3 VSOL 1319/2015-B-14
KSOL 16 INS 1437/2015 3 VSOL 1319/2015-B-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Dany Dittrichové, nar. 11.9.1978, bytem v Rapotíně 529, PSČ: 788 14, o neschválení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 3.11.2015, č.j. KSOL 16 INS 1437/2015-B-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neschválil oddlužení (výrok I.) a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, který bude projednáván jako konkurs nepatrný (výrok II.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že oddlužení nebylo schváleno proto, že jsou zde důvody, pro které by měl být insolvenční návrh zamítnut. Dlužnice nepředložila tvrzenou darovací smlouvu uzavřenou s dárcem, jejímž předmětem by bylo darování částky 3.800 Kč měsíčně po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužnice tak není schopna dostát požadavkům insolvenčního zákona. Lze proto důvodně předpokládat s ohledem na výši příjmu dlužnice v částce 11.782 Kč, třem vyživovacím povinnostem a závazkům k nezajištěným věřitelům ve výši 629.344,50 Kč, že nebude schopna uhradit alespoň 30 % pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů, je tedy dán důvod pro zamítnutí insolvenčního návrhu podle ust. § 395 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona. Protože dlužnice se bez omluvy nedostavila na přezkumné jednání a schůzi věřitelů a nespolupracuje s insolvenční správkyní, když se ji nedaří telefonicky kontaktovat, nereaguje na písemné výzvy a to ani přes neustálé urgence ze strany insolvenční správkyně, je zde další důvod pro zamítnutí insolvenčního návrhu, a to podle ust. § 395 odst. 2 insolvenčního zákona pro lehkomyslný a nedbalý přístup dlužnice k plnění povinností v insolvenčním řízení. Soud proto postupoval podle ust. § 405 odst. 2 insolvenčního zákona a spolu s neschválením oddlužení rozhodl též o řešení úpadku dlužnice konkursem, který bude projednáván jako konkurs nepatrný.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, ve kterém uvedla, že na schůzi věřitelů, která se konala 6.10.2015 se nedostavila z důvodu nemoci, a to sdělila insolvenční správkyni. Tvrdí, že veškerá korespondence, kterou jí odesílal insolvenční správce, byla vhozena do schránky jejího tchána, který má totožné příjmení s tím, že stejný průběh mělo doručení usnesení, proti kterému se odvolává. Uvádí, že veškerou korespondenci od tchána obdržela 26.11.2015, a proto jí bylo na základě špatného doručení písemností znemožněno reagovat na požadavky krajského soudu, a tyto požadavky plnit. Darovací smlouvu na částku 3.800 Kč měsíčně, kterou uzavře se svou matkou, doručí nejpozději do 8.12.2015 Krajskému soudu v Ostravě-pobočce v Olomouci, jakožto i insolvenční správkyni, se kterou se okamžitě spojí. Poukazuje na to, že při variantě řešení jejího úpadku konkursem s ohledem na výši jejího majetku v majetkové podstatě 116.782 Kč a závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši 629.344,50 Kč jasně vyplývá, že při uspokojování věřitelů v rámci plnění splátkového kalendáře budou tito věřitelé uspokojení mnohem výhodněji, než v případě řešením konkursu. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení zrušil tak, aby mohla pokračovat v řešení svého úpadku oddlužením.

Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení dne 22.1.2015; jako adresu, na kterou jí mají být doručovány soudní písemnosti, dlužnice označila Rapotín 529 s tím, že žádná jiná adresa do doby vydání napadeného usnesení nebyla ze strany dlužnice insolvenčnímu soudu oznámena. Usnesením z 10.8.2015, č.j. KSOL 16 INS 1437/2015-A-10 bylo rozhodnuto o zjištění úpadku dlužnice, byla ustanovena insolvenční správkyně Mgr. Ing. Pavla Buxbaumová a bylo povoleno řešení úpadku dlužnice oddlužením s tím, že soud nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 6.10.2015, přičemž toto usnesení je zároveň předvoláním k přezkumnému jednání a schůzi věřitelů, na kterých dle poučení je nezbytná účast insolvenční správkyně a dlužnice. Usnesení bylo dlužnici doručeno na adresu uvedenou v insolvenčním návrhu dne 18.8.2015. Přezkumné jednání a schůze věřitelů proběhly 6.10.2015, dlužnice se k tomuto jednání nedostavila. U jednání insolvenční správkyně přednesla zprávu o činnosti, z níž vyplynulo, že dlužnice řádně hradí odměnu podle rozhodnutí o úpadku. Její příjem od zaměstnavatele je ve výši 11.728 Kč, s ohledem na to, že dlužnice má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a ke svému manželovi, tento její příjem nestačí na to, aby byla po dobu 5 let trvání oddlužení splátkovým kalendářem schopna uspokojit své věřitele v rozsahu minimálně 30 % nezajištěných přihlášených pohledávek. U dlužnice pak nepřichází do úvahy ani oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, protože hodnota majetku dlužnice představuje 116.782 Kč, z čehož vyplývá, že tato částka s ohledem na výši přihlášených pohledávek věřitelů je příliš nízká na to, aby věřitelé mohli být uspokojeni v minimálním rozsahu 30 % výše jejich pohledávek. Na přezkumném jednání byly přezkoumány a zjištěny tři přihlášky pohledávek v celkové výši 628.998,50 Kč, jedná se o pohledávky nezajištěné. Čtvrtá přihlášená pohledávka ve výši 346 Kč byla nejprve soudem odmítnuta pro opožděnost, následně však insolvenční soud v rámci autoremedury své rozhodnutí změnil, takže i s touto čtvrtou přihlášenou pohledávkou celková výše nezajištěných závazků dlužnice činí 629.344,50 Kč. Jelikož dlužnice deklarovala, že předloží insolvenční správkyni darovací smlouvu uzavřenou na částku 3.800 Kč a tato darovací smlouva do dne konání přezkumného jednání a schůze věřitelů dne 6.10.2015 doručena nebyla, uložil insolvenční soud insolvenční správkyni předložit mimořádnou zprávu o tom, zda darovací smlouva doložena byla. Ze zprávy insolvenční správkyně z 21.10.2015 vyplynulo, že darovací smlouva nebyla předložena a dlužnice tudíž nesplňuje podmínky pro schválení oddlužení; z této zprávy dále vyplývá, že dlužnici se nedaří telefonicky kontaktovat a rovněž tak dlužnice nereaguje na písemnou výzvu, dlužnice nejeví žádný zájem řešit vzniklou situaci v rámci svého insolvenčního řízení, a to i přes neustálé urgence ze strany insolvenční správkyně.

Podle ust. § 395 odst. 1, písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ust. § 395 odst. 2 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podle ust. § 405 odst. 1 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Podle ust. § 405 odst. 2 IZ jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle ust. § 405 odst. 3 IZ rozhodnutí, jímž oddlužení neschválí, doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze dlužník.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že u dlužnice nepřichází do úvahy oddlužení plněním splátkového kalendáře, protože dlužnice nemá finanční prostředky na to, aby v průběhu 5 let trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře byla schopna uspokojit své nezajištěné věřitele. Dlužnice nepředložila žádnou darovací smlouvu, ačkoli v podaném odvolání tvrdí, že darovací smlouvu uzavřenou se svou matkou na částku 3.800 Kč předloží do 8.12.2015. Jak vyplývá z obsahu insolvenčního spisu, do doby vydání rozhodnutí odvolacího soudu žádná darovací smlouva předložena nebyla. Nutno tedy vycházet z toho, že jediným příjmem dlužnice je příjem z jejího pracovního poměru ve výši 11.782 Kč. S ohledem na to, že dlužnice má tři vyživovací povinnosti (ke dvěma nezletilým dětem a manželovi) a že výše nezajištěných přihlášených pohledávek věřitelů činí 629.344,50 Kč, je zřejmé, že bez darování finanční podpory by dlužnice nebyla schopna uspokojit své nezajištěné věřitele v minimálním rozsahu 30 % výše jejich pohledávek; z jejího příjmu by mohla být po 1.1.2016 pro účely splátek v oddlužení měsíčně použita částka 610 Kč, což je příliš nízká srážka, která by nepostačovala ani na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně i v tom, že u dlužnice nepřichází do úvahy ani schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Podle soupisu majetkové podstaty a ocenění majetku insolvenční správkyní činí hodnota majetku dlužnice 116.782 Kč. Vzhledem k výši nezajištěných závazků dlužnice je rovněž tak nepochybné, že ani v případě oddlužení schválením zpeněžení majetkové podstaty by dlužnice nebyla schopna uspokojit své věřitele v minimálním rozsahu 30 % výše jejích pohledávek.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně považuje dosavadní jednání dlužnice za jednání, která lze hodnotit jako nedbalý přístup dlužnice k plnění jejích povinností v insolvenčním řízení. Nelze přisvědčit dlužnici, že strany insolvenčního soudu, případně ze strany insolvenční správkyně, jí bylo špatně doručováno. Dlužnice jako jedinou adresu, na kterou jí mají být písemnosti doručovány, uvedla Rapotín 529; to, že dlužnice má problémy s vybíráním doručovaných písemností z domovní schránky, jde plně k tíži dlužnice, tato skutečnost však nemá vliv na správnost doručení. Usnesení o úpadku, které bylo zároveň předvoláním k přezkumnému jednání a schůzi věřitelů, bylo dlužnici řádně doručeno 18.8.2015.

Ačkoliv byla dlužnice poučena ve smyslu ust. § 190 IZ o nezbytnosti své účasti na tomto přezkumném jednání a schůzi věřitelů, k tomuto jednání se bez omluvy nedostavila. Z obsahu spisu, resp. protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů nevyplývá, že by se dlužnice omlouvala insolvenční správkyni, pokud dlužnice byla skutečně nemocná, tak bylo třeba, aby tuto skutečnost s řádnou omluvou zaslala přímo insolvenčnímu soudu. Dle tvrzení insolvenční správkyně v její zprávě z 21.10.2015 dlužnice nereaguje na výzvy insolvenční správkyně, nedaří se jí ani telefonicky kontaktovat a nejeví žádný zájem o to řešit otázku svého insolvenčního řízení. Tyto tvrzené skutečnosti v podaném odvolání dlužnice nijak nezpochybňuje, netvrdí tedy, že by na výzvy insolvenční správkyně reagovala. Nedbalý přístup dlužnice k plnění jejích povinností v insolvenčním řízení je proto také důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, resp. podle ust. § 405 odst. 1 IZ důvodem pro neschválení oddlužení vedle dalšího důvodu podle ust. § 395 odst. 1, písm. b) IZ.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 20. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu