3 VSOL 281/2012-A-10
KSBR 24 INS 3930/2012 3 VSOL 281/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Mikulov, Na Jámě 492/52, PSČ 692 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.2.2012, č.j. KSBR 24 INS 3930/2012-A-4, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrhu dlužnice Heleny anonymizovano . V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2, § 103 odst. 1, odst. 2 a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a konstatoval, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje podstatné náležitosti, neboť v něm nejsou úplně vylíčeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Soud prvního stupně uvedl, že k osvědčení úpadku je nezbytné, aby měl dlužník více věřitelů, aby peněžité závazky dlužníka byly po lhůtě splatnosti více než 30 dnů a aby dlužník nebyl schopen tyto závazky plnit. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužnice v insolvenčním návrhu pouze označila neúplně dva věřitele a uvedla právní důvod závazků vůči nim, aniž by však uvedla výši jednotlivých závazků. Dle závěru soudu prvního stupně dlužnice dostatečně určitě neuvedla údaje, ze kterých by bylo možné dovodit, že její peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a rovněž řádně nepopsala okolnosti, z nichž by vyplynula její objektivní neschopnost závazky hradit. Soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. 29 NSČR 1/2008 a na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.5.2010, sp. zn. VSPH 342/2010 a uzavřel, že vady insolvenčního návrhu brání pokračování v řízení s tím, že insolvenční zákon vylučuje ve vztahu k insolvenčnímu návrhu použití ustanovení § 43 o.s.ř., a proto nelze odstranit chybějící náležitosti insolvenčního návrhu prostřednictvím výzvy soudu. Z těchto důvodů soud prvního stupně postupoval dle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a návrh dlužnice odmítl. Soud prvního stupně dále konstatoval, že návrhem na povolení oddlužení by se zabýval pouze v případě, že by insolvenční návrh obsahoval všechny náležitosti, což v dané věci nebylo splněno.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Uvedla, že je těžce nemocná, nemá finanční prostředky na právníky, a proto sepsala návrh sama jako obyčejný člověk. Dlužnice namítala, že neovládá danou problematiku a proto se nechce nikdo jejím návrhem zabývat.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že dlužnice podala dne 20.2.2012 u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu uvedla, že je vážně nemocná a proto žádá o osobní bankrot. Dlužnice dále uvedla, že veškerou dokumentaci má u lékaře MUDr. Karáska v nemocnici v Brně a že nemá žádný majetek, bydlí v nájmu a pobírá pouze invalidní důchod. V kolonce 18 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) dlužnice uvedla dva věřitele, aniž by však úplně označila obchodní firmu některého z nich, u žádného z věřitelů dlužnice neuvedla sídlo ani identifikační číslo. V tomto bodu návrhu dlužnice popsala celkem pět závazků uvedením důvodu jejich vzniku, aniž by však uvedla výši některého z tvrzených závazků či jeho splatnost. Povinné přílohy insolvenčního návrhu-seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců (§ 103 odst. 3 věta druhá, § 104 odst. 1 IZ), dlužnice k návrhu nepřipojila.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některého ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že návrh neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu je nutno vyjít ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, senátní značka 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ), může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některého ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje zákonem předepsané náležitosti, to je vylíčení rozhodujících skutečností, jež by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice a pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Dlužnice v návrhu sice uvedla dva věřitele, aniž by však některého z nich označila řádně celou obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem (§ 103 odst. 1 IZ). Navíc dlužnice v návrhu neuvedla výši jednotlivých závazků ani údaj o tom, kdy nastala splatnost jednotlivých závazků, popřípadě jiný údaj, z něhož by bylo možné dovodit, že pohledávky věřitelů dlužnice jsou déle než 30 dnů po splatnosti. V insolvenčním návrhu dále chybí jakákoliv tvrzení o tom, že dlužnice se nachází v platební neschopnosti. Dlužnice v návrhu netvrdila, od kdy závazky alespoň vůči dvěma věřitelům neplatí (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), ani v návrhu neuvedla údaj o splatnosti závazků, z něhož by bylo možné uzavřít, že alespoň dva závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ) a ani z návrhu nevyplývá, že by nebylo možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužnici výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně v souladu s ustanovením § 128 odst. 1 IZ tak, že insolvenční návrh dlužnice pro vady odmítl.

K argumentaci dlužnice, že neovládá danou problematiku, nemá finanční prostředky na právníky, a proto sepsala návrh sama jako obyčejný člověk, je třeba uvést, že za podmínek stanovených v ustanovení § 30 o. s. ř. může soud na žádost účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, ustanovit zástupce, je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23. května 2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu