3 VSOL 218/2012-B-144
KSBR 28 INS 14622/2010 3 VSOL 218/2012-B-144

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka Woman & Man Exclusive, s.r.o., v likvidaci, se sídlem Brno, Mariánské náměstí 617/1, PSČ 617 00, IČ: 26304708, o námitce podjatosti vznesené vůči soudkyni Krajského soudu v Brně věřitelem Karlem anonymizovano , anonymizovano , bytem Břeclav, Fibichova 96, PSČ 690 02,

takto:

Námitka podjatosti vznesená vůči soudkyni Krajského soudu v Brně Mgr. Zdeňce Hubertové věřitelem Karlem anonymizovano v podání ze dne 28.2.2012 se o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně předložil odvolacímu soudu k rozhodnutí námitku podjatosti vznesenou vůči soudkyni Krajského soudu v Brně Mgr. Zdeňce Hubertové věřitelem Karlem anonymizovano v podání ze dne 28.2.2012.

Věřitel Karel Srnec podáním ze dne 28.2.2012, které bylo doručeno insolvenčnímu soudu dne 29.2.2012, navrhl dle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) vyloučení soudkyně Mgr. Zdeňky Hubertové z insolvenčního řízení ve shora označené věci dlužníka Woman & Man Exclusive, s.r.o., v likvidaci. Námitku podjatosti odůvodnil tím, že soudkyně Mgr. Zdeňka Hubertová pochybila a je proto nedůvěryhodná z hlediska nestrannosti. Argumentoval tím, že soudkyně Mgr. Hubertová znala z obsahu spisu skutečnost, že dlužník poškodil 2100 osob v rozsahu částky cca 323.000.000,-Kč a současně věděla, že se do insolvenčního

řízení přihlásila jen jedna třetina poškozených, přesto však písemně neinformovala poškozené o nutnosti přihlásit se do insolvenčního řízení, ačkoliv ze spisu znala jejich adresy a tímto svým jednáním zavinila vyloučení poškozených z insolvenčního řízení, a to včetně věřitele.

K námitce podjatosti se vyjádřila soudkyně Mgr. Zdeňka Hubertová v podání ze dne 12.3.2012 tak, že ve věci není podjatá, neboť nemá žádný vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům.

Z obsahu spisu se podává, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21.4.2011, č.j. KSBR 28 INS 14622/2010-A-75, byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs. Současně soud prvního stupně vyzval věřitele dlužníka, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku s poučením, že k později podaným přihláškám soud nebude přihlížet a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení nebudou uspokojovat. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 21.4.2011. Věřitel Karel Srnec podal přihlášku do insolvenčního řízení k poštovní přepravě dne 26.9.2011. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27.9.2011, č.j. KSBR 28 INS 14622/2010-P998-2, přihlášku věřitele Karla Srnce pro opožděnost s odkazem na ustanovení § 185 insolvenčního zákona odmítl a současně uvědomil věřitele o tom, že jeho účast v insolvenčním řízení končí právní mocí usnesení. Toto usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26.1.2012, č.j. KSBR 28 INS 14622/2010, 3 VSOL 783/2011-P998-8.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 15a odst. 1 o.s.ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.

Podle § 15a odst. 2 o.s.ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle § 16 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda věřitel Karel Srnec vznesl námitku podjatosti soudkyně Mgr. Zdeňky Hubertové včas, a to s negativním závěrem. Jak vyplývá z ustanovení § 15a odst. 1 o. s. ř., námitku podjatosti soudce může vznést pouze účastník řízení. Z ustanovení § 15a odst. 2 o.s.ř. pak vyplývá, že účastník je povinen námitku podjatosti soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde. Jelikož však důvod vyloučení soudce nemusí být účastníku vždy znám již při prvním jednání, popřípadě skutečnosti, s nimiž se spojuje vyloučení soudce, mohou vzniknout později, zákon připouští, aby účastník řízení uplatnil námitku podjatosti i v dalším stadiu řízení (§ 15a odst. 2 část věty první za středníkem a věta druhá o.s.ř.), samozřejmě za předpokladu, že v řízení, kterého se vyloučení soudce týká, dosud nebylo vydáno rozhodnutí, jímž se řízení končí, a že tedy v tomto (probíhajícím) řízení lze ještě o námitce rozhodnout. Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení).

V daném případě věřitel Karel Srnec vznesl námitku podjatosti mimo rámec opravného prostředku až po té, co již bylo vydáno soudem prvního stupně rozhodnutí, jímž se jeho účast v řízení končí a až po té, co toto rozhodnutí bylo potvrzeno v odvolacím řízení. Lze tedy uzavřít, že námitka podjatosti vznesená věřitelem Karlem anonymizovano v podání ze dne 28.2.2012 směřující proti soudkyni Krajského soudu v Brně Mgr. Zdeňce Hubertové je opožděná (§ 15a odst. 2 o. s. ř.), neboť byla věřitelem vznesena až po té, co již bylo rozhodnuto v odvolacím řízení o ukončení jeho účasti v řízení.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud námitku podjatosti vznesenou věřitelem Karlem anonymizovano v podání ze dne 28.2.2012 pro opožděnost dle ustanovení § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; insolvenční správkyni, dlužníku, věřitelskému orgánu (zástupce věřitelů) a věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu