3 VSOL 17/2012-A-14
KSBR 32 INS 19917/2011 3 VSOL 17/2012-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Roberta anonymizovano , anonymizovano , bytem Škrdlovice 141, PSČ 591 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2011, č.j. KSBR 32 INS 19917/2011-A-9

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníkovi se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě do pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 1.11.2011, ve znění jeho doplnění, domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. S ohledem na zjištění, že dlužník má vyživovací povinnost vůči dvěma osobám a soudem uloženou vyživovací povinnost vůči jedné další osobě ve výši 3.500,-Kč, a s ohledem na doloženou výši čistých měsíčních zabavitelných příjmů (průměrná mzda ve výši 25.236,-Kč) a celkový rozsah nezajištěných závazků (1.023.693,-Kč) soud prvního stupně dovodil, že u dlužníka jsou splněny podmínky pro povolení oddlužení. Podle soudu prvního stupně protože je nutno hradit náklady řízení po případném zjištění úpadku a před rozhodnutím o schválení oddlužení, je nezbytné složení zálohy ve výši 3.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že soud prvního stupně nevzal v potaz to, že spolu s dlužníkem podala insolvenční návrh i jeho manželka Zuzana Suchá Srostlíková, s tím, že věc je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 32 INS 19916/2011. Odvolatel poukazoval na to, že bude-li soud řešit jeho insolvenční návrh a insolvenční návrh jeho manželky-dlužnice Zuzany Suché Srostlíkové zvlášť, je zřejmé, že oddlužení dlužnice Zuzany Suché Srostlíkové nepovolí, neboť dlužnice nebude moci ze svých příjmů uhradit nejméně 30 % pohledávek nezajištěným věřitelům. U obou manželů se však jedná o společné dluhy za trvání manželství, což vyplývá i z přiložených listin. S odkazem na závěry Vrchního soudu v Praze v jeho usnesení ze dne 15.12.2009, sp. zn. KSPH 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 669/2009 navrhl, aby bylo rozhodnuto o spojení insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 32 INS 19916/2011 s insolvenčním řízením vedeným u tohoto soudu pod sp. zn. KSBR 32 INS 19775/2011 ke společnému řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu dne 1.11.2011, domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a jako způsob oddlužení navrhl oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že má celkem devatenáct nezajištěných peněžitých závazků vůči devíti věřitelům v celkové výši 822.753,-Kč, které není schopen hradit po dobu delší než tři měsíce s tím, že většina závazků je po splatnosti v průměru přibližně 200 dní, z částky 822.753,-Kč přitom závazky v celkové výši 499.391,-Kč byly zesplatněny a věřitelé požadují vrácení této částky najednou . Příjem dlužníka činí 27.000,-Kč čistého, proto není schopen tyto zesplatněné závazky uhradit. Dlužník má tedy závazky, které nesplácí déle než tři měsíce, čímž se má za to, že není schopen je plnit. S ohledem na výši těchto závazků a příjem dlužníka je zřejmé, že bude schopen uhradit svým nezajištěným věřitelům minimálně 50 % svých závazků a uhradit i odměnu a náklady insolvenčního správce. Dále uvedl, že je ženatý, vyživovací povinnost má k nezletilému dítěti a dalšímu dítěti z předchozího manželství, pro něž platí výživné (podle rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16.2.2010, č.j. P 318/2009-87) ve výši 3.500,-Kč měsíčně. K výzvě soudu v usnesení ze dne 4.11.2011, č.j. KSBR 32 INS 19917/2011-A-7 pak dlužník svůj návrh doplnil o sdělení, že všechny jeho závazky vznikly za trvání manželství, jedná se proto o společné závazky, pokud v původním návrhu uvedl rozdílné závazky, než které ve svém návrhu uvedla jeho manželka Zuzana Suchá Srostlíková, pak to bylo proto, že měli za to, že mají uvést u každého ty závazky, u nichž jsou podepsaní jako jednotlivci . Z nově doloženého seznamu závazků přitom vyplývá, že dlužník má spolu s manželkou splatné závazky, které přestali splácet postupně od ledna do července 2011, kdy zastavili své platby. Jedná se o dvacet pět závazků v celkové výši 1.023.693,-Kč vůči jedenácti označeným věřitelům.

Z insolvenčního rejstříku dále vyplývá, že téhož dne podala u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení i manželka dlužníka Zuzana Suchá Srostlíková (řízení je vedeno pod sp. zn. KSBR 32 INS 19916/2011). Ve vylíčení rozhodujících skutečností původně uvedla, že má závazky vůči více věřitelům (celkem šest závazků vůči čtyřem věřitelům) ve výši 200.940,-Kč, z toho ve výši 169.386,-Kč se jedná o závazky, které byly jejich věřiteli v celém rozsahu zesplatněny, s tím, že většina závazků dlužnice je pak po splatnosti asi 200 dnů. Dlužnice má tedy závazky, které nesplácí déle než tři měsíce, čímž se má za to, že není schopna je plnit. Na základě výzvy soudu v usnesení ze dne 4.11.2011 dlužnice svůj návrh doplnila o údaj, že všechny její závazky vznikly za trvání manželství a jedná se proto o závazky společné, původně označila pouze ty závazky, ve vztahu k nimž uzavírala smlouvu pouze ona. Podle dodatečně doloženého seznamu závazků má dlužnice spolu se svým manželem splatné závazky, které přestali postupně splácet od ledna do července 2011, kdy zastavili své platby. Jedná se o dvacet pět závazků v celkové výši 1.023.693,-Kč vůči jedenácti věřitelům. Podle obsahu spisu dlužnice nemá závazky z podnikání, je vdaná, kromě manžela má vyživovací povinnost k jednomu nezletilému dítěti (Žanetě nar. 27.10.2003), je zaměstnaná a její průměrný čistý měsíční příjem činí za období od ledna do září 2011 13.378,-Kč, spolu s manželem mají ve vlastnictví movité věci v pořizovací hodnotě asi 54.000,-Kč. Z obsahu spisu sp. zn. KSBR 32 INS 19916/2011 dále vyplývá, že Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21.11.2011, č.j. KSBR 32 INS 19916/2011-A-7 uložil dlužnici Zuzaně Suché Srostlíkové, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč s odůvodněním, že dlužnice nesplňuje stanovené podmínky pro povolení oddlužení, když v daném případě nelze předpokládat, že by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé nižší hodnotu plnění než 30 % jejich pohledávek. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30.1.2012, č.j. KSBR 32 INS 19916/2011, 2 VSOL 16/2012-A-12 usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že odvolací soud sice přitakal závěru soudu prvního stupně, že dlužnice sama toliko ze svých dosavadních příjmů a majetku není schopna splnit podmínky oddlužení (30 % nezajištěným věřitelům za pět let), neboť pouze ze svého příjmu by svým věřitelům (s pohledávkami ve výši celkem 1.023.623,-Kč) v rámci splátkového kalendáře při oddlužení uhradila za pět let asi 11,7 % až 12,7 % (podle toho, zda insolvenční správce by byl či nikoli plátcem daně z přidané hodnoty). Nicméně podle dalších závěrů odvolacího soudu nebyl postup soudu prvního stupně v přezkoumávané věci správný. Po zjištění, že dlužnice sama podmínky pro oddlužení nesplňuje a že manžel vyslovil s jejím oddlužením souhlas a oba žádají spojení obou věcí, aby mohli své závazky spadající do společného jmění manželů (a tudíž vymahatelné postihem majetku tvořícího společné jmění manželů) hradit společně, měl soud prvního stupně obě řízení spojit, a to před, nejpozději však po rozhodnutí o jejich úpadku, tedy v době, kdy již byly známy výše pohledávek všech přihlášených věřitelů.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2, věta první, IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Ve vztahu k námitkám odvolatele je třeba uvést, že rozhodovací praxe soudů se již ustálila na závěru, že podají-li manželé samostatné insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení, pak, svědčí-li výsledky jejich insolvenčních řízení o tom, že mají majetek a závazky, které spadají do jejich společného jmění, insolvenční soud tyto jejich návrhy posoudí a projedná společně, to je podle ustanovení § 112 o.s.ř. je spojí ke společnému (jedinému) řízení. V jeho rámci soud o návrzích obou dlužníků-manželů společně rozhodne, tedy při splnění zákonem stanovených podmínek zjistí jejich společný úpadek a povolí jeho řešení oddlužením (s ustanovením jediného insolvenčního správce), uskuteční společné přezkoumání všech přihlášených pohledávek za dlužníky a projedná podmínky schválení jejich oddlužení, včetně formy jeho provedení; budou-li k tomu výsledky těchto jednání dávat podklad, schválí společné oddlužení těchto dlužníků. Pro rozhodování o záloze z toho plyne, že v uvedených případech lze teprve po spojení samostatně zahájených insolvenčních řízení manželů-dlužníků hodnotit podmínky pro uložení zálohy na náklady tohoto společného insolvenčního řízení, v jehož rámci bude soud, mimo jiné, posuzovat i přípustnost společného oddlužení obou manželů-dlužníků, tedy i to, zda oba společně splňují ekonomické podmínky oddlužení a zda jsou dány důvody k uložení jejich společné povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a v jaké výši (srov. také např. závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2011, sp. zn. KSPH 37 INS 9533/2010, 3 VSPH 1159/2010).

Ze shora uvedených důvodů je proto rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení povinnosti dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení předčasné. V dalším řízení je třeba, aby se insolvenční soud zabýval návrhem dlužníka na spojení jeho insolvenčního řízení s insolvenčním řízením jeho manželky.

Pouze v případě, pokud insolvenční soud dospěje k závěru, že se věci insolvenčního řízení dlužníka a jeho manželky ke spojení nehodí, eventuelně že ve spojeném řízení by z jejich příjmů nebylo možno uspokojit minimálně 30 % všech nezajištěných závazků, které jsou závazky společnými, rozhodne znovu o povinnosti dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a v tomto rozhodnutí také zdůvodní, proč případně nebylo možno oddlužit dlužníka ve společném řízení s jeho manželkou.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že dlužníkovi se zaplacení zálohy neukládá.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však také doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 24. dubna 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu