3 VSOL 230/2011-A-25
KSBR 44 INS 14073/2010 3 VSOL 230/2011-A-25

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlín, Nad Ovčírnou 2470, PSČ 760 01, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 4.4.2011 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. března 2011, č.j. KSBR 44 INS 14073/2010-A-19,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. března 2011, č.j. KSBR 44 INS 14073/2010-A-19 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 104 a § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že dlužník se jím domáhal vydání rozhodnutí o jeho úpadku a povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční návrh dlužníka však neobsahoval zákonem požadované přílohy. Proto jej soud usnesením č.j. KSBR 44 INS 14073/2010-A-16 z 1.3.2011 vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení insolvenční návrh doplnil a opravil tak, že k němu připojí jednak znalecké ocenění nemovitého majetku zapsaného v katastru nemovitostí ČR, Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín na L.V. č. 2897, pro okres, obec a k.ú. Zlín, a pracovní smlouvu, uzavřenou se svým zaměstnavatelem OMEGA CAR s.r.o. Dlužník byl současně poučen o následcích, nebude-li podání řádně a včas doplněno.

Na výzvu soudu dlužník reagoval tak, že předložil znalecké ocenění-znalecký posudek č. 1375-20/98 ze dne 6.2.1998 a pracovní smlouvu se svým zaměstnavatelem OMEGA CAR s.r.o. Dlužník sice předložil znalecký posudek shora označeného nemovitého majetku, nicméně se jedná o posudek zpracovaný již v roce 1998, který však pro stanovení obvyklé ceny nemůže být použit, a to zejména za situace, kdy dlužník navrhuje způsob oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Ustanovení § 392 odst. 2 IZ stanoví, že dlužník je povinen v seznamu majetku uvést údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhadu obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Pouze v případě, že nejde o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje. Právě pokud na majetku váznou zajišťovací práva, je třeba přiložit znalecké ocenění, a to s cenou obvyklou tohoto majetku ke dni pořízení seznamu majetku k insolvenčnímu návrhu. Od výsledné obvyklé ceny se totiž bude odvíjet výše nejnižšího podání při prodeji zajištěného majetku, některým ze způsobů uvedených v ust. § 286 IZ; její stanovení je tak ve smyslu insolvenčního řízení určitým předstupněm umožňujícím realizaci zpeněžení věcí náležejících do majetkové podstaty. V průběhu zpeněžení se pak teprve ukáže, jaká je skutečná tržní cena předmětných nemovitostí. Z předloženého znaleckého posudku dlužníkem však nelze zjistit aktuální obvyklou cenu zajištěného majetku, když tato cena byla znalcem určena již v roce 1998. Obvyklá cena je stanovena znalcem ke dni ocenění. Insolvenční zákon vyžaduje (§ 392 odst. 2 IZ), aby dlužník, pokud jde o zajištěný majetek, předložil soudu znalecké ocenění obvyklé ceny stanovené co nejblíže k době, kdy bude nebo probíhá insolvenční řízení, ve kterém je realizována majetková podstata. Tato podmínka dlužníkem splněna nebyla. Znalecké ocenění je rovněž důležité pro celkové posouzení dlužníkova návrhu na řešení jeho úpadku. Jelikož dlužník nepředložil na výzvu řádný znalecký posudek, insolvenčnímu soudu tudíž nezbylo než podaný návrh ve smyslu ustanovení § 128 odst. 2 IZ odmítnout.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání v němž namítal, že soudu byly na základě jeho výzvy doloženy veškeré doklady, které soud požadoval. Jiný znalecký posudek, než který předložil, nemá. V současné době jsou proti němu vedeny exekuce a na zaplacení znaleckého posudku nemá finanční prostředky. V souvislosti se zpeněžením majetkové podstaty bude vypracován znalecký posudek, na jehož základě se bude určovat vyvolávací cena. Proto se domnívá, že jím dodaný znalecký posudek je pro účely rozhodnutí o povolení oddlužení dostačující. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a dal pokyn soudu prvního stupně, aby jeho insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení, přijal.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu napadeného usnesení, nicméně z jiných než odvolatelem uváděných důvodů.

Podle ust. § 392 odst. 2 IZ v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje. V písemném souhlasu věřitele podle odstavce 1 písm. c) musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl; podpis věřitele musí být úředně ověřen.

Ustanovení § 393 IZ dále stanoví, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odst. 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odst. 3).

V dané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení povolením oddlužení a jako způsob oddlužení navrhoval zpeněžení majetkové podstaty. V návrhu označil své věřitele, uvedl své závazky, předložil seznam svého majetku a závazků a další listiny, kterých se v návrhu dovolával. Usnesením ze dne 25.11.2010 (č.l. A-4) soud prvního stupně insolvenční návrh dlužníka odmítl; na základě odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci posledně uvedené usnesení Krajského soudu v Brně svým usnesením ze dne 13.1.2011, č.j. KSBR 44 INS 14073/2010, 3 VSOL 546/2010-A-9 změnil tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá a to z důvodů v tomto usnesení uvedených. Odvolací soud, oproti závěrům soudu prvního stupně shledal insolvenční návrh dlužníka projednatelný, nicméně uložil soudu prvního stupně, aby se v dalším řízení zabýval rovněž náležitostmi návrhu dlužníka na povolení oddlužení z hlediska ustanovení § 391 a násl. IZ.

Následně usnesením ze dne 1.3.2011, č.j. KSBR 44 INS 14073/2010-A-16 soud prvního stupně vyzval dlužníka, aby ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení opravil a doplnil svůj návrh na povolení oddlužení tak, že:-předloží znalecké ocenění nemovitého majetku zapsaného v katastru nemovitostí ČR,

Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín na L.V. č. 2897, pro okres, obec a k.ú. Zlín, a dále-pracovní smlouvu, uzavřenou se svým zaměstnavatelem OMEGA CAR s.r.o. V odůvodnění soud prvního stupně mimo jiné odkázal na citaci ust. § 392 odst. 1, odst. 2 a ust. § 393 odst. 3 IZ s tím, že přílohy připojené dlužníkem k insolvenčnímu návrhu neobsahují veškeré zákonem předepsané náležitosti. Soud proto dle ust. § 128 odst. 2 IZ vyzval dlužníka, aby chybějící náležitosti doplnil způsobem popsaným ve výroku usnesení a poučil jej o následcích, nebude-li podání řádně a včas doplněno. Na tuto vyzvu reagoval dlužník tak, že předložil požadovanou pracovní smlouvu a znalecký posudek ohledně nemovitostí z roku 1998. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Především odvolací soud konstatuje, že z odůvodnění napadeného usnesení není zřejmé (byť je v něm odkaz na ust. § 104 a 128 odst. 1 IZ), proč soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka, ohledně něhož bylo v předchozím řízení (odvolacím soudem) uzavřeno, že se jedná o návrh projednatelný, když navíc usnesením ze dne 1.3.2011 (A-16) byl dlužník vyzván, aby doplnil a opravil svůj návrh na povolení oddlužení. Z odůvodnění napadeného usnesení není tedy seznatelné, proč soud za těchto okolností postupoval dle ust. § 128 odst. 2 IZ a nikoliv jen dle ust. § 393 odst. 3 IZ a nepřistoupil k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Z tohoto hlediska je proto odůvodnění napadeného usnesení v této části nepřezkoumatelné.

Dále odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně sice postupoval zcela správně pokud ve smyslu ust. § 392 odst. 2 v návaznosti na ust. § 393 IZ vyzval dlužníka k předložení znaleckého posudku, neboť shora uvedené nemovitosti ve vlastnictví dlužníka a jeho manželky slouží k zajištění pohledávky jednoho z věřitelů. Nicméně ustanovení § 393 odst. 1, odst. 2 IZ ukládá insolvenčnímu soudu, aby dlužníka náležitě poučil, jak má opravu nebo doplnění provést. V daném případě se tak výzvou soudu prvního stupně ze dne 1.3.2011 bezezbytku nestalo, neboť dlužník byl sice vyzván k předložení znaleckého ocenění, avšak nebyl poučen, že znalecké ocenění musí obsahovat odhad obvyklé ceny tohoto majetku ke dni pořízení seznamu (majetku). Tedy, že se musí jednat o aktuální obvyklou cenu tohoto majetku.

Jednak z důvodu nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení a rovněž i z důvodu nesprávného postupu soudu prvního stupně v tomto řízení odvolacímu soudu nezbylo než postupovat dle ust, § 219 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. a napadené usnesení zrušit a dle ust. § 221 odst. l písm. a) o.s.ř. vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně opětovně a řádně vyzve dlužníka k předložení aktuálního odhadu obvyklé ceny nemovitého majetku, poučí jej o následcích dle § 393 odst. 3 IZ (v případě, že řádný odhad předložen nebude), tedy o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a v závislosti na reakci dlužníka přizpůsobí svůj další postup v tomto insolvenčním řízení. Přitom nepřehlédne závěr odvolacího soudu (v rozhodnutí z 13.1.2011), že insolvenční návrh dlužníka je projednatelný. Jestliže dopěje soud prvního stupně v dalším řízení k závěru, že ani seznamy (povinné přílohy) k insolvenčnímu návrhu (§ 103 IZ) nejsou řádné (§ 104 IZ), což z jeho dosavadního postupu nevyplývá, pak je opět namístě řádný postup dle ust. § 128 odst. 2, věta prvá IZ a teprve v případě, že dlužník dle výzvy soudu insolvenční návrh nedoplní, je namístě postup dle ust. § 128 odst. 2, věta třetí IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 21.dubna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu