3 VSOL 204/2011-A-13
KSBR 30 INS 1872/2011 3 VSOL 204/2011-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Topolná 187, PSČ 687 11, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o jejím odvolání ze dne 21.3.2011 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.2.2011, č.j. KSBR 30 INS 1872/2011--A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.2.2011, č.j. KSBR 30 INS 1872/2011 -A-7, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 128 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužnice podaný dne 7.2.2011 s odůvodněním, že dlužnice se jím spolu s návrhem na povolení oddlužení domáhala rozhodnutí o jejím úpadku a jako způsob řešení jejího úpadku navrhla oddlužení. Jelikož k insolvenčnímu návrhu nebyly připojeny požadované přílohy a ani návrh na povolení oddlužení neměl všechny náležitosti, proto soud vyzval dlužnici k odstranění těchto vad (usnesením ze dne 8.2.2011 č.l. A-5) a zároveň ji poučil, jak má doplnění provést. Podáním doručeným soudu 24.2.2011 dlužnice návrh doplnila, ovšem přílohy nebyly doplněny řádně dle výzvy a poučení soudu. Dlužnice jednak nepředložila k insolvenčnímu návrhu seznam majetku s tím, že byl již vypsán v návrhu a datum pořízení a cenu si nepamatuje. Dále nepředložila ani seznam závazků. Proto postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 2 IZ a insolvenční návrh dlužnice odmítl a dále se již zabýval návrhem na povolení oddlužení, který také nesplňoval zákonné náležitosti z důvodu chybějícího znaleckého posudku a nedoložených příjmů za poslední tři roky.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že seznam závazku předložila, znalecký posudek ohledně domu nebyla povinna předložit a příjmy, které měla za poslední tři roky rovněž byly doloženy. Kromě toho namítla, že je právem věřitelů, a je to v jejich vlastním zájmu, aby své pohledávky do řízení přihlásili. Navrhla, aby odvolací soud rozhodl, že odmítnutí jejího insolvenčního návrhu je předčasné.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ust. § 103 odst. 1 IZ musí insolvenční návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle ust. § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle ust. 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

K insolvenčnímu návrhu je třeba připojit přílohy (jak správně uvedl již soud prvního stupně v usnesení ze dne 18.2.2011 č.l. A-5), jejichž náležitosti stanoví ust. § 104 IZ (pro insolvenční návrh) a ust. § 392 IZ (pro návrh na povolení oddlužení). Nezbytnou přílohou návrhu je především kompletní seznam majetku, seznam závazků dlužníka.

V seznamu majetku (§ 104 odst. 1, odst. 2 IZ) je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. Podle ust. § 392 odst. 1, odst. 2 IZ v seznamu majetku (k návrhu na oddlužení) dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek , který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

V seznamu závazků (104 odst. 1, odst. 3, odst. 4) je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Ustanovení § 393 IZ dále stanovení, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (dost. 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odst. 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti. (odst. 3).

V posuzované věci podala dlužnice insolvenční návrh společně s návrhem na povolení oddlužení s využitím příslušného formuláře, přičemž v bodu 08 uvedla své očekávané příjmy (ze zaměstnání, z pronájmu a vdovského důchodu, který má být přiznaný koncem roku 2011), v bodu 09 označila příjem z pracovního poměru, v bodu 12 vyjmenovala svůj movitý majetek s pořizovací hodnotou, v bodu 13 označila nemovitosti, jež jsou předmětem zajišťovacích práv, v bodech 14-17 specifikovala své závazky s nedostatečným označením svých věřitelů (u fyzických osob pouze příjmením, u jedné z právnických osob neuvedla úplnou obchodní firmu). Zákonem povinné seznamy majetku a závazků (§ 104, § 392 IZ), jež by obsahovaly potřebné náležitosti, včetně podpisu dlužnice a prohlášení, že se jedná o seznamy správné a úplné, dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepředložila. Dále dlužnice nepředložila doklady prokazující závazek vůči Jihomoravské plynárenské, a.s. a ani doklady o svých příjmech za poslední 3 roky a leden 2011, rovněž ani v návrhu nesdělila, že zda má vyživovací povinnost.

Z tohoto důvodu soud prvního stupně dlužnici usnesením ze dne 8.2.2011 (č.l. A-5) vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů doložila seznamy majetku, včetně znaleckého posudku k nemovitostem, jež jsou předmětem zajišťovacích práv, dále aby doložila doklady o příjmu z pronájmu, řádný a úplný seznam závazků, aby doložila závazek vůči JMP a.s. Brno, v neposlední řadě, aby doložila své příjmy za poslední 3 roky a leden 2011, listiny prokazující vdovský důchod. Současně soud dlužnici poučil, jak má svůj návrh (seznamy doplnit) a poučil ji i o následcích dle § 128 odst. 2 a § 393 odst. 3 IZ, pokud návrh nebude řádně a ve stanovené lhůtě v naznačeném směru doplněn. Na tuto výzvu reagovala dlužnice podáním z 23.2.2011 v němž toliko uvedla, že nemá vyživovací povinnost, nemá pohledávky, ani k disposici znalecký posudek, seznam majetku a závazku, že již uvedla v návrhu, vdovský důchod bude mít až od prosince 2011, nájemné bylo sjednáno ústně. K tomuto podání doložila toliko doklad o příjmech na rok 2010 a usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 28.12.2010 o vydání dražební vyhlášky, z něhož vyplývá, že výsledná cena dražených nemovitostí činí 1.000.000,-Kč. Seznamy majetku a závazků dle požadavků soudu, ani doklady o příjmech za poslední 3 roky, či o příjmech z pronájmu dlužnice soudu nepředložila.

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že dlužnice pokyn soudu nesplnila a zákonem požadované přílohy k insolvenčnímu návrhu ani k návrhu na povolení oddlužení, včetně potřebného znaleckého posudku, nepředložila a to i přes podrobný pokyn a poučení soudu, včetně poučení o následních. Proto soud prvního stupně nepochybil, když insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 239 odst. 3, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne, kdy jí bude usnesení doručeno zvláštním způsobem ( § 74, § 75 IZ).

V Olomouci dne 18. dubna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu