3 VSOL 164/2013-A-16
KSOS 38 INS 28641/2012 3 VSOL 164/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Radomíry anonymizovano , anonymizovano , bytem Krnov-Pod Cvilínem, SPC H 439/46, PSČ 794 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.11.2012 č.j. KSOS 38 INS 28641/2012-A-3

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 103 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uzavřel, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje všechny náležitosti. K tomu, aby bylo možno z údajů obsažených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužnice má nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti, chybí v insolvenčním návrhu údaj o tom, kdy nastala splatnost jednotlivých závazků. Soud prvního stupně rovněž konstatoval, že dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu nepřipojila ani seznam závazků, z něhož by bylo možno čerpat potřebné informace, mimo jiné týkající se splatnosti jednotlivých závazků. S ohledem na to, že pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, soud podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že v návrhu uvedla všechny skutečnosti, byť nebyly rozepsány podrobněji, a k návrhu připojila veškeré přílohy, z nichž je zřejmá výše závazků a také délka neplacení těchto závazků. Poukázala na to, že tyto nedostatky se snažila odstranit novým návrhem ze dne 13.12.2012, který připojila k podanému odvolání.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice podala insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení, jež soudu došel dne 16.11.2012. V návrhu (v bodě 06 formulářového návrhu) uvedla, že v současné době má několik peněžitých závazků uvedených v bodě č. 18 , a že po smrti manžela není schopna tyto závazky splácet, z čehož vyplývá, že je v úpadku- osobní bankrot . V bodě 18 formulářového návrhu ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ) vždy uvedla údaj k popisu závazků, k označení věřitele a k výši závazku tak, že označila jako závazek č. 1 dluh za zesnulého manžela-viz příloha č. 3 -věřitel T-Mobile Czech Republic-výše závazku 10.135 Kč, závazek č. 2 půjčka-viz příloha č. 4 -věřitel Home Credit-výše závazku 106.886 Kč, závazek č. 3- půjčka-viz příloha č. 5 -věřitel Home Credit-výše závazku 54.861 Kč, závazek č. 4 půjčka-viz příloha č. 6 -věřitel GE Money Bank a.s.-výše závazku 153.621 Kč, závazek č. 5 půjčka-viz příloha č. 7 -věřitel GE Money Bank a.s.-výše závazku 45.765,80 Kč, závazek č. 6 půjčka-viz příloha č. 8 -věřitel COFIDIS s.r.o.-výše závazku 52.011,96 Kč, závazek č. 7 půjčka-viz příloha č. 9 -věřitel ESSOX s.r.o.-výše závazku 1.337 Kč, závazek č. 8 kabelová televize-viz příloha č. 10 -věřitel UPC Česká republika-výše závazku 6.759 Kč, závazek č. 9 půjčka-viz příloha č. 11 -věřitel Ferratum Czech s.r.o.-výše závazku 3.912 Kč a závazek č. 10 penzijní připojištění-viz příloha č. 12 -věřitel Exekutorský úřad Praha-výše závazku 60.689,08 Kč. K návrhu dlužnice připojila listiny-výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob a dále výzvy k dobrovolnému splnění dluhu, oznámení o podání žaloby, rozhodčí nálezy, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8.8.2012 č.j. 52C 373/2012-4 s výzvou k vyjádření se k podané žalobě žalobce COFIDIS s.r.o., IČ: 27179907, a dále tzv. opis informací o důchodci a opis příjmů za tři roky . Seznam závazků, opatřený údajem o jeho úplnosti a správnosti, a podpisem dlužnice, dlužnice ke svému návrhu nepřipojila.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku (z důvodu insolvence), jestliže má: a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Podle odstavce 2 uvedeného zákonného ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet. Čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nejvyšší soud České republiky již ve svém usnesení ze dne 27.10.2010 sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 88/2010), na něž soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného usnesení také odkazuje, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. § 3 odst. 1 IZ). V otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) přitom může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Insolvenční návrh tak musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, ale také i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku.

Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně, že takový požadavek v daném případě insolvenční návrh dlužnice nesplňuje, neboť dlužnice sice označila své věřitele a označila i výši jejich pohledávek, avšak konkrétní údaje o splatnosti těchto pohledávek tak, aby bylo zřejmé, že jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů v insolvenčním návrhu chybí, a absentuje i konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky plnit, to je, že se nachází v platební neschopnosti. Chybí konkrétní tvrzení o tom, že dlužnice není schopna své závazky splácet, které by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

K námitkám odvolatelky je třeba uvést, že povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti není (a odvolatelka se mýlí, dovozuje-li opak) splněna tím, že odkázala na listiny, připojené k návrhu, z nichž-jak odvolatelka poukazovala-by měla být zřejmá výše závazků a délka jejich neplacení (srov. závěry v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.2.2009 sen. zn. 29 NSČR 7/2008 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2009).

Za způsobilý zdroj poznání v tomto směru by mohl být považován pouze řádný seznam závazků, současně k návrhu připojený, opatřený údajem o tom, že se jedná o seznam úplný a správný, a podpisem dlužnice (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2012 sen. zn. 29 NSČR 22/2009 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 26/2011). Takový seznam závazků však dlužnice ke svému návrhu nepřipojila.

Novým návrhem na povolení oddlužení ze dne 13.12.2012 (doplněním insolvenčního návrhu) a listinami k němu připojenými se odvolací soud nezabýval již z toho důvodu, že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008 sen. zn. 1 VSPH 5/2008-A uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 11/2009).

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná dlužnici běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

V Olomouci dne 21. března 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu