3 VSOL 343/2011-P25-15
KSBR 27 INS 979/2009 3 VSOL 343/2011-P25-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka SENZANO SKI, spol. s r. o., identifikační číslo: 252 92 471, se sídlem Brno, Botanická 606/24, PSČ 602 00, o přihlášce pohledávky č. 25 věřitele TRANSFINANCE, a.s., identifikační číslo: 152 72 028, se sídlem Praha 8, Křižíkova 237/36a, PSČ 186 00, zastoupeného JUDr. Borisem Vacou, advokátem, se sídlem Praha 1, Dlouhá 16, PSČ 110 00, ve výši 9.187.881,39 Kč, rozhodl o odvolání věřitele TRANSFINANCE, a.s. ze dne 25.5.2011 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.4.2011, č.j. KSBR 27 INS 979/2009-P25-6,

takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.4.2011, č.j. KSBR 27 INS 979/2009-P25-6 se m ě n í takto:

Přihláška pohledávky č. 25 věřitele TRANSFINANCE, a.s., Křižíkova 237/36a, Praha 8, IČ: 152 72 028, ze dne 29.4.2009, doručená soudu dne 4.5.2009, se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 188 odst. 2 a § 185 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl přihlášku pohledávek č. 25 věřitele TRANSFINANCE, a.s., doručené soudu dne 4.5.2009 (výrok I.) a dále rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast uvedeného věřitele v řízení končí (výrok II.).

V důvodech uvedl, že po té, co insolvenční soud prohlásil na majetek dlužníka SENZANO SKI, spol. s r.o. konkurz a vyzval věřitele k přihláškám pohledávek, do tohoto řízení dne 4.5.2009 včas přihlásil věřitel TRANSFINANCE, a.s. svou pohledávku za dlužníkem ve výši 9.187.881,39 Kč a jako důvod vzniku pohledávky uvedl financování vzniklé z postoupených pohledávek od společnosti dlužníka na základě faktoringové smlouvy z 6.9.2001 . Insolvenční správce Mgr. Václav Rožec považoval takto uplatněnou přihlášku za nezpůsobilou k přezkumnému jednání a dne 22.5.2009 vyzval věřitele k opravě a doplnění přihlášky (-k přesné specifikaci právního důvodu vzniku přihlášené pohledávky-např. odměna factora, s uvedením její výše, vyúčtovaná fakturou /s uvedením čísla faktury/, přesné uvedení skutečností, na základě kterých věřiteli vůči dlužníkovi vznikl nárok na tuto odměnu, uvedení veškerých skutečností svědčících o vzniku, existenci a výši přihlášené pohledávky, -uvedení přesného způsobu výpočtu jistiny přihlášené pohledávky,-k doložení listin, prokazujících postoupení pohledávek dlužníka na věřitele s uvedením konkrétní výše pohledávky, data její splatnosti a jména odběratele, souvisejících se vznikem pohledávky věřitele za dlužníkem a listiny prokazující úhradu věřitele dlužníkovi za postoupení těchto pohledávek,-k doložení všech příloh smlouvy o provádění faktoringu účetních a směnečných pohledávek ze dne 6.9.2001, zejména všeobecných podmínek provádění faktoringu platných pro rok 2000-2001, -k přesnému označení plateb ponižujících pohledávku věřitele za dlužníkem, uvedené v příloze č. 5 přihlášky,-ke sdělení zda smlouva o provádění faktoringu zanikla před prohlášením konkursu na majetek dlužníka, případně uvedení, jakým způsobem tato smlouva zanikla a doložení této skutečnosti listinou,-k uvedení, od jakého data je splatná přihlášená pohledávka věřitele). Dále požadoval upřesnění, když věřitel uvedl, že přihláška obsahuje 57 vložených stran, přičemž soudu byla doručena přihláška obsahující pouze 5 vložených stran, z čehož 4 jsou nevyplněné. Insolvenční správce současně poučil věřitele, že doplnění a opravu přihlášky má zaslat Krajskému soudu v Brně ke sp.zn. KSBR 27 INS 979/2009 a v případě, že přihláška pohledávky nebude ve stanovené lhůtě řádně doplněna nebo opravena, bude insolvenčním správcem předložena soudu k rozhodnutí, že se k této přihlášce pohledávky nepřihlíží (§ 185 IZ). Dne 31.7.2009 předložil insolvenční správce Mgr. Václav Rožec soudu návrh na vydání rozhodnutí o odmítnutí přihlášky s tím, že přihlášku věřitele č. 25 nešlo přezkoumat pro její neúplnost, neboť všechny tyto vytýkané vady věřitel neodstranil ve stanovené lhůtě přes poučení o následcích a dále sdělil, že výzva k doplnění a opravě byla věřiteli doručena dne 26.5.2009. Teprve po uplynutí stanovené lhůty zaslal věřitel insolvenčnímu správci fotokopie listin bez průvodního dopisu; k insolvenčnímu soudu opravu a doplnění přihlášky nepodal vůbec.

Na základě těchto zjištění dospěl soud prvního stupně k závěru, že po uplynutí správcem stanovené lhůty k opravě a doplnění přihlášky nastal zákonný důsledek ustanovení § 188 odst. 2 a 185 IZ, tj., že se k přihlášce pohledávek nepřihlíží, i když účastníci nebo soud provedou pak jiné procesní kroky a automatika nastoupení těchto zákonných důsledků je důrazně zmiňována i judikaturou soudů vyšších stupňů (viz např. 3 VSOL 278/2010-P280-12, SSRS 23/2010, SSRS 13/2009 , KSUL 45 INS 150/208-P-34), z nichž vyplývá zejména závěr, že k přihlášce se nepřihlíží dnem marného uplynutí lhůty určené věřiteli v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky a bez ohledu na to, kdy rozhodne soud o odmítnutí přihlášky. V projednávané věci neprovedl věřitel opravu a doplnění své přihlášky č. 25 vůbec, protože soudu žádné takové doplnění nebo oprava nebyly podány. Nic na tom nemění skutečnost, že oprava a doplnění byly zaslány insolvenčnímu správci (leč opožděně a neúplně) a správce o své vlastní iniciativě předal opravu a doplnění soudu. K přihlášce č. 25 se tedy nepřihlíželo 16. den po 26.5.2009, i když soud nerozhodl ihned o odmítnutí přihlášky podle návrhu správce a přes skutečnost, že tato nepřezkoumatelná přihláška byla nesprávně zařazena k přezkumnému jednání (ostatně i důvodem popření správcem bylo právě neprokázání vzniku a existence pohledávky za dlužníkem, v přihlášce ani v jejím doplnění není přesně specifikován právní titul a přesný výpočet jistiny, nebylo vyspecifikováno postoupení pohledávek dlužníka a úhrady věřitele za postoupení) a že tímto nepřesným postupem vznikl incidenční spor, kterým se věřitel s přihláškou č. 25 domáhal určení svého práva. Insolvenční soud proto znovu přezkoumal spornou přihlášku, výzvu insolvenčního správce i jeho návrh na odmítnutí přihlášky a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky k rozhodnutí dle § 188 odst. 2 a 185 IZ, protože přihláška je nepřezkoumatelná, výzva i poučení správcem byly řádné a úplné, věřitel na ně nereagoval a přihlášku vůči soudu nedoplnil.

Proti tomuto unesení podal věřitel TRANSFINANCE, a.s. včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. I když odvolatel nerozporuje skutečnost, že mu byla 26.5.2009 doručena výzva insolvenčního správce k doplnění/opravě jeho přihlášky dle ust. § 188 IZ a že přihláška ve lhůtě uvedené ve výzvě doplněna nebyla, nicméně má za to, že již samotná přihláška obsahovala veškeré náležitosti vyžadované ust. § 174 IZ, aby mohla být přezkoumána na přezkumném jednání, jak se nakonec stalo u jednání dne 8.9.2009, kdy byla insolvenčním správcem zcela popřena. Dle ust. § 174 odst. 2 IZ musí přihláška pohledávky kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky, což jeho přihláška obsahovala, když v ní byla označena konkrétní smlouva, která byla k přihlášce, včetně příloh přiložena. Konkrétní výpočet výše pohledávky-resp. jejích jednotlivých částek pak vyplýval z připojených příloh, zejména z výkazu dodavatele a odsouhlasení zůstatků. Insolvenční zákon nestanoví do jaké míry mají být pohledávky v přihlášce, resp. důvod jejich vzniku, konkretizovány, např. uvedením čísel jednotlivých faktur, jak se domnívá insolvenční správce. Dle názoru odvolatele proto postačí obecné uvedení skutečností, ze kterých je seznatelné, o co věřitel nárok vůči úpadci opírá. Věřiteli pak nemůže jít k tíži, pokud podle pokynů insolvenčního správce nedoplní ve stanovené lhůtě přihlášku, která již obsahuje veškeré náležitosti vyžadované zákonem, aby mohla být přezkoumána, resp. nedoplnění nemůže být automaticky důvodem k odmítnutí pro nepřezkoumatelnost. Pokud by bylo možno připustit tento výklad, bylo by možné každou spornou pohledávku, která je přihlášena a není doplněna dle pokynu insolvenčního správce, prohlásit za nepřezkoumatelnou a tím odejmout věřiteli právo domáhat se určení nároku incidenční žalobou. Výzva správce k doplnění přihlášky, může-li být jejím důsledkem její odmítnutí, je tak namístě pouze v tom případě, že je přihláška neúplná, neurčitá či nesrozumitelná, a není tedy zřejmé, jakou pohledávku věřitel vůbec přihlašuje. V opačném případě smí insolvenční správce postupovat tak, že přihlášku dle ust. § 192 IZ popře, což v dané věci správce učinil a o přihlášce odvolatele je veden incidenční spor (C-5). Rozhodnutí, kterých se soud v napadeném usnesení dovolává, nejsou dle odvolatele na daný případ aplikovatelná. V případě rozhodnutí č.j. 3 VSOL 278/2010-P280-12 se jednalo o přihlášku, ve které nebyl vůbec uveden důvod vzniku pohledávky za dlužníkem a v případě č.j. KSUL 45 INS 150/2008-P34 věřitel nepodal přihlášku na předepsaném formuláři. Pokud se soud prvního stupně dovolával rozhodnutí publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/2009 (1 VSPH 94/2008-P, KSUL 45 INS 150/2008-P-16), pak právě toto rozhodnutí svědčí o tom, že jeho přihláška být odmítnuta neměla. V tomto rozhodnutí Vrchní soud v Praze formuloval závěr, že postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tedy přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojil přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Jestliže věřitel nedoplní zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře . Z uvedeného rozhodnutí tedy vyplývá, že důsledkem neprokázání existence pohledávky (či její výše) nemůže být odmítnutí přihlášky (§ 188 odst. 2 UZ), ale pouze její popření ve smyslu ust. § 192 IZ s možností podání incidenční žaloby. Pouze v incidenčním sporu, ve kterém je dána věřiteli možnost uvést všechny rozhodné skutečnosti a označit důkazy svědčící o oprávněnosti jeho nároku v souladu s občanským soudním řádem, lze totiž rozhodovat o oprávněnosti nároku věřitele. Dle § 7 odst. 1 IZ se na insolvenční řízení a na incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Bezpochyby to platí i o okamžiku, do kterého mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání (§ 118b o.s.ř.). Z insolvenčního zákona lze pouze dovodit, do kterého okamžiku mohou věřitelé uplatnit svou pohledávku, měnit její výši či důvody vzniku. Při absenci ustanovení insolvenčního zákona korespondujících § 118b o.s.ř. tak lze uzavřít, že účastníci mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání v souladu s občanským soudním řádem v zásadě nejpozději do skončení přípravného jednání, resp. prvního jednání, ve kterém se rozhoduje o incidenční žalobě. Skutečnost, že věřitel dle názoru insolvenčního správce a soudu prvního stupně dosud neuvedl všechny rozhodnuté skutečnosti a neoznačil k nim důkazy ve smyslu občanského soudního řádu, tak nemůže být důvodem pro odmítnutí přihlášky. K odmítnutí přihlášky odvolatele proto nebyly dány zákonné důvody a z těchto důvodů odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se jeho přihláška neodmítá a že jeho účast v řízení nekončí.

Insolvenční správce ve vyjádření k odvolání odvolatele, po té co zrekapituloval skutkový stav věci, odkázal na příslušná ustanovení insolvenčního zákona, judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozsudek ze dne 18.12.2000, sp. zn. 32 Cdo 906/98, ze dne 30.1.2003 sp. zn. 29 Odo 1089/2000, usnesení ze dne 27.10.1999, sp. zn. 1 Odon 153/97, rozsudek ze dne 30.1.2003, sp. zn. 29 Cdo 1089/2000), usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24.3.2010, sp. zn. 3 VSOL 32/2010, ze dne 6.5.2009, sp. zn. 3 VSOL 109/2009 a Vrchního soudu v Praze ze dne 24.11.2009, sp. zn. 1 VSPH 379/2009, ze dne 15.7.2008, sp. zn. 1 VSPH 94/2008 uvedl, že přihláška č. 25 nesplňovala náležitosti dle nyní platné a účinné právní úpravy, nebyla podáním bezvadným, jak se odvolatel domnívá. Z tohoto důvodu byl namístě postup soudu dle ust. § 185 IZ, neboť nepřipojení požadovaných příloh nebylo jedinou vadou této přihlášky. Navrhl proto potvrzení napadeného usnesení z důvodu jeho věcné správnosti.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání odvolatele je důvodné.

Podle ust. § 174 odst. 2 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou (§ 175 IZ, věta první). Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis (176 IZ, věta druhá).

Náležitosti přihlášky podrobně stanoví vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona.

V § 21 odst. 1 cit. vyhláška (ve znění účinném ke dni podání přihlášky odvolatelem -4.5.2009) stanoví, že přihláška pohledávky obsahuje tyto náležitosti: a) označení "Přihláška pohledávky", b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem, c) označení dlužníka, d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele, e) bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky, f) údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná, g) údaj o pořadí pohledávky, přičemž 1. u pohledávek zajištěných majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávky popis právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo zajištění, rozhodné právo, jímž se zajištění řídí, popis majetku majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno, údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů podle § 299 odst. 1 insolvenčního zákona, a způsob výpočtu

úroku podle § 171 insolvenčního zákona pro případ, že na něj věřiteli v řízení vznikne nárok, 2. u pohledávek zajištěných jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávky údaje o rozsahu zajištění a údaje o tom, zda takové pohledávky jsou zajištěny majetkem jiných osob, než je dlužník, s uvedením předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a data zřízení zajištění takového majetku, nebo zda takové pohledávky jsou zajištěny ručením jiné osoby s uvedením ručitele a data vzniku ručení, 3. u podřízených pohledávek údaje o jejich podřízenosti, h) údaj o povaze pohledávky, i) údaj o výši pohledávky, a to 1. údaj o celkové výši jistiny pohledávky; pokud je pohledávka nepeněžitá, obsahuje přihláška pohledávky popis postupu, který byl použit pro vyčíslení pohledávky, 2. údaj o celkové výši přihlášeného příslušenství, jehož uspokojení není vyloučeno podle § 170 insolvenčního zákona, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství, j) prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce pohledávky, k) seznam příloh přihlášky pohledávky, l) údaje o osobě, která přihlášku pohledávky podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele, m) datum a podpis.

Podle ust. § 188 IZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout (odst. 1). Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (odst. 2).

Podle ust. § 185 IZ platí, že jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

V přezkoumávaném případě z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že:

-věřitel TRANSFINANCE a.s. přihlásil na předepsaném formuláři, který byl Krajskému soudu v Brně doručen dne 4.5.2009, do insolvenčního řízení dlužníka SENZANO SKI, spol. s r.o., vedeného pod sp. zn. KSBR 27 INS 979/2009 jedinou a to nezajištěnou, nevykonatelnou pohledávku ve výši jistiny 9.187.881,39 Kč a jako důvod vzniku této pohledávky uvedl financování vzniklé z postoupených pohledávek od společnosti SENZANO SKI, spol s r.o. (dříve SKI Charvátová, spol. s r.o.) na základě factoringové smlouvy ze dne 6. září 2001 . Dále uvedl, že se jedná o pohledávku splatnou (bez uvedení data splatnosti). V bodu 51 formuláře přihlášky uvedl, že přihláška obsahuje 57 vložených stran a že údaje v přihlášce jsou pravdivé. Věřitel k této přihlášce přiložil výpisy z obchodního rejstříku (svůj a dlužníka), smlouvu o provádění factoringu účetních a směnečných pohledávek (factoringovou smlouvu) uzavřenou mezi věřitelem a dlužníkem dne 6.9.2001, včetně dodatků č. 1A, 2A, 3A ze dne 6.9.2001, odsouhlasení zůstatku k 31.12.2007 ze dne 1.1.2008, listinu, kterou věřitel v přihlášce označil jako výkaz dodavatele za období od 1.1.2008 do 17.4.2008, výzvu k vrácení předfinancování ze dne 16.9.2008 a opisy provizních faktur za období od 1/08 až 3/09.

-Písemnou výzvou ze dne 22.5.2009 (doručenou dne 26.5.2008) vyzval insolvenční správce věřitele, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy doplnil a opravil přihlášku č. 25 tak, jak jsou tyto pokyny a poučení, včetně poučení o následcích, uvedeny v odůvodnění napadeného usnesení.

-Dne 17.6.2009 (dáno k poštovní přepravě dne 16.6.2009) věřitel doručil správci (nikoliv soudu) bez průvodního dopisu doplnění přihlášky o listiny a to opětovně factoringové smlouvy, včetně 3 příloh ze dne 6.9.2001, odsouhlasení zůstatku otevřených pohledávek dlužníka k datu 31.12.2007 a zůstatku financování-závazů dlužníka vůči věřiteli k 31.12.2007, všeobecných podmínek pro provádění factoringu platné pro rok 2001-2008, výkaz dodavatele, včetně zůstatku předfinancování k 8.4.2009 (v částce 9.187.041,-Kč), notifikace cese pohledávek postoupených věřiteli ze dne 15.5.2007, 29.5.2007, 12.10.2007, 15.10.2007, 19.10.2007, 24.10.2007, 31.10.2007, 6.3.2008 a 21.7.2008 a opisy provizních faktur za období 1/08-4/09.

-Podáním ze dne 31.7.2009 správce předložil přihlášku č. 25 a navrhl soudu její odmítnutí (§ 188, § 185 IZ) s tím, že ji nelze přezkoumat, neboť z ní nevyplývá právní důvod vzniku, nejsou v ní uvedeny veškeré skutečnosti svědčící o jejím vzniku, existenci a výši, nebyl uveden přesný způsob výpočtu jistiny, nebyly doloženy listiny prokazující postoupení pohledávek dlužníka věřiteli a listiny prokazující úhradu věřitele za postoupení těchto pohledávek, v přihlášce nebyla uvedena splatnost pohledávky a tyto vady věřitel přes výzvu a poučení správce neodstranil.

-U přezkumného jednání dne 8.9.2009 správce pohledávku č. 25 co do pravosti popřel s odůvodněním, že věřitel neprokázal vznik a existenci pohledávky, že v přihlášce ani v doplnění není specifikován právní důvod vzniku a přesný způsob výpočtu výše jistiny, že nebyly doloženy listiny prokazující postoupení pohledávek dlužníka a listiny prokazující úhradu věřitele za postoupení pohledávek.

-Výzvou ze dne 8.9.2009 (doručenou dne 10.9.2009) vyrozuměl správce věřitele č. 25 o popření, jeho pohledávky, včetně sdělení důvodu a poskytl mu poučení dle ust. § 197 odst. 2, 198 odst. 1, odst. 2 IZ.

-Žaloba na určení přihlášené pohledávky byla věřitelem u soudu podána dne 8.10.2009.

-Dne 28.4.2011 vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Na základě zjištění učiněných zejména z přihlášky č. 25 věřitele TRANSFINANCE a.s. ze dne 29.4.2009 (doručené soudu 4.5.2009) dospěl odvolací soud oproti insolvenčnímu správci a prvostupňovému soudu k závěru, že se jedná o přihlášku, která jejímu přezkumu nebránila.

Uvedený věřitel podal přihlášku na předepsaném formuláři a jeho přihláška obsahuje kromě obecných náležitostí jak důvod vzniku přihlašované pohledávky (byl přihlášen nárok z titulu financování věřitele dlužníka na základě postoupených pohledávek dlužníka věřiteli dle factoringové smlouvy ze dne 6.září 2001), tak výši 9.187.881,39 Kč (jde o jistinu, příslušenství přihlášeno nebylo). Pokud z přihlášky samotné, případně z jejích příloh (na které přihláška odkazuje) nebylo zřejmé (a potud je nutno insolvenčnímu správci přisvědčit), zda se jedná toliko o neuhrazenou odměnu factora či jiný nárok dle této factoringové smlouvy a Všeobecných podmínek a zda vůbec tento nárok (či nároky) věřitele vůči dlužníkovi vznikl a rovněž nebyl zřejmý způsob výpočtu přihlášené pohledávky (nebyly vylíčeny všechny skutečnosti významné pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši) pak po té, kdy věřitel přes výzvu a poučení správce v tomto směru potřebné informace a listiny nedoplnil, přicházel v úvahu postup podle ust. § 188 odst. 1 IZ, tedy posouzení těchto skutečností insolvenčním správcem v rámci přezkoumání přihlášky (a to případně i dle listin dostupných u dlužníka), jehož výsledkem v daném případě bylo popření pohledávky (§ 192 IZ). Jinými slovy šlo sice o nedostatek této přihlášky pohledávek, který však jejímu přezkumu nebránil. Nedůslednost věřitele se pak musela nutně projevit v postupu insolvenčního správce, který musel (v daném případě zcela správně) takovou přihlášku pohledávek popřít.

Odvolací soud v tomto směru zcela odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2003, sp. zn. 29 Cdo 1089/2000 (veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu). I když se jedná o rozhodnutí vydané za účinnosti zák. č. 328/1991 Sb., nicméně dle názoru odvolacího soudu se jedná o závěry aplikovatelné i na přihlášky pohledávek dle insolvenčního zákona.

V uvedeném rozsudku Nejvyšší soud formuloval závěr (s odkazem též na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2000, sp. zn. 32 Cdo 906/98 a rozsudek ze dne 27.10.1999, sp. zn. 1 Odon 153/97-též R 74/2000 ), že k obsahovým náležitostem přihlášky, bez kterých nebylo možno přikročit k přezkoumání přihlášené pohledávky, pak patřilo uvedení právního důvodu vzniku přihlášeného nároku, tj. uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá, tedy uvedení skutkových okolností, z nichž lze na existenci této pohledávky usuzovat (nejde o pouhou právní kvalifikaci přihlašované pohledávky). Závěr, že přihláška věřitelovy pohledávky do konkursu je podáním, které má charakter žaloby předznačuje také míru skutkových okolností nezbytných k tomu, aby přihlášku bylo možné pokládat za procesní úkon, který nemá vady, a aby bylo možné posoudit, zda údaje, jež obsahuje žaloba o požadované určení, lze charakterizovat jako ty, které odpovídají právnímu důvodu uvedenému v přihlášce nebo při přezkumném jednání (§ 23 odst. 2, věta první, ZKV). Ve shodě s tím, jak je interpretován v ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. formulovaný požadavek, aby žaloba obsahovala vylíčení rozhodujících skutečností (v právní teorii srov. např. Bureš, J.-Drápal, L.-Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 1997, str. 168 a v judikatuře usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod číslem 290), pak skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci přihlašované pohledávky, musely být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje (přihlašuje) svůj nárok do konkursu, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce. Žaloba, která je projednatelná, včetně toho, že obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), však ještě nemusí být žalobou, na jejímž základě lze v ní uplatněnému požadavku vyhovět; tomu může bránit (a to i pro účely vydání platebního rozkazu nebo rozsudku pro zmeškání) okolnost, že ani v pozdější fázi řízení nebyly uplatněny všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti (srov. § 101 odst. 1 o. s. ř.). Obdobný vztah platí pro přihlášku nevykonatelné pohledávky do konkursu a obsah žaloby vyvolané popřením pravosti, výše nebo pořadí této pohledávky, limitovaný ustanovením § 23 odst. 2, věty první, ZKV. Jinak řečeno, obsahuje-li přihláška pohledávky do konkursu údaje, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel přihlašuje svůj nárok (v peněžité formě) do konkursu, ale postrádá-li vylíčení všech skutečností významných při přezkumu pohledávky v konkursu pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí, je to důvodem k popření pohledávky (co do pravosti, výše nebo pořadí), nikoli důvodem k odstraňování vad přihlášky. Jestliže konkursní věřitel (přihlašovatel pohledávky) ve včas podané žalobě o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky (nebo v pozdějších fázích řízení o této žalobě) popřené správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů, uvede vedle rozhodujících skutečností, jež obsahovala již přihláška, i další potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva pro jeho úspěch v incidenčním sporu (pro doložení toho, že jde o pohledávku pravou, že jde o pohledávku uplatněnou ve správné výši nebo o pohledávku uplatněnou ve správném pořadí), pak tím nevybočuje z mezí, kladených jeho žalobním tvrzením ustanovením § 23 odst. 2, věty první, ZKV. Jinak řečeno, takový postup není v rozporu s požadavkem, že v žalobě o požadovaném určení nevykonatelné pohledávky se žalobce smí dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku může uplatnit jen do výše v nich uvedené. To platí bez zřetele k tomu, zda k popření pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky vedla právě okolnost, že přihlašovatel pohledávky sice vylíčil (v přihlášce nebo při přezkumném jednání) rozhodující skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, nikoli však všechny skutečnosti významné pro zjištění pohledávky (pro to, aby byla uznána za pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí). Rovněž ve vzpomínaném usnesení ze dne 15.7.2008, sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P zveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ve svazku 1 ročník 2009, pod č. 13/2009 Vrchní soud v Praze formuloval mimo jiné závěr, že postup podle § 188 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. tohoto zákona ji popře. Jak již bylo uvedeno shora v přezkoumávaném případě samotný procesní úkon, to je přihláška pohledávky č. 25 věřitele TRANSFINANCE a.s. netrpěla takovými vadami, které by jejímu přezkumu bránily, proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. (ve znění účinném od 1.4.2011) a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se přihláška pohledávek uvedeného věřitele neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, věřiteli, insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. září 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu