3 VSOL 19/2013-B-113
KSOS 31 INS 4195/2008 3 VSOL 19/2013-B-113

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové v insolvenční věci dlužníka RW-STAV s.r.o. v likvidaci , IČ 25 85 47 63, se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sokolská třída 1263/24, PSČ 702 00, o konečné zprávě, o odvolání věřitele Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Na Jízdárně 3163/3, 709 00 Ostrava (adresa pro doručování Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, územní pracoviště Ostrava I., 700 39 Moravská Ostrava, Jurečkova 940/2), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.12.2012 č.j. KSOS 31 INS 4195/2008-B-105,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Od ůvodnění:

Shora označeným usnesením soud schválil konečnou zprávu ze dne 08.08.2012 ve znění její opravy ze dne 13.08.2012, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku od 23.08.2012, podle které příjmy majetkové podstaty činí 1.230.551,09 Kč, odměna insolvenčního správce činí 144.634,65 Kč, hotové výdaje insolvenčního správce činí 5.627 Kč, ostatní pohledávky za majetkovou podstatou činí 300.869,39 Kč, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou činí 23.850 Kč, a věřitelům připadá 755.570,05 Kč. 4195/2008 Na odůvodnění uvedl, že insolvenční správce předložil soudu dne 08.08.2012 konečnou zprávu a vyúčtování své odměny a výdajů, kterou v části týkající se výpočtu odměny správce opravil dne 13.08.2012. Soud zveřejnil konečnou zprávu dne 23.08.2012 vyhláškou ze dne 23.08.2012 č.j. KSOS 31 INS 4195/2008-B 98. Proti konečné zprávě podal v zákonné lhůtě námitky věřitel č. 22 Finanční úřad Ostrava I se sídlem Ostrava, Jurečkova 940/2, PSČ 700 39 (dále též jen věřitel ). Namítl, že insolvenční správce nezahrnul do konečné zprávy jeho pohledávku za majetkovou podstatou z titulu daňové povinnosti dlužníka za zdaňovací období června 2011 ve výši 1.274 Kč, která byla splatná dne 30.11.2011. Insolvenční správce s námitkou věřitele nesouhlasil, tuto uplatněnou pohledávku odmítá uspokojit, protože se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou a v průběhu insolvenčního řízení se neuspokojuje. Vyšel přitom z Výkladového stanoviska č. 6 ze zasedání expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo ze dne 4.10.2011. Soud k projednání konečné zprávy nařídil jednání, na kterém provedl důkaz správcem předloženou fakturou č. 20110001 ze dne 29.06.2011 na 1.274,19 Kč, výzvou věřitele k podání dodatečného daňového přiznání ze dne 26.10.2011 a uplatněním pohledávky za majetkovou podstatou ze dne 13.03.2012. Z těchto listin zjistil, že věřitel č. 11 Ostravské vodárny a kanalizace a.s. vystavil dlužníkovi (a dne 30.06.2011 předal správci) opravný daňový doklad na částku 1.274,19 Kč k původně vystavenému daňovému dokladu č. 120265 na celkovou částku 15.431,50 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 26.06.2008, a to v souladu s ust. § 44 odst. 1 a § 46 zákona č. 235/2004 o dani z přidané hodnoty ve znění novely, provedené zákonem č. 47/2011 Sb., (dále jen ZDPH). Správce daně poté dlužníka vyzval k podání dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za červen 2011 a dne 13.03.2012 uplatnil u insolvenčního správce daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červen 2011 ve výši 1.274 Kč, splatnou dne 30.11.2011, jako pohledávku za majetkovou podstatou, a to podle uvedeného dodatečného daňového přiznání a dodatečného platebního výměru. Soud v souladu s výše uvedeným výkladovým stanoviskem a názorem Nejvyššího soudu v jeho usnesení ze dne 30.11.2011 sen. zn. 29 NSCR 16/2011 dospěl k závěru, že pohledávka, která státu (správci daně) vznikla tím, že dlužník byl v průběhu insolvenčního řízení podle ust. § 44 odst. 5 ZDPH povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, není pohledávkou za majetkovou podstatou. Jedná se o pohledávku, která se v průběhu insolvenčního řízení neuspokojuje. Proto námitkám věřitele nevyhověl a konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správce podle ust. § 304 odst. 4 insolvenčního zákona schválil.

Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel Finanční úřad Ostrava I. Namítal, že v § 44 ZDPH, ve znění účinném od 1.4.2011, byl nově zaveden institut opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, který svým charakterem odpovídá opravě základu daně a opravy výše daně dle ust. § 42 ZDPH. Historicky, ale zejména logicky, oprava dle § 44 ZDPH prováděná z titulu, který nastal až po uskutečnění zdanitelného plnění, byla a je samostatným zdanitelným plněním, jedná se pouze svým charakterem o speciální případ. Proto je tuto opravu třeba považovat za samostatné zdanitelné plnění, které je zákonem takto výslovně označeno 4195/2008 a vymezen i den jeho uskutečnění. Oprava výše daně podle § 44 ZDPH se ve smyslu čl. II. zákona č. 47/2011 Sb. uplatní od 1.4.2011, což však dle věřitele nemůže vést k závěru, že tuto opravu lze aplikovat jen na plnění, poskytnutá dlužníkovi až po tomto datu. Opravou vzniká samostatné zdanitelné plnění, které věřitel uplatňuje ve zdaňovacím období, v němž opravu uskutečnil, proto i opravou daně ve vztahu k plnění, uskutečněnému přede dnem 1.4.2011, vzniká nové samostatné zdanitelné plnění, které se vztahuje k období po 1.4.2011. Pro posouzení povahy pohledávek, vzniklých opravou daně dle § 44 ZDPH, pro účely insolvenčního řízení je dle věřitele zásadní, že se jedná o samostatné zdanitelné plnění a dlužníkovi vzniká nově daňový závazek za zdaňovací období, v němž byla oprava provedena, který musí dlužník vykázat a vypořádat v daném zdaňovacím období. Pohledávka státu (správce daně) odpovídající závazku dlužníka, je pohledávkou za majetkovou podstatou a věřitel nesouhlasí s názorem, že posouzením této pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou by došlo ke zvýhodnění státu. Podle něj se jedná o uspokojení pohledávky na dani vzniklé po rozhodnutí o úpadku, což odpovídá též principům a pravidlům shodným v rámci legislativního procesu při zavedení institutu oprav dle § 44 ZDPH, potažmo šlo tak o záměr zákonodárce . Posouzení daňové pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou je dle věřitele ve shodě se zachováním principu neutrality současného systému DPH, který je součástí harmonizované a pro Českou republiku závazné evropské legislativy . Proto věřitel setrvává na své námitce, že v konečné zprávě není zahrnuta jeho pohledávka za majetkovou podstatou ve výši 1.274 Kč, splatná dne 30.11.2011, a v odvolacím řízení se domáhá zrušení napadeného usnesení a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 3 IZ) a po té dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.

Odvolací soud předně uvádí, že konečná zpráva podává ve smyslu § 302 odst. 2 IZ celkovou charakteristiku činnosti insolvenčního správce a vyčísluje její finanční výsledky. Vyplývá z ní, že pohledávky za podstatou a jim na roveň postavené, uvedené v bodě I. zprávy, již byly uhrazeny, dosud zbývá uhradit odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, které jsou po opravě vyčísleny ve výši 144.634,65 Kč (odměna) a 5.627 Kč (hotové výdaje). Mezi pohledávkami za podstatou jsou v bodě I./3 zprávy uvedeny pohledávky dle § 168 odst. 2, písm. e) IZ, včetně již uhrazených daňových pohledávek dlužníka za dobu od 3.7.2009 do 4195/2008 26.4.2011. Tato zpráva neobsahuje žádné nejasnosti a chyby. Soud při projednání zprávy postupoval podle § 304 IZ tak, jak je uvedeno v odůvodnění napadeného usnesení. Proto se odvolací soud zabýval posouzením odvolacích námitek, vznášených věřitelem, které jsou obsahově totožné s jeho námitkami proti konečné zprávě, s nimiž se vypořádal již soud prvního stupně.

Soud prvního stupně námitkám věřitele nevyhověl proto, že pohledávka státu, která vznikla opravou výše daně na výstupu věřitele č. 11 Ostravské vodárny a kanalizace a.s., jehož přihlášená pohledávka byla v insolvenčním řízení zjištěna, a této opravě odpovídajícímu snížení daně na vstupu u dlužníkem od tohoto věřitele přijatého zdanitelného plnění dne 26.6.2008, není pohledávkou za majetkovou podstatou a v insolvenčním řízení se neuspokojuje.

Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně odkazuje na Výkladové stanovisko č. 6 ze zasedání expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo ze dne 4. října 2011 (dostupné na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR), ve kterém tato skupina dospěla k závěru, že postup dle § 44 zákona č. 235/2004 Sb. o ZDPH, ve znění účinném od 1. dubna 2011, nelze uplatnit pro pohledávky, z nichž věřiteli vznikla povinnost přiznat daň za zdaňovací období předcházející 1. dubnu 2011 (před možnou opravou), a pohledávka vzniklá státu tím, že dlužník je povinen v průběhu insolvenčního řízení snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění podle § 44 odst. 5 ZDPH, není pohledávkou za majetkovou podstatou a v průběhu insolvenčního řízení se neuspokojuje. Tento názor opakoval Nejvyšší soud v odůvodnění svého usnesení ze dne 30. listopadu 2011 sen. zn. 29 NSCR 16/2011, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2012. Argumentaci věřitele historickým a logickým výkladem povahy opravy výše daně dle § 44 ZDPH a tím, že se jedná o speciální případ opravy daně dle § 42 ZDPH, dle názoru odvolacího soudu nelze přisvědčit. Tomuto výkladu neodpovídá jazykový výklad § 44 odst. 9 ZDPH, podle kterého se tato oprava pouze považuje za samostatné zdanitelné plnění. Z toho vyplývá, že jde jen o fikci samostatného zdanitelného plnění, čemuž odpovídá i úprava, podle které z hlediska sazby daně i kurzových přepočtů je rozhodující datum uskutečnění původního plnění (§ 44 odst. 9 ZDPH in fine ). Nelze proto přisvědčit názoru věřitele, že opravou daně vzniká dlužníkovi nový závazek (daňová povinnost) ve zdaňovacím období, za které je oprava provedena. Zdůvodnění, proč by takový výklad § 44 ZDPH, podle něhož by uspokojování těchto pohledávek státu v insolvenčním řízení jako pohledávek za podstatou byl ústavně nekonformní a v přímém rozporu s principy v § 5 písm. b) IZ, je uvedeno v bodě 2) expertního stanoviska a odvolací soud na ně zcela odkazuje (viz pasáže o transformaci původní pohledávky přihlášeného věřitele bez zákonné cese státu do postavení věřitele, v rozsahu, v jakém má věřitel právo na vrácení daně). Závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti námitky tohoto věřitele proti konečné zprávě je proto správný.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. 4195/2008 Závěrem odvolací soud k účastenství v tomto řízení uvádí, že dnem 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky, kterým byla zavedena nová soustava orgánů finanční správy a byly zrušeny finanční úřady, zřízené podle zákona č. 531/1991 Sb., o územních finančních orgánech. O tom, že v řízení bude po zániku Finančního úřadu Ostrava I. pokračováno s jeho právním nástupcem Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj jako s věřitelem č. 22, rozhodl odvolací soud usnesením ze dne 11. března 2013 č.j. KSOS 31 INS 4195/2008,-B-111.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, zástupci věřitelů a věřiteli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet od dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 19. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu