3 VSOL 213/2013-A-13
KSBR 39 INS 23525/2012 3 VSOL 213/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Dity anonymizovano , anonymizovano , bytem Švábov 13, 588 51 Batelov, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.12.2012 č.j. KSBR 39 INS 23525/2012-A-7,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech usnesení uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Vzhledem k tomu, že návrh na povolení oddlužení nebyl řádně doplněn, soud prvního stupně vyzval dlužnici usnesením č.j. KSBR 39 INS 23525/2012-A-5 ze dne 4.10.2012, aby ve lhůtě 7 dnů doplnila insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení povinnými přílohami a znaleckými posudky na movitý a nemovitý majetek. Současně byla dlužnice poučena o následcích nedoplnění insolvenčního návrhu. Na uvedenou výzvu dlužnice reagovala žádostí o prodloužení lhůty ze dne 19.10.2012 s tím, že požadované listiny doplní do 2.11.2012. Ačkoliv byla dlužnici výzva doručena dne 9.10.2012, dlužnice ani v prodloužené lhůtě návrh nedoplnila. Vzhledem k tomu, že návrh dlužnice na povolení oddlužení nebyl řádně doplněn o zákonem požadované přílohy a pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení, postupoval soud prvního stupně dle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh dlužnice odmítl. Dále uvedl, že se již nemusel zabývat návrhem na povolení oddlužení, neboť insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. V něm uvedla, že insolvenční návrh nebylo možné doplnit z důvodu její časové vypjatosti a finanční tísně. Proto oslovila společnost, která jí slíbila vypracování doplnění návrhu.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písmeno c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z ustanovení § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Seznam závazků dlužníka musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012, uveřejněného pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1.

Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V posuzované věci se dlužnice insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu tvrdila, že má celkem 4 závazky u 4 věřitelů, přičemž dva z nich jsou vykonatelné, jeden vykonatelný zajištěný a jeden vykonatelný nezajištěný. K popisu závazků uvedených v kolonkách č. 18 až 21 formulářového návrhu dlužnice předložila seznam závazků, ve kterém označila věřitele, uvedla, o jaký druh závazku se jedná, jeho aktuální zůstatek a výslovně prohlásila, že seznam je konečný, úplný, pravdivý a správný. Současně dlužnice předložila také podepsaný seznam majetku s prohlášením o jeho správnosti a úplnosti. Usnesením ze dne 4.10.2012 č.j. KSBR 39 INS 235252/2012-A-5 byla dlužnice vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení, doplnila insolvenční návrh, zejména o seznam závazků s uvedením termínů splatnosti jednotlivých závazků a výši měsíčních splátek, o seznam zaměstnanců a listiny, které dokládají její úpadek nebo hrozící úpadek. Současně byla poučena o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 9.10.2012. Na uvedenou výzvu dlužnice reagovala podáním ze dne 19.10.2012, ve kterém požádala o prodloužení lhůty k doplnění návrhu, a to nejdéle do 2.11.2012. Dlužnice však v této lhůtě ničeho nedoplnila.

Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení insolvenčního zákona, dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu nepřipojila řádný seznam závazků a rovněž tak nepřipojila seznam svých zaměstnanců. Představují-li seznamy dle § 104 odst. 1 IZ, mezi něž patří též seznam závazků, přílohu insolvenčního návrhu dlužníka, pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Seznam zaměstnanců musí být také opatřen doložkou správnosti a úplnosti, i když dlužnice žádné zaměstnance nemá. Proto soud prvního stupně postupoval správně, pokud dlužnici vyzval podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, aby předložila seznam zaměstnanců a aby seznam závazků doplnila o zákonné náležitosti a současně dlužnici poučil, jak doplnění provést. Dlužnice byla poučena i o tom, že pokud insolvenční návrh v souladu s výzvou nedoplní, soud návrh odmítne. Dlužnice v rozporu s ustanovením § 104 odst. 1 písm. b) a c) však nedoplnila k insolvenčnímu návrhu řádný seznam závazků, když neuvedla splatnost svých závazků (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 38/2010 ze dne 1.3.2012) a dále nepředložila ani seznam zaměstnanců. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl. Nad rámec odvolací soud uvádí, že požadavek soudu prvního stupně na výši měsíčních splátek, je nadbytečný a není v souladu s ustanovením § 104 odst. 3 IZ.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti proto odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podala, a aby spolu s ním podala na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení. Předpokladem vyhovění těmto návrhům však je, že jak insolvenční návrh, tak návrh na povolení oddlužení a jejich povinné přílohy budou mít zákonem vyžadované náležitosti. V případě, že by předepsané náležitosti měl jen insolvenční návrh, jemuž by bylo možné vyhovět, a návrh na povolení oddlužení nikoliv, insolvenční soud by v souvislosti s rozhodnutím o zjištění úpadku dlužnice návrh na povolení oddlužení odmítl a rozhodl zároveň, že její úpadek bude řešen konkursem (§ 148 odst. 3 a § 396 odst. 1 IZ).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 27. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu