3 VSOL 200/2013-A-13
KSOL 16 INS 30464/2012 3 VSOL 200/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Podolí 5, PSČ 751 16, o insolvenčním návrhu dlužníka, odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 14.12.2012 č.j. KSOL 16 INS 30464/2012-A--5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění svého rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 103 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uvedl, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje rozhodující skutečnosti, osvědčující jeho úpadek. Dlužník ve svém návrhu uvedl, že má šest věřitelů, z nichž u mnohých má závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti a že většinu závazků není schopen řádně a včas plnit, proto splátky platí nepravidelně a nikoli v plné výši. Obecné tvrzení dlužníka o tom, že je v prodlení se splácením závazků, však nestačí. K tomu, aby bylo možno z údajů obsažených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužník má nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, musí být v insolvenčním návrhu obsažen údaj o splatnosti těchto závazků. Údaj o splatnosti závazků však v insolvenčním návrhu dlužníka chybí. Úsudek o splatnosti závazků pak není možno učinit ani ze seznamu závazků, neboť takový seznam dlužník ke svému návrhu nepřipojil. Soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že ke svému návrhu připojil fotokopie exekučních příkazů, příkazu k úhradě nákladů exekuce, výzvy ke splnění vymáhané povinnosti, usnesení a kartu splátek, přičemž z těchto dokumentů plyne, že má více věřitelů, a že jeho peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Podle názoru odvolatele jeho návrh nevykazuje vady, seznam majetku je uveden v bodech 12 a 13 a seznam závazků v bodech 14 a 16 podaného návrhu. Jak odvolatel dále namítal, soud prvního stupně rovněž pochybil, pokud o zjištěných nedostatcích návrhu na povolení oddlužení dlužníka neinformoval a nevyzval jej k doplnění a odstranění vad či nedostatků.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V bodě 21 formulářového návrhu uvedl, že má v současné době šest věřitelů, u mnohých má závazky po dobu delší tří měsíců po splatnosti, většinu závazků není schopen řádně a včas plnit, proto splátky platí nepravidelně a ne v plné výši. Dále uvedl, že má za to, že na základě předložených skutečností splňuje podmínky stanovené v § 3 insolvenčního zákona, a tedy je v úpadku. V bodě 14 formulářového návrhu ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ), pak uvedl jako závazek č. 1 smlouva o půjčce č. 385808150 -věřitel Provident-výše závazku 31.100 Kč, v bodě 16 ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné ) uvedl vždy údaj k popisu závazku, k označení rozhodnutí a k označení věřitele tak, že jako závazek č. 1 uvedl náklady exekuce -103EX 12355/07-108-věřitel JUDr. Tomáš Vrána-k výši závazku neuvedl ničeho, jako závazek č. 2 náklady exekuce -č.j. 071EX 16169/08-85-věřitel JUDr. Josef Potoček-k výši závazku neuvedl ničeho, jako závazek č. 3 exekuce + náklady -137EX 19500/09-37-věřitel AVALON CONTINENTAL-k výši závazku neuvedl ničeho, jako závazek č. 4 exekuce -081Ex 11306/12-37-věřitel UniCredit Bank-k výši závazku neuvedl ničeho a jako závazek č. 5 exekuce -106EX 1973/10-16-věřitel ČSOB, a.s.-výše závazku 104.110,44 Kč. K návrhu dlužník připojil fotokopie listin-kartu splátek věřitele PROVIDENT, příkaz k úhradě nákladů exekuce, exekuční příkazy, usnesení soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno-venkov (o vstupu nabyvatele pohledávky do řízení ve věci exekuce) a výzvu soudního exekutora JUDr. Jitky Volfové, Exekutorský úřad Plzeň-město, ke splnění vymáhané povinnosti.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má: a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce uvedeného zákonného ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po splatnosti, a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nutno zdůraznit, že Nejvyšší soud České republiky již ve svém usnesení ze dne 27.10.2010 sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010), na něž odkazoval v odůvodnění odvoláním napadeného usnesení i soud prvního stupně, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). V otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) přitom může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Insolvenční návrh tak musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně, že takový požadavek v daném případě insolvenční návrh dlužníka nesplňuje, neboť dlužník sice označil své věřitele (byť neúplně), avšak neoznačil i výši všech svých závazků (závazky, které v bodě 16 formulářového návrhu označil jako závazek č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4). Zejména však v insolvenčním návrhu chybí konkrétní údaje o splatnosti pohledávek tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, a absentuje i konkrétní tvrzení o tom, že dlužník není schopen své závazky plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti. Konkrétní údaje o pohledávkách věřitelů a o jejich splatnosti nemohou být nahrazovány pouze obecným tvrzením (jak dlužník činí v bodě 21 formulářového návrhu), že v současné době má šest věřitelů, a že u mnohých těchto věřitelů má závazky po dobu delší tří měsíců po splatnosti, které není schopen řádně a včas plnit. V návrhu chybí konkrétní tvrzení, o tom, že dlužník není schopen své závazky splácet, které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

K námitkám odvolatele je třeba uvést, že povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti v tomto směru není (a odvolatel se mýlí, dovozuje-li opak) splněna tím, že odkázal a ke svému návrhu připojil listinné důkazy-exekuční příkazy, příkaz k úhradě nákladů exekuce, výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, usnesení soudního exekutora a tzv. kartu splátek (srov. závěry v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2009 sen. zn. 29 NSČR 7/2008 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 91/2009). Obecně může být považován za způsobilý zdroj poznání pouze seznam závazků, připojený k návrhu, opatřený údajem o tom, že se jedná o seznam správný a úplný, a podpisem dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2012 sen. zn. 29 NSČR 22/2009 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 26/2011), nicméně takový seznam závazků dlužník ke svému nepřipojil. Odkazoval-li odvolatel v podaném odvolání na seznam závazků tak, jak je uveden v bodech 14 a 16 jeho návrhu, nutno uvést, že v těchto bodech formulářového návrhu uvedl (neúplný) popis svých závazků, nejedná se však o seznam závazků, jako povinnou přílohu, vyžadovanou zákonem (§ 104 odst. 1, písm. a/ IZ).

Nedůvodná je i námitka odvolatele, v níž soudu prvního stupně vytýkal, že jej nevyzval k odstranění vad či nedostatků návrhu na povolení oddlužení .

Ve vztahu k této námitce je třeba především uvést, že soud prvního stupně neshledal vady návrhu na povolení oddlužení, nýbrž vady již samotného insolvenčního návrhu.

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ přitom v případě, neobsahuje-li insolvenční návrh všechny náležitosti, nebo je nesrozumitelný či neurčitý, postup podle ustanovení § 43 o.s.ř. vylučuje. Trpí-li insolvenční návrh vadami, a pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, insolvenční soud navrhovatele k odstranění vad již nevyzývá, nýbrž takový insolvenční návrh-bez dalšího-odmítne.

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 21. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu