3 VSOL 336/2016-A-108
KSBR 40 INS 15144/2010 3 VSOL 336/2016-A-108

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Ing. Jiřího Podhajského, nar. 26.3.1964, bytem Zlín, Valy II 5165, PSČ 760 01, zastoupeného JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem Kroměříž, Tovačovského 2784/24, PSČ 767 01, o insolvenčním návrhu věřitelů a) Artissica s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby: 24132730, zastoupeného Mgr. Lucií Hruškovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, b) SUN CZECH CONSULTING SE, se sídlem Ostrava, Mariánské Hory, Nivnická 326/21, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby: 29132762, c) Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlín, Valy II 5162, PSČ 760 01, zastoupeného Mgr. Františkem Kelem, advokátem se sídlem Kroměříž, Kovářská 21/126, PSČ 767 01, d) Aleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlín, Valy II 5162, PSČ 760 01, zastoupené Mgr. Františkem Kelem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Kovářská 21/126, PSČ 767 01, e) EDENHAM VENTURES LTD., se sídlem Withfield Tower, Third Floor, 4792 Coney Drive, Belize City, Belize, registrační číslo 71,600, adresa pro doručování: Ostrava-Moravská Ostrava, Gorkého 3037/2, PSČ 702 00, zastoupeného obecnou zmocněnkyní Ing. Hanou anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Bělský les, Dr. Šavrdy 3014, PSČ 700 30, o návrhu věřitele e) na nařízení předběžného opatření, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 40 INS 15144/2010-A-98 ze dne 25.1.2016, isir.justi ce.cz

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby nenakládal s blíže označenými nemovitostmi (výrok I.), a uložil navrhovateli b), aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil na blíže specifikovaný účet Krajského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření (výrok II.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 20.1.2016 přistoupil do insolvenčního řízení dlužníka věřitel e). Současně tímto podáním navrhl vydání předběžného opatření, kterým by soud dlužníku uložil, aby nenakládal se svými nemovitostmi v návrhu blíže označenými. V návrhu věřitel e) uvedl, že dlužník označené nemovitosti prodává třem různým subjektům, což zjistil nahlédnutím do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 82 odst. 1, § 111 odst. 1 a § 113 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) dospěl k závěru, že návrh na vydání předběžného opatření je důvodný, neboť tvrzení uvedená věřitelem e) jsou způsobilá vyvolat obavy, že s majetkem dlužníka je nakládáno v rozporu s účinky spojenými se zahájením insolvenčního řízení podle ustanovení § 111 odst. 1 IZ, a že je nutno zabránit změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů. Soud prvního stupně proto rozhodl o vydání předběžného opatření.

Proti tomuto usnesení, výslovně výroku I., podal dlužník odvolání. V odvolání uvedl, že nemovitosti, ohledně kterých bylo rozhodnuto předběžným opatřením, má ve společném jmění s manželkou Ivanou Podhajskou. Připustil, že tyto nemovitosti hodlal převést na třetí osoby, když k nemovitostem byly uzavřeny kupní smlouvy s kupujícími Danielem Vlčkem, společností SELFJAM TRADE s.r.o. a společností Czech Rise up s.r.o. Namítl, že kupní smlouvy byly uzavřeny tak, že veškerá zajišťovací práva zůstala váznout na nemovitostech a kupující je takto hodlali převzít, věřitelé by zůstali zajištěnými věřiteli anebo by došlo k uhrazení jejich zajištěných závazků, čímž by se snížily i jeho závazky. I v případě realizace převodů by proto nedošlo ke zkrácení žádného zajištěného věřitele. Zdůraznil, že za převod nemovitostí bylo sjednáno přiměřené protiplnění, a proto by nebyla zkrácena majetková podstata, a že věřitel e) uplatnil svou pohledávku jako zajištěnou, a proto může jeho pohledávka být uspokojena pouze z výtěžku zpeněžení zajištění, nikoliv z jiného majetku, na kterém nevázne zástavní právo a který byl rovněž předmětem převodu. Poukázal na to, že hodlal změnit rozsah majetkové podstaty pouze ve prospěch věřitelů, když jejich ochrana je nadále zachována, pouze by došlo ke snížení počtu věřitelů a výraznému snížení jeho celkových dluhů. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a návrh věřitele e) na vydání předběžného opatření jako nedůvodný zamítl.

Podle ustanovení § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle ustanovení § 111 odst. 1 IZ, nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Podle § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Je třeba uvést, že posuzování podmínek pro nařízení předběžného opatření podle ustanovení § 82 odst. 2 IZ by mělo předcházet nejprve zkoumání toho, zda-se zřetelem na údaje, jež se z obsahu spisu dosud podávají-se úpadek dlužníka jeví dostatečně pravděpodobným, tedy, zda lze očekávat, že na základě podaného insolvenčního návrhu bude o úpadku dlužníka skutečně rozhodnuto.

V posuzované věci bylo insolvenční řízení zahájeno dne 10.12.2010 insolvenčním návrhem věřitele UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (právního předchůdce věřitelů a/ a b/), který tvrdil za dlužníkem splatné pohledávky, a to ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 1.6.2005 ve výši 760.673 Kč splatnou dne 9.6.2010 a ze smlouvy o poskytnutí obratového kontokorentního úvěru k běžnému účtu ze dne 4.7.2008 ve výši 195.256,56 Kč (datum splatnosti této pohledávky neuvedl), ohledně kterých dlužník rozporuje pouze jejich výši. Dne 9.7.2012 do insolvenčního řízení přistoupili věřitelé c) a d), kteří tvrdí za dlužníkem pohledávku smlouvy o půjčce ze dne 31.10.2008 ve výši 4.162.431 Kč splatnou dne 1.11.2009, jejíž výši následně (z důvodu vymožení části pohledávky v exekuci) upřesnili tak, že zbývající část pohledávky sestává ze smluvního úroku ve výši 873.714,39 Kč a ze zákonných úroků z prodlení ve výši 261.100,85 Kč. Dlužník pohledávku věřitelů c) a d) uznává (vyjádření dlužníka ze dne 12.9.2012). Dne 20.1.2016 přistoupil do insolvenčního řízení věřitel e), který tvrdí za dlužníkem splatné pohledávky, a to ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 13.5.2005 ve výši 1.425.670,20 Kč splatnou dne 5.9.2014, kterou nabyl smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15.9.2015, dále ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 23.3.2006 ve výši 6.228.290,09 Kč splatnou dne 5.9.2014, kterou nabyl smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15.9.2015. Současně věřitel e) v podání, kterým přistoupil do řízení, navrhl, aby soud vydal předběžné opatření, kterým uloží dlužníkovi nenakládat s předmětnými nemovitostmi ve smyslu ustanovení § 113 IZ do doby, než bude pravomocně zjištěn úpadek dlužníka. K tomu uvedl, že v současné době jsou nemovitosti ve společném jmění dlužníka a jeho manželky, zapsané na LV č. 18636 a LV č. 7401 pro k. ú. a obec Zlín, vedené u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, prodávány společnosti Czech Rise up s.r.o., společnosti SELFJAM TRADE s.r.o. a Danielu Vlčkovi s tím, že vkladová řízení byla u příslušného katastrálního úřadu zahájena dne 30.11.2015, zastavena dne 12.11.2016 a následně opětovně zahájena.

Z výše uvedeného je zřejmé, že existují nejméně dva věřitelé dlužníka, kteří mají vůči dlužníkovi splatné pohledávky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, a lze tedy předběžně uzavřít, že dlužník je v úpadku (§ 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b/ IZ).

V přezkoumávané věci věřitel e) odůvodnil návrh na nařízení předběžného opatření tím, že dlužník provádí zásadní majetkové dispozice, když převádí nemovitosti na třetí osoby, to je vyvádí nemovité věci, které by jinak tvořily součást majetkové podstaty, ze svého majetku, přičemž vkladová řízení byla zahájena v průběhu insolvenčního řízení. Dlužník tyto skutečnosti sám potvrzuje, když v odvolání uvedl, že uzavřel kupní smlouvy na převod nemovitostí (ve společném mění dlužníka a jeho manželky) se společnostmi Czech Rise up s.r.o., SELFJAM TRADE s.r.o. a Danielem Vlčkem.

Odvolací soud proto souhlasí se soudem prvního stupně, že po zahájení insolvenčního řízení dlužník činil úkony směřující k převodu nemovitostí v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 IZ, a proto je nutno zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů předběžným opatřením, kterým bude uloženo dlužníkovi, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, tedy v dané věci s předmětnými nemovitostmi.

Pokud dlužník poukazoval na to, že v případě prodeje nemovitostí by zůstala zachována zástavní práva váznoucí na převáděných nemovitostech, že za prodej svého majetku by obdržel tržní protiplnění a že prodejem nemovitostí by došlo k úhradě některých jeho závazků, tedy ke snížení jeho celkových závazků, pak tyto skutečnosti jsou pro rozhodnutí o předběžném opatření ve smyslu ustanovení § 113 odst. 1 IZ bez významu. Nelze totiž připustit, aby poté, co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení a podle ustanovení § 111 odst. 1 IZ dlužníku vznikla povinnost zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoliv zanedbatelné zmenšení, aby dlužník se svým majetkem nakládal v rozporu s tímto zákazem, a to bez ohledu na to, že takové nakládání s jeho majetkem by mělo být-podle tvrzení dlužníka-výhodné pro jeho věřitele. Rozhodné je, že úkony dlužníka učiněnými v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 IZ by došlo k zmenšení rozsahu majetkové podstaty dlužníka o majetek, ze kterého by mohli být věřitelé dlužníka v insolvenčním řízení uspokojeni, přičemž k jejich uspokojení mělo dojít způsobem stanoveným zákonem (srov. zejména ustanovení § 168, § 169, § 298, § 305 a § 306 IZ), nikoli na základě libovůle dlužníka.

Odvolací soud tak shledává závěr soudu prvního stupně o nutnosti nařízení předběžného opatření zcela správným.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, předběžné insolvenční správkyni a navrhujícím věřitelům se doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 30. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu