3 VSOL 34/2014-B-17
KSOS 31 INS 27254/2012 3 VSOL 34/2014-B-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Jána anonymizovano , anonymizovano , bytem Čapkova 689, 739 61 Třinec, IČ 12640328, o způsobu řešení úpadku, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1.10.2013, č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-B-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále též jen soud prvního stupně ) prohlásil konkurs na majetek dlužníka Jána anonymizovano . Na odůvodnění uvedl, že dne 26.6.2013 rozhodl svým usnesením č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-A-15 o úpadku dlužníka, jiný způsob řešení úpadku než konkurs není možný, protože dlužník dle zprávy insolvenčního správce ze dne 5.9.2013 přerušil provozování živnosti (proto není možno řešit jeho úpadek reorganizací) a návrh na povolení oddlužení ve lhůtě dle zákona nepodal. Navíc má závazky související s jeho předchozí podnikatelskou činností. Proto soud podle § 149 insolvenčního zákona rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání dlužník. Z obsahu odvolání, které dlužník podepsal, vyplývá, že dlužník nesouhlasil s prohlášením konkursu na svůj majetek. Namítal, že pokud by věřitel Česká spořitelna, a.s., tak, jak dlužníka opakovaně ujišťoval, navýšil částku poskytnuté hypotéky a dlužník byl schopen dokončit opravu dvougeneračního domu, mohl by dům pronajmout a ze získaného nájmu splácet měsíční splátky hypotéčního úvěru 9.000 Kč. Dlužník tvrdil, že za způsobené persekuce a ztráty z pronájmu-zmařený obchod má vůči věřiteli Česká spořitelna, a.s. pohledávku ve výši 360.000 Kč a jeho spory mezi ním a tímto věřitelem řeší Okresní soud ve Frýdku-Místku, Okresní soud v Ostravě a Městský soud v Praze. Dále tvrdil, že informace insolvenčního správce o tom, že není veden v evidenci příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání není úplná, protože od 1.1.2007 byl krátce evidován, ovšem poté byl bezdůvodně pokračování-2-z evidence vyřazen. Od této doby nepobíral žádné sociální dávky ani jinou podporu, ačkoliv se hlásil na příslušném městském úřadu. Uvedl, že spolupracuje s insolvenčním správcem, upozornil jej na to, že kancelář dlužníka byla dne 17.9.2007 znepřístupněna, ačkoliv tam má nejen účetní, ale i své osobní a rodinné doklady. V této souvislosti poukazoval i na praktiky společnosti Troppau Invest, IČ 62362887 , související s jejím chystaným tunelováním a dnes probíhající likvidací, které jsou podle dlužníka nekalé. Vzhledem k nekorektnímu jednání manažerů věřitele České spořitelny, a.s. se dlužník v odvolacím řízení domáhá zrušení napadeného usnesení a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Mimo skutečností o průběhu tohoto řízení, uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, které jsou správné a odpovídají obsahu spisu, dále z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 4.12.2012, č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-A-5, které bylo dlužníku doručeno dne 18.12.2012 spolu s insolvenčním návrhem insolvenčního navrhovatele České spořitelny, a.s., byl dlužník poučen o možnosti podání návrhu na povolení oddlužení a lhůtě k jeho podání (§ 390 odst. 1 IZ); dlužník však návrh na povolení oddlužení nepodal. Dne 25.9.2013 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů, jichž se dlužník neúčastnil (ačkoliv byl řádně obeslán, protože usnesení o zjištění úpadku, nařízení přezkumného jednání a svolání schůze věřitelů mu bylo doručeno dne 9.7.2013), a poté proběhla schůze věřitelů, která nerozhodla o způsobu řešení úpadku dlužníka.

Podle § 149 odst. 1 IZ nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

Podle § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení pokračování-3-oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Soud prvního stupně postupoval správně, pokud ve smyslu § 149 odst. 1 IZ rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníka poté, co skončila schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku. Správný je i jeho závěr, že úpadek dlužníka nelze řešit jinak než konkursem. Reorganizací úpadek dlužníka řešit nelze jak z důvodu nesplnění předpokladů pro tento způsob řešení úpadku dle § 316 odst. 1 IZ (dlužník již podnikatelskou činnost neprovozuje), tak předpokladů dle § 316 odst. 4, 5 IZ. Oddlužení jako způsob řešení úpadku dlužníka nepřipadá v úvahu proto, že dlužník v zákonem stanovené lhůtě nepodal návrh na povolení oddlužení.

Odvolací námitka dlužníka, který argumentoval možným splněním svého závazku vůči věřiteli Česká spořitelna, a.s. za předpokladů navýšení již poskytnutého úvěru není důvodná, neboť předmětem tohoto řízení není řešení pohledávky jednoho věřitele dlužníka, ale řešení zjištěného úpadku dlužníka tak, aby došlo k uspořádání jeho majetkových vztahů a co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení všech dlužníkových věřitelů (§ 1, písm. a/ IZ). Z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení nejsou významná ani tvrzení dlužníka o spolupráci s insolvenčním správcem a tvrzení o způsobu likvidace společnosti TROPPAU INVEST LEASING, spol. s r.o., IČ 62362887.

Odvolací soud, který posoudil přezkoumávané usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, je proto podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se však doručuje zvlášť, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního způsobu doručení.

Olomouc 10. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu