a jediným možným způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs, a zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nezbytné. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 11.12.2012, č.j. KSOS 25 INS 19126/2012, 3 VSOL 859/2012-A-10 usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nabylo právní moci dne 11.12.2012. V podání ze dne 12.2.2013, které soudu prvního stupně došlo dne 13.2.2013, vzal dlužník insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení v celém rozsahu zpět. Krajský soud v Ostravě rozhodl o tomto dispozitivním úkonu dlužníka usnesením ze dne 14.2.2013, č.j. KSOS 25 INS 19126/2012-A-14, jímž insolvenční řízení zastavil, usnesení nabylo právní moci dne 6.3.2013.

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ platí, že se zahájením insolvenčního řízení se spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.

Podle ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1, písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb., byly do ustanovení § 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v ustanovení § 109 odst. 1 IZ.

Se závěrem soudu prvního stupně, že v přezkoumávané věci nejsou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by bylo možno prostřednictvím předběžného opatření omezit účinek uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ, se odvolací soud neztotožňuje.

V tomto směru je nutno vycházet-jak odvolatel správně poukázal-z důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., změna insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (té části, týkající se změny insolvenčního zákona

-§ 82), podle níž je rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením, s tím, že přitom může jít i o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně). Podle důvodové zprávy se přiznává insolvenčnímu soudu (v § 82, písm. b/ IZ) možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením, způsobem stanoveným v předběžném opatření, např. povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby např. výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního k dispozici v tomto řízení).

Z výše uvedeného lze dovodit, že důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v ustanovení § 109, odst. 1, písm. c) IZ, mohou spočívat v takovém chování dlužníka, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán je proto, aby probíhající exekuci zabránil, a dalo by se očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům dlužníka, že návrh bude v krátké době vzat zpět.

Podle přesvědčení odvolacího soudu právě o takový případ se v posuzované věci jedná.

Dlužník svůj první insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne 6.8.2012 podal u Krajského soudu v Ostravě dne 7.8.2012, to je bezprostředně předtím, než měla být uskutečněna elektronická dražba nemovitostí ve vlastnictví dlužníka, jako povinného, jež byla usnesením soudního exekutora ze dne 20.6.2012 nařízena na den 8.8.2012. Poté, co v insolvenčním řízení, zahájeném k návrhu dlužníka ze dne 6.8.2012 (vedeném pod sp. zn. KSOS 25 INS 19126/2012) byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, a toto rozhodnutí nabylo právní moci (a dalo by se tudíž očekávat, že řízení může být pro nezaplacení zálohy zastaveno) bere dlužník svůj insolvenční návrh podáním ze dne 12.2.2013, jež soudu došlo dne 13.2.2013, v celém rozsahu zpět, a další (obsahově totožný) insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podává u soudu již dne 7.8.2012, po právní moci usnesení o zastavení insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSOS 25 INS 19126/2012 (dne 6.3.2012).

S ohledem na časovou posloupnost jednotlivých úkonů dlužníka a s ohledem na to, že dlužník podává insolvenční návrh rovněž spojený s návrhem na povolení oddlužení, ačkoliv je mu znám předběžný závěr insolvenčního soudu o tom, že jeho úpadek nemůže být řešen oddlužením, a že jediným způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs (a v důsledku prohlášení konkursu zpeněžení majetkové podstaty -§ 283 a násl. IZ) je zřejmé, že dlužník svůj insolvenční návrh nemíní vážně a podal jej jenom proto, aby zabránil provedení exekuce (obavy z exekuce ostatně vyjádřil i v návrhu), takže se dá očekávat, že i tento návrh bude vzat zpět.

Provedení exekuce, jež se týká pouze části nemovitého majetku ve vlastnictví dlužníka, v daném případě neodporuje ani společnému zájmu věřitelů.

Úvahy soudu prvního stupně, že (do insolvenčního řízení případně přihlášení) věřitelé by se v insolvenčním řízení rozhodli pro jiný způsob zpeněžení, který by pro ně mohl být výhodnější z důvodu vyššího příjmu do majetkové podstaty, nemají žádného opodstatnění, proč považuje zpeněžení majetku dle ustanovení § 289 IZ mimo dražbu za transparentnější , soud prvního stupně ani nevysvětlil.

Argumentace soudu prvního stupně, že soud může o úpadku rozhodnout i bez zaplacené zálohy na náklady insolvenčního řízení, neboť je zřejmé, že dlužník disponuje nemovitým majetkem, který je možno zpeněžit, je pak v rozporu s jeho závěrem v usnesení ze dne 5.10.2012 o uložení povinnosti zaplatit zálohu, na náklady insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. 25 INS 19126/2012 (s nímž se ztotožnil odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí, jímž usnesení soudu prvního stupně o uložení zálohy potvrdil), že právě s ohledem na majetkové poměry dlužníka, které od té doby nedoznaly změny, je uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení nezbytné.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se nařizuje předběžné opatření, jímž se soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Trojanovskému umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou pod sp. zn. 143 EX 00286/11, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného Daniela Bystřického-podílu v rozsahu id. 1/2 pozemků parcela č. 327, č. 328, č. 943 a č. 944/1, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec na LV č. 18 pro obec a katastrální území Střítež, byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 25 INS 8199/2013 k dispozici v tomto řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a navrhovateli předběžného opatření se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta

k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 19. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu