3 VSOL 188/2013-B-76
KSBR 26 INS 10881/2012 3 VSOL 188/2013-B-76

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka BOMASO, a.s., se sídlem Brno, Kikrleho 1129/17, PSČ 627 00, identifikační číslo: 63999943, zastoupeného Mgr. Hanou Himmatovou, advokátkou, Žižlavský a partneři, advokátní kancelář s.r.o. se sídlem Praha 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, identifikační číslo: 28227409, o schválení odměny znalce Ostravská znalecká a.s. se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, Poděbradova 2738/16, PSČ 702 00, identifikační číslo: 26838745, o odvolání věřitele PŘEROVSKÉ JATKY, M.H. s.r.o., se sídlem Loukov 201, PSČ 768 75, identifikační číslo: 26920069 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5.2.2013 č.j. KSBR 26 INS 10881/2012-B-46

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, schválil odměnu znalce Ostravská znalecká a.s. a náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku v celkové výši 97.000 Kč plus DPH, to je celkem 116.400 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 27.9.2012 bylo rozhodnuto o zjištění úpadku dlužníka, dlužníku byla povolena reorganizace, insolvenčním správcem byl ustaven Mgr. Adam Sigmund, znalcem za účelem ocenění majetkové podstaty byla ustanovena Ostravská znalecká a.s. Insolvenčním soudem ustanovený znalec předložil soudu znalecký posudek, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 28.11.2012 a poté byl na schůzi věřitelů, konané dne 19.12.2012, schválen. Znalec vyúčtoval odměnu tímto způsobem: náklady místního šetření (počet místních šetření 1, počet znalců 3, spotřeba času 12 hodin, hodinová sazba 750 Kč, celkem 9.000 Kč), náklady na analýzy a vypracování posudku (počet znalců 3, spotřeba času 112 hodin, hodinová sazba 750 Kč, celkem 84.000 Kč), ostatní náklady celkem 4.000 Kč (tisk, sekretariát, mobilní telefony, internet). Celkem bylo vyúčtováno 97.000 plus DPH, to je celkem 116.400 Kč. Soud prvního stupně citoval ustanovení § 154 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a dále uvedl, že vzhledem k tomu, že věřitelský výbor byl zvolen až na schůzi věřitelů, která se konala dne 19.12.2012, nemohl schválit odměnu znalce do 15 dnů od jeho ustanovení. Soud vyzval věřitelský výbor, aby se k vyúčtování odměny znalce vyjádřil dodatečně, přičemž věřitelský výbor podáním ze dne 28.1.2013 sdělil, že s výší odměny vyúčtované znalcem nesouhlasí. Odměna znalce-jak soud prvního stupně dále pokračoval-se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování znalce při úkonech mimo soudní řízení, proto postupoval dle ustanovení § 29 vyhl. č. 37/1967 Sb. a odměnu a výdaje znalce ve vyúčtované výši schválil.

Proti tomuto usnesení podal věřitel PŘEROVSKÉ JATKY, M.H. s.r.o. odvolání. Poukázal na to, že věřitelský výbor s výší vyúčtované odměny znalce nesouhlasil s odkazem na vyhlášku č. 37/1967 Sb., v platném znění, která stanoví v § 16 výši odměny znalce částkou maximálně 350 Kč za jednu hodinu, kterou lze v odůvodněných případech zvýšit dle § 15a odst. 2 této vyhlášky až o 50 %. V daném případě však byla tato částka bez jakéhokoliv odůvodnění zvýšena o více jak 100 %. Jak odvolatel dále namítal, neztotožňuje se s názorem soudu prvního stupně na aplikaci ustanovení § 29 vyhl. č. 37/1997 Sb. Podle odvolatele má znalec v insolvenčním řízení sice nárok na odměnu jako při úkonech mimo soudní řízení, tedy jako na komerční bázi, v takovém případě se však musí jednat o záležitost smluvní a výše odměny měla být předmětem smlouvy, předcházející znaleckému posudku, a podléhající schválení věřitelskému výboru již z toho důvodu, že tento náklad je pohledávkou za majetkovou podstatou, a tedy nákladem věřitelů. V této věci však k předcházejícímu schválení smlouvy o odměně znalce nedošlo, proto odměna znalce měla být posuzována v intencích právního předpisu obecně upravujícího v § 16 sazby odměny znalců, tedy vyhl. č. 37/1967 Sb., v platném znění. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ a d/ IZ), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že Krajský soud v Brně rozhodl o insolvenčním návrhu navrhovatelů-věřitelů a) Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Modřice, Husova 554, PSČ 664 42 a b) Dušana anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Strnadova 3, PSČ 628 00 usnesením ze dne 27.9.2012 č.j. KSBR 26 INS 10881/2012-A-30, jímž zjistil úpadek dlužníka BOMASO, a.s., dlužníku povolil reorganizaci, insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Adama Sigmunda se sídlem Brno, Krkoškova 2, PSČ 613 00, a dále-mimo jiné-nařídil přezkumné jednání na den 19.12.2012 a první schůzi věřitelů, která se měla konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání, a za účelem ocenění majetkové podstaty ustanovil znalcem společnost Ostravská znalecká a.s. Znalci uložil, aby nejpozději do 60 dnů ode dne doručení tohoto usnesení vypracoval písemně znalecký posudek o ocenění majetkové podstaty dlužníka a předložil jej soudu s tím, že provede ocenění hodnoty plnění, které by každý věřitel obdržel při řešení úpadku konkursem, a podniku dlužníka při navrhovaném způsobu reorganizace a s tím, že vyjde zejména z výnosové metody a v rámci ocenění podniku ocení odděleně části majetkové podstaty dlužníka, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění. Současně uvědomil znalce o tom, že jeho účast na schůzi věřitelů je nezbytná. Ustanovený znalec vyhotovil znalecký posudek dne 23.11.2012 pod č. 644/69/12, znalecký posudek byl soudu prvního stupně předložen dne 28.11.2012. Podle údajů, uvedených v zápisu o přezkumném jednání a první schůzi věřitelů, soud prvního stupně konstatoval, že znalecký posudek ustanoveného znalce byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 28.11.2012, poučil účastníky podle ustanovení § 155 až § 157 IZ, a na základě hlasování o znaleckém posudku přítomných věřitelů dále konstatoval, že pro schválení znaleckého posudku hlasovali věřitelé, kteří mají 78 % hlasů, a že schůze věřitelů přijala usnesení o schválení uvedeného znaleckého posudku. Následně, usnesením ze dne 20.12.2012 č.j. KSBR 26 INS 10881/2012-B-29 uložil soud soudnímu znalci, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu vyúčtování své odměny, a věřitelskému výboru, aby ve lhůtě deseti dnů ode dne předložení vyúčtování odměny soudním znalcem předložil soudu vyjádření k tomuto vyúčtování. Na základě této výzvy znalec zaslal soudu fakturu-daňový doklad č. VF 21200132, vystavenou dne 4.12.2012 s uvedeným datem splatnosti dne 17.12.2012 (pro odběratele BOMASO, a.s.) s uvedením údaje o tom, že za zpracování znaleckého posudku č. 644/69/12 ve věci zjištění majetkové podstaty úpadce BOMASO, a.s. pro účely zjištění hodnoty plnění věřitelů v případě řešení úpadku dlužníka konkursem se za místní šetření v množství 12 hodin, j. ceně 750 Kč a DPH 20 %, účtuje 10.800 Kč, za vypracování analýz a vypracování posudku v množství 112 hodin při j. ceně 750 Kč a DPH 20 % účtuje částka 100.800 Kč a za ostatní spotřebované náklady (tisk, sekretariát, telefonické služby, internet) v množství 1, j. ceně 4.000 Kč a DPH 20 % částka 4.800 Kč, celkem k úhradě 116.400 Kč. K faktuře byl připojen rozpis prací na znaleckém posudku Bomaso , v němž je uvedeno ve vztahu k nákladům místního šetření počet místních šetření-1, počet znalců účastných místnímu šetření-3, spotřeba času celkem 12 hodin, hodinová sazba 750 Kč, celkem 9.000 Kč, náklady na analýzy a vypracování posudku-počet znalců 3, spotřeba času 112 hodin, hodinová sazba 750 Kč, celkem 84.000 Kč a ostatní náklady-tisk, sekretariát, mobilní telefony, internet 4.000 Kč. K tomuto rozpisu prací znalec dále sdělil, že znalečné vychází z rozsahu znalecké činnosti, hodinové sazby byly použity v rozsahu odpovídajícím náročnosti znaleckého úkolu a jsou totožné se sazbami, jež byly v minulosti schváleny věřitelskými výbory a soudy v obdobných případech. Předseda věřitelského výboru se vyjádřil k vyúčtování znalce podáním ze dne 28.1.2012, v němž uvedl, že věřitelský výbor ve složení zástupce věřitelů GE Money Bank, a.s., PŘEROVSKÉ JATKY, M.H. s.r.o. a Bajer spol. s r.o., jednomyslně vyjádřil nesouhlasné stanovisko s vyúčtováním odměny znalce, neboť vyúčtování neodpovídá vyhlášce č. 37/1967 Sb., v platném znění, která stanoví maximální hodinovou odměnu znalce přibraného orgánem veřejné moci částkou 100 až 350 Kč za hodinu, kterou lze jen ve zvlášť odůvodněných případech zvýšit o 20 %, v daném případě však znalec bez odůvodnění účtuje sazbu 750 Kč za hodinu. Na toto vyjádření reagoval znalec podáním ze dne 1.2.2013, v němž poukázal na to, že vyúčtování znalečného, které předložil, vychází z rozsahu znalecké činnosti a náročnosti znaleckého úkolu, hodinová sazba je totožná se sazbami, jež byly v minulosti schváleny věřitelskými výbory a soudy v obdobných případech a jež jsou sazbami na dolní hranici tržně sjednaného znalečného. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 139 odst. 2 o.s.ř., byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.

Podle ustanovení § 154 IZ, odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem podle § 153 se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování znalce při úkonech mimo soudní řízení (odstavec 1). Výši odměny znalce podle odstavce 1 schvaluje věřitelský výbor; nedojde-li ke schválení odměny do 15 dnů po ustanovení znalce, schvaluje jeho odměnu insolvenční soud (odstavec 2).

Podle ustanovení § 17 odst. 1 zák. č. 37/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o znalcích a tlumočnících ), znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu (odstavec 1). Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu (odstavec 2). Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené práce.

Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě (odstavec 3). Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3, řídí se smlouvou mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) objednala (odstavec 4). Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu (odstavec 5).

Podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících, je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné moci, má znalec (tlumočník) dále právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem (tlumočnickým úkonem). Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, náklady podle odstavce 1 jsou zejména cestovní výdaje, náhrada ušlého výdělku při předvolání k orgánu veřejné moci, náklady, které znalec uhradil podle § 14 odst. 2, věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce. Jestliže znalec (tlumočník) přibral konzultanta, má nárok na náhradu nákladů s tím spojených jen tehdy, jestliže orgán veřejné moci, který jej znalcem (tlumočníkem) ustanovil, s přibráním konzultanta vyslovil souhlas. Podle odstavce 4, je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4 a není-li ve smlouvě mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů.

Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících, znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo jejich organizační složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých ústavů.

Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících, ústav má právo na odměnu a náhradu nákladů.

Podle ustanovení § 15a vyhl. č. 37/1967 Sb. Ministerstva spravedlnosti k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, ústavům a jiným pracovištím vykonávajícím znaleckou činnost podle § 21 zákona (36/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů) náleží za výkon této činnosti odměna a náhrada nákladů (dále jen znalečné ) podle této vyhlášky (odstavec 1). Odměna příslušející znaleckému ústavu se stanoví podle sazeb odměn za znalecké posudky (§ 16), pokud je znalecký posudek podáván v řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem vykonávajícím na základě zákona veřejnou správu, a znalecký ústav byl k podání znaleckého posudku ustanoven orgánem, který řízení vede. V případech, kdy je podání znaleckého posudku znaleckým ústavem vyžadována zvláštní odborná specializace, lze sazbu odměny příslušející znaleckému ústavu podle § 16 zvýšit až o 50 %. Ustanovení § 20 a § 21 se při stanovení odměny znaleckému ústavu použijí obdobně (odstavec 2). Nejde-li o podání znaleckého posudku podle odstavce 2, náleží znaleckému ústavu znalečné ve výši odpovídající smluvní ceně účtované znaleckým ústavem za odborné posudky, expertízy nebo obdobné úkony (odstavec 3).

Podle ustanovení § 28 odst. 1 vyhl. č. 37/1967 Sb., znalec (tlumočník), který podává posudek (tlumočnický úkon), má nárok: a) na náhradu cestovních a jiných výdajů, a to podle obecných předpisů o náhradě cestovních, stěhovacích a jiných výdajů při pracovních cestách. Mezi hotové výdaje náleží i částky, které znalec zaplatil za použití zařízení nebo pomůcek organizaci při provádění znaleckého úkonu a za pomocné práce; b) na náhradu mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku (provedením ústního tlumočnického úkonu) při jednání před státním orgánem, včetně čekací doby a doby strávené na cestě k jednání a zpět, jestliže jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou.

Podle ustanovení § 28 odst. 4 vyhl. č. 37/1967 Sb. náhrada hotových výloh se poskytuje znalci (tlumočníku) na základě předložených dokladů; obdobně se postupuje v případech, kdy znalec účtuje odměnu, kterou poskytl za provedení pomocných prací jiné osobě. Za pomocné práce lze přiznat náhradu vyplacené odměny v souladu se mzdovým (platovým) tarifem platným pro takové nebo obdobné činnosti.

Podle ustanovení § 29 vyhl. č. 37/1967 Sb., odměny a náhrada nákladů za znalecké posudky a tlumočnické úkony provedené na žádost organizace na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování těchto prací. Těchto předpisů se použije přiměřeně i pro stanovení odměny za znalecké posudky (tlumočnické úkony) provedené na základě smlouvy mezi znalcem (tlumočníkem) a občanem.

Nutno předeslat, že podle shora citovaného ustanovení § 139 odst. 2 o.s.ř., byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na odměnu a právo na náhradu hotových výdajů (znalečné), a zvláštní zákon stanoví, komu se znalečné vyplatí. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

I v případě podání znaleckého posudku v insolvenčním řízení ve smyslu ustanovení § 17 a § 18 zákona o znalcích a tlumočnících má znalec právo na odměnu podle stanovených sazeb a dále má právo na úhradu nákladů, které v souvislosti se znaleckým posudkem účelně vynaložil. Tyto náklady představují zejména výdaje za cestovné, věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce.

Právní předpisy obecně upravující odměňování znalce, to je zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 37/1967 Sb., která provádí zákon o znalcích a tlumočnících, rozlišují několik způsobů určení odměny znalce, insolvenční zákon však jednoznačně stanoví, že za podání znaleckého posudku, k jehož písemnému vypracování byl znalec ustanoven rozhodnutím insolvenčního soudu podle ustanovení § 153 odst. 1 IZ, má znalec nárok na odměnu jako při úkonech mimo soudní řízení (§ 29 vyhl. č. 37/1967 Sb.).

Podání znaleckého posudku je tedy v zásadě postaveno na roveň posudků podávaných na komerční bázi. Podle § 29 vyhl. č. 37/1967 Sb. přitom platí, že nárok na odměnu znalce je podřízen předpisům upravujícím práce konané podle dohod o práci mimo pracovní poměr; odměna tedy bude záležitostí smluvní, měla by být předmětem dohody, respektive vzájemného odsouhlasení. Ke sjednání, respektive ke schválení výše odměny, by tak tedy mělo docházet zpravidla vždy před zpracováním a předložením znaleckého posudku. Jestliže věřitelský výbor výši odměny ustanoveného znalce neschválí nejpozději do 15 dnů po ustanovení znalce, ve smyslu ustanovení § 154 odst. 2 IZ přechází rozhodování o schválení odměny automaticky na soud. Znalci, který zpracoval a předložil znalecký posudek, pak vzniká nárok na odměnu ve schválené výši.

Výši znalcem (ustanoveným insolvenčním soudem podle § 153 IZ) požadované náhrady hotových výdajů insolvenční soud podle předloženého vyúčtování neschvaluje, nýbrž jako v každém jiném soudním řízení náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku (náhradu hotových výdajů) přizná na základě znalcem předložených dokladů (§ 28 vyhl. č. 37/1967 Sb.).

V přezkoumávané věci soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením-byť to ve výroku rozhodnutí výslovně nevyjádřil-jednak schválil výši odměny znalce ustanoveného insolvenčním soudem podle § 153 IZ, a současně rozhodl o výši znalečného (sestávajícího z celkové odměny podle počtu hodin, účtovaných znalcem a dále náhrady hotových výdajů), které znalci za vypracovaný znalecký posudek náleží.

Je třeba uvést, že obsah odůvodnění vyhotovení nemeritorních usnesení není stanoven (srov. ustanovení § 169 o.s.ř.), proto postačuje, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení. Nicméně tyto důvody musí být způsobilé výrok usnesení srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.

Tomuto požadavku však odvoláním napadené usnesení nevyhovuje.

Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí pouze uvedl, že odměna znalce se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování znalce při úkonech mimo soudní řízení, a proto postupoval podle ustanovení § 29 vyhl. č. 37/1967 Sb. a odměnu a výdaje znalce ve vyúčtované výši schválil.

Lze dovodit, že soud prvního stupně schválil odměnu znalce ve výši 750 Kč za jednu hodinu práce, to je ve znalcem účtované sazbě, tím, zda takto požadovaná odměna odpovídá smluvní ceně účtované znaleckým ústavem za obdobné odborné posudky se však již zjevně nezabýval.

V souvislosti s přiznáním znalečného v celkové výši (včetně DPH) 116.400 Kč se soud prvního stupně nezabýval tím, zda počet hodin účtovaných znalcem odpovídá rozsahu úkonů nutných ke zpracování znaleckého posudku. V tomto směru totiž soud prvního stupně ani neměl k dispozici řádné podklady, neboť z vyúčtování, jež bylo znalcem předloženo, nevyplývá za jaké konkrétní úkony, nutné ke zpracování znaleckého posudku, byla odměna požadována. Soud prvního stupně také nevysvětlil, proč schválil náhradu ostatních nákladů v účtované výši 4.000 Kč, nevyložil, o jaké konkrétní náklady se mělo jednat, případně nevysvětlil, proč přiznal účtovanou náhradu ostatních spotřebovaných nákladů v celkové výši 4.000 Kč, aniž tyto znalec ve svém vyúčtování blíže specifikoval a doložil.

To činí ve svém důsledku rozhodnutí soudu prvního stupně pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

V tomto dalším řízení soud prvního stupně opětovně posoudí znalcem požadovanou odměnu a rozhodne o tom, v jaké konkrétní výši (v jaké konkrétní sazbě) odměnu znalce za podaný znalecký posudek schvaluje.

V souvislosti s rozhodováním o přiznání znalečného pak nejprve znalce vyzve, aby své vyúčtování odměny a náhrady nákladů doplnil tak, že uvede, o jaké konkrétní práce vynaložené znalcem v rámci vypracování analýz a v rámci vypracování posudku (za něž je účtována odměna 750 Kč za jednu hodinu) se jednalo, a dále uvedl, náhradu jakých konkrétních hotových výloh (výdajů) požaduje, a výši těchto hotových výloh (výdajů) také současně předloženými doklady doložil.

Rozhodnutí o schválení výše odměny a o přiznání znalečného soud prvního stupně řádně, přezkoumatelným způsobem, odůvodní.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčním navrhovatelům, věřiteli PŘEROVSKÉ JATKY, M.H. s.r.o. a znalci

se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 19. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu