3 VSOL 224/2016-A-92
KSBR 31 INS 10529/2013 3 VSOL 224/2016-A-92

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka ČeMeBo s.r.o., se sídlem v Blansku, Poříčí 2396/42, PSČ: 678 01, identifikační číslo osoby: 60719401, o insolvenčním návrhu věřitele Ing. Roberta anonymizovano , anonymizovano , bytem v Žilině, Kvačalová 41/3, PSČ: 010 04, Slovenská republika, zastoupeného Mgr. Martinou Holotňákovou, advokátkou se sídlem v Brně, Čechyňská 16, PSČ: 602 00, o povinnosti zaplatit soudní poplatek, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.11.2015, č.j. KSBR 31 INS 10529/2013-A-85,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil navrhovateli Ing. Robertu Staroňovi, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení zaplatil na účet soudu specifikovaný ve výroku rozhodnutí soudní poplatek ve výši 2.000 Kč v souvislosti s rozhodnutím insolvenčního soudu o insolvenčním návrhu věřitele s odkazem na položku 4, odst. 1, písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání bez jakéhokoliv odůvodnění. isir.justi ce.cz

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele důvodné není.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno na základě insolvenčního návrhu věřitele Ing. Roberta anonymizovano . Soud prvního stupně rozhodl o podaném insolvenčním návrhu usnesením ze dne 9.9.2013, č.j. KSBR 31 INS 10529/2013-A-35 tak, že insolvenční návrh zamítl; k odvolání věřitele odvolací soud usnesením ze dne 17.6.2014, č.j. KSBR 31 INS 10529/2013, 3 VSOL 1122/2013-A-60 rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí insolvenčního návrhu jako věcně správné potvrdil. Soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu věřitele dodatečně rozhodl nyní napadeným usnesením o povinnosti navrhovatele zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, jenž byl ze strany odvolatele tak, jak vyplývá ze záznamu o složení účtárny Krajskému soudu v Brně ze dne 2.2.2016 na č.l. A-88, již zaplacen.

Podle ust. § 2 odst. 1, písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ), poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak.

Podle ust. § 4 odst. 1, písm. e) zákona o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1, písm. e) až i), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena, nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

Podle ust. § 12 odst. 2 zákona o soudních poplatcích změnu nebo zrušení povinnosti zaplatit poplatek lze pravomocně provést nejpozději do 3 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit poplatek nabylo právní moci. Ve stejné lhůtě zaniká i právo uložit povinnost zaplatit poplatek.

Podle položky 4, bodu 1, písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích, za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, se platí soudní poplatek, není-li dále stanoveno jinak, 2.000 Kč.

Vůči napadenému usnesení odvolatel nevznesl žádné věcné argumenty. Není pochyb o tom, že věřitel coby navrhovatel je poplatníkem za řízení před soudem prvního stupně, neboť k jeho návrhu bylo zahájeno insolvenční řízení vůči dlužníku. Soud prvního stupně rozhodl o jeho insolvenčním návrhu tak, že insolvenční návrh zamítl a věřiteli tudíž vznikla povinnost zaplatit v souvislosti s rozhodnutím o jeho návrhu soudní poplatek. Výše soudního poplatku činí 2.000 Kč podle položky 4, písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Soud prvního stupně proto rozhodl věcně správně, jestliže napadeným usnesením rozhodl dodatečně o povinnosti věřitele-navrhovatele zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení insolvenčního řízení, který ostatně navrhovatel již také zaplatil.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; odvolateli se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 24. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu