3 VSOL 203/2013-A-11
KSBR45 INS 4195/2013 3 VSOL 203/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud vO|omouci rozhodl vsenátě složeněm zpředsedkyně senátu

JUDr. Radky Panáčkově a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalově vinsolvenční věci dlužníka Aloise anonymizovano , anonymizovano , bytem 683 52 Hrušky 13, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.2.2013 č.j. KSBR 45 INS 4195/2013-A-4 takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z uje.

Odůvodněnh

Shora označeným usnesením soud prvního stupně odmítl podle § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) vplatněm znění (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka, protože neobsahuje zákonem stanoveně náležitosti a je nesrozumitelný, neurčitý a neúplný. Dlužník v něm uvedl jen to, že má několik peněžitých závazků ve výši 1.759.000 Kč, ktere jsou děle jak 30 dnů po splatnosti a kterě není schopen plnit děle jak tři měsíce. Potě odkázal na seznam závazků, který však knávrhu jako jeho přílohu nepřipojil. Z návrhu nelze dostatečně identifikovat věřitele a nelze z něj dovodit, jaký konkrětní závazek vůči kterěmu věřiteli dlužník má. Ztoho, že uvádí devět závazků a osm věřitelů, lze dovozovat, že dlužník má zřejmě více věřitelů . Kdy byly jeho závazky splatně, jak dlouho jsou po lhůtě splatnosti a proč je není schopen hradit, však z návrhu nevyplývá. Dlužník tak nedostatečně osvědčil znaky svěho úpadku, proto je návrh neprojed natelný.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že nahlědl do insolvenčního rejstříku a zjistil, že paní Eva anonymizovano , anonymizovano , rovněž pokračování-2-KSBR 45 INS 4195/2013 podala insolvenční návrh, jehož obsah byl identický s obsahem jeho návrhu. Přesto jí bylo na jeho základě oddlužení povoleno dne 2.11.2011 vřízení sp. zn. KSPL 54 INS 10550/2010. Dlužníkovi však řešení úpadku cestou insolvenčního řízení umožněno nebylo a nebyl ani vyzván k doplnění návrhu. Podle obsahu odvolání dlužník žádal, aby odvolacísoud změnil napadeně usnesení tak, že jeho návrh se neodmítá.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanskěho soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadeně usnesení i řízení, kterě jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovatjed nání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodně.

Mimo údajů o obsahu insolvenčního návrhu, uvedených vodůvodnění napadeněho usnesení, dlužník vjeho bodě č. 06 jako rozhodující skutečnosti, osvědčující úpadek uvedl: V současně době mám devět peněžitých závazků, kterě nejsem schopen již některě více jak tři měsíce splácet. Ztoho vyplývá, že jsem v úpadku. V bodě 18 návrhu dlužník uvádí závazky vůči šesti nezajištěným věřitelům, ktere označil jako: CITIBANK, PROVIDENT, GE MONEY BANK, ČSOB, TELEFONIKA . Vbodě 19 návrhu uvedl nevykonatelný závazek vůči zajištěněmu věřiteli, kterěho označil jako lng. Petr Paníček . Vbodě 20 návrhu označil dva vykonatelně závazky vůči nezajištěněmu věřiteli označeněmu jako CETELEM . Ve všech těchto bodech návrhu specifikoval závazky takě jejich výší a důvodem vzniku (např. úvěr, úvěrová karta). V bodě 25 návrhu odkázal na přílohy, seznam závazků mezi nimi uveden není. K návrhu tento seznam závazků připojen nebyl, stejně jako seznam majetku, který dlužník jako přílohu svěho návrhu v bodě 25 uvedl.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanoveně § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících je ho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, če ho se dlužník domá há.

Rozhod ujícími skutečnostmi v případě úpadku pro platební neschopnost, kterě musí být znávrhu patrny, jsou existence více věřitelů (nejměně dvou), peněžitě závazky, kte rě jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a konkrětní tvrzení, z nichž by bylo možno dovozovat platební neschopnost dlužníka.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžitě závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit svě peněžitě závazky, jestliže a) zastavil platby podstatně části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě pokračování-3-KSBR 45 lNS 4195/2013 splatnosti, nebo c) není možně dosáhnout uspokojení některě ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedeně v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů potě, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanskěho soudního řádu se nepoužije.

Podle odvolacího soud z návrhu lze dovodit tvrzení dlužníka, že jeho věřiteli jsou společnosti Citibank Europe plc, se sídlem organizační složky Praha 5-Stodůlky, Bucharova 2641/14, PSČ158 02, GE Money Bank, a.s. se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 00 Praha 4-Michle, IČ: 25672720, CETELEM ČR a.s. se sídlem 150 OO Praha-Smíchov, Karla Engliše 3208/5, IČ: 25085689, a Československá obchodní banka, a.s. se sídlem 150 057 Praha 5, Radlická 333/150. Ani tito věřitelě nejsou vbodech 18 a 20 návrhu označeni vsouladu s požadavky dle § 103 odst. 1 IZ (jejich firmou, sídlem a identifikačním číslem), avšak vzhledem k tomu, že jsou označeni alespoň částí kmene svě obchodní firmy a jed ná se o obecně známě podnikatelskě subjekty, lze tyto věřitele dle údajů vnávrhu identifikovat. Tento závěr však nelze vztáhnout na věřitele, označeně jako PROVIDENT a TELEFONIKA , protože skmenem obchodní firmy provident a telefonica je vobchod ním rejstříku registrován více nežjeden subjekt. Stejně tak nelze konkrětně dovodit, kdo je věřitel označený jako lng. Petr Paníček , uvedený vbodě č. 19 návrhu, protože chybí jeho další identifikační údaje (adresa bydliště či sídla, případ ně identifikační číslo osoby).

Závazky vůči věřitelům dlužník konkretizoval výší a právním důvodem. Dlužník ovšem v návrhu neuvedl žádná konkrětní tvrzení, z nichž by vyplývalo, že by minimálně vůči dvěma ztěchto věřitelů měl závazky děle než 30 po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. b/ IZ), protože o jejich splatnosti se z návrhu nepodává žádná informace. Stejně tak z návrhu neplyne, že dlužník svě závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ), protože vněm dlužník neuvádí nic o tom, od kdy svě splatně závazky neplní, ani nic, z čeho by plynulo, že uspokojení některěho splatněho peněžitěho závazku nelze dosáhnout exekucí. Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku dlužníka a musí z návrhu vyplývat konkrětně (§ 3 odst. 2, písm. a/, b/ c/ IZ). Proto insolvenční návrh neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, osvědčujících úpadek dlužníka a pro tyto nedostatky v řízení o návrhu nelze pokračovat.

Skutečnost, že vjiněm insolvenčním řízení jiný insolvenční soud o návrhu obdobněho obsahu věcně rozhodl, je pro závěr o insolvenčním návrhu dlužníka, kterým bylo zahájeno toto insolvenční řízení, zcela bezpředmětná. Nedůvodná je pokračování-4-KSBR 45 lNS 4195/2013 i námitka dlužníka, že soud jej nevyzval k doplnění insolvenčního návrhu, nebot, tento postup zákon vylučuje (§ 128 odst 1 , věta druhá IZ).

V těto souvislosti je možno odkázat na závěry form ulova ně Nejvyšším soudem ČR, který vusnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaněho dlužníkem, který není pod nikatelem, se rozhod ujícími skutečnostmi osvědčujícími úpadek dlužníka rozumí vylíčení konkrětních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejmě ně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom votázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedeně závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrětní dlužníkovo tvrzení vinsolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, znějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatně části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, znějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některě ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možně dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ pro jeho vady odmítl a odvolací soud napadeně usnesení potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správně.

P o u če n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajskěho soudu v Brně, jestliže napadeně rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotněho nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustáleně rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouze na jinak.

Toto usnesení se považuje za doručeně okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta kpodání dovolání začíná dlužníkovi běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 11 .dubna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v. r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu