3 VSOL 1241/2014-A-9
KSOL 16 INS 24013/2014 3 VSOL 1241/2014-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v insolvenční věci dlužnice Miroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Sobotín 152, PSČ 788 16, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 1.10.2014, č.j. KSOL 16 INS 24013/2014-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění svého rozhodnutí sud prvního stupně uvedl, že soudu byl dne 3.9.2014 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. V popisu rozhodujících skutečností, osvědčujících úpadek, dlužnice uvedla, že má v současné době tři peněžité závazky vůči věřiteli GE Money Bank a.s., s tím, že poslední platba u prvního závazku proběhla v květnu 2014, u druhého závazku v dubnu 2014 a u třetího závazku je po splatnosti více než 30 dní, proto je v úpadku. Z obsahu tohoto návrhu soud zjistil , že dlužnice neuvedla rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona. K tomu, aby situace dlužníka mohla být posouzena jako úpadek, musí být naplněny podmínky ustanovení § 3 odst. 1 insolvenčního zákona a některá z vyvratitelných domněnek podle odstavce 2 téhož ustanovení. Soud však má z podaného insolvenčního návrhu za osvědčené pouze to, že závazky dlužnice jsou po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, nemá však osvědčenu mnohost věřitelů, neboť dlužnice uvedla, že má pouze jednoho věřitele, GE Money Bank, a.s. Podle soudu prvního stupně tak dlužnice porušila ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona, nelze tudíž osvědčit úpadek dlužnice a soud má za to, že se jedná o takovou vadu, pro kterou nelze pokračovat v řízení. Proto insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Poukázala na to, že v důsledku nedopatření nebyl ve výčtu jejích závazků označen závazek vůči dalšímu věřiteli Obecní úřad Sobotín, jedná se o závazek z titulu neuhrazeného poplatku za komunální odpady ve výši 500 Kč. Splatnost tohoto závazku nastala 31.5.2014. V současné době má tedy čtyři závazky vůči dvěma věřitelům. Toto vyplývá-jak odvolatelka dále uvedla-ze seznamu závazků, který byl přílohou insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení ze dne 3.9.2014, a také to dokládá i potvrzením Obecního úřadu Sobotín ze dne 2.10.2014. Dlužnice navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení, případně aby odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

V přezkoumávané věci podala dlužnice insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu uvedla, že má vůči jednomu věřiteli tři závazky (v tomto směru pak odkázala na seznam závazků, který je přílohou návrhu), s tím, že pokud se týká prvního závazku, poslední platba byla v měsíci květnu 2014, v případě druhého závazku v měsíci dubnu 2014 a v případě třetího závazku je po splatnosti více než 30 dní, kdy se jedná o povolené přečerpání na běžném účtu. Dále uvedla, že je vdaná, vyživovací povinnost má k jednomu dítěti. Je zaměstnána, pracovní poměr u zaměstnavatele Diakonie ČCE-středisko v Sobotíně, se sídlem Petrov nad Desnou 203, identifikační číslo: 42766214, je uzavřen na dobu neurčitou, průměrný čistý měsíční příjem u tohoto zaměstnavatele činí 9.993 Kč, dále má uzavřenu se zaměstnavatelem Obec Sobotín dohodu o provedení práce, její průměrný čistý měsíční příjem činí 3.242 Kč, a na základě darovací smlouvy, uzavřené s třetí osobou, bude mít příjem ve výši 100 Kč měsíčně. Za dobu pěti let je tak schopna svým nezajištěným věřitelům zaplatit více než 30 % jejich pohledávek, přičemž při kalkulaci příjmů použitelných pro oddlužení již bylo počítáno i s částkou představující odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce. Ke svému návrhu dlužnice připojila-mimo jiné-seznam závazků, jenž je opatřen podepsaným prohlášením o jeho úplnosti a správnosti. V seznamu závazků označila dlužnice celkem tři závazky vůči témuž věřiteli GE Money Bank, a.s., se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo: 25672720, jež byly splatné v květnu a v dubnu 2014, ve vztahu k třetímu závazku uvedla, že je více než 30 dní po splatnosti, celková výše závazků činí 315.914,66 Kč.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Ze shora citovaného ustanovení § 3 odst. 1 IZ vyplývá, že stav úpadku pro platební neschopnost je definován třemi znaky, a to mnohostí věřitelů (nejméně dvou), existencí závazků, které jsou více jak 30 dnů po splatnosti a objektivní neschopností dlužníka své závazky splácet, s tím, že čtyři vyvratitelné domněnky dlužníkovy platební neschopnosti jsou konstruovány v ustanovení § 3 odst. 2 IZ.

Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 27.1.2012 sen. zn. 29 NSČR 1/2008 (jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88/2010) formuloval o odůvodnil závěr, podle kterého v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), a nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). Za způsobilý zdroj v tomto směru, jehož se může dlužník dovolávat pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, pak může být i dlužníkem předložený seznam závazků, opatřený podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2010 sen. zn. 29 NSČR 22/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 26/2011).

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice rozhodující skutečnosti, které by byly způsobilé osvědčit její úpadek, neobsahuje.

Jak vyplývá ze shora citovaného usnesení Nejvyššího soudu, za rozhodující skutečnosti, které by byly schopny osvědčit úpadek dlužníka, se rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud, pokud je shledá pravdivými, bude moci uzavřít, že jsou naplněny všechny znaky úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ. V přezkoumávané věci dlužnice sice tvrdí, že má více závazků, tyto závazky však má vůči jedinému věřiteli. Na základě těchto skutkových tvrzení by proto nebylo možno uzavřít, že byl naplněn již první znak úpadku pro platební neschopnost ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ, to je mnohost věřitelů.

Za tohoto stavu tudíž soud prvního stupně nepochybil, pokud insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Námitka odvolatelky, že závazek vůči věřiteli Obecní úřad Sobotín neuvedla v insolvenčním návrhu pouze nedopatřením, což plyne ze seznamu závazků (jenž byl přílohou insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení ze dne 3.9.2014), neobstojí, neboť z údajů uvedených v seznamu závazků zcela jednoznačně vyplývá, že v tomto seznamu, jako zákonné příloze insolvenčního návrhu, dlužnice uvedla toliko jediného věřitele-GE Money Bank, a.s.

Skutečnost, že odvolatelka současně v podaném odvolání doplnila i vylíčení rozhodujících skutečností, když označila dalšího svého věřitele, uvedla výši závazku a jeho splatnost, je přitom bez významu, neboť k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. závěry v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sen. zn. 1 VSPH 5/2008-A, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod č. 11/2009).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 26. listopadu 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu