3 VSOL 229/2015-A-38
KSBR 27 INS 3244/2014 3 VSOL 229/2015-A-38

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Jihlava, Masarykovo náměstí 97/1, PSČ: 586 01, identifikační číslo: 13406442, korespondenční adresa: Žďár nad Sázavou, Vančurova 2099/2, PSČ: 591 01, o insolvenčním návrhu věřitele Hypoteční banka, a.s., se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, PSČ: 150 07, identifikační číslo 13584324, o ustanovení zástupce dlužníka z řad advokátů, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5.2.2015, č.j. KSBR 27 INS 3244/2014-A-24,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl žádost dlužníka Jiřího anonymizovano o ustanovení právního zástupce.

Na odůvodnění uvedl, že dne 20.1.2014 byla soudu prvního stupně doručena žádost dlužníka o ustanovení bezplatného zástupce, neboť se podle jeho názoru jedná o právně složitou věc, ve které nebude moci dostatečně hájit své zájmy a zároveň pro nedostatek příjmu nebude schopen si najmout advokáta.

Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění a ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř. dovodil, že žadatel nesplňuje předpoklad pro to, aby mu mohl být ustanoven zástupce, neboť ustanovení zástupce nevyžaduje ochrana jeho zájmů. Cílem insolvenčního řízení, je řešení úpadku, popřípadě hrozícího úpadku dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Insolvenční řízení není řízením, ve kterém se provádí složité právní dokazování skutečností, nejedná se o klasické sporné soudní řízení. S ohledem na uvedený cíl insolvenčního řízení a úkol insolvenčního správce v tomto řízení proto není splněna zákonná podmínka požadavku ochrany zájmů účastníka pro ustanovení zástupce (v této souvislosti soud prvního stupně odkázal na závěry usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve věci sen. zn. 3 VSOL 200/2010). Podle názoru soudu prvního stupně povaha insolvenčního řízení nevyžaduje, aby dlužníku byl soudem ustanoven zástupce, a to ani zástupce z řad advokátů, i kdyby žadatel splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud tedy po přezkoumání žádosti dospěl k závěru, že jí nemůže být vyhověno. Vzhledem k tomu se již nezabýval tím, zda žadatel splnil podmínku uvedenou v ust. § 138 o.s.ř., nicméně závěrem konstatoval, že dlužník je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. 9451, nacházejících se v k.ú. Stodůlky (jak sám uvádí v seznamu majetku), a z tohoto titulu by ani podmínku nemajetnosti pro ustanovení právního zástupce nesplnil.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník včasné odvolání. V něm namítl, že soud prvního stupně jeho žádost zamítl proto, že dospěl k závěru, že na jeho straně nejsou předpoklady pro ustanovení zástupce, neboť to nevyžaduje ochrana jeho zájmů a navíc je vlastníkem nemovitostí. S tímto závěrem soudu prvního stupně nesouhlasí, neboť není schopen hájit svá práva v zahájeném insolvenčním řízení. Odvolatel vyslovil přesvědčení, že není v úpadku, pohledávky pana Procházky jsou neoprávněné a u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou a Okresního soudu v Jihlavě je o nich vedeno řízení. Tyto pohledávky bude popírat, což neví jak se dělá . Vzhledem k tomu zbývají jen pohledávky dvou věřitelů, a to Hypotéční banky a Generali pojišťovny . Dále tvrdil, že není schopen se orientovat v insolvenčním zákoně, a tedy ve svých právech a povinnostech. S věřitelem Hypoteční bankou se chtěl dohodnout na uspokojení jeho pohledávky z výtěžku prodeje nemovitostí, k čemuž nedošlo a odvolatel neví proč. Podle jeho názoru by mu měla být poskytnuta potřebná ochrana, když se jedná o něj a jeho majetek. Co se týče nemovitostí v jeho vlastnictví, s nimi, vzhledem k vedeným exekučním řízením, nemůže disponovat a získat tak prostředky na úhradu nákladů spojených s právním zastoupením, navíc jsou nemovitosti zatíženy. Z příjmu odvolatele od jeho zaměstnavatele jsou sráženy částky v rámci exekučního řízení, které podle něj vede Procházka neoprávněně, ze zbylé částky 12.000 Kč hradí náklady na bydlení a osobní spotřebu. Vzhledem k tomu žádá, aby bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že mu bude ustanoven zástupce.

V tomto řízení, které bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele Hypoteční banka, a.s., dne 10.2.2014, je třeba postupovat podle zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., kterým se s účinností od 1.1.2014 mění a doplňuje insolvenční zákon (dále též jen IZ ), a dále podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění účinném od 1.1.2014 (dále též jen o.s.ř.).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že v insolvenčním návrhu věřitele Hypoteční banka a.s., jsou vedle pohledávek navrhujícího věřitele označeni jako další věřitelé Veronika Procházková, t.č. bytem K. Štěcha 1219/12, České Budějovice a Generali Pojišťovna a.s., 299/132, Vinohrady, 12000 Praha 2, IČ 61859869. Označená věřitelka Veronika Procházková sdělila insolvenčnímu soudu podáním ze dne 29.9.2014, doručeným téhož dne, že vůči dlužníkovi pohledávky nemá, neboť ty postoupila Smlouvou o postoupení ze dne 11.2.2014 na nového oprávněného Václava Procházku. Na základě výzvy soudu prvního stupně, učiněné usnesením ze dne 2.9.2014, č.j. KSBR 27 INS 3244/2014-A-11, se dlužník vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele podáním ze dne 13.11.2014, tak, že s podaným návrhem nesouhlasí, tvrzení v něm se nezakládají na pravdě, když nemá více věřitelů, protože svůj závazek vůči věřiteli Generali Pojišťovna a.s. uhradil, což dokládá kopií podacího lístku. Závazek vůči věřitelce Veronice Procházkové neexistuje, věc je předmětem řízení vedeného u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, v němž byla exekuce pro neplatnost exekučního titulu zastavena a k odvolání oprávněné bylo usnesení o jejím zastavení odvolacím soudem zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně, přičemž lze předpokládat, že v rámci doplněného dokazování soud dospěje ke stejnému závěru. Podle dlužníka je insolvenční návrh věřitele Hypoteční banka, a.s. šikanozní, když opakovaně žádal, aby nemovitosti, které jeho pohledávku zajišťují, byly prodány a věřitel z jejich prodeje uspokojen. Jediný závazek, který dlužník má, je závazek vůči navrhujícímu věřiteli. Součástí podání jsou seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, obsahující náležitosti dle § 104 IZ, a dále žádost dlužníka o ustanovení zástupce, což zdůvodnil, tak, že jeho majetkové a výdělkové poměry mu neumožňují platit si advokáta , přičemž toto řízení je složité a já nejsem schopen dostatečně se v něm orientovat a chránit své zájmy . V dalším podání insolvenčnímu soudu, datovaném dne 18.1.2015 a doručeném soudu dne 20.1.2015, dlužník uvedl žádám o ustanovení právního zástupce ve věci exekuce 1.600.000 a 10.000.000 s tím, že se jedná o právně složitou věc, kdy bude zapotřebí popřít pohledávky pana Václava Procházky, které jsou neoprávněné a dlužník není schopen s ohledem na složitost věci hájit svá práva a pro nedostatek příjmu není schopen hradit právního zástupce.

Podle ustanovení § 30 odstavec 1,2 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

V případě jak dle ustanovení § 30 odstavec 1 o.s.ř., tak dle ustanovení § 30 odstavec 2 o.s.ř. je základním předpokladem pro ustanovení zástupce skutečnost, že to vyžaduje ochrana zájmů účastníka. To znamená, že účastník není schopen činit v daném řízení procesní úkony, neboť je to nad jeho síly a k ustanovení zástupce z řad advokátů dle ustanovení § 30 odst. 2 o.s.ř. soud přistoupí tehdy, pokud to vyžadují zájmy účastníka (musí jít o řízení složité, a to jak skutkově, tak právně).

Jak plyne z citovaných podání dlužníka (zejména z vyjádření k insolvenčnímu návrhu, obsahující seznamy dle zákona), stejně jako jeho z odvolání proti usnesení o zamítnutí jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, dlužník je schopen činit v řízení procesní úkony a reagovat na výzvu soudu. Již proto není splněn předpoklad, aby soud dlužníkovi ustanovení zástupce v tomto řízení.

Lze přisvědčit také závěru soudu prvního stupně, že cílem insolvenčního řízení je řešení úpadku, popřípadě hrozícího úpadku dlužníka některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1 IZ) a že insolvenční řízení není řízením, ve kterém se provádí složité právní dokazování skutečností, nejedná se o klasické sporné soudní řízení (§ 131 IZ). Navíc v této věci dlužník nepopírá pohledávku navrhujícího věřitele, a pokud nesouhlasí s pohledávkami dalších věřitelů a popírá svůj úpadek, dokazování skutečností potřebných k osvědčení dlužníkova úpadku se řídí vyšetřovací zásadou (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.4.2010 sen. zn. 29 NSČR 30/2009, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2011).

K námitce odvolatele o tom, že neví jak popírat pohledávky a že neuznává pohledávky věřitele Václava Procházky, odvolací soud uvádí, že cíle insolvenčního řízení provádí insolvenční správce, jehož veškerá činnost podléhá dohlédací činnosti insolvenčního soudu (§ 11 IZ), a insolvenční správce je povinen postupovat v řízení s odbornou péčí (§ 36 odst. 1 IZ), tedy tak, aby byly zachovány základní principy insolvenčního řízení, včetně zásady jeho spravedlivosti (§ 5, písm. a/ IZ).

Zjednodušeně řečeno, popírání pohledávek je především věcí insolvenčního správce, který je povinen přezkoumat přihlášky věřitelů podle připojených dokladů (případně i podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu) a dále vyzvat dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil (§ 188 odst. 1 IZ). To znamená, že dlužník, který má právo nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek a dokladů, na jejichž základě byl seznam sestaven (§ 189 odst. 2 IZ), může k přihlášeným pohledávkám vyjádřit svůj názor i neformálně v souvislosti s výzvou insolvenčního správce k vyjádření. Skutečnost, že pohledávku popírá, může dále vyjádřit na přezkumném jednání, k němuž je předvoláván insolvenčním soudem předvoláním doručovaným do vlastních rukou (§ 190 odst. 2 IZ) s poučením o nezbytnosti jeho účasti. Proto i dlužník, který se zcela neorientuje v problematice insolvenčního řízení, má možnost jednoznačně zaujmout stanovisko k přihlášeným pohledávkám, které podle něj nejsou po právu, a takové pohledávky popřít.

S ohledem na výše uvedené, neshledává odvolací soud, že v tomto řízení jsou splněny zákonné podmínky pro ustanovení zástupce dlužníku, a to ani zástupce z řad advokátů, i kdyby dlužník splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

Přezkoumávané usnesení soudu prvního stupně je podle odvolacího soudu z uvedených důvodů věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 17. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu