3 VSOL 169/2016-A-9
KSBR 40 INS 31744/2015 3 VSOL 169/2016-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Husova 5, Brno, PSČ 602 00, korespondenční adresa: Těsná 784/17, Brno, PSČ 614 00, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.1.2016, č.j. KSBR 40 INS 31744/2015-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud odmítl insolvenční návrh dlužníka ze dne 17.12.2015. Na odůvodnění uvedl, že dlužník dne 21.12.2015 podal u soudu návrh, jímž se domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. V insolvenčním návrhu však chybí konkrétní tvrzení, z nichž by bylo možno dovodit, že nejméně dva závazky dlužníka jsou více než 30 dnů po splatnosti, neboť v insolvenčním návrhu dlužník ani u jednoho závazku neuvedl jeho splatnost. Tento nedostatek způsobuje vadu insolvenčního návrhu bránící v pokračování v řízení, proto soud podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmítl.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání. Tvrdil, že návrh obsahuje náležitosti požadované insolvenčním zákonem, když všechny pohledávky jsou po lhůtě splatnosti. Setrval na názoru, že z jeho insolvenčního návrhu vyplývá úpadek, jehož řešení oddlužením se domáhá. V odvolacím řízení, dle obsahu odvolání, navrhl změnu napadeného usnesení tak, aby v insolvenčním řízení bylo dále pokračováno.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen IZ ) isir.justi ce.cz nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, a 6 o.s.ř.), a aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu, mimo správných zjištění soudu prvního stupně uvedených v odůvodnění přezkoumávaného usnesení, vyplývá, že dlužník v návrhu označil svých sedm závazků jejich výší, věřitelem a důvodem vzniku, nikoli však splatností. Přestože k insolvenčnímu návrhu připojil jak seznam majetku, tak seznam svých zaměstnanců a listiny, jimiž dokládal svůj úpadek, seznam svých závazků k němu nepřipojil a ten není uveden ani v bodě 21 formulářového návrhu, který je vyhrazen popisu připojených příloh.

Podle § 103 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (odst. 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Požadavky stran povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (viz usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009, usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010, usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2011 a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (coby jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužníka lze dovodit, že má celkem 7 závazků vůči 7 věřitelům a výši těchto závazků. Nelze z něj však dovozovat nic o splatnosti jeho závazků. Údaje o věřitelích dlužníka a závazcích nelze čerpat ani ze seznamu závazků, neboť jej dlužník ke svému návrhu nepřipojil. V návrhu chybějící údaje nelze brát z listin, kterými dlužník dokládá tvrzený úpadek, neboť taková tvrzení může dlužník nabídnout jen prostřednictvím připojeného řádného seznamu závazků, což v tomto případě splněno není.

S odvolací námitkou dlužníka, že v návrhu a jeho přílohách uvedl okolnosti o svém úpadku nelze souhlasit a závěr soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka je vadný, neboť v něm nejsou vylíčeny rozhodující skutečnosti o jeho úpadku, je správný. Z návrhu totiž nelze dovodit, že dlužník má (nejméně) dva peněžité závazky vůči dvěma různým věřitelům, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto není schopen plnit (ustanovení § 3 odst. 1, písm. a/ a b/ IZ). S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu soud prvního stupně postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl, protože neobsahuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nemůže být věcně projednán (nelze pokračovat v řízení o něm).

Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se doručuje prostřednictvím insolvenčního rejstříku, dlužníku se však doručuje zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního způsobu doručení.

Olomouc 27. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu