3 VSOL 260/2011-A-9
KSOS 14 INS 4059/2011 3 VSOL 260/2011-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Úvalno 106, PSČ 793 91, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 6.4.2011 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.3.2011, č.j. KSOS 14 INS 4059/2011-A-4

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.3.2011, č.j. KSOS 14 INS 4059/2011-A-4 se m ě n í takto:

Insolvenční návrh dlužníka Jana anonymizovano se n e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2, § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení s odůvodněním, že po podrobném prostudování návrhu a jeho příloh soud zjistil, že podaný insolvenční návrh neobsahuje podstatné náležitosti dle ust. § 103 odst. 2 IZ. Dlužník ve svém návrhu vyplnil kolonku 14, kde uvedl své věřitele a z návrhu je tedy zřejmé, že dlužník má více věřitelů. Dlužník však musí tvrdit ke každému konkrétnímu závazku, kdy a jakým způsobem nastala jeho splatnost, případně uvést, kdy uhradil poslední splátku závazku, jehož plnění bylo dohodnuto splátkovým kalendářem. Takové tvrzení dlužníka v návrhu chybí a soud tak nemá osvědčené, zda a kdy nastala splatnost jednotlivých závazků a nemůže tudíž posoudit, zda tyto závazky jsou po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů. Soud má tedy osvědčenu pouze četnost věřitelů dlužníka (ust. § 3 odst. 1 písm. a/ IZ), avšak nemá již osvědčeno, že jeho peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (ust. § 3 odst. 1 písm. b/ IZ). Dlužník v insolvenčním návrhu nevyplnil ani kolonku 21, tj. popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek (tvrzený dlužníkem) a soud nemá osvědčenu skutečnost, že dlužník není schopen plnit uvedené závazky (ust. § 3 odst. 1, písm. c/ IZ). K insolvenčnímu návrhu není rovněž připojen seznam majetku, závazků a zaměstnanců. Ačkoli byl dlužník několikrát poučen ze strany soudu o náležitostech insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení, nyní podaný návrh dlužníka opět neobsahuje náležitosti insolvenčního návrhu podle ust. § 103 odst. 2 IZ, neboť v insolvenčním návrhu nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek, především týkající se splatnosti dlužníkových závazků. Jelikož se jedná o vadu, pro kterou nelze pokračovat v řízení, soud návrh dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně jeho návrh odmítl, aniž by jej upozornil na nějaké vady podání. Proto navrhl, aby odvolací soud vrátil věc do stavu zahájení insolvenčního řízení a aby poté Krajský soud v Ostravě rozhodl o jeho bankrotu, neboť se domnívá, že svůj úpadek dostatečně prokázal.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba změnit.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30-ti dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

K poslední uvedené podmínce pod písm. c) § 3 odst. 2 IZ dále stanoví, že se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud podle § 128 odst. 1 IZ odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů potí, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

Je nutno v této souvislosti dále konstatovat, že formulář předepsaný povinně pro návrh na oddlužení (§ 391 odst. 3 IZ), který současně umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu, neobsahuje požadavek, aby v něm dlužník výslovně uvedl splatnost svých jednotlivých závazků. Stejně tak ustanovení § 104 IZ, byť podrobně popisuje náležitosti jednotlivých seznamů, včetně seznamu závazků, který je dlužník k insolvenčnímu návrhu rovněž povinen přiložit, opět výslovný požadavek na uvedení data splatnosti jednotlivých dlužníkových závazků, neobsahuje.

V přezkoumávaném případě se dlužník insolvenčním návrhem doručeným soudu 11.3.2011, podaným na předepsaném formuláři pro návrh na povolení oddlužení, domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. V bodu 14 uvedl 7 věřitelů s 10 nevykonatelnými a nezajištěnými závazky v celkové udávané výši 114.520,-Kč. V bodu 21 insolvenčního návrhu pak dlužník navrhl rozhodnutí o jeho úpadku a v popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek vskutku velmi stručně uvedl, že má splatné peněžité závazky u deseti věřitelů, které není schopen splácet již po dobu delší než tři měsíce. Ke svému návrhu pak dlužník předložil celou řadu listinných důkazů, kterými hodlal dokladovat jednak výši svých příjmů, existenci svých závazků, předložil rovněž seznam majetku a seznam svých závazků.

Odvolací soud se zabýval tím, zda z tvrzení v insolvenčním návrhu, spojeném s návrhem na oddlužení lze učinit závěr, že dlužník tvrdí, že : a) má více věřitelů; b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti; c) tyto závazky není schopen plnit.

Pokud z konkrétních skutečností v návrhu tento závěr lze učinit, je návrh projednatelný. V opačném případě jde o vadný návrh.

Dlužník v insolvenčním návrhu, spolu s návrhem na povolení oddlužení označil 7 věřitelů (způsob jejich označení v návrhu je dostatečně určitý) vůči nimž má závazky v celkové shora uvedené výši. Z tvrzení v návrhu dlužníka vyplývá i to, že se jedná o závazky splatné a dále tvrdí, že s ohledem na své příjmy není schopen tyto závazky hradit a že je nehradí již po dobu delší ne 3 měsíců. Již z těchto tvrzení vyplývá, že dlužník má více věřitelů, že se jedná o závazky splatné, které dlužník nehradí po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti.

Oproti názoru soudu prvního stupně tak dospěl odvolací soud k závěru, že v insolvenčním návrhu dlužníka jsou uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 IZ). Z tohoto důvodu proto nebyl na místě postup dle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, neboť soudu prvního stupně nic nebránilo v tom, aby se insolvenčním návrhem dlužníka zabýval věcně, tedy tím, zda dlužník svůj úpadek zákonem vyžadovanými přílohami a dalšími listinami doložil.

Nálezem ze dne 19.1.2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010, bylo s účinností od 1.4.2011 zrušeno ust. § 220 odst. 3 o.s.ř., dle kterého odvolací soud mohl změnit napadené usnesení soudu prvního stupně, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé (tzv. nemeritorní rozhodnutí), nebyly-li dány důvody pro jeho potvrzení nebo zrušení. Tímto dnem vznikla mezera v zákoně, protože nyní žádné ustanovení občanského soudního řádu neupravuje, jak má odvolací soud postupovat, nejsou-li dány podmínky pro potvrzení nebo zrušení nemeritorního rozhodnutí. Za dané situace se odvolací soud domnívá, že je nutné analogicky aplikovat ust. § 220 odst. 1 o.s.ř., které dává odvolacímu soudu možnost změnit rozsudek nebo usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, nejsou-li dány podmínky pro jejich změnu nebo zrušení a zjištěný skutkový stav dává dostatečný podklad pro takové rozhodnutí. Tento postup není v rozporu se závěry přijatými Ústavním soudem, neboť Ústavní soud v citovaném nálezu shledal protiústavnost zrušeného ustanovení pouze do té míry, umožňuje-li změnu usnesení, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření nebo kterým bylo řízení o tomto návrhu zastaveno. Napadeným usnesením však o předběžném opatření rozhodováno nebylo. Proto odvolací soud postupoval tak, že napadené usnesení změnil, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

V dalším řízení bude na soudu prvního stupně, aby se též zabýval návrhem dlužníka na oddlužení a to především z hlediska ust. § 389 odst. 1 (zejména s ohledem na závazky dlužníka na zdravotním pojištění) a § 391 a násl. IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem ( § 74, § 75 IZ).

V Olomouci dne 5. května 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu