3 VSOL 220/2015-A-17
KSBR 26 INS 27198/2014 3 VSOL 220/2015-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužnice Ireny anonymizovano , anonymizovano , bytem Uherský Brod, Na Dlouhých 811, PSČ: 688 01, identifikační číslo: 67588387, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.2.2015, č.j. KSBR 26 INS 27198/2014-A-12,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě ní tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč neukládá .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet nebo v hotovosti na pokladně soudu.

Na odůvodnění uvedl, že dne 8.10.2014 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Jedná se v pořadí již o páté insolvenční řízení, zahájené návrhem dlužnice, předchozí čtyři insolvenční řízení byla pravomocně skončena odmítnutím insolvenčního návrhu nebo zastavením insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy. V této věci soud, s odkazem na ust. § 395 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále též jen IZ ), dovodil, že jsou dány oba důvody v něm uvedené pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Závěr, že dlužnice návrhem na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr, opřel soud prvního stupně o skutečnosti plynoucí z podání věřitele Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1817, Rychtalíkova 1817, Uherský Brod, v němž uvedl, že dlužnice je dle výpisu z katastru nemovitostí, LV č. 8457 pro k.ú. Uherský Brod, vlastnicí bytové jednotky č. 1817/42 se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích a dluží věřiteli za služby spojené s užíváním bytu a příspěvcích do fondu oprav od roku 2008 celkem 298.058 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 5.11.2012 jí bylo pravomocně uloženo zaplatit věřiteli 186.896 Kč s příslušenstvím, pro vymožení této povinnosti je vedeno exekuční řízení u Exekutorského úřadu JUDr. Tomáše Vrány v Přerově. Dalším rozsudkem téhož soudu ze dne 5.7.2014 bylo dlužnici pravomocně uloženo zaplatit věřiteli 68.680 Kč a náklady řízení, mimo to dlužnice věřiteli dluží částku 42.482 Kč na nezaplacených úhradách za dobu od prosince 2013 do září 2014. Dlužnice však tohoto věřitele v žádném ze svých insolvenčních návrhů neuvedla, jeho pohledávky nehradí a její dluh se stále navyšuje na úkor ostatních vlastníků bytových jednotek. Z podnětu soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, zaslanému insolvenčnímu soudu vyplývá, že dne 26.3.2010 bylo vydáno Okresním soudem v Uherském Hradišti usnesení o nařízení exekuce na majetek dlužnice k uspokojení pohledávek oprávněného Komerční, investiční a úvěrní společnosti DOMOV s.r.o. V exekučním řízení bylo již dvakrát odročeno dražební jednání dlužnice jako povinné, usnesením ze dne 11.9.2013, č.j. 103 EX 08503/10-154 byl soudním exekutorem udělen příklep v dražbě nemovitostí dlužnice. Usnesení bylo následně potvrzeno Krajským soudem v Brně usnesením ze dne 17.9.2014, č.j. 58 Co 180/2014-174, avšak před jeho doručením dlužnice dne 8.10.2014 podala v pořadí již pátý insolvenční návrh, čímž zabránila dokončení exekuce, a vydražitel nemůže nabýt vlastnictví bytu a hradit náklady spojené s jeho užíváním. Pokud dlužnice ve svém vyjádření ze dne 13.11.2014 uvedla, že si po celou dobu myslela , že její bytová jednotka byla vydražena a novým vlastníkem je Milan Staniek, tomu jednak neodpovídají údaje zapsané v katastru nemovitostí, přičemž dlužnice ani nemohla důvodně předpokládat, že není vlastníkem bytové jednotky, protože v odvolání proti usnesení o udělení příklepu uvedla, že tři hodiny před provedením dražby byla zapsána do obchodního rejstříku , a že s provedením dražby nesouhlasí. Dlužnice své závazky vůči věřiteli Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1817 v seznamu závazků, připojenému k insolvenčním návrhu, také neoznačila, ačkoliv jej opatřila doložkou správnost a úplnosti. Z těchto důvodů soud prvního stupně uzavřel, že dlužnice podaným návrhem na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr, a jediným možným způsobem řešení jejího úpadku je tak konkurs. Soud prvního stupně dále vysvětlil smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení (umožnit výkon činnosti insolvenční správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a zajistit úhradu odměny a výdajů insolvenčního správce pro případ, že v majetkové podstatě nebude dostatek finančních prostředků, s tím, že přitom soud přihlédl k výši odměny insolvenčního správce v případě řešení úpadku dlužníka konkursem dle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb.), vyložil hlediska, kterými se řídí úvahy soudu o potřebě jejího uložení (v této souvislosti odkázal na označená rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci a důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu v části, týkající se ustanovení § 144 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013), a poté, co z insolvenčního návrhu a jeho příloh zjistil, že dlužnice nevlastní žádný majetek, uložil dlužnici, s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ, povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v maximální částce 50.000 Kč.

Proti usnesení soudu prvního stupně o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení podala dlužnice včasné odvolání. Odvolání zdůvodnila tím, že je v pracovní neschopnosti a pobírá invalidní důchod, nemá finanční zdroje pro splnění uložené povinnosti, a proto žádá, aby jí byla záloha snížena.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je opodstatněné, byť z jiných důvodů, než se v odvolání namítá.

Ze zjištění, učiněných z insolvenčního spisu, mimo údajů o dosavadním průběhu řízení i řízeních, zahájených předchozími návrhy dlužnice, obsahu podnětu soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány a sdělení věřitele Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1817, Rychtalíkova 1817, uvedených v odůvodnění přezkoumávaného usnesení (jež jsou správná), vyplývá, že dlužnice v insolvenčním návrhu, spojeném s návrhem na povolení oddlužení, v rámci vylíčení rozhodujících skutečností, osvědčujících její úpadek uvedla, že se domnívá , že je v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti a tyto není schopna plnit (bod 06 insolvenčního návrhu). V bodě 18 insolvenčního návrhu dlužnice označila svých patnáct nezajištěných závazků v celkové výši 592.001 Kč vůči jedenácti věřitelům. U žádného ze závazků v tomto bodě insolvenčního návrhu neuvedla nic o jeho splatnosti. K insolvenčnímu návrhu připojila listinu, označenou jako Výčet mých závazků , opatřený doložkou správnosti a úplnosti, v níž označila jedenáct věřitelů, vůči nimž má patnáct závazků, u závazků vykonatelných označila exekutorský úřad a exekutora, u něhož se exekuční řízení vede a spisovou značku, pod níž se řízení vede, a dále u každého z těchto závazků uvedla údaj splatnost poslední splátky 31.5.2013 .

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že v této věci se dlužnice domáhá zjištění svého úpadku pro platební neschopnost, který žádá řešit oddlužením plněním splátkového kalendáře (§ 3, § 389, § 398 odst. 3 IZ).

Soudu prvního stupně je třeba vytknout, že se předběžně zabýval věcnou opodstatněností návrhu dlužnice na povolení oddlužení z hledisek ustanovení § 395 odst. 1, písm. a), b), § 396 IZ, aniž hodnotil, zda insolvenční návrh je vůbec projednatelný. Dlužnice v bodě 06 insolvenčního návrhu přitom pouze obecně tvrdí, že má více věřitelů, peněžité závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto není schopna plnit. V bodě 18 návrhu dlužnice neuvádí o splatnosti žádného ze svých patnácti závazků ničeho a splatnost jednotlivých závazků dlužnice nelze dovozovat ani z údajů v seznamu závazků (označeného jako Výčet mých závazků ), v němž dlužnice v rozporu s ustanovením § 104 odst. 3 IZ u každého svého závazku uvedla toliko splatnost poslední splátky 31.5.2013 .

Splatností se obecně rozumí den, k němuž je účastník právního vztahu povinen plnit svůj peněžitý dluh (v případě vztahu ze smlouvy o úvěru dle předchozí právní úpravy nastává splatnost uplynutím sjednané lhůty, a pokud sjednána není, následující den po žádosti věřitele-srov. ustanovení § 504 zákona č. 513/1991 Sb.). Den splatnosti závazku tudíž není totožný se dnem, kdy nastala splatnost poslední splátky . Pouze pokud by dlužnice uvedla u jednotlivých závazků i výši splátky, kterou měla na ten který závazek hradit, a den kdy měla být splátka uhrazena, bylo by možno dovodit, kdy nastala splatnost jejích (dílčích) dluhů, představující jednotlivé splátky. To však dlužnice neučinila. K insolvenčnímu návrhu připojený seznam závazků neobsahuje všechny náležitosti vyžadované zákonem v § 104 odst. 3 IZ, a nelze proto dovodit, že dlužnice jeho předložením splnila svou povinnost dle § 104 odst. 1, písm. b) IZ. Dlužnicí předložený seznam závazků tudíž nemůže být, pokud se týká vylíčení rozhodujících skutečností, osvědčujících úpadek dlužnice, považován za způsobilý zdroj poznání v tomto směru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 83/2012).

Odvolací soud uzavírá, že dlužnice nesplnila povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek pro platební neschopnost (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ). Insolvenční návrh dlužnice je vadný.

Z ustanovení § 108 IZ vyplývá, že insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli (i dlužníku, je-li navrhovatelem), aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh buď vadný ve smyslu ustanovení § 128 odst. 1 IZ, anebo nejsou-li k němu připojeny zákonem předepsané přílohy ve smyslu ustanovení § 128 odst. 2 IZ (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008 ze dne 16. 7. 2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10/2009).

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

V závislosti na tom, zda dlužnice v mezidobí případně sama doplní další potřebné údaje, insolvenční soud posoudí, zda insolvenční návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti s tím, že nedoplní-li dlužník další potřebné údaje, případně toto doplnění bude nedostatečné, je nutno vyjít z toho, že podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ v případě, kdy insolvenční návrh trpí vadami, které brání věcnému projednání návrhu, je povinností insolvenčního soudu bezodkladně takový návrh odmítnout, aniž by činil další úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 10. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu