3 VSOL 238/2012-A-9
KSBR 38 INS 5947/2012 3 VSOL 238/2012-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Mikulčice, Těšice 38, PSČ: 696 19, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2012, č.j. KSBR 38 INS 5947/2012-A--4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka Jaroslava anonymizovano . V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje všechny náležitosti, neboť dlužník dostatečně nepopsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek a neoznačil důkazy, kterých se dovolává. Soud prvního stupně konstatoval, že dlužník v bodu 06 návrhu pouze uvedl, že má jednoho věřitele a že dlužná částka činí 153.348,37 Kč a že většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů, aniž by však tvrdil skutečnosti osvědčující jeho úpadek ohledně mnohosti věřitelů, výše jejich závazků a jejich splatnosti a aniž by tvrdil skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že není schopen ze svého příjmu tyto závazky splácet. Soud prvního stupně konstatoval, že z návrhu nelze zjistit, na základě čeho a kdy závazky dlužníka vznikly, jaká je jejich výše, od kdy je dlužník nehradí a nelze tudíž uzavřít, zda se dlužník nachází v úpadku či nikoliv. Soud prvního stupně poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sen. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 a uvedl, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 insolvenčního zákona). Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a uzavřel, že insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti, přičemž insolvenční zákon neumožňuje vyzvat navrhovatele k odstranění vad insolvenčního návrhu, vady návrhu brání pokračování v řízení. Z těchto důvodů soud prvního stupně insolvenční návrh dlužníka odmítl. Pro úplnost soud prvního stupně konstatoval, že dlužník k návrhu ani nepřipojil povinné přílohy dle ustanovení § 104 insolvenčního zákona a dále uvedl, že nebyl řádný ani návrh dlužníka na povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, jímž se domáhal dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) jeho změny tak, že se insolvenční návrh neodmítá. Dlužník namítal, že v kolonce 06 návrhu uvedl věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopen plnit.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že dlužník podal dne 12.3.2012 u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník tvrdil, že má jednoho věřitele, celkem dluží částku ve výši 153.348,37 Kč a většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů. Dlužník v návrhu dále konstatoval, že jeho situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení. V bodu 18 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) dlužník uvedl jediného věřitele-Modrou pyramidu-a to neúplně, bez uvedení celé obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla. Jako důvod vzniku závazku uvedl úvěr, bez bližší identifikace a tento závazek popsal jeho výší 153.348,-Kč, aniž by uvedl splatnost závazku. Jiný závazek v insolvenčním návrhu dlužník nepopsal. Povinné přílohy-seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužník k návrhu nepřipojil.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některého ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že návrh neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu je nutno vyjít ze závěrů, které formuloval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, senátní značka 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ), může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některého ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje zákonem předepsané náležitosti, to je vylíčení rozhodujících skutečností, jež by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka a pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Dlužník v návrhu uvedl pouze jediného věřitele-Modrou pyramidu-a to neúplně (bez uvedení celé obchodní firmy, bez uvedení sídla a identifikačního čísla), přičemž mnohost věřitelů je jedním ze základních předpokladů, které osvědčují úpadek dlužníka (§ 3 odst. 1, písm. a/ IZ). Nadto dlužník řádně neoznačil ani závazek, když pouze obecně uvedl, že se jedná o úvěr, aniž by odkázal na konkrétní úvěrovou smlouvu a rovněž absentují tvrzení ohledně splatnosti závazku (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ), jakož i tvrzení ohledně neschopnosti závazky plnit (§ 3 odst. 1, písm. c/, odst. 2 IZ). V insolvenčním návrhu dlužníka tedy absentují rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek.

Soud prvního stupně proto postupoval správně v souladu s ustanovením § 128 odst. 1 insolvenčního zákona tak, že insolvenční návrh odmítl.

Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníku běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu