3 VSOL 248/2014-A-11
KSBR 26 INS 3583/2014 3 VSOL 248/2014-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Květiny TANO, s.r.o., se sídlem Praha 5, Plzeňská 113/155, PSČ: 150 00, identifikační číslo 26221411, o insolvenčním návrhu věřitelky Aleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlín, Slezská 4759, PSČ: 760 05, o odvolání insolvenční navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.2.2014, č.j. KSBR 26 INS 3583/2014-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Praze jako insolvenčnímu soudu místně příslušnému. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně nejprve konstatoval, že dne 12.2.2014 byl soudu doručen insolvenční návrh, jímž se věřitelka domáhá zjištění úpadku uvedeného dlužníka. V insolvenčním návrhu věřitelka uvedla jako sídlo dlužníka Praha 5, Plzeňská č. 113/155. Na této adrese má dlužník sídlo i dle obchodního rejstříku. Jak věřitelka v insolvenčním návrhu dále uvedla, dlužník-Květiny TANO s.r.o. a Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem Boněcko II. 348, 760 01 Zlín-Příluky, vůči kterému je u Krajského soudu v Brně vedeno insolvenční

řízení, tvoří dle § 66a odst. 2, odst. 3 a odst. 7 obchodního zákoníku podnikatelské seskupení (koncern). Soud prvního stupně uzavřel, že místní příslušnost Krajského soudu v Brně podle ustanovení § 7b odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), však není dána, neboť Jiřímu Větrovci, anonymizovano zaniklo ke dni 8.4.2013 poslední živnostenské oprávnění, v důsledku toho tedy není podnikatelem podle § 2 písm. b) obchodního zákoníku, tudíž není možné, aby tyto osoby tvořily podnikatelské seskupení (koncern). Z uvedených důvodů je tak aplikace ustanovení § 7b odst. 2 IZ vyloučena. Vzhledem k tomu, že dlužník má sídlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5, který je v obvodu Městského soudu v Praze, soud prvního stupně podle § 105 odst. 2 o.s.ř. vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Praze jako insolvenčnímu soudu místně příslušnému.

Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání. Podle názoru odvolatelky poslední známý jednatel je Jiří anonymizovano , anonymizovano , neboť jeho syn Ing. Jiří anonymizovano , nar. 31.8.1980, je od 15.8.2012 pohřešovaný, proto nemůže vykonávat funkci jednatele této společnosti. Odvolatelka se domnívá, že jsou naplněny všechny znaky koncernu, neboť Jiří anonymizovano st. jako nepodnikající osoba je nyní v konkurzu, který byl prohlášen rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 17.12.2013, č.j. KSBR 26 INS 23511/2013-A-18, a tím pádem musí insolvenční správce Mgr. Radim Janoušek zapsat do majetkové podstaty i 50% podíl ve firmě Květiny TANO, s.r.o. Vzhledem k tomu, že Ing. Jiří anonymizovano ml. je nepřítomen, Jiří anonymizovano st. je jedinou osobou, která společnost ovládá, a tím jsou naplněny znaky koncernu. V projednávané věci je tedy dána místní příslušnost Krajského soudu v Brně. Odvolání navrhovatelka doložila čestným prohlášením Jiřího Větrovce staršího ze dne 4.3.2014, podle kterého jsou jeho syn s manželkou od 15.8.2012 pohřešováni, a oznámením Policie České republiky z 5.3.2014 o pátrání po osobách. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení, nebo aby Krajskému soudu v Brně přikázal věc projednat pod č.j. KSBR 26 INS 23511/2013-A-18 .

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno návrhem navrhovatelky, podaným u Krajského soudu v Brně dne 12.2.2014. V návrhu insolvenční navrhovatelka dlužníka řádně označila, včetně uvedení adresy sídla této společnosti Plzeňská 113/155, 150 00 Praha 5. V záhlaví insolvenčního návrhu bylo uvedeno, že firma tvoří koncern dle § 25 odst. 4 IZ k č.j. KSBR 26 INS 23511/2013 , přičemž ve vylíčení rozhodujících skutečností navrhovatelka dále uvedla, že Jiří anonymizovano starší, jako 50% společník, je v konkursu (KSBR 26 INS 23511/2013), jednatel a 50% společník Ing. Jiří anonymizovano je nezvěstný (pohřešován od 15.8.2012), a jelikož je Jiří anonymizovano starší osobou ovládající ve smyslu § 66 odst. 2 a 3 a podle § 66a odst. 7 obchodního zákoníku, tvoří s dlužníkem koncern. Jiří anonymizovano má navíc překážku pro konkurs (nemůže být jednatelem dlužníka a jeho podíl bude zahrnut do majetkové podstaty). Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 87967 ze dne 12.2.2014, statutárním orgánem dlužníka Květiny TANO s.r.o.-jednatelem je Jiří anonymizovano , nar. 31.8.1980, společníky jsou Jiří anonymizovano , nar. 31.8.1980 s tím, že obchodní podíl je ve výši 50%, a Jiří anonymizovano , anonymizovano s tím, že jeho obchodní podíl činí rovněž 50%.

Podle ustanovení § 7b odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.

Podle ustanovení § 7b odst. 2 IZ, jde-li o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek osoby tvořící s dlužníkem koncern, je vedle soudu uvedeného v odstavci 1 k řízení příslušný také insolvenční soud, u něhož probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který s touto osobou tvoří koncern.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o.s.ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 84 o.s.ř., k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

Podle ustanovení § 85a o.s.ř., je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

Podle ustanovení § 105 o.s.ř., místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem (odstavec 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu (odstavec 2).

Podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech [(zákon o obchodních korporacích), dále jen zákon o obchodních korporacích ], jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen řízená osoba ) jinou osobou nebo osobami (dále jen řídící osoba ) tvoří s řídící osobou koncern.

Podle ustanovení § 79 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu.

Podle ustanovení § 79 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, existenci koncernu jeho členové bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách, jinak nelze postupovat podle § 72.

Pro posouzení otázky, který z insolvenčních soudů je v projednávané věci místně příslušný, byla rozhodující kritéria vyplývající z ustanovení § 7b odst. 1 a 2 IZ a § 11 odst. 1 o.s.ř., tj. zda dlužník (mající sídlo v obvodu Městského soudu v Praze) a Jiří anonymizovano st., anonymizovano (vůči kterému je jako nepodnikateli vedeno insolvenční řízení před Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 26 INS 23511/2013 a jehož živnostenské oprávnění jako fyzické osoby zaniklo dne 8.4.2013), tvořili ke dni zahájení insolvenčního řízení (12.2.2014) koncern.

V této souvislosti je nutno uvést, že zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byl s účinností od 1.1.2014 zrušen-mimo jiné-zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ ). Právní úprava koncernu je s účinností od 1.1.2014 obsažena v zákoně o obchodních korporacích-v ustanoveních § 79-§ 81.

Ze shora citovaného ustanovení § 79 odst. 1 vyplývá, že pro koncern, coby jednu z forem ovlivnění, platí, že řídící osobou může být kdokoliv, tedy soukromá právnická osoba, člověk, stát nebo veřejnoprávní korporace, kdežto osobou řízenou jen obchodní korporace, včetně osobních společností (viz publikace Zákon o obchodních korporacích, Štenglová, Havel, Cileček, Kuhn, Šuk, nakladatelství C.H. Beck, Praha, 2013, str. 189).

Základním znakem koncernu je existence jednotného řízení, při němž řídící osoba systematicky a významně ovlivňuje provozování podniku řízené osoby, která se tomuto vlivu podrobuje. Pro způsob provádění jednotného řízení zákon o obchodních korporacích žádnou právní formu nepředepisuje, proto řízení může být prováděno fakticky, na smluvním základě nebo jiným právně závazným jednáním.

Podstatou jednotného řízení je dlouhodobé cílené jednání řídící osoby, která ovlivňuje podnikatelskou činnost řízené osoby za účelem splnění vytýčeného strategického podnikatelského cíle nebo podnikatelského záměru.

Se zřetelem na shora uvedený výklad je tak zřejmé, že pouze z té skutečnosti (odvolatelkou tvrzené), že Jiří anonymizovano st. (jako nepodnikatel) má v obchodní společnosti Květiny TANO s.r.o. obchodní podíl ve výši 50% a druhý společník Jiří anonymizovano ml., mající v uvedené společnosti obchodní podíl rovněž ve výši 50%, je nezvěstný, existenci koncernu podle § 79 zákona o obchodních korporacích, rozhodně dovozovat nelze.

Z uvedených důvodů není v projednávané věci ve smyslu ustanovení § 7b odst. 2 IZ dána místní příslušnost Krajského soudu v Brně. Soud prvního stupně správně uzavřel, že je dána místní příslušnost podle ustanovení § 7b odst. 1 IZ s tím, že obecným soudem dlužníka, který má své sídlo pod adresou Praha 5, Plzeňská 113/155, je podle ustanovení § 85a Městský soud v Praze.

Krajský soud v Brně tak správně vyslovil svoji místní nepříslušnost a podle ustanovení § 105 odst. 2 o.s.ř. věc postoupil místně příslušnému Městskému soudu v Praze.

Odvolací soud proto napadené rozhodnutí jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil

od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 30. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu