3 VSOL 227/2012-A-27
KSOS 25 INS 10239/2011 3 VSOL 227/2012-A-27

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem Karviná-Ráj, Borovského 814/12, PSČ 734 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.2.2012 č.j. KSOS 25 INS 10239/2011-A-20,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení se nezastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zastavil řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neboť dlužnice v soudem určené lhůtě nezaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, jejíž úhrada jí byla uložena usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.8.2011 č.j. KSOS 25 INS 10239/2011-A-7.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včas odvolání. Namítala, že již ve svém odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.8.2011, jímž byla vyzvána k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, poukazovala na to, že její dluh nebyl 95.000,-, jak insolvenční soud uvádí, ale 55.400,-. Jak uvedla, má proto námitku vůči rozhodnutí ze dne 11.8.2011, neshledává důvodu platit 50.000,-, když její dluh činí 55.400,-. Poukázala také na to, že byli spolu s manželem v pečovatelském domě, nevlastní žádný majetek, který by se dal zpeněžit, pouze byt

1+1. Také poukázala na to, že rovněž manžel dlužnice podal dne 31.5.2011 insolvenční návrh, a tento mu byl schválen .

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak,nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odstavec 3).

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu dne 13.6.2011, domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a jako způsob jeho řešení navrhla oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že má tři věřitele a závazky v celkové výši 99.901,-, její příjem je představován starobním důchodem ve výši 8.696,-. Dlužnice je vdaná, svůj majetek ohodnotila částkou do 50.000,-. Soud prvního stupně uložil dlužnici usnesením ze dne 11.8.2011, č.j. KSOS 25 INS 10239/2011-A-7, aby ve lhůtě do tří dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-, když uzavřel, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť ze svého příjmu nebude schopna v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek uhradit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a jediný možný způsob řešení jejího úpadku je konkurs. K odvolání dlužnice proti usnesení o uložení povinnosti k úhradě zálohy Vrchní soud v Olomouci, jako soud odvolací, usnesením ze dne 20.12.2011, č.j. KSOS 25 INS 10239/2011, 3 VSOL 621/2011-A-16 rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení zálohy jako věcně správné potvrdil.

V přezkoumávané věci není pochybnosti o tom, že dlužnice soudem pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesplnila.

Závěru soudu prvního stupně je možno-obecně-přitakat potud, že, jak plyne z ustanovení § 108 odst. 3 IZ, nesplní-li insolvenční navrhovatel ve stanovené lhůtě pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, pak -pokud nevyšly najevo nové skutečnosti, pro něž není důvodu na zaplacení zálohy trvat-insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu zváží, zda pro nezaplacení zálohy insolvenční řízení zastaví, nebo přikročí k jejímu vymáhání.

Nicméně je nutno zdůraznit, že uvedené platí pouze za předpokladu, že insolvenční navrhovatel byl o těchto možných důsledcích nezaplacení zálohy soudem řádně poučen.

V přezkoumávané věci však insolvenční soud poučovací povinnost, uloženou mu ustanovením § 108 odst. 3 IZ, nesplnil.

Poučení o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.8.2011, č.j. KSOS 25 INS 10239/2011-A-7 ani ve výroku, v odůvodnění či v rámci poučení o opravných prostředcích neobsahuje, a neobsahuje případně ani obecný odkaz na ustanovení § 108 odst. 3 IZ. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se cituje pouze ustanovení § 108 odst. 1 IZ a ustanovení § 108 odst. 2, věta první, IZ.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že poučení podle ustanovení § 108 odst. 3, poslední věta IZ nebylo citováno ani v usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení jako věcně správné potvrzeno.

Za situace, kdy soud prvního stupně zastavil řízení podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, aniž v souvislosti s uložením povinnosti zaplatit zálohu poskytl insolvenční navrhovatelce, tj. dlužnici, potřebné poučení podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ o následcích nesplnění této povinnosti, je jeho postup nesprávný.

Z uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 3 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nezastavuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu