3 VSOL 213/2011-A-9
KSOS 38 INS 3180/2011 3 VSOL 213/2011-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka ALUSTYL, s.r.o., se sídlem Ludgeřovice, Nad Tratí 744/5, PSČ 747 14, IČ: 26882469, o insolvenčním návrhu věřitele Heberger CZ s.r.o., se sídlem Průmyslová 566/5, Praha 10, PSČ 108 50, IČ: 61508926, zastoupeného JUDr. Richardem Cihlářem, advokátem se sídlem V Závětří 1036/4, Praha 7, PSČ 170 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.3.2011, č.j. KSOS 38 INS 3180/2011-A-4

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh věřitele (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh navrhovatele-věřitele neobsahuje rozhodující skutečnosti, které by osvědčovaly úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Dle insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, či případně souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Navrhovatel však žádného dalšího či další věřitele, kteří mají za dlužníkem splatné pohledávky, neuvedl. S ohledem na to, že pro výše uvedený nedostatek nelze pokračovat v řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 128 odst. 1 insolvenčního zákona o odmítnutí návrhu.

Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání ve kterém uvedl, že ještě před doručením písemného vyhotovení rozhodnutí se dozvěděl o existenci dalšího věřitele dlužníka, kterého kontaktoval a který mu sdělil existenci vlastní pohledávky za dlužníkem a vyjádřil ochotu připojit se k návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Jedná se o společnost PROFIMAX PRAHA s.r.o. se sídlem Praha 1, Dušní 866/22, která má vůči dlužníku pohledávku ve výši 286.776,-Kč s příslušenstvím po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Navrhuje, aby odvolací soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.) aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některých ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že věřitelem podaný insolvenční návrh je pro nedostatek vylíčení rozhodujících skutečností neprojednatelný. Jak vyplývá z obsahu podaného insolvenčního návrhu, pod body III. a IV. insolvenční navrhovatel dostatečně určitě popisuje existenci své nevykonatelné pohledávky vůči dlužníku, což zakončuje obecným konstatováním, že dlužník má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit po dobu delší tří měsíců po splatnosti, čímž jsou naplněny zákonné požadavky pro zjištění úpadku dlužníka s tím, že navrhuje aby bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Soud prvního stupně správně uzavřel, že v takto pojatém insolvenčním návrhu nejsou obsažena tvrzení způsobilá naplnit znak úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. a) nebo odst. 3 IZ, jelikož insolvenční návrh postrádá konkrétní údaj o dalším věřiteli (dalších věřitelích) se splatnou pohledávkou proti dlužníku. Tuto skutečnost odvolatel ve svém odvolání nijak nezpochybňuje, tvrdí, že o existenci dalšího věřitele dlužníka se dozvěděl před doručením písemného vyhotovení rozhodnutí, přičemž tohoto dalšího věřitele dlužníka se splatnou pohledávkou déle než 30 dnů označuje v podaném odvolání, když uvádí, že se jedná o společnost PROFIMAX PRAHA s.r.o. se sídlem Praha 1, Dušní 866/22, která má za dlužníkem pohledávku ve výši 286.776,-Kč s příslušenstvím. K takovému doplnění v odvolacím řízení však již přihlédnout nelze, protože rozhodovací praxe soudů je již ustálena v závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 1 IZ a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srovnej rozhodnutí uveřejněné pod č. 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedených důvodů vyplývá, že soud prvního stupně rozhodl správně, jestliže insolvenční návrh věřitele jako neprojednatelný odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. Navrhovatel nebyl se svým odvoláním procesně úspěšný, dlužníku podle obsahu spisu žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, a proto odvolací soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu navrhovateli se však také doručuje zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná věřiteli běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 15. dubna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu