3 VSOL 33/2011-A-19
KSOS 36 INS 12033/2010 3 VSOL 33/2011-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka HEATEC s.r.o.-v likvidaci, se sídlem Ostrava, Poruba, Nad Porubkou 2278/31A, PSČ 708 00, IČ: 27802302, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka ze dne 3.1.2011 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 36 INS 12033/2010-A-14 ze dne 15.12.2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 36 INS 12033/2010-A-14 ze dne 15.12.2010 se z r u š u j e a věc se v r a c í Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl insolvenční návrh dlužníka pro nedostatek majetku.

V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník podal dne 15.10.2010 insolvenční návrh s tím, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 26 Cm 167/2009 byla společnost dlužníka zrušena likvidací a likvidátorem byl soudem jmenován JUDr. Martin Láníček, který je zapsán v seznamu insolvenčních správců. Likvidátor po zahájení likvidace zjistil závazky společnosti minimálně ve výši 600.000,-Kč a současně existenci nejméně deseti věřitelů, žádný majetek dlužníka nebyl zjištěn, včetně pohledávek. Dlužník pouze užíval automobil na leasing, který mu byl z důvodu neplacení leasingových splátek odebrán. Vlastním šetřením likvidátor nezjistil žádné právní úkony dlužníka, u kterých by bylo možné uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost. Dlužník k návrhu připojil seznam majetku a seznam závazků s uvedením známých věřitelů.

Soud zjistil, že dlužník je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku a z úřední činnosti je soudu známo, že JUDr. Martin Láníček je zapsán v seznamu insolvenčních správců. Dlužník nemá ve vlastnictví žádné nemovitosti, v katastru nemovitostí nemá evidována žádná vlastnická ani jiná věcná práva, dlužníkem uvedený účet databází UniCredit Bank a.s. neprochází. Soud vyzval věřitele dlužníka ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 29.10.2010 a ke dni vydání tohoto usnesení nikdo informace o majetku dlužníka ani o jeho neplatných či neúčinných úkonech soudu nesdělil. Po posouzení návrhu dlužníka a jeho příloh soud dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit a souhrn jeho závazků zároveň převyšuje hodnotu jeho majetku. Soud má dále za osvědčené, že majetek dlužníka by nepostačoval ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Jelikož byly splněny také další podmínky uvedené v ust. § 144 insolvenčního zákona, postupoval soud v souladu s tímto ustanovením a insolvenční návrh zamítl pro nedostatek majetku.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání. Přisvědčil soudu prvního stupně, že sám v insolvenčním návrhu ze dne 15.10.2010 tento způsob rozhodnutí navrhl. Namítl, že v podání ze dne 24.4.2010, které bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 25.11.2010, tento návrh s ohledem na nově zjištěné skutečnosti změnil. Poukázal na to, že se jedná především o zjištění existence pohledávky vůči bývalé jednatelce společnosti z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 300.000,-Kč a že soud prvního stupně se v napadeném rozhodnutí s tímto nijak nevypořádal. Domáhá se proto zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně změny napadeného rozhodnutí tak, že bude zjištěn úpadek dlužníka.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. d/ IZ), a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 144 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku, jestliže a) dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu, b) jménem dlužníka podal návrh likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců, c) likvidátor dlužníka předloží insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním

řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka, d) ze seznamu majetku dlužníka a šetření insolvenčního soudu vyplývá, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení a e) věřitelé dlužníka byli vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a žádný majetek ani úkony dlužníka nebyly zjištěny.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal dne 15.10.2010 u insolvenčního soudu insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o jeho úpadku s tím, že ponechává na úvaze soudu, zda při splnění podmínek podle ust. § 144 IZ insolvenční návrh zamítne pro nedostatek majetku. V návrhu dlužník uvedl, že společnost dlužníka byla zrušena s likvidací usnesením soudu a likvidátor byl soudem jmenován ze seznamu insolvenčních správců. Společnost dlužníka je v úpadku, a to jak v platební neschopnosti, tak v předlužení. Podáním insolvenčního návrhu si dlužník plní svoji zákonnou povinnost podle ust. § 98 odst. 2 insolvenčního zákona. V návrhu dlužník uvedl, že byla zjištěna existence minimálně deseti věřitelů a pohledávek v minimální výši 600.000,-Kč, které jsou více než rok po lhůtě splatnosti a dlužník je po tuto dobu neplatí. Dlužník dále v návrhu označil tři věřitele s vykonatelnými pohledávkami a tři věřitele, ve vztahu k jejichž pohledávkám dlužník zastavil platby v listopadu 2008. Dále uvedl, že žádný majetek dlužníka nebyl zjištěn, včetně pohledávek, jako likvidátor v souladu s ust. § 144 odst. 1, písm. c) IZ prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka, žádné takové právní úkony dlužníka nezjistil. Soud prvního stupně usnesením č.j. KSOS 36 INS 12033/2010-A-4 ze dne 29.10.2010 vyzval věřitele, aby do 20 dnů od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku sdělili soudu údaje o majetku dlužníka a údaje o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost; tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 29.10.2010. Magistrát města Ostravy podáním z 2.11.2010 sdělil insolvenčnímu soudu, že dlužník není veden jako vlastník ani provozovatel žádného silničního vozidla. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava sdělil podáním ze dne 3.11.2010, že neprobíhá řízení o vložení vlastnického práva ve prospěch dlužníka, společnost dlužníka nemá ani jiné věcné právo a nepřeváděl žádná vlastnická práva ve prospěch jiného. Finanční úřad Ostrava III. sdělil podáním ze dne 15.11.2010, že dlužník nevlastní nemovitosti, je evidován bankovní účet č. 519976018/20700 u UniCredit Bank Czech Republic, a.s., která však podáním ze dne 26.11.2010 sdělila soudu, že dlužník k tomuto dni a ani v posledních šesti měsících nevedl u banky žádný účet, účet č. 519976018/20700 byl zrušen dne 2.6.2009. Podáním z 24.11.2010 doručeným soudu téhož dne dlužník doplnil svůj insolvenční návrh tak, že dodatečně likvidátor dlužníka zjistil, že v době od 1.5.2008 do května 2009 vybrala bývalá jednatelka, společnice a zaměstnankyně dlužníka Ladislava Čápová (dle přehledu výpisu z účtu dlužníka) z účtu společnosti částku ve výši přibližně 300.000,-Kč. Dle jejího sdělení se mělo jednat o vypůjčené prostředky, které byly vráceny věřiteli. Ladislava Čápová ke dni 30.4.2008 ve všech funkcích ve společnosti skončila a nebyla oprávněna k jakýmkoliv výběrům, uvedená částka tak představuje pohledávku dlužníka z titulu bezdůvodného obohacení, případně náhrady škody. Tato skutečnost nic nemění na tom, že dlužník je v úpadku, nicméně byl měla mít vliv na rozhodnutí ve smyslu ust. § 144 IZ.

Ustanovení § 144 odst. 1 IZ umožňuje insolvenčnímu soudu zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku, jsou-li současně splněny podmínky v tomto ustanovení stanovené. V řízení bylo zjištěno, že dlužník je obchodní společností zrušenou rozhodnutím soudu a návrh za dlužníka podal likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců. Současně likvidátor dlužníka předložil (v návrhu) insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka a insolvenčním soudem byli věřitelé dlužníka vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, přičemž takto žádný majetek ani úkony dlužníka nebyly zjištěny. Byť dlužník ve svém návrhu ze dne 15.10.2010 uvedl, že likvidátor dlužníka nezjistil žádný majetek dlužníka (rovněž tak v seznamu majetku), v doplnění insolvenčního návrhu podáním ze dne 24.11.2010 však již uvádí pohledávku dlužníka v přibližné výši 300.000,-Kč za bývalou jednatelkou, společnicí a zaměstnankyní dlužníka Ladislavou Čápovou s tvrzením, že tato poté, co ve všech funkcích ve společnosti skončila, provedla neoprávněné výběry z účtu dlužníka (v období od 1.5.2008 do května 2009), a proto tato pohledávka dlužníka představuje pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení, případně náhrady škody. Touto skutečností se však soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval. Na základě shora uvedeného proto není zřejmé, zda je splněna podmínka ust. § 144 odst. 1, písm. d) IZ, tedy že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. K závěru o kumulativním splnění všech podmínek ustanovení § 144 odst. 1 IZ pro zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku proto nelze ze současného stavu řízení dospět, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně je v rozporu s obsahem spisu, a proto je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil podle ust. § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř. a vrátil mu věc k dalšímu řízení podle ust. § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř.

V dalším řízení soud prvního stupně přihlédne ke skutečnostem tvrzeným dlužníkem v doplnění insolvenčního návrhu ze dne 24.11.2010 a poté znovu zváží, zda tento dlužníkem uvedený majetek by případně postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení s tím, že dle potřeby vyzve likvidátora dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu tak, aby jeho tvrzené skutečnosti ohledně pohledávky dlužníka byly objektivizovány. Teprve poté zváží, zda jsou splněny podmínky pro případnou aplikaci ust. § 144 odst. 1 IZ, tedy že tento majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, když lze předběžně uzavřít, že ostatní podmínky uvedené v ust. § 144 odst. 1 IZ jsou splněny.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 30. května 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu