3 VSOL 1329/2015-A-43
KSBR 33 INS 26922/2014 3 VSOL 1329/2015-A-43

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Petera anonymizovano , anonymizovano , bytem Žďár nad Sázavou, Žižkova 227/1, PSČ 591 01, identifikační číslo: 45648549, zastoupeného Mgr. Pavlem Dvořákem, advokátem se sídlem Žďár na Sázavou, Strojírenská 2269, PSČ 591 01, o insolvenčním návrhu dlužníka a věřitele M.O.S.T., spol. s r.o., se sídlem Brno, Minská 20, č.p. 898, PSČ 616 00, identifikační číslo: 41601602, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 33 INS 26922/2014-A-31 ze dne 11.11.2015,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), prohlásil na majetek dlužníka konkurs (výrok II.), insolvenčním správcem ustanovil Insolvenční kancelář Vlk v.o.s., se sídlem Přerov, Č. Drahlovského 871/17, PSČ 750 02, identifikační číslo: 02413639 (výrok III.), učinil výzvy dlužníkovým věřitelům, nařídil přezkumné jednání a první schůzi věřitelů a uložil dlužníku a insolvenčnímu správci povinnosti (výroky IV. až X.), uložil věřiteli -insolvenčnímu navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výrok XI.) a vyslovil, že toto usnesení je účinné od okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok XII.).

Výrok III. o ustanovení insolvenčního správce soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) tím, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku a osoba insolvenčního správce byla insolvenčnímu soudu určena opatřením předsedy Krajského soudu v Brně ze dne 3.9.2015.

Proti tomuto usnesení, výslovně výroku III., podal dlužník odvolání. Podle jeho názoru je ustanovení insolvenčního správce v osobě Insolvenční kancelář Vlk v.o.s. zcela neekonomické a nehospodárné, když bylo možno ustanovit insolvenčního správce v obvodu působnosti jeho obecného soudu a náklady spojené s činností insolvenčního správce by tím byly významně ovlivněny. Namítl, že z odůvodnění soudu prvního stupně není zřejmé, na základě jakých skutečností bylo ze strany insolvenčního soudu při ustanovení insolvenčního správce postupováno. Odvolatel navrhl, aby usnesení soudu prvního stupně bylo v napadeném rozsahu zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 26 IZ, proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Podle ustanovení § 25 odst. 1 IZ, insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odstavci 3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.

Podle ustanovení § 25 odst. 2 IZ, nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, b) pro obvod okresního soudu, který je obecným soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení.

Z obsahu insolvenčního spisu ve vztahu k určení osoby insolvenčního správce vyplývá, že předseda Krajského soudu v Brně opatřením o určení osoby insolvenčního správce ze dne 3.9.2015 (č.l. A-30) určil pro insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSBR 33 INS 26922/2014 insolvenčním správcem dlužníka Insolvenční kancelář Vlk v.o.s., se sídlem Č. Drahlovského 871/17, Přerov, PSČ 750 02, identifikační číslo: 02413639, provozovna Kroměříž, Jožky Silného 2349/4.

Ze shora citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že proti usnesení o ustanovení insolvenčního správce je sice odvolání přípustné, avšak odvolatel je omezen v odvolacích důvodech proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce tak, jak jsou vymezeny v ustanovení § 26 IZ. Odvolatel tedy může namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Žádný z těchto odvolacích důvodů však dlužník v přezkoumávané věci neuplatnil.

K tomu je nutno uvést, že opatření předsedy soudu je opatřením orgánu státní správy soudů (§ 119 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů) vydaným na základě zákonného zmocnění v ustanovení § 25 IZ. Toto opatření není soudním rozhodnutím, nelze je napadnout odvoláním či jiným opravným prostředkem (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.3.2010, č. j. KSPL 27 INS 8406/2009, 3 VSPH 193/2010-B-12, které je zveřejněno v insolvenčním rejstříku).

V této věci soud prvního stupně ustanovil insolvenčním správcem osobu, kterou předseda soudu určil opatřením, kterým je insolvenční soud vázán a které nemá možnost přezkoumávat, a proto nemůže ani ustanovit insolvenčním správcem jinou osobu. Ani odvolací soud není oprávněn přezkoumávat opatření předsedy soudu, jímž byl určen insolvenční správce, když, jak shora vyloženo, se jedná o opatření vydané orgánem státní správy soudů, jež přezkumu odvolacím soudem nepodléhá.

Na základě shora uvedeného odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. v rozsahu odvoláním napadeném usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 25. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu