3 VSOL 214/2013-A-26
KSOS 33 (13) INS 24295/2011 3 VSOL 214/2013-A-26

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Lukáše anonymizovano , anonymizovano , adresa pro doručování: Jeseník-lázně, Priessnitzova 11, PSČ 790 03, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.2.2013 č.j. KSOS 33 (13) INS 24295/2011-A-20

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku II. o zastavení insolvenčního řízení p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zamítl žádost dlužníka o povolení splátek k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (výrok I.) a zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužníka pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (výrok II.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 4.9.2012 vyzval dlužníka podle ustanovení § 108 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení s poučením, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit nebo přistoupit k jejímu vymáhání. Vzhledem k tomu, že dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil ani po rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který usnesení soudu prvního stupně (o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení) usnesením ze dne 27.11.2012 sen. zn. 3 VSOL 775/2012-A-12 potvrdil, soud podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, z něhož je zřejmé, že směřuje proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně o zastavení insolvenčního řízení. Odvolatel poukázal na to, že má příslib finanční pomoci na zaplacení zálohy insolvenčnímu správci ve výši 50.000 Kč, s tím, že žádá o možnost zaplatit zálohu a pokračovat v návrhu na insolvenci .

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2). Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odstavec 3).

Z obsahu spisu vyplývá, že poté, co dlužník podal insolvenční návrh, jímž se domáhá rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4.9.2012 č.j. KSOS 13 INS 24295/2011-A-6 uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Ostravě. Současně dlužníka poučil o tom, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit nebo přistoupit k jejímu vymáhání (§ 108 odst. 3 IZ). Usnesení o uložení povinnosti k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení nabylo právní moci, neboť dlužník sice podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, na základě podaného odvolání však Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27.11.2012 č.j. KSOS 13 INS 24295/2011, 3 VSOL 775/2012-A-12 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Je třeba uvést, že ze shora citovaného ustanovení § 108 odst. 3 IZ vyplývá, že jestliže insolvenční navrhovatel ve stanovené lhůtě pravomocně uloženou povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesplní, pak-pokud nevyšly najevo nové skutečnosti, pro něž není důvodu na zaplacení zálohy trvat-insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu zváží, zda pro nezaplacení zálohy insolvenční řízení zastaví nebo přikročí k jejímu vymáhání. V posuzované věci však podle obsahu spisu takové skutečnosti v mezidobí, před rozhodnutím insolvenčního soudu o zastavení řízení, najevo nevyšly.

Z hlediska posouzení správnosti postupu soudu prvního stupně je tak pro rozhodnutí odvolacího soudu významné pouze to, že záloha na základě pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu zaplacena nebyla.

Za tohoto stavu věci, kdy záloha na náklady insolvenčního řízení nebyla zaplacena ani v průběhu odvolacího řízení (spolu s podaným odvoláním), je námitka odvolatele, že má příslib finanční pomoci na zaplacení zálohy insolvenčnímu správci ve výši 50.000 Kč, bez významu.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním

způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužníkovi běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 15. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu