3 VSOL 146/2014-A-17
KSBR 24 INS 25977/2013 3 VSOL 146/2014-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Jaroslava Hikla a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Markéty anonymizovano , anonymizovano , bytem Fryšták, Vítová 115, PSČ 763 16, adresa pro doručování: Fryšták, Suché 149, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.10.2013, č.j. KSBR 24 INS 25977/2013-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužnici Markétě anonymizovano se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil dlužnici, aby do pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice má spolu se svým manželem vůči šesti věřitelům osm závazků v celkové výši 4.315.738 Kč, jež jsou více než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Dva závazky vůči věřiteli Raiffeisenbank a.s. ve výši 2.556.352 Kč jsou zajištěné, ostatní závazky ve výši 1.759.386 Kč jsou nezajištěné. Dlužnice je zaměstnána a její průměrná čistá mzda za měsíc červenec a srpen 2013 činila 19.363 Kč (když insolvenční soud od čistých mezd odečetl částky daňových bonusů, z nichž nelze provádět srážky pro účely oddlužení). Podle tvrzení dlužnice její rodiče (manželé Demlovi) nebudou požadovat úhradu celého závazku, bude jim stačit plnění ve výši 5% s tím, že notářsky ověřené potvrzení bude přílohou přihlášky pohledávky. Dlužnice má vyživovací povinnost ke svému manželovi a třem dětem. Majetek dlužnice představují movité věci ve společném jmění manželů v pořizovací ceně 69.500 Kč a nemovitosti ve společném jmění manželů v obvyklé hodnotě podle znaleckého posudku 2.700.000 Kč. Dlužnice současně požadovala spojení svého řízení s insolvenčním řízením svého manžela Petra anonymizovano , jež je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 24 INS 25976/2013. Z insolvenčního návrhu manžela dlužnice, příloh k tomuto návrhu a doplnění vyplývá, že manžel dlužnice je v současné době zaměstnán, jeho průměrná čistá mzda za období květen až srpen 2013 činila 12.581 Kč. Také manžel dlužnice prohlásil, že rodičům jeho manželky bude na jejich pohledávku postačovat plnění ve výši 5%, souhlas těchto věřitelů ovšem nebyl předložen. Manžel dlužnice má vyživovací povinnost k dlužnici a třem dětem. Jeho majetek představují movité věci a nemovitosti ve společném jmění manželů. Jak soud prvního stupně dále uvedl, posuzoval návrhy dlužnice a jejího manžela dohromady . Dlužnice spolu se svým manželem mají nezajištěné závazky v celkové výši 1.759.386 Kč. Oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty není u dlužníků možné, neboť obvyklá hodnota nemovitostí (2.700.000 Kč) pouze nepatrně převyšuje částku zajištěných pohledávek (2.556.352 Kč) a hodnota movitých věcí, respektive jejich pořizovací cena, činí necelých 70.000 Kč. Soud prvního stupně se proto dále zabýval tím, zda je možné oddlužení formou plnění splátkového kalendáře. V tomto směru při výpočtu hodnoty plnění, které nezajištění věřitelé obdrží v průběhu oddlužení, vyšel ze zákonem stanoveného postupu, kdy dlužníkům musí z jejich příjmů každý měsíc zůstávat základní částka stanovená nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Dlužnice má vyživovací povinnost ke svému manželovi a třem dětem, z příjmů dlužnice v průměrné výši 19.363 Kč činí měsíční srážky pro oddlužení 4.822 Kč, což za pět let představuje částku 289.320 Kč. Z příjmu manžela dlužnice ve výši 12.581 Kč činí měsíční srážky pro oddlužení 300 Kč, což za pět let představuje 18.000 Kč, tedy celkem lze z příjmů dlužnice a jejího manžela za pět let získat částku 307.320 Kč. Od této částky je třeba odečíst zálohu na odměnu a zálohu na hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 54.000 Kč, respektive 65.340 Kč, je-li správce plátcem daně z přidané hodnoty, takže za pět let by se tak nezajištěným věřitelům dostala částka 253.320 Kč, to je 14,40% nezajištěných pohledávek, respektive částka 241.980 Kč, to je 13,75% nezajištěných pohledávek. Jak soud prvního stupně dále uvedl, k prohlášení dlužnice ohledně souhlasu věřitelů-rodičů dlužnice s nižším plněním nepřihlédl, neboť může vycházet pouze ze skutečností vyplývajících ze spisu a z předložených listin. Souhlas věřitelů nebyl dlužnicí přes výzvu insolvenčního soudu doložen a do insolvenčního řízení tito věřitelé dosud přihlášku pohledávky, jejíž součástí by byl uvedený souhlas, nepodali. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť nezajištěným věřitelům se nedostane částka odpovídající nejméně 30% jejich pohledávek, návrh na povolení oddlužení by tak bylo nutno odmítnout a jediným možným řešením úpadku dlužnice je prohlášení konkursu na její majetek. S odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), a poté, co vyložil smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení, soud určil zálohu ve výši 50.000 Kč s přihlédnutím k tomu, že minimální odměna insolvenčního správce podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí při konkursu 45.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že v současné době má dvě zaměstnání, pečuje o tři nezletilé děti a zaplacení této zálohy by bylo pro ni takřka likvidační. Navrhla, aby odvolací soud od zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení upustil , případně, aby zálohu na náklady insolvenčního řízení snížil na částku 5.000 Kč až 10.000 Kč.

V průběhu odvolacího řízení odvolatelka soudu sdělila (podáním ze dne 25.2.2014, došlým soudu dne 28.2.2014), že její manželství s Petrem Halaštou bylo rozvedeno, a dne 11.4.2014 předložila soudu rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17.2.2014, č.j. 26C 303/2013-21, jímž bylo manželství (žalobkyně) Markéty Halašto anonymizovano a (žalovaného) Petra anonymizovano , anonymizovano rozvedeno. Citovaný rozsudek je opatřen doložkou právní moci, podle níž nabyl právní moci dne 31.3.2014.

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle Čl. II-přechodného ustanovení zákona č. 294/2013 Sb., zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 18.9.2013, domáhá rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla,

že tento insolvenční návrh spojuje s návrhem na povolení oddlužení svého manžela Petra anonymizovano , neboť všechny závazky v návrhu uvedené vznikly za trvání manželství a patří do společného jmění manželství. Podle tvrzení v návrhu mají dlužnice a její manžel osm závazků v celkové výši 4.315.738 Kč, z toho dva závazky jsou závazky zajištěnými, tyto závazky neplní déle než tři měsíce, u většiny věřitelů mají závazky po lhůtě splatnosti déle než tři měsíce. V návrhu dlužnice své závazky konkrétně označila uvedením věřitele, právního důvodu vzniku jednotlivých závazků, výší jednotlivých závazků a údajem o době prodlení. Ke svým poměrům uvedla, že je vdaná, s manželem Petrem Halaštou mají vyživovací povinnost k Elišce anonymizovano , narozené 7.3.1998, Barboře anonymizovano , narozené 4.3.2000 a Tadeášovi anonymizovano , narozenému 24.3.2003. Je zaměstnána jako sociální pracovnice u organizace Azylový dům pro matky s dětmi o.p.s., se sídlem Vsetín, Hrbová 1561, IČ 25909614 a její čistý měsíční příjem činí 20.500 Kč, což za pět let představuje částku 1.230.000 Kč. Nezajištěným věřitelům by tak v následujících pěti letech měla uhradit částku minimálně 527.815 Kč a dále částku 64.800 Kč včetně DPH jako odměnu insolvenčnímu správci, celkem tedy 592.616 Kč, což představuje měsíční splátku ve výši 9.877 Kč. K návrhu dlužnice připojila, mimo jiné, seznam majetku a seznam závazků. Ze seznamu majetku vyplývá, že dlužnice a její manžel mají ve společném jmění manželů movité věci-běžné vybavení domácnosti, a dále nemovitosti zapsané na LV č. 1676, okres Zlín, obec Fryšták, k.ú. Vítová, jež jsou předmětem zajištění pohledávek v celkové výši 2.556.352 Kč, a jejichž obvyklá cena dle (rovněž připojeného) znaleckého posudku činí 2.700.000 Kč. V seznamu závazků označila dlužnice celkem osm závazku vůči šesti věřitelům; vůči věřiteli Raiffeisenbank a.s., IČ 49240901-závazky ve výši 2.057.596 Kč, ve výši 498.756 Kč a ve výši 212.770 Kč, vůči věřiteli GE Money Bank, IČ 25672720-závazek ve výši 331.568 Kč, vůči věřiteli Raiffeisen stav. spoř. a.s., IČ 49241257-závazek ve výši 269.460 Kč, vůči věřiteli Cetelem, IČ 25085689-závazek ve výši 19.500 Kč, vůči věřiteli CitiBank Europe Plc, org. sl.-závazek ve výši 53.088 Kč a vůči manželům Demlovým, bytem Pardubice, Jilemnického 2217-závazek ve výši 873.000 Kč, závazky činí celkem 4.315.738 Kč. Jako závazky zajištěné označila dlužnice z těchto závazků závazky vůči Raiffeisen bank a.s. ve výši 2.057.596 Kč a ve výši 498.756 Kč -to je závazky zajištěné celkem ve výši 2.556.352 Kč. Z připojených výplatních listů od zaměstnavatele Azylový dům pro ženy a matky s dětmi vyplývá, že průměrná čistá mzda dlužnice za období od května do srpna 2013 činila 19.803 Kč (včetně daňového bonusu za měsíc květen 19.201 Kč, za měsíc červen 19.201 Kč, za měsíc červenec 20.500 Kč a za měsíc srpen 2013 20.308 Kč).

Z tzv. prohlášení, předloženého v odvolacím řízení, vyplývá, že Hana Demlová a Zdeněk Deml prohlašují, že pohledávku vůči Markétě anonymizovano přihlašují a uplatňují ve výši 5% z dlužné částky, to je 41.500 Kč (pohledávka č. 1 ve výši 31.725 Kč a pohledávka č. 2 ve výši 9.775 Kč). Uvedené prohlášení ze dne 26.10.2013 je opatřeno úředně ověřenými podpisy Hany Demlové a Zdeňka Demla, oba bytem Pardubice, Jilemnického 2217.

Z obsahu spisu se dále podává, že dne 29.10.2013 došla insolvenčnímu soudu přihláška pohledávky věřitelky Ing. Hany Demlové, která v insolvenčním řízení přihlásila dvě pohledávky celkem ve výši 41.500 Kč-jako pohledávku č. 1 pohledávku ve výši 31.725 Kč, ve vztahu k níž jako důvod vzniku označila smlouvu o půjčce ze dne 31.12.2009, na základě které své dceři půjčila na splátku hypotéky, nákup pozemku a stavbu rodinného domu částku ve výši 634.500 Kč, a k dalším okolnostem uvedla údaj o tom, že z předmětné půjčky přihlašuje částku 31.725 Kč, a dále pohledávku ve výši 9.775 Kč, ve vztahu k níž jako důvod vzniku označila smlouvu o půjčce ze dne 31.12.2012, na základě které své dceři půjčila na splátku hypotéky a dostavbu rodinného domu částku 195.500 Kč, a k dalším okolnostem uvedla údaj o tom, že z předmětné půjčky přihlašuje částku 9.775 Kč.

Podle ustanovení § 108 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit, jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že je jím sledován nepoctivý záměr nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Z údajů, uvedených dlužnicí v insolvenčním návrhu lze předběžně uzavřít, že dlužnice je v úpadku, neboť má závazky vůči více věřitelům déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v těch případech, kdy podle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura jeho majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. V konkursu-na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení-totiž nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Z hlediska závěru soudu prvního stupně o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je tak určující posouzení správnosti (předběžného) závěru soudu prvního stupně o tom, že dlužnici nebude povoleno oddlužení.

Z ustanovení § 395 odst. 1 IZ vyplývá, že základní podmínkou oddlužení je-kromě požadavku poctivého záměru-požadavek minimální 30% míry uspokojení pohledávek dlužníkových nezajištěných věřitelů.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ustanovením § 398 odst. 3, věta první, IZ, a při úvaze, zda je dlužník schopen plnit požadavek uvedený v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b), musí vycházet z výše splátek odpovídají částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (podle § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, jedna třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

Dlužnice doložila, že je zaměstnaná, přičemž je nutno vycházet z jejího průměrného čistého měsíčního příjmu (včetně daňového bonusu, který podle názoru odvolacího soudu je nutno zohlednit, neboť se jedná o příjem dlužnice, s nímž může nakládat stejně jako se mzdou) ve výši 19.803 Kč. U dlužnice došlo ke změně jejích osobních poměrů, když doložila, že její manželství s Petrem Halaštou bylo rozvedeno, takže dlužnice již nemá vzájemnou vyživovací povinnost se svým manželem, a vyživovací povinnost má ke třem dětem. Nutno také vyjít z toho, že celková výše nezajištěných závazků dlužnice činí 927.886 Kč, neboť věřitelka--matka dlužnice Ing. Hana Demlová uplatnila přihláškou pohledávky, došlou insolvenčnímu soudu dne 29.10.2013, pohledávky ze smluv o půjčce ze dne 31.12.2009 a ze dne 31.12 2012, s tím, že uplatnila pohledávky pouze v celkové výši 41.500 Kč (z pohledávek celkem ve výši 873.000 Kč).

S přihlédnutím k příjmu dlužnice ve výši 19.803 Kč měsíčně a k tomu, že dlužnice má vyživovací povinnost ke třem dětem, činily by celkové splátky měsíčně 5.980 Kč, což za pět let trvání oddlužení představuje částku ve výši 358.800 Kč. Představují-li nezajištěné závazky dlužnice 927.886 Kč, bylo by v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek-po odečtení nároků správce-uhrazeno věřitelům, není-li správce plátcem daně z přidané hodnoty, 304.800 Kč, což představuje 32,85% jejich pohledávek, a je-li správce plátcem daně z přidané hodnoty, 293.460 Kč, což představuje 31,63% jejich pohledávek.

Za tohoto stavu věci je proto závěr soudu prvního stupně, že se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužnice, nesprávný, a požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení nedůvodný.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužnici záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 28. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu