3 VSOL 177/2012-A-44
KSBR 28 INS 6579/2011 3 VSOL 177/2012-A-44

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Vlasty anonymizovano , anonymizovano , bytem Vratěnín 42, okres Znojmo, zastoupené obecným zmocněncem Zbyňkem Boldysem, bytem Vratěnín 19, Uherčice, PSČ 671 07, o insolvenčním návrhu věřitele AGIRA-CREDIT s.r.o., se sídlem 28. října 854/258, Ostrava, Mariánské Hory, IČ: 26862182, zastoupeného JUDr. Pavlem Nastisem, advokátem se sídlem Sokolská třída 21, Ostrava, Moravská Ostrava, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2012, č.j. KSBR 28 INS 6579/2011-A-18,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice Vlasty anonymizovano (výrok I.), insolvenční správkyní ustanovil Ing. Evu Procházkovou (výrok II.), uvedl, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok III.), vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, vyzval, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (výrok V.), vyzval věřitele, aby neprodleně insolvenčnímu správci sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách (výrok VI.), nařídil přezkumné jednání na den 24. 4. 2012 (výrok VII.), svolal schůzi věřitelů, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání (výrok VIII.), dlužnici uložil, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení sestavila a odevzdala insolvenčnímu správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (výrok IX.), insolvenčnímu správci uložil, aby nejpozději 5. 4. 2012 předložil insolvenčnímu soudu zpracovaný seznam přihlášek pohledávek (výrok X.), a rozhodl, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována pouze v insolvenčním rejstříku (výrok XI.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem ze dne 14. 3. 2011 se věřitel domáhal rozhodnutí o zjištění úpadku dlužnice a tvrdil, že má vůči dlužnici vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 19. 12. 2001 (sp.zn. 6 C 408/2000). Tato pohledávka přešla smlouvou o postoupení pohledávek na Jihomoravské pekárny, s.p. a dále pak vydražením přešla dne 27. 4. 2010 na věřitele. Povinný z rozsudku pan Stanislav Karásek zemřel, v dědickém řízení bylo rozhodnuto, že dlužnice-Vlasta anonymizovano coby manželka zemřelého sama nese odpovědnost za dluhy v SJM, mimo jiné i za uvedenou pohledávku, takže dlužnice se stala právním nástupcem povinného Stanislava Karáska. Dlužnice se k insolvenčnímu návrhu nevyjádřila, soud prvního stupně uvedl zjištění z fotokopie rozsudku Okresního soudu ve Znojmě a z dalších listin, které předložil insolvenční navrhovatel k prokázání existence své splatné pohledávky, a dále pak z přihlášky pohledávky č. 6 věřitelky JUDr. Ivany Kozákové zjistil, že tato přihlášená věřitelka má pohledávku za dlužnicí ve výši 4.570,-z titulu nákladů exekuce soudního exekutora v exekučním řízení vedeném na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě č.j. Nc 4882/2005-5 ze dne 5. 5. 2005 a pohledávku ve výši 3.862,80 z titulu nákladů exekuce soudního exekutora v exekučním řízení vedeném na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě č.j. Nc 4958/2005 ze dne 2. 5. 2005. Na základě uvedených zjištění uzavřel, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o úpadku dlužnice, když insolvenční navrhovatel doložil v souladu s ustanovením § 105 insolvenčního zákona, že má proti dlužnici vykonatelnou pohledávku, přičemž bylo prokázáno, že dlužnice má více věřitelů, kteří mají za dlužnicí splatnou pohledávku, tedy věřitele coby insolvenčního navrhovatele a věřitelku JUDr. Ivanu Kozákovou, soudní exekutorku, když pohledávka insolvenčního navrhovatele je vykonatelná od roku 2002 a pohledávky přihlášené věřitelky JUDr. Kozákové jsou vykonatelné od 10.12.2011, takže jsou naplněny další znaky úpadku, totiž že peněžité závazky vůči uvedeným věřitelům jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a vzhledem k termínu splatnosti či vykonatelnosti závazků dlužnice vůči uvedeným věřitelům není dlužnice tyto závazky schopna plnit.

Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku I., podala dlužnice včasné odvolání, kterým se domáhá zrušení napadeného usnesení soudu prvního stupně. Ve svém odvolání poukazuje na to, že soud prvního stupně vzal za prokázané pohledávky soudní exekutorky, ačkoliv tyto její pohledávky vznikly a dospěly teprve v průběhu řízení, což uvádí jen jako dokreslení svého přesvědčení, že návrh podaný insolvenční navrhovatelkou je účelový. Tvrdí, že na insolvenčního navrhovatele přešla všechna práva spojená s pohledávkou dle ustanovení § 524 odst. 2 občanského zákoníku, především právo dlužníka plnit svůj závazek na základě privátní novace dle přiměřeného ustanovení § 570 a násl. občanského zákoníku, popřípadě přiměřeného použití ustanovení § 566 občanského zákoníku, byť jde o závazek, jež byl adjudikován na základě rozsudku Okresního soudu ve Znojmě sp.zn. 6 C 408/2000. Poukazuje na dopis insolvenčního navrhovatele z 26. 10. 2000, ze kterého je patrno, že si byl vědom existence dohody o splátkovém kalendáři se svým právním předchůdcem, sám se o nedošlým platbách zmiňoval a žádal, aby tyto platby byly nadále poukazovány na číslo účtu, který uvedl, proto je dlužnice přesvědčena, že usnesení o úpadku je nesprávné a neodůvodněné. Domnívá se, že z data podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení je možné dovodit, že navrhovatelka podala tento návrh vedena obavou z promlčení své adjudikované pohledávky, jak o tom podává ustanovení § 110 odst. 1 OZ. Poukazuje na to, že pohledávka uváděná insolvenční navrhovatelkou neodpovídá skutečné výši, dle jejího tvrzení je pohledávka minimálně o 130.000,-menší. Splatné pohledávky soudního exekutora je připravena uhradit dnem, ve kterém nabude právní moci rozhodnutí příslušné soudní instance o zrušení napadeného usnesení a o vstupu do insolvence a zastavení insolvenčního řízení.

Insolvenční navrhovatelka ve vztahu k podanému odvolání dlužnice navrhla potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř.), provedl dokazování a posléze dospěl k závěru, že odvolání dlužnice důvodné není.

V projednávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Brně 19. 4. 2011 návrhem věřitele-společnosti AGIRA-CREDIT s.r.o. Insolvenční navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že Okresní soud ve Znojmě pravomocným rozsudkem ze dne 19. 12. 2001 sp.zn. 6 C 408/2000 uložil Stanislavu anonymizovano a Milanu anonymizovano uhradit Státnímu statku Valtice s.p. částku 446.146,80 s úroky z prodlení 13 % od 1. 11. 1998 do zaplacení a náklady řízení v částce 30.748,-. Tato pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 1. 2002 byla postoupena se všemi součástmi a právy na Jihomoravské pekárny, státní podnik a vydražením dne 27. 4. 2010 přešla na navrhovatele. Vzhledem k tomu, že pan Stanislav Karásek, povinný z vydaného rozsudku, zemřel, bylo v dědickém řízení usnesením ze dne 10. 10. 2008 sp.zn. 13 D 803/2008 rozhodnuto, že dlužnice Vlasta anonymizovano -manželka zemřelého nese sama odpovědnost za dluhy SJM , mimo jiné za pohledávku dle vykonatelného rozsudku sp.zn. 6 C 408/2000. Paní Vlasta anonymizovano se tak stala právní nástupkyní povinného zemřelého Stanislava Karáska. Insolvenční navrhovatel dále uvedl, že pohledávka je vymáhána u Okresního soudu ve Znojmě, výkonem rozhodnutí-zřízením soudcovského zástavního práva a k 10. 3. 2011 dlužila dlužnice navrhovateli minimálně splatnou a vykonatelnou pohledávku v celkové výši 1.120.431,90. Insolvenční navrhovatel tvrdí, že podal současně přihlášku pohledávky a označil další věřitele dlužnice paní Ludmilu Slabou, Marii Markovou, Hanu Dvořákovou, Finanční úřad ve Znojmě a Exekutorský úřad v Třebíči s tím, že uvedl výši a charakter pohledávek těchto dalších známých věřitelů.

Podle ustanovení § 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje ve smyslu § 97 odst. 2 IZ své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci) a současně zčásti naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, protože zjištění existence splatné pohledávky navrhovatele má význam jakožto jedno ze zjištění potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční navrhovatel doložil, že má proti dlužnici splatnou a vykonatelnou pohledávku vyplývající z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 19. 12. 2001 č.j. 6 C 408/2000-19, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2002 a kterým bylo uloženo Stanislavu anonymizovano a Milanu anonymizovano zaplatit Státnímu statku Valtice, státnímu podniku společně a nerozdílně částku 446.146,80 spolu s 13% úroky z prodlení od 1. 11. 1998 do zaplacení a dále náklady řízení v částce 30.748,-. Postoupením respektive vydražením pohledávka z uvedeného soudního rozhodnutí přešla na insolvenčního navrhovatele, přičemž dlužnice na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě sp.zn. 13 D 803/2008 ze dne 10. 10. 2008 se stala dědičkou závazku vyplývajícího ze shora uvedeného rozsudku po panu Stanislavu anonymizovano .

Nutno zdůraznit, že dlužnice v řízení před soudem prvního stupně na výzvu insolvenčního soudu k vyjádření k insolvenčnímu návrhu nikterak nereagovala, přestože jí byl insolvenční návrh doručen do vlastních rukou dne 19. 5. 2011; dlužnice nereagovala ani na výzvu insolvenčního soudu, aby předložila ve stanovené lhůtě povinné seznamy dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, tj. seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců, s podrobným poučením o tom, co všechno tyto seznamy musí obsahovat a s upozorněním na to, že nebudou-li tyto seznamy předloženy, bude soud vycházet z toho, že ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) se má u dlužnice za to, že je v platební neschopnosti, když není schopna plnit své peněžité závazky.

U jednání odvolacího soudu prostřednictvím svého obecného zmocněnce dlužnice zpochybnila vykonatelnou pohledávku insolvenčního navrhovatele, když uvedla, že dohoda, na základě které byl rozsudek vydán, byla podepsána pouze jednou stranou. K tomu nutno uvést, že dlužnici taková námitka v odvolacím řízení nepřísluší, když ustanovení § 141 odst. 2 IZ vylučuje v odvolacím řízení námitky vážící se k doložení splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele.

Ve vztahu k pohledávce insolvenčního navrhovatele soud prvního stupně uvedl, že pohledávka je vykonatelná od roku 2002; ve vztahu k pohledávkám přihlášené věřitelky JUDr. Ivany Kozákové pak uzavřel, že jsou vykonatelné od 10. 12. 2011. Na základě toho dovodil, že jsou naplněny znaky úpadku, kromě toho, že je zde dána existence více věřitelů, tak také to, že tyto pohledávky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a vzhledem k termínu splatnosti či vykonatelnosti není dlužnice tyto závazky schopna plnit.

V odvolacím řízení se dlužnice ve vztahu k pohledávce insolvenčního navrhovatele bránila v tom směru, že závěr soudu, že tento závazek neplní, respektive není schopna plnit, nemůže obstát, když pohledávku insolvenčního navrhovatele splácí ve splátkách tak, jak bylo dohodnuto již s právním předchůdcem insolvenčního navrhovatele. K prokázání svého tvrzení předložila odvolacímu soudu dopis z 30. 6. 2006 adresovaný panu Stanislavu anonymizovano Jihomoravskými pekárnami, státním podnikem, ve kterém tento věřitel povoluje Stanislavu anonymizovano splácení dluhu ve splátkách po 1.300,-měsíčně počínaje měsícem červencem roku 2006 pod ztrátou výhody splátek a současně mu sděluje, že zaplacení bude zajištěno výkonem rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na jeho nemovitostech. Z dalšího dopisu z 1. 12. 2008 adresovaného Jihomoravskými pekárnami, státním podnikem již paní Vlastě anonymizovano odvolací soud dále zjistil, že právní předchůdce věřitele nesouhlasí s navrženými splátkami 500,-k placení pohledávky vyplývající dle vykonatelného rozsudku Okresního soudu ve Znojmě č.j. 6 C 408/2011-19 z 19. 12. 2001, který na ni přešel v rámci dědického řízení po zemřelém manželovi. Žádá ji však o splácení dluhu dle jejích možností. Pokladními doklady-vklady v hotovosti pak dlužnice v odvolacím řízení prokázala, že prostřednictvím Komerční banky, a.s. vložila na účet společnosti AGIRA-CREDIT s.r.o. 12. 1. 2011 částku 2.000,-, dne 9. 2. 2011 částku 2.000,-, dne 22. 3. 2011 částku 2.000,-, dne 13. 4. 2011 částku 2.000,-, dne 12. 1. 2012 částku 2.000,-a dne 6. 2. 2012 částku také 2.000,-. Uvedenými listinami bylo prokázáno, že pohledávka insolvenčního navrhovatele jeho právnímu předchůdci byla placena na základě dohody o splátkách, kterou právní předchůdce insolvenčního navrhovatele akceptoval, přičemž ve splátkách, byť nepravidelných, pak také svůj dluh platila i dlužnice, když ze strany insolvenčního navrhovatele proti placení dluhu ve splátkách nebyly žádné námitky. Jednotlivými vklady v hotovosti dlužnice také prokázala, že pohledávku insolvenčního navrhovatele platila i po zahájení insolvenčního řízení, takže podle názoru odvolacího soudu ve vztahu k pohledávce insolvenčního navrhovatele nelze dovodit, že by dlužnice byla v platební neschopnosti.

Tato skutečnost z hlediska závěru soudu prvního stupně, že dlužnice se nachází v úpadku, je však bez významu. I kdyby insolvenční navrhovatelka řádně nedoložila svou splatnou pohledávku vůči dlužnici, nebylo by to důvodem pro změnu rozhodnutí o úpadku, jestliže by i tak bylo možné uzavřít (ve vazbě na osvědčené pohledávky dalších dlužníkových věřitelů, kteří se nestali insolvenčními navrhovateli), že dlužnice je v úpadku (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2010, senátní značka 29 NSČR 17/2009, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Soud prvního stupně vzal za dalšího věřitele dlužnice JUDr. Ivanu Kozákovou, soudní exekutorku, která do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku za dlužnicí ve výši 4.570,-z titulu nákladů exekuce soudního exekutora v exekučním řízení vedeném na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě č.j. Nc 4882/2005-5 ze dne 5.5.2005 a pohledávku ve výši 3.862,80 z titulu nákladů exekuce soudního exekutora v exekučním řízení vedeném na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě č.j. Nc 4958/2005 ze dne 2. 5. 2005. Obě dvě pohledávky byly stanoveny příkazy k úhradě nákladů exekuce ze dne 22. 11. 2011 a nabyly právní moci dne 9. 12. 2011. I ve vztahu k těmto dvěma pohledávkám soudní exekutorky insolvenční soud uzavřel, že dlužnice není tyto závazky schopna plnit, byť nelze přehlédnout, že tyto pohledávky vznikly teprve v průběhu insolvenčního řízení vydáním usnesení o přiznání nákladů exekučního řízení dne 22. 11. 2011.

Vedle přihlášené věřitelky JUDr. Ivany Kozákové, jejíž pohledávky vznikly teprve až v průběhu insolvenčního řízení, jsou zde však další věřitelé dlužnice se splatnými a vykonatelnými pohledávkami, tak jak zjistil odvolací soud provedeným dokazováním.

Z přihlášky pohledávky věřitelky č. 2, č. přihlášky 2, Ludmily Slabé odvolací soud zjistil, že tato věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení dlužnice pohledávku ve výši 161.115,-včetně příslušenství ve výši 25.594,-a tvrdila, že rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě č.j. 7 C 498/97-36 ze dne 26. 10. 1998 byl pan Stanislav Karásek uznán povinným uhradit jí částku 167.122,40 a paní Květoslavě Chlupáčkové pak částku 168.342,40, každé spolu s úrokem z prodlení ve výši 21 % ročně z uvedených částek za dobu ode dne 15. 5. 1997 do zaplacení do tří měsíců od právní moci rozsudku plus uhradit jim náklady řízení, částku 36.975,-. Tyto tvrzené skutečnosti vyplývají z předloženého rozsudku Okresního soudu ve Znojmě z 26. 10. 1998. Věřitelka tvrdila a také doložila, že na návrh oprávněných, tedy jí a paní Květoslavy Chlupáčkové, byl usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6.7.1999 nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí pro částku celkem 372.439,80. Posléze bylo rozhodnuto o částečném zastavení výkonu rozhodnutí, a to co do výše 200.000,-, protože pan Stanislav Karásek každé z oprávněných uhradil dne 30. 4. 2011 částku 100.000,-. Poté byl výkon rozhodnutí zastaven, protože nebyly nalezeny movité věci, které by podléhaly výkonu rozhodnutí. Pan Stanislav Karásek jim uhradil jistinu a náhradu nákladů řízení, nezaplatil však úroky z prodlení, které byly postupně vyčísleny, a to až na částku 161.111,15, a proto podala dne 18. 12. 2007 návrh na nařízení exekuce, o jejím návrhu bylo rozhodnuto Okresním soudem ve Znojmě usnesením ze dne 10. 1. 2008 č.j. 8 Nc 6831/2007-5, kterým byla nařízena k vymožení její pohledávky ve výši 161.111,15 s příslušenstvím a ve výši 8.090,-s příslušenstvím exekuce na majetek Stanislava Karáska. V průběhu provádění exekuce pan Stanislav Karásek zemřel, veškerý majetek nabyla Vlasta anonymizovano , v průběhu exekučního řízení pak bylo rozhodnuto o tom, že bude pokračováno s dlužnicí paní Vlastou anonymizovano na straně povinného.

Ve vztahu k této přihlášené pohledávce dlužnice namítala, že tato přihlášená pohledávka zanikla, a ke svému tvrzení předložila pokladní doklad z 15. 12. 2011, smlouvu bez uvedení data a záznam z 30. 4. 2001. Z předloženého záznamu z 30. 4. 2001 odvolací soud zjistil, že se dostavil k Okresnímu soudu ve Znojmě povinný Stanislav Karásek a předložil soudnímu vykonavateli smlouvu sepsanou s oprávněným dne 30. 4. 2001 o dohodě o splátkách, kterou strana oprávněná potvrdila vlastními podpisy. Z oné smlouvy, která není datována, pak vyplývá, že se jedná o smlouvu o provedení splátek za restituční nároky, je uzavřena mezi Marií Markovou a Ludmilou Slabou a dlužníkem Stanislavem Karáskem a je zde deklarováno, že 30. 4. 2001 uhradil Stanislav Karásek paní Markové a paní Slabé, každé z nich částku 100.000,-, strany se dohodly, že dlužník uhradí zbývající částku do konce roku 2001 a po uhrazení zbývající částky budou veškeré pohledávky vyrovnány a nebudou žádné nároky uplatňovány. Z pokladního dokladu pak vyplývá skutečnost, že paní Slabá převzala od pana Stanislava Karáska částku 200.000,-za restituční nároky, 100.000,-pro svou osobu a 100.000,-pro paní Markovou. Odvolací soud nepřisvědčuje odvolatelce, že předloženými listinami prokázala, že pohledávka přihlášené věřitelky zanikla před zahájením insolvenčního řízení. Skutečnost, že přihlášené věřitelce byla vyplacena částka 100.000,-, věřitelka nikterak nezpochybňuje, sama tuto skutečnost připouští ve své přihlášce pohledávky, přičemž nezpochybňuje ani to, že ze strany Stanislava Karáska byla uhrazena jistina i náhrada nákladů řízení vyplývající z pravomocného rozsudku. Vůči dlužnici, respektive jejímu právnímu předchůdci, však eviduje pohledávku z titulu úroků z prodlení splatných od 15. 5. 1997 přiznaných rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě 26. 10. 1998 ve výši 21 % ročně z částky 167.122,40 za dobu od 15.5.1997 do zaplacení. Z předložené smlouvy o provedení splátky za restituční nároky, která není datována a která je po obsahové stránce značně neurčitá podle přesvědčení odvolacího soudu nevyplývá, k jaké pohledávce se tato dohoda vztahuje, respektive,

že touto uzavřenou dohodou měly být vyrovnány veškeré nároky vyplývající právě z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26.10.1998 č.j. 7 C 498/97-36.

Z přihlášky pohledávky věřitele č. 5, č. přihlášky 5, odvolací soud zjistil, že věřitel František Milan přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice pohledávku ve výši jistiny 30.935,-včetně příslušenství v celkové výši 54.500,39 a tvrdil, že platebním rozkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 15. 1. 1997 č.j. Ro 1192-96, který nabyl právní moci 4.2.1997, byl pan Stanislav Karásek uznán povinným zaplatit mu a Haně Dvořákové částku 21.870,-s 19% úroky od 16. 12. 1995 do zaplacení a náklady řízení a usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14. 4. 2003 č.j. 6 C 257/2001-24, které nabylo právní moci dne 22. 3. 2003, byl schválen smír mezi oprávněnými, tj. žalobci Františkem Milanem a Hanou Dvořákovou a Stanislavem Karáskem, na základě kterého se Stanislav Karásek zavázal zaplatit každému z žalobců částku 25.000,-plus částku 2.000,-na úhradě soudního poplatku. Tvrdí, že 8. 3. 2005 se obrátili na soud s návrhem na nařízení exekuce dle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu ve Znojmě z 15. 1. 1997 sp.zn. Ro 1192/96 pro jistinu, úrok z prodlení a náklady nalézacího řízení a dle vykonatelného usnesení Okresního soudu ve Znojmě č.j. 6 C 257/2001-24 ze dne 14. 4. 2003 pro částku 40.000,-, nákladů nalézacího řízení 500,-a nákladů vykonávacího řízení ve výši 7.200,-, a to tak, že každému z oprávněných polovinu z celkové částky 65.946,-a polovinu částky představující 19% úrok z prodlení z částky 21.870,-od 16. 12. 1995 do zaplacení. Na základě jejich návrhu Okresní soud ve Znojmě nařídil podle pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu a podle pravomocného a vykonatelného usnesení exekuci na majetek povinného. V průběhu exekučního řízení povinný Stanislav Karásek zemřel, veškerý majetek nabyla jeho manželka Vlasta anonymizovano , se kterou je také pokračováno v exekučním řízení. Přihlášený věřitel tvrdí, že oprávněným dle obou pravomocných rozhodnutí celkem náleží částka 61.870,-, dále 19% úrok z prodlení z částky 21.870,-od 16. 12. 1995 do zaplacení ve výši 49.072,77, náklady nalézacího řízení ve výši 4.076,-a náklady právního zastoupení v exekučním řízení 11.412,-, po odečtu vymožené částky 17.430,-zbývá částka 109.077,-, což pro každého z oprávněných činí, respektive představuje pohledávku za dlužnicí ve výši 54.500,39.

Z přihlášky pohledávky věřitelky č. 4, číslo přihlášky 4, Hany Dvořákové odvolací soud zjistil, že přihlásila stejnou pohledávku a ve stejné výši jako věřitel František Milan, tedy pohledávku ve výši jistiny 30.935,-plus příslušenství 23.565,39, její tvrzení ohledně vzniku pohledávky jsou stejná jako v případě pohledávky Františka Milana, rovněž tak k prokázání existence své pohledávky předložila stejné listiny jako věřitel František Milan.

Ve vztahu k těmto přihlášeným pohledávkám se dlužnice v odvolacím řízení bránila tím, že pohledávka dle pravomocného platebního rozkazu Okresního soudu ve Znojmě zanikla, k čemuž doložila přípis tehdejší právní zástupkyně pana Františka Milana a Hany Dvořákové z 11. 3. 2003, který byl předložen v řízení u Okresního soudu ve Znojmě ve věci sp.zn. 6 C 257/2001 a ve kterém advokátka JUDr. Alena

Novotná sděluje soudu, že ze strany žalovaného Stanislava Karáska bylo plněno, celkem zaplatil částku 136.350,-, čímž uhradil svůj závazek dle pravomocného platebního rozkazu Okresního soudu ve Znojmě č.j. Ro 1192/93 ze dne 15. 1. 1997, který nabyl právní moci 4. 2. 1997. Odvolací soud uzavírá, že i kdyby skutečně pohledávka z pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu z 15. 1. 1997 byla dlužnicí, respektive jejím právním předchůdcem zaplacena, což z onoho přípisu nazvaného jako částečné zpětvzetí žaloby samo o sobě nevyplývá, na existenci přihlášené pohledávky to nemá žádný vliv, protože z hlediska osvědčení existence pohledávky není rozhodující aktuální výše pohledávky, což platí i v případě pohledávky insolvenčního navrhovatele.

Dokazováním provedeným v odvolacím řízení má odvolací soud za osvědčenou existenci dalších věřitelů dlužnice, stejně tak jako existenci jejich pohledávek, kterou jsou vykonatelné a které jsou několik let po lhůtě splatnosti. Na základě zjištění odvolacího soudu lze proto uzavřít, že dlužnice se nachází v úpadku, protože má více věřitelů (a to nejméně insolvenčního navrhovatele a přihlášené věřitele Ludmilu Slabou, Františka Milana a Hanu Dvořákovou), vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky (vyjma závazku vůči insolvenčnímu navrhovateli) není schopna plnit, protože tyto své závazky (s ohledem na datum jejich splatnosti) neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, přičemž je možné také uzavřít, že uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů není možné dosáhnout uspokojení výkonem rozhodnutí nebo exekucí (ustanovení § 3 odst. 2 písm. a/ a písm. c/ IZ).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže dovolací soud na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce ve věci samé zásadní význam.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužnici a insolvenčnímu navrhovateli, insolvenční správkyni a věřitelskému orgánu se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání dlužnici začíná běžet od okamžiku doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 22. května 2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu