3 VSOL 1235/2015-B-13
KSOS 37 INS 22049/2014 3 VSOL 1235/2015-B-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Ing. Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Hrabůvka, Horní 791/3, PSČ: 730 30, adresa pro doručování: Pustějov 152, PSČ: 742 43, o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.8.2015, č.j. KSOS 37 INS 22049/2014-B-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, prohlásil na majetek dlužníka Ing. Jaromíra anonymizovano konkurs, který bude řešen jako konkurs nepatrný (výrok I.) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok II.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 6.5.2015 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka bez určení způsobu jeho řešení. Jediným možným řešením dlužníkova úpadku je konkurs. Oddlužení je vyloučeno u podnikatelů, včetně osob s podnikatelskými závazky (§ 389 insolvenčního zákona), na povolení reorganizace nebyl podán v příslušných lhůtách návrh (§ 318 insolvenčního zákona). Soud proto rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Jak bylo zjištěno, dlužník má méně než 50 věřitelů a výše obratu za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu činí dle zjištění insolvenčního správce méně než 2.000.000 Kč. Soud proto rozhodl podle § 314 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona, že konkurs bude řešen jak nepatrný.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V důvodech podaného odvolání namítá, že soud prvního stupně nevzal v úvahu, že dosud nebylo rozhodnuto o jeho odvolání proti usnesení o úpadku.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno u Krajského soudu v Ostravě insolvenčním návrhem věřitele OREA-INVEST s.r.o., došlým soudu dne 12.8.2014, jímž se insolvenční navrhovatel domáhal zjištění úpadku dlužníka Ing. Jaromíra anonymizovano a prohlášení konkursu na jeho majetek. Návrhem ze dne 20.1.2015, došlým soudu dne 21.1.2015, přistoupil k řízení věřitel ACTIVE MONEY a.s. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22.8.2014, č.j. KSOS 37 INS 22049/2014-A-4 vyzval dlužníka, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele, dále, aby předložil soudu seznam svého majetku, včetně svých pohledávek, seznam závazků a seznam zaměstnanců (s podrobným poučením o náležitostech těchto seznamů) a současně jej poučil o tom, že dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 a násl. IZ, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, návrh na povolení oddlužení. Dlužníka také poučil o tom, že později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne. Dlužník na výzvu soudu reagoval písemným vyjádřením s tím, že s insolvenčním návrhem nesouhlasí, návrh na povolení oddlužení dlužník nepodal. K projednání návrhu nařídil soud jednání na den 11.12.2014, jež bylo dále odročeno na den 19.2.2015. Na základě zjištění, učiněných z provedeného dokazování rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6.5.2015, č.j. KSOS 37 INS 22049/2014-A-22, jímž zjistil úpadek dlužníka Ing. Jaromíra anonymizovano (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Janu Kudrnovou, Ph.D. (výrok II.), uložil navrhovatelům zaplatit ve stanovené lhůtě soudní poplatek za podaný insolvenční návrh (výrok III.), vyslovil, že účinky usnesení o úpadku nastaly okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku s poučením, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (výrok V.), učinil další potřebné výzvy a poučení a nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 14.8.2015 (výrok VI. až X.). Dne 30.7.2015 došla soudu zpráva o dosavadní činnosti správce z téhož dne, v níž insolvenční správkyně, mimo jiné, sdělila, že do insolvenčního řízení bylo přihlášeno jedenáct pohledávek celkem devíti věřitelů, pohledávka č. P9 byla vzata zpět, pohledávky byly přihlášeny celkem ve výši 2.789.873,93 Kč, jako zajištěné pohledávky byly přihlášeny pohledávky ve výši 2.276.993,32 Kč, nezajištěné pohledávky ve výši 513.880,61 Kč. K poměrům dlužníka insolvenční správkyně uvedla, že je bez zaměstnání, nemá žádný postižitelný příjem, dlužník nepodnikal a ani v současné době není osobou samostatně výdělečně činnou. Podle údajů, uvedených ve zprávě, porovnáním majetku, který je předmětem zajištění a výší pohledávek zajištěných věřitelů lze očekávat uhrazení pohledávek za majetkovou podstatou a současně, dle výtěžku zpeněžení, i uspokojení nezajištěných věřitelů. Insolvenční správkyně uvedla, že v úvahu připadá řešení dlužníka úpadku konkursem a současně jsou splněny podmínky pro nepatrný konkurs. Ze zápisu z přezkumného jednání a zápisu z první schůze věřitelů (jehož se zúčastnil dlužník, insolvenční správkyně a věřitelé OREA INVEST s.r.o. a ACTIVE MONEY a.s.) vyplývá, že u přezkumného jednání byly přezkoumány přihlášené pohledávky věřitelů č. 1 až 9. Na schůzi věřitelů přednesla insolvenční správkyně zprávu o své dosavadní činnosti ze dne 30.7.2015, informovala o majetku dlužníka s tím, že odkázala na soupis majetkové podstaty. Na schůzi věřitelů, mimo jiné, byl zvolen věřitelský orgán tak, že schůze věřitelů navrhla a zvolila zástupcem věřitelů věřitele OREA INVEST s.r.o. a náhradníka-věřitele ACTIVE MONEY a.s. Soud potvrdil volbu schůze věřitelů, kterou byl zástupcem věřitelů zvolen věřitel OREA INVEST s.r.o. a jeho náhradníka věřitele ACTIVE MONEY a.s. a konstatoval, že úpadek dlužníka bude řešen konkursem, a to nepatrným, o čemž bude rozhodnuto samostatným usnesením. Následně, usnesením ze dne 24.8.2015, rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 148 odst. 1 IZ, insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Podle ustanovení § 149 IZ, nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odstavec 1). Odstavec 1 se nepoužije, jestliže a) dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do

30 dnů po rozhodnutí o úpadku, nebo b) se dlužník stal osobou, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, po rozhodnutí o úpadku; v takovém případě může insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem před termínem konání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odstavec 2). Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, je předmětem jednání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku vždy zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření o vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku; je-li takových návrhů více, vyjádří se insolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč (odstavec 3).

Podle ustanovení § 4 IZ, způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení (dále jen "způsob řešení úpadku") se rozumí a) konkurs, b) reorganizace, c) oddlužení a d) zvláštní způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů (odstavec 1). Rozhodnutím insolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku se rozumí, a) jde-li o konkurs nebo o některý ze zvláštních způsobů řešení úpadku, rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka (dále jen "rozhodnutí o prohlášení konkursu"), b) jde-li o reorganizaci, rozhodnutí o povolení reorganizace a c) jde-li o oddlužení, rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2).

Podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Odvolací soud předesílá, že Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 2.12.2010, sen. zn. 29 NSČR 10/2009 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2011) vysvětlil, že výrok o prohlášení konkursu na majetek dlužníka je výrokem závislým na rozhodnutí o dlužníkově úpadku.

V usnesení ze dne 23.3.2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011 (jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 110/2011) Nejvyšší soud dále doplnil, že tato závislost se projevuje pouze tím, že bez předchozího vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka nemůže být vydáno ani rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a že zrušení rozhodnutí o úpadku dlužníka vede automaticky ke zrušení souběžně (§ 148 odst. 1 IZ) nebo následně (§ 149 odst. 1 IZ) vydaného rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Tamtéž také formuloval a odůvodnil závěr, že opravný prostředek (to je odvolání) směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může uspět pouze tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek nelze řešit některým ze sanačních způsobů (reorganizací či oddlužením), případně závěr, že na místo přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 IZ) mělo být vydání rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158 IZ). Argumenty, jimiž lze účinně brojit proti rozhodnutí o úpadku, jsou ve vztahu k rozhodnutí o prohlášení konkursu právně bezvýznamné.

V přezkoumávané věci je zřejmé, že dlužník, který je fyzickou osobou a není podnikatelem (a z obsahu spisu se ani nepodává, že by případně měl dluhy z podnikání-podle zprávy insolvenční správkyně dlužník nikdy nepodnikal) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 390 odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení-ač řádně poučen-nepodal. V tomto směru ostatně správnost zjištění soudu prvního stupně odvolatel ani nezpochybňoval. Vzhledem k tomu, že dlužník není podnikatelem, nepřichází v úvahu způsob řešení dlužníkova úpadku reorganizací; jediný v úvahu přicházející způsob řešení dlužníkova úpadku je tedy konkurs.

Jak bylo shora vyloženo, rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka by mohlo být zrušeno pouze v důsledku úspěšně podaného opravného prostředku proti rozhodnutí o úpadku.

V přezkoumávané věci sice dlužník usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.5.2015, č.j. KSOS 37 INS 22049/2014-A-22, jímž byl zjištěn úpadek dlužníka, napadl odvoláním, se svým odvoláním však nebyl úspěšný, neboť Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 13.10.2015, č.j. KSOS 37 INS 22049/2014, 3 VSOL 801/2015-A-48 usnesení soudu prvního stupně (ve výroku I., jímž byl zjištěn úpadek dlužníka) jako věcně správné potvrdil. Toto rozhodnutí přitom v mezidobí (dne 24.11.2015) již nabylo právní moci.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenční správkyni a zástupci věřitelů se však také doručuje i zvláštním způsobem,

přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 16. prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu