3 VSOL 125/2013-A-16
KSBR 27 INS 20733/2012 3 VSOL 125/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Hornická 981, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.11.2012 č.j. KSBR 27 INS 20733/2012-A-8,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í tak, že dlužníkovi se záloha na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 24.8.2012 domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek. Návrh dlužníka byl však neúplný a vadný. Dlužník požádal soud o prodloužení lhůty k doplnění návrhu dne 24.8.2012 a dne 17.9.2012, dne 26.9.2012 insolvenční návrh sice doplnil, ale opět nedostatečně. Usnesením ze dne 5.10.2012 byl dlužník vyzván ke specifikaci jeho majetku, závazků, zaměstnanců a k prohlášení o správnosti a úplnosti všech seznamů, opatřených podpisem dlužníka. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 22.10.2012, dlužník však požadované listiny ve stanovené lhůtě nedodal. Protože insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení nebyl včas a řádně doplněn, je jediným možným rozhodnutím-jak soud prvního stupně dovodil-odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Aby však konkursní řízení mohlo proběhnout, musí být složeny prostředky na úhradu nákladů konkursu. Lze totiž očekávat hotové výdaje a náklady insolvenčního správce na cestovné, náklady zjištění, sepsání, ocenění a zpeněžení majetkové podstaty, náklady správních, administrativních, bankovních, telekomunikačních poplatků, archivní služby, atd. Navrhovatel není od platby zálohy osvobozen. Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude rozhodnuto o způsobu řešení. Za takové výdaje lze především považovat poštovné a platby za telekomunikační služby, cestovné, dále pak náklady soupisu a ocenění majetkové podstaty, správní poplatky, náklady účetních, daňových a archivačních služeb apod. Bez pohotových finančních prostředků, zajištěných právě složením zálohy na náklady řízení, nemůže správce svoji funkci řádně vykonávat. Soud prvního stupně proto postupoval dle ustanovení § 108 odst. 1 IZ a uložil dlužníkovi zálohu na náklady insolvenčního řízení v maximální výši.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že svůj návrh na základě výzvy soudu ze dne 5.10.2012 nedoplnil s ohledem na nepříznivý zdravotní stav a požádal o prominutí zmeškání lhůty. Poukázal na to, že likvidačním způsobem řešení úpadku by věřitelé nedosáhli předpokládané výše plnění v oddlužení. Namítal také, že požadovanou zálohu není schopen zaplatit. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a konstatuje, že závěr soudu prvního stupně o nutnosti uložit dlužníkovi zálohu na náklady insolvenčního řízení je předčasný.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, domáhá zjištění úpadku a současně i hrozícího úpadku a povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře. V bodě 06 formulářového návrhu ( popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka ) neuvedl žádné údaje, v bodě 10 ( očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech ) uvedl starobní důchod + práce dohodou a v bodě 18 ( závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné ) údaj 1. Česká spořitelna . Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, který není datován, soudu prvního stupně došel dne 24.8.2012. Podáním ze dne 7.9.2012 požádal dlužník o prodloužení lhůty k doplnění chybějících údajů v insolvenčním návrhu. Dne 26.9.2012 došel soudu neúplný (začínající bodem 06 a končící bodem 24) a nepodepsaný formulář insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, s uvedením údaje (v bodě 06), že se navrhuje, aby soud rozhodl o úpadku, a s údaji o tom, že dlužník má šest věřitelů s pohledávkami celkem ve výši 655.000 Kč, s tím, že od července 2012 na splatné závazky neplatí-zastavil platby, a s tím, že veškeré závazky jsou ve společném jmění manželů. V bodě 18 uvedeného neúplného formulářového návrhu je uveden vždy údaj k popisu závazku, k označení věřitele a k výši jednotlivých závazků. Následně usnesením ze dne 5.10.2012 č.j. KSBR 27 INS 20733/2012-A-7 soud prvního stupně dlužníka vyzval k doplnění insolvenčního návrhu tak, že předloží seznam svého majetku, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců, vždy s výslovným prohlášením, že jsou správné a úplné, a opatřené podpisem dlužníka. Současně dlužníka poučil o tom, že nebude-li přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě opraven a doplněn, nebo nebudou-li k němu připojeny zákonem požadované přílohy, soud insolvenční návrh podle § 128 odst. 1 IZ odmítne.

Nutno zdůraznit, že jak vyplývá z již ustálené rozhodovací praxe obou odvolacích soudů (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008-A, 1 VSPH 110/2008-A, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 10/2009), insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení teprve tehdy, má-li insolvenční návrh (a jeho obligatorní přílohy) všechny zákonem předepsané náležitosti. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu § 128 odst. 1 IZ, nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané ustanovením § 128 odst. 2 IZ.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2 se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Nejvyšší soud ČR již ve svém usnesení ze dne 27.1.2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 88/2010) vysvětlil, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky, jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

K tomu, aby bylo možno z údajů uvedených v insolvenčním návrhu uzavřít, že dlužník má nejméně dva věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, chybí v insolvenčním návrhu dlužníka (došlém soudu dne 24.8.2012) konkrétní označení alespoň dvou věřitelů (dlužník uvedl pouze Českou spořitelnu, a.s.) a uvedení výše jejich pohledávek, a chybí i údaj o splatnosti těchto závazků tak, aby bylo zřejmé, že (konkrétně označené závazky) jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů. V návrhu chybí i konkrétní tvrzení o tom, že dlužník není schopen své závazky splácet, jež by bylo podřaditelné pod ustanovení § 3 odst. 2 IZ. Dlužník sice svůj insolvenční návrh doplnil podáním došlým soudu dne 26.9.2012, nicméně (kromě toho, že se tak stalo doplněním údajů do neúplného formulářového návrhu, který dlužník nepodepsal), v tomto doplnění dlužník sice své věřitele označil a označil výši jejich pohledávek, neuvedl však i splatnost těchto pohledávek, případně jiný údaj, z něhož by bylo možno učinit závěr, že dlužník má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti.

Za způsobilý zdroj poznání v tomto směru nemůže být považován ani seznam závazků, v odvolacím řízení dlužníkem předložený, neboť v něm dlužník toliko označil své věřitele, neuvedl však výši svých závazků a jejich splatnost.

V přezkoumávané věci je zřejmé, že insolvenční soud se tím, zda insolvenční návrh obsahuje veškeré náležitosti vyžadované ustanovením § 103 IZ nezabýval.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že dlužníkovi se záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.

V závislosti na tom, zda dlužník v mezidobí sám případně řádně doplní další potřebné údaje, soud prvního stupně posoudí, zda insolvenční návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti. Nedoplní-li dlužník další potřebné údaje, případně toto doplnění bude nedostatečné, je nutno vyjít z toho, že podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ v případě, kdy insolvenční návrh trpí vadami, které brání věcnému projednání návrhu, je povinností soudu prvního stupně bezodkladně takový návrh odmítnout, aniž by činil další úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 28. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu