3 VSOL 327/2011-A-9
KSOS 39 INS 7748/2011 3 VSOL 327/2011-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Sosnová 384, Třinec-Dolní Lištná 739 61, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.5.2011 č.j. KSOS 39 INS 7748/2011-A-3

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka Jaromíra anonymizovano . V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že z podaného insolvenčního návrhu dlužníka nemá osvědčený úpadek. K tomu, aby byl úpadek dlužníka řádně osvědčen, musí dlužník vyplnit bod 6 podaného návrhu tak, aby bylo nepochybné, že má více věřitelů (s tím, že uvede, kolik věřitelů má a kdo jsou tito věřitelé), že má vůči těmto věřitelům závazky více než 30 dní po lhůtě splatnosti (s tím, že uvede alespoň měsíc a rok, kdy nastala splatnost) a dále musí uvést skutečnosti, z nichž dovozuje, že je v platební neschopnosti. Dlužník v návrhu pouze tvrdí, že výše splátek přesahuje jeho příjem-insolvence v podobě předlužení je však pro fyzické osoby nepodnikající vyloučena, tvrzené skutečnosti tak nemohou vést ke zjištění úpadku. Soud proto postupoval podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužníka odmítl proto, že neobsahuje všechny náležitosti, přičemž pro jeho nedostatky nelze pokračovat v řízení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání ve kterém uvedl, že insolvenční návrh podal na formuláři návrhu na povolení oddlužení kde řádně doložil veškeré přílohy, které jsou ze zákona požadovány, a to včetně seznamu závazků, ze kterého je zcela zřejmé, kolik má věřitelů, že má závazky více než 30 dnů po splatnosti s tím, že musel zastavit veškeré své platby, a to i platby na nájmu a podobně a že jeho závazky nelze uspokojit ani výkonem rozhodnutí ani skrze exekuci. Tvrdí, že z listu vlastnictví č. 4010 pro katastrální území Bystřice nad Olší je pak zřejmé, že není schopen plnit své závazky, když je proti němu vedena řada exekucí. Pokud by insolvenční soud měl za to, že jeho seznam závazků, který přiložil jako přílohu k návrhu na povolení oddlužení není dostatečný, pro úplnost znovu označuje veškeré své věřitele včetně specifikace závazků a uvedením toho, kdy nastala splatnost respektive kdy naposledy byla zaplacena poslední splátka. Navrhuje, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.) aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka je neprojednatelný, když neobsahuje rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek. V projednávané věci podal dlužník insolvenční návrh s využitím formuláře návrhu na povolení oddlužení, kdy v bodě 6 tohoto formuláře uvedl, že insolvenční návrh podává s návrhem na povolení oddlužení a navrhuje, aby soud rozhodl o jeho úpadku, přičemž skutkově svůj úpadek popsal tak, že jako dlužník nikdy neměl problém s placením svých závazků, v současné době se však dostal do finančních obtíží, kdy není schopen hradit své splatné závazky. V současné době s přihlédnutím k ekonomice i politice naší republiky není schopen uspokojit své věřitele v určených splátkách, při sečtení všech svých splátek částka přesahuje jeho příjem. Po dobu jeho evidence na úřadu práce mu vznikl dluh na výživném ve prospěch nezletilých dcer, proto je u Okresního soudu ve Frýdku-Místku vedeno trestní stíhání pro přečin dle ustanovení § 196 odst. 1 trestního zákona, které zatím není skončeno .

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že z takto vylíčených skutečností není zřejmé, že dlužník má více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti s tím, že tyto své závazky není schopen plnit, to je se nachází v platební neschopnosti. Přitom v otázce neschopnosti dlužníka plnit uvedené závazky může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. K námitce odvolatele, že z předloženého listu vlastnictví č. 4010 je zřejmé, že není schopen své závazky plnit, když je proti němu vedena řada exekucí nutno uvést, že splnění povinnosti vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, nelze dovozovat z obsahu listin, které dlužník připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srovnej v této souvislosti rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2009 zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009). V projednávané věci nelze přihlédnout ani k seznamu závazků, který dlužník připojil, protože dlužník jím předložený seznam závazků neopatřil podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, tak, jak mu ukládá insolvenční zákon v ustanovení § 104 odst. 4 IZ. Dlužník, který předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů v takovém seznamu obsažených se nemůže dovolávat ani pro

účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2010 č.j. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A-21, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). V dané věci soud prvního stupně proto zcela správně uzavřel, že dlužníkem podaný insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti, když neobsahuje rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, jedná se o takové nedostatky, pro které nelze pokračovat v řízení, a proto soud správně rozhodl o odmítnutí podaného insolvenčního návrhu podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ.

Rozhodovací praxe soudů je již ustálena v závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srovnej rozhodnutí uveřejněné pod číslem 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z tohoto důvodu proto nelze přihlížet k doplněnému seznamu věřitelů, který dlužník učinil součástí svého odvolání. Jak již správně uvedl soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí dlužníku nic nebrání v tom, aby po právní moci tohoto rozhodnutí si podal nový insolvenční návrh, musí však dbát toho, aby jeho insolvenční návrh splňoval zákonem předepsané náležitosti.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníku běžet ode dne, kdy mu bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 10. června 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu