3 VSOL 289/2012-A-23
KSBR 28 INS 12229/2011 3 VSOL 289/2012-A-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Týnec, Poštovní 151, PSČ 691 54, o návrhu dlužnice na ustanovení zástupce, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.3.2012, č.j. KSBR 28 INS 12229/2011-A-18

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh dlužnice ze dne 19.12.2011 na ustanovení zástupce z řad advokátů, přičemž v důvodech svého rozhodnutí uvedl, že dlužnice ve své žádosti o ustanovení zástupce uvedla, že věc je po právní stránce velmi složitá, v čem spatřuje složitost však dlužnice neuvedla a soud si tak nemohl učinit závěr, zda si ochrana zájmů dlužnice vyžaduje ustanovení advokáta, a proto z těchto důvodů návrh dlužnice zamítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla, že trvá na svých důvodech a důkazech předložených soudu již v souvislosti s vlastním návrhem, ze kterého vyplývá, že je nemajetná, přičemž řízení o dovolání vyžaduje kvalifikovaným způsobem odůvodnit proč má být pravomocně rozhodnuto o schválení návrhu. Uvádí, že pobírá pouze částečný invalidní důchod, který v současnosti činí 6.531,-Kč a žádné další příjmy nepobírá. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že jejímu návrhu bude vyhověno.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci podala dlužnice u Krajského soud v Brně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14.7.2011 č. j. KSBR 28 INS 12229/2011-A-5 byl insolvenční návrh dlužnice pro její vady odmítnut. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 11.11.2011 č. j. KSBR 28 INS 12229/2011, 3 VSOL 630/2011-A-13 usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil a poučil dlužnici o tom, že proti usnesení je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně s tím, že lhůta k podání dovolání dlužnici začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí. Z doručenky založené ve spise vyplývá, že usnesení odvolacího soudu bylo dlužnici doručeno 9.12.2011. Dne 21.12.2011 byla podána u insolvenčního soudu žádost dlužnice o ustanovení zástupce podle § 30 o.s.ř., kterou dlužnice odůvodnila tím, že vzhledem ke své špatné finanční situaci si nemůže dovolit využít služeb advokáta pro řízení o dovolání u Nejvyššího soudu směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.11.2011, a proto k ochraně svých zájmů žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů, protože projednávaná věc je po právní stránce velmi složitá.

Podle § 30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmu účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníků a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé

řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Ze shora citovaného zákonného ustanovení § 30 o.s.ř. vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce v případě, že jde o účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a zároveň jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů. Pro závěr, zda jsou u účastníka předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, jsou významná hlediska uvedená v § 138 o.s.ř., na základě nichž soud rozhoduje o žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků. Těmito hledisky jsou poměry účastníka odůvodňující přiznání osvobození od soudních poplatků a okolnost, že u účastníka nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. V přezkoumávané věci dlužnice ve svém odvolání poukazuje na své poměry, ze kterých dovozuje, že v důsledku její nemajetnosti jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Obecně platí, že i když to odůvodňují poměry účastníka, nelze mu přiznat osvobození od soudních poplatků, jestliže svévolně nebo zřejmě bezúspěšně uplatňuje nebo brání právo. V projednávané věci dospěl odvolací soud k závěru, že v případě dlužnice se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, v důsledku čehož, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Dlužnice totiž ve stanovené lhůtě, tj. lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu dovolání u Krajského soudu v Brně nepodala; lhůta k podání dovolání je přitom zákonnou lhůtou, kterou není možné prodloužit a rovněž tak je vyloučeno prominutí zmeškání lhůty (ust. § 240 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Je nepochybné, že dlužnice v důsledku zmeškání lhůty k podání dovolání by nemohla být ve věci úspěšná, a to ani v případě, kdyby jí byl ustanoven pro dovolací řízení zástupce. Nesplňuje-li dlužnice předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, nutno uzavřít, že v důsledku toho nejsou splněny ani podmínky proto, aby ve smyslu ustanovení § 30 o.s.ř. jí byl na její žádost ustanoven zástupce.

Odvolací osud proto napadené usnesení soudu prvního stupně, byť z jiných důvodů, jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu