3 VSOL 200/2011-P1-17
KSOS 36 INS 3457/2010 3 VSOL 200/2011-P1-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Margity Halamíčkové, nar. 9.6.1939, bytem Na Pavlasůvce 637/26, Havířov-Prostřední Suchá, o přihlášce pohledávky věřitele č. 1 PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, PSČ 110 00, IČ: 61860069, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, PSČ 500 03, o odvolání věřitele č. 1 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 36 INS 3457/2010-P1-4 ze dne 6.9.2010 ve znění doplňujícího usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 36 INS 3457/2010-P1-13 ze dne 23.2.2011

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve vztahu k pohledávce věřitele č. 1 PROFI CREDIT Czech, a.s. v popřené rozsahu pohledávky co do částky 24.643,-Kč p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud odmítl pohledávku věřitele PROFI CREDIT Czech, a.s. v popřeném rozsahu pohledávky ve výši 35.538,-Kč (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí usnesení o odmítnutí části pohledávky ve výši 35.538,-Kč účast věřitele PROFI CREDIT Czech, a.s. v odmítnuté části v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že při přezkumném jednání konaném dne 3.6.2010 byla přezkoumávána přihláška věřitele č. 1 a popřena co do částky 35.538,-Kč v jednotlivých dílčích nárocích. Insolvenčnímu soudu byla předložena výzva k podání incidenční žaloby ze dne 3.6.2010 s dokladem o jejím doručení věřiteli č. 1 dne 7.6.2010. Výzva obsahuje řádné poučení o okolnostech popření pohledávky a o možnosti a podmínkách podání incidenční žaloby, která však ke dni 2.9.2010 podána nebyla. Dne 9.6.2010 bylo usnesením schváleno oddlužení dlužnice formou splátek. Věřitel byl v rozsahu své popřené pohledávky vyzván k podání žaloby, přičemž výzva obsahovala řádné poučení, zejména o důsledcích jejího nepodání. Lhůta k podání žaloby marně uplynula, a to vůči oběma popírajícím, tj. dlužnici i insolvenční správkyni. Soud proto rozhodl podle ust. § 185 insolvenčního zákona za použití ust. § 187 insolvenčního zákona o odmítnutí pohledávky věřitele č. 1 tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, dále pak podle tohoto rozhodnutí rozhodl o ukončení účasti věřitele č. 1 v insolvenčním řízení. Na tomto závěru ničeho nemění skutečnost, že věřitel podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 26.7.2010 navrhl změnit splátkový kalendář tak, aby část jeho popřených pohledávek byla pokládána za zjištěné z důvodu, že u nich byl uplatněn titul jejich vykonatelnosti. Z přezkumného listu vyplývá, že insolvenční správce přezkoumal a popřel všechny pohledávky jako nevykonatelné, takto byla i insolvenčním správcem formulována výzva k podání incidenční žaloby, a proto je rozhodující závěr insolvenčního správce k otázce vykonatelnosti pohledávky v přezkumu s tím, že pokud by v incidenčním sporu došlo ke zjištění nesprávného závěru v otázce vykonatelnosti pohledávky, je toto výslovně řešeno úpravou ust. § 198 odst. 3 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podal věřitel č. 1 odvolání, a to výslovně pouze co do rozsahu pohledávky v částce 24.643,-Kč. Namítl, že v daném případě nebyly splněny zákonné podmínky pro odmítnutí jeho přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení. Poukázal na to, že přihláškou ze dne 5.5.2010 do insolvenčního řízení přihlásil vykonatelné pohledávky ve výši 35.773,-Kč a ve výši 5.537,-Kč, které doložil rozhodčími nálezy opatřenými doložkou právní moci a vykonatelnosti, a dále nevykonatelné pohledávky ve výši 9.042,-Kč a 1.853,-Kč. Poukázal na to, že na přezkumném jednání dne 3.6.2010 byly jeho pohledávky popřeny částečně nebo zcela s tím, že insolvenční správce přezkoumal a popřel všechny pohledávky jako nevykonatelné. Zdůraznil, že na výzvu insolvenčního správce ze dne 3.6.2010 k podání žaloby o určení pravosti a výše pohledávek reagoval přípisem ze dne 26.7.2010, kterým žádal, aby jeho vykonatelné pohledávky byly pokládány za zjištěné, když insolvenční správce žalobu o jejich popření nepodal. Namítl, že ze žádného ustanovení insolvenčního zákona nevyplývá oprávnění insolvenčního správce věřitelem označenou pohledávku jako vykonatelnou a doloženou exekučním titulem v seznamu pohledávek označit jako nevykonatelnou, takto ji popřít a vyzvat věřitele k podání žaloby. Poukázal na to, že by měly být aplikovány právní názory uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 2114/2008 ze dne 20.5.2010 týkající se chybného zařazení pohledávky co do pořadí správcem konkursní podstaty do seznamu přihlášených pohledávek. Podle jeho názoru obdobně jako u pořadí, tak i u vykonatelnosti pohledávky je insolvenční správce povinen vycházet ze způsobu označení pohledávky věřitelem v přihlášce. Domnívá se, že insolvenční správce měl své popření nevykonatelné pohledávky v souladu s insolvenčním zákonem uplatnit u soudu s tím, že pokud by se prokázalo, že pohledávky nejsou vykonatelnými, vedla by tato skutečnost pouze k obrácení důkazního břemene. Vzhledem k tomu, že tak insolvenční správce neučinil, je nutno vykonatelné pohledávky věřitele pokládat za zjištěné v souladu s ust. § 201 odst. 2 insolvenčního zákona. Domáhá se proto zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu co do pohledávek v částce 24.643,-Kč, když ve vztahu k pohledávkám v částce 9.042,-Kč a v částce 1.853,-Kč (celkem 10.895,-Kč) nemá proti jejich odmítnutí námitky, neboť ve vztahu k těmto pohledávkám nepovažoval podání incidenční žaloby za ekonomické.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 198 odst. 1 a odst. 3 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 410 odst. 1 a odst. 2 IZ ve znění účinném do 30.3.2011 není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro začátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ustanovení § 187 IZ pro část přihlášené pohledávky platí postup podle § 184 až 186 obdobně.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně č.j. KSOS 36 INS 3457/2010-A-5 ze dne 19.4.2010 byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužnice, insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Sylva Pahutová, Masná 10, Ostrava-Moravská Ostrava a dále bylo povoleno řešení úpadku dlužnice oddlužením; toto usnesení nabylo právní moci dne 19.4.2010 s výjimkou výroku o ustanovení insolvenční správkyně, které nabylo právní moci dne 13.5.2010. Věřitel č. 1 podal dne 6.5.2010 do insolvenčního řízení přihlášku čtyř pohledávek, z toho pohledávky ve výši 35.773,-Kč a ve výši 5.537,-Kč jako pohledávky vykonatelné (které současně doložil rozhodčími nálezy) a pohledávky ve výši 9.042,-Kč a 1.853,-Kč jako pohledávky nevykonatelné. Na přezkumném jednání dne 3.6.2010 (u kterého věřitel č. 1 nebyl přítomen) byly přihlášené pohledávky věřitele přezkoumány a insolvenční správkyně popřela vykonatelnou pohledávku věřitele v částce 35.773,-Kč částečně co do částky 19.106,-Kč a dále popřela zcela vykonatelnou pohledávku věřitele v částce 5.537,-Kč a obě nevykonatelné pohledávky věřitele v částce 9.042,-Kč a v částce 1.853,-Kč. Ze stejného důvodu popřela shodně pohledávky věřitele i dlužnice. Insolvenční správkyně vyrozuměním ze dne 3.6.2010 (doručeným věřiteli č. 1 dne 7.6.2010) uvědomila věřitele č. 1 o popření jeho pohledávek tak, jak byly tyto popřeny u přezkumného jednání dne 3.6.2010 a poučila věřitele o možnosti uplatnit jeho právo na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání s tím, že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění, a dále že žalobu musí podat proti insolvenční správkyni a proti dlužnici s poučením podle ust. § 410 odst. 1 a odst. 2 IZ (o účincích popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem za trvání účinků schválení oddlužení). Dále věřitele poučila, že nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží a k pohledávce popřené co do výše nebo pořadí je pohledávka zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Usnesením soudu prvního stupně č.j. KSOS 36 INS 3457/2010-B-10 ze dne 9.6.2010 (pravomocného téhož dne) bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že pro další postup věřitele, který nesouhlasí s popřením své pohledávky insolvenčním správcem, je rozhodující výsledek přezkumného jednání (a stanovisko insolvenčního správce v jeho rámci), na kterém byla přihlášená pohledávka věřitele přezkoumána a popřena, a to bez ohledu na skutečnost, jak byla pohledávka věřitele do insolvenčního řízení přihlášena, tj. zda byla věřitelem přihlášena jako vykonatelná pohledávka či pohledávka nevykonatelná. Tento závěr lze dovodit i z ust. § 198 odst. 3 insolvenčního zákona, ve kterém je upraveno, že vyjde-li v průběhu řízení o žalobě popřené nevykonatelné pohledávky najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalobce je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle ust. § 199 odst. 1 IZ, tj. jako by byl spor zahájen v opačném postavení stran dle ust. § 199 IZ (popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem). V dané věci věřitel č. 1 přihlásil čtyři pohledávky, z toho dvě pohledávky jako pohledávky vykonatelné, avšak insolvenční správkyně (spolu s dlužnicí) popřely tyto vykonatelné pohledávky věřitele jako pohledávky nevykonatelné, a to pohledávku v částce 35.773,-Kč co do částky 19.106,-Kč a zcela pohledávku v částce 5.537,-Kč. Rovněž v seznamu přihlášených pohledávek byly tyto pohledávky věřitele č. 1 zapsány jako pohledávky nevykonatelné. Za této situace insolvenční správkyně postupovala správně, když vyrozuměla věřitele č. 1 v souladu s ust. § 197 odst. 2 IZ (neboť věřitel č. 1 nebyl přítomen u přezkumného jednání) o popření jeho pohledávek a dále jej poučila podle ust. § 198 a § 410 IZ o možnosti uplatnit jeho právo žalobou na určení u insolvenčního soudu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání s tím, že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávek a o tom, že ve vztahu k dlužnici mohou nastat účinky popření dnem, kdy nastanou účinky oddlužení, dále že žalobu musí podat jak vůči insolvenční správkyni, tak vůči dlužnici. Bylo věcí věřitele č. 1, aby žalobu podal a v rámci soudního řízení obhájil důvodnost své pohledávky s tím, že pokud by se ukázalo, že pohledávka je vykonatelnou, žalovaní (insolvenční správkyně a dlužnice) by byli povinni prokázat důvod svého popření.

Pokud jde o odvolací námitku věřitele č. 1, že insolvenční správkyně nepostupovala v souladu se zákonem, když popřela jeho vykonatelné pohledávky (které i takto přihlásil) jako pohledávky nevykonatelné, s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 2114/2008 ze dne 20.5.2010, odvolací soud ji neshledává důvodnou. Předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky se mimo jiné vztahuje k výkladu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání účinného do 31.12.2007 (§ 20 tohoto zákona). Ve vztahu k insolvenčnímu zákonu argumentace tímto rozhodnutím však není přiléhavá, neboť právní úprava přihlašování a popření pohledávek do insolvenčního řízení je odlišná od této právní úpravy obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání.

Ze shora uvedených důvodů není relevantní ani odvolací námitka věřitele č. 1, že z důvodu nepodání žaloby insolvenční správkyní podle ust. § 199 IZ je nutno na jeho vykonatelnou pohledávku pohlížet jako na pohledávku zjištěnou podle ust. § 201 odst. 2 IZ.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v napadené části jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřiteli a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání začíná věřiteli běžet ode dne, kdy mu bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 13. června 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu