3 VSOL 337/2012-A-13
KSBR 24 INS 3936/2012 3 VSOL 337/2012-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Ludmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Pístovice 76, PSČ 683 05, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.3.2012, č.j. KSBR 24 INS 3936/2012-A-7

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení; návrh byl podán na stanoveném formuláři, přičemž obsahoval zákonem stanovené náležitosti insolvenčního návrhu. K návrhu však nebyly připojeny zákonem požadované přílohy insolvenčního návrhu. Soud proto vyzval dlužnici usnesením ze dne 22.2.2012, aby do sedmi dnů od doručení usnesení doplnila svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že k němu připojí požadované přílohy. Dlužnice na výzvu insolvenčního soudu řádně nereagovala, insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení nedoplnila, protože nepředložila všechny zákonem požadované přílohy insolvenčního návrhu a přílohy, které předložila, nebyly řádné. Insolvenčnímu soudu proto nezbylo, než podaný návrh ve smyslu § 128 odst. 2 insolvenčního zákona odmítnout.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání v němž namítala, že s důvody rozhodnutí soudu prvního stupně nesouhlasí. Uvádí, že pokud jde o vytýkaný nedostatek spočívající v nedostatečném tvrzení o věřitelích a údajích o pohledávkách, tak má za to, že uvedla v rámci návrhu vše potřebné, ať již v bodě 18 či v bodě 21 návrhu, kde je popis závazků a jsou zde uvedeny všechny skutečnosti, to je o jaký dluh se jedná, kdo je věřitelem a výše závazku, přičemž další bližší údaje jsou v příloze. Domnívá se, že v případě, kdy je seznam majetku a seznam závazků povinnou přílohou insolvenčního návrhu dlužníka dle § 104 insolvenčního zákona, musí soud rovněž při projednání insolvenčního návrhu vycházet i z obsahu příloh. Tvrdí, že z přílohy-seznamu závazků a přiložených listin, kde jsou uvedeny splatnosti lze usoudit, že má závazky po lhůtě splatnosti déle než 30 dnů , které nehradí více než tři měsíce. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno k návrhu dlužnice, která u Krajského soudu v Brně podala dne 20.2.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, který byl podán na předepsaném formuláři. Usnesením ze dne 22.2.2012, č.j. KSBR 24 INS 3936/2012-A-5 insolvenční soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě do sedmi dnů od doručení usnesení doplnila svůj insolvenční návrh tak, že k němu připojí seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, dále seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců. V usnesení soud prvního stupně dlužnici podrobně poučil o tom, jaké náležitosti jednotlivé seznamy musí obsahovat a současně ji upozornil na to, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Toto usnesení bylo doručeno dlužnici dne 13.3.2012. Na výzvu insolvenčního soudu reagovala dlužnice podáním z 15.3.2012 ve kterém uvedla, že předkládá k výzvě soudu požadované dokumenty s tím, že žádný majetek mimo v návrhu uvedený nemá, rovněž tak nemá žádné pohledávky, má pouze závazky v návrhu uvedené, které byly součástí návrhu a které na výzvu soudu opakovaně dokládá. Dlužnice v tomto podání předkládá insolvenčnímu soudu seznam závazků ve kterém pod čísly 1 až 16 označuje své věřitele uvedením pouze názvu obchodní firmy bez uvedení sídla a identifikačního čísla, u každého věřitele uvádí výši závazku a splatnost jednotlivých závazků, seznam závazků obsahuje datum a je opatřen podpisem dlužnice. Dále dlužnice předložila seznam zaměstnanců ve kterém uvedla, že nemá žádné zaměstnance, i tato listina je opatřena datem a podpisem dlužnice. Poté rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesením s odůvodněním jak výše uvedeno.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké, nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 IZ nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolání dlužnice nelze považovat za důvodné. V důvodech napadeného rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že insolvenční návrh dlužnice byl podán na stanoveném formuláři, přičemž obsahoval zákonem stanovené náležitosti.

Insolvenční návrh dlužnice nebyl tedy odmítnut z důvodu vad samotného insolvenčního návrhu, to je z důvodu nedostatečného vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice, nýbrž z toho důvodu, že k insolvenčnímu návrhu nebyly připojeny zákonem požadované přílohy.

V přezkoumávané věci dlužnice nesplnila svou povinnost a nepřipojila k insolvenčnímu návrhu seznamy předepsané v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, to je seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, dále seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců. Jelikož dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, plynula pro ní povinnost předložit seznam majetku a seznam závazků také z ustanovení § 392 odst. 1, písm. a) IZ. Soud prvního stupně postupoval správně, když v souladu s ustanovením § 128 odst. 2 IZ vyzval dlužnici, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení doplnila svůj insolvenční návrh tak, že k němu připojí seznam svého majetku, seznam svých závazků a seznam svých zaměstnanců s konkrétním a podrobným poučením o tom, co jednotlivé seznamy musí obsahovat. Dlužnice sice na výzvu insolvenčního soudu reagovala, vady návrhu spočívající v nedostatku povinných příloh však neodstranila. Seznam majetku dlužnice nepředložila vůbec; tvrzení dlužnice o jejím majetku v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení nenahrazuje seznam majetku ve smyslu § 104 odst. 1, písm. a) IZ opatřený prohlášením ve smyslu § 104 odst. 4 IZ (srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.2011, senátní značka 29 NSČR 13/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 111/2011). Seznam závazků, který dlužnice na výzvu insolvenčního soudu předložila neobsahuje řádné označení věřitelů v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 IZ a rovněž tak zde absentuje prohlášení dlužnice v tom směru, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Předložený seznam zaměstnanců sice obsahuje prohlášení, že dlužnice nemá žádné zaměstnance, tento seznam zaměstnanců, stejně tak jako seznam závazků však neobsahují prohlášení dlužnice, že jde o seznamy správné a úplné. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 20.5.2010, senátní značka 29 NSČR 22/2009, uveřejněném pod č. 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný (§ 104 odst. 4 IZ), povinnost předložit seznamy spolu s insolvenčním návrhem (§ 104 odst. 1 IZ) řádně nesplnil. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže insolvenční návrh dlužnice ve smyslu ustanovení § 128 odst. 2 IZ odmítl, protože dlužnice nepředložila všechny zákonem požadované přílohy s tím, že přílohy, které dlužnice předložila, to je seznam závazků a seznam zaměstnanců nebyly řádné.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne, kdy jí bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 16. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu