3 VSOL 1220/2017-A-44
č. j. KSBR 29 INS 8072/2017 3 VSOL 1220/2017-A-44

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci

dlužníka: FEN´LINE s.r.o., IČO: 29285046 sídlem K Ráji 1130, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou zastoupený advokátkou Mgr. Eliškou Barthelemy sídlem Voršilská 10, 110 00 Praha 1

o insolvenčním návrhu dlužníka,

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2017, č. j. KSBR 29 INS 8072/2017-A-35

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka doručený soudu dne 18. 4. 2017. 2. V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 29. 8. 2017, č. j. KSBR 29 INS 8072/2017- A-32, vyzval dlužníka, aby předložil soudu řádný seznam závazků, seznam majetku a seznam zaměstnanců. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 9. 2017 dlužník předložil řádný seznam majetku a řádný seznam zaměstnanců. V seznamu závazků dlužník řádně označil pouze dvanáct věřitelů v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Ostatní věřitele dlužník označil pouze obchodní firmou, popřípadě jménem a příjmením, a u svých jednotlivých závazků uvedl, že jsou po splatnosti. 3. Soud dospěl k závěru, že insolvenční návrh je neurčitý a neobsahuje veškeré náležitosti. V insolvenčním návrhu chybí konkrétní data splatnosti jednotlivých závazků, konkrétní údaje o splatnosti jednotlivých závazků, a jejich výši nelze dovodit ani z přiloženého seznamu závazků.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz

Soud tedy není schopen zhodnotit, zda dlužník skutečně naplňuje podmínky úpadku. Je tedy zřejmé, že insolvenční návrh dlužníka postrádá základní náležitosti každého insolvenčního návrhu požadované zákonem, kterými je uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek. Jestliže navrhovatel neuvede rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka, nelze pro tyto nedostatky pokračovat v řízení, neboť nelze postupovat podle ustanovení § 43 občanského soudního řádu a vady odstranit. Z toho důvodu postupoval insolvenční soud v souladu s ustanovením § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh odmítl. 4. Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dlužník tvrdí, že v samotném insolvenčním návrhu relativně podrobně popsal situaci, ve které se nachází, a ze které mimo jiné vyplývá i jeho relativní důkazní nouze. Poukazuje na to, že na základě skutečností blíže popsaných v insolvenčním návrhu byl povinen přistoupit k podání insolvenčního návrhu, přestože neměl k dispozici naprostou většinu účetnictví a dalších podstatných dokumentů. Argumentuje tím, že z jeho ekonomické situace však bylo zcela zřejmé, že naplňuje definiční znaky úpadku. 5. I přes deklarovanou nouzi je však přesvědčen, že v insolvenčním návrhu a v jeho doplněních řádně označil své věřitele. Pokud jde o splatnost závazků, je přesvědčen, že tento údaj zcela jednoznačně vyplývá z doložených důkazů, a podle jeho názoru rozhodnutí soudu je do jisté míry alibistické a nemá oporu v právním řádu, neboť podobný postoj by vedl k ryze formalistickému chápání insolvenčního řízení. Tvrdí, že pokud má být hlavním účelem insolvenčního řízení alespoň částečné a spravedlivé uspokojení věřitelů dlužníka, pak tímto postojem Krajský soud v Brně naplnění tohoto účelu zcela znemožňuje. Poukazuje na to, že za období od podání insolvenčního návrhu se jeho majetek znehodnotil a jeho hodnota každým dalším dnem klesá, neboť jediným jeho nejvýznamnějším majetkem je v současnosti uskladněný materiál a zboží. Podle jeho názoru o jeho majetkové situaci svědčí i přehled přihlášek do insolvenčního řízení. 6. Odkazuje na závěry v rozhodnutí odvolacího soudu v řízeních sp. zn. KSOS 36 INS 6493/2015 a KSOS 14 INS 15886/2013, v nichž se odvolací soud jasně postavil na stranu materialistického vnímání insolvenčního řízení, když uvedl, že údaje obsažené v insolvenčním návrhu musí vytvářet v konkrétní skutkové rovině takový obraz věci, z nějž by bylo lze logicky dovodit skutkový a právní závěr o tom, že dlužník je v úpadku. Pokud by se odvolací soud ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, tak poukazuje na to, že z jím přednesených skutečností a důkazů přinejmenším nepochybně vyplývá, že veškeré tvrzené závazky jsou po splatnosti nejméně k 18. 4. 2017, tedy zcela nepochybně tři měsíce po splatnosti. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že jeho insolvenční návrh odmítnut nebude. 7. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka důvodné není.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

9. V dané věci vyplývají z obsahu spisu následující skutečnosti:

-Dne 18. 4. 2017 bylo u Krajského soudu v Brně zahájeno insolvenční řízení dlužníka FEN´LINE s.r.o. V důvodech insolvenčního návrhu dlužník uvedl, že společnost od 30. 1. 2014 fakticky řídil pan Franck Naturel, který je rovněž od 12. 6. 2015 jednatelem a jediným společníkem společnosti NASKOD s.r.o. Kontrolou účetnictví bylo zjištěno, že pan Naturel prostřednictvím společnosti NASKOD vykonával konkurenční činnost s činností dlužníka, a to bez předchozího souhlasu dlužníka jako zaměstnavatele. Pan Naturel umožnil výkon výdělečné činnosti pro společnost NASKOD také dalším jeho zaměstnancům a opakovaně jednal v rozporu s jeho zájmy jako svého zaměstnavatele. Zneužil svého postavení, jakožto generálního ředitele a zároveň jednatele NASKOD, neboť tato společnost mu dodávala produkty za obchodních podmínek, které zcela zřejmě neodpovídají běžným obchodním podmínkám. Dlužník tvrdí, že celková výše škody, kterou mu způsobil pan Naturel, přesahuje částku 6 mil. Kč-pan Naturel byl písemně vyzván k náhradě škody či k vydání bezdůvodného obohacení. Podle dlužníka pan Naturel mu svou činností fakticky přivodil platební neschopnost, kterou nemůže řešit jinak než podáním insolvenčního návrhu. V insolvenčním návrhu dlužník uvedl, že má více věřitelů, které zde popsal uvedením neúplné obchodní firmy či jménem a příjmením bez bližší specifikace, a u takto označených věřitelů uvedl výši jejich pohledávky a souhrnně konstatoval, že pohledávky jsou z naprosté většiny déle než tři měsíce po splatnosti, jak má vyplývat z přiložené knihy pohledávek, a konstatoval, že eviduje pohledávky v celkové výši 9.959.506,13 Kč, z nichž nepopírá pohledávky v celkové výši 9.099.362,46 Kč. V části IV. návrhu dlužník uvedl, že má majetek a finanční prostředky, které by mohly být použity na úhradu jeho závazků, v celkové výši 2.292.303,96 Kč, přičemž uvedl, že eviduje i pohledávky vůči svým dlužníkům v celkové výši 508.848,70 Kč. Dlužník pak závěrem konstatoval, že ke dni podání návrhu naplňuje znaky úpadku formou platební neschopnosti dle § 3 odst. 1 IZ, neboť má více věřitelů, jejichž peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto peněžité závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, a rovněž tak naplňuje znaky úpadku formou předlužení dle § 3 odst. 3 IZ, neboť má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu majetku. K návrhu přiložil dlužník seznam zaměstnanců. -Usnesením ze dne 25. 4. 2017, č. j. KSBR 29 INS 8072/2017-A-6, soud vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil insolvenční návrh tak, že předloží listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek, to je zejména doloží listiny, z nichž je patrná existence všech tvrzených závazků. -Podáním z 11. 5. 2017 dlužník uvedl, že nemá k dispozici kompletní účetnictví, a proto se mu podařilo najít listiny prokazující pohledávky pouze některých věřitelů, kteří jsou v tomto podání označeni, a k čemuž dlužník předložil listiny. -Usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. KSBR 29 INS 8072/2017-A-21, soud uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. -Usnesením ze dne 19. 7. 2017, č. j. KSBR 29 INS 8072/2017, 3 VSOL 691/2017-A-28, odvolací soud pro předčasnost změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníku neukládá. Odvolací soud uvedl,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

že přistoupit k uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení lze teprve tehdy, jestliže insolvenční návrh má všechny zákonem předepsané náležitosti; je pojmově vyloučeno činit další opatření vůči navrhovateli, jestliže insolvenční návrh je buď vadný ve smyslu § 128 odst. 1 IZ, anebo k němu nejsou připojeny předepsané přílohy ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 IZ. -Usnesením ze dne 29. 8. 2017, č. j. KSBR 29 INS 8072/2017-A-32, vyzval insolvenční soud dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil insolvenční návrh ze dne 18. 4. 2017 tak, že předloží soudu řádný seznam závazků s poučením o tom, které náležitosti takový seznam musí obsahovat, dále předloží soudu řádný seznam majetku, s poučením o tom, jaké náležitosti musí takový seznam obsahovat, a předloží řádný seznam zaměstnanců, ve kterém budou zaměstnanci dlužníka označeni jménem, příjmením a bydlištěm, s poučením o tom, že seznamy musí dlužník podepsat a musí v nich uvést, že jsou úplné a správné. Výzva insolvenčního soudu obsahuje poučení podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ. -Na výzvu soudu dlužník doplnil insolvenční návrh o požadované seznamy-v seznamu majetku, o němž prohlásil, že je správný a úplný, označil majetek v celkové výši 508.848,70 Kč, mimo jiné zde označil také své pohledávky vůči svým dlužníkům, které označil neúplnou obchodní firmou a bez uvedení sídla; v seznamu závazků, o němž také prohlásil, že je správný a úplný, úplnou obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem označil pouze dvanáct svých věřitelů, zbývající věřitele označil neúplnou obchodní firmou, popřípadě pouze jménem a příjmením, u svých věřitelů uvedl výši závazku, u některých z nich i důvod závazku, a pokud jde o splatnost závazků, tak u všech označených věřitelů uvedl po splatnosti a vyjádřil se k tomu, zda závazky popírá či nikoliv. V seznamu zaměstnanců, o němž prohlásil, že je úplný a správný, uvedl, že nemá zaměstnance, s tím, že se zaměstnanci, kteří byli uvedeni v insolvenčním návrhu ze dne 18. 4. 2017, byl ukončen pracovní poměr dohodou. 10. Podle ustanovení § 3 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost") (odstavec 1). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (odstavec 2). Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat (odstavec 4). 11. Podle ustanovení § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4). 12. Podle ustanovení § 103 odst. 1 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje. 13. Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a je-li insolvenční návrh podán za dlužníka osobou podle § 390a odst. 1, vyzve ji insolvenční soud usnesením k doplnění insolvenčního návrhu v jím určené lhůtě a toto usnesení doručí také dlužníku. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Je-li insolvenční návrh podán za dlužníka osobou podle § 390a odst. 1, nezačne tato lhůta běžet dříve, než je usnesení podle věty první doručeno jak dlužníku, tak osobě podle § 390a odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. 14. Soud prvního stupně rozhodl správně, jestliže insolvenční návrh dlužníka odmítl. 15. Insolvenční návrh dlužníka neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností ohledně tvrzeného úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti. V insolvenčním návrhu jsou sice označeni věřitelé dlužníka, avšak chybí konkrétní údaje o splatnosti závazků dlužníka vůči těmto věřitelům-je zde pouze obecně uvedeno, že z naprosté většiny jsou závazky déle než tři měsíce po splatnosti . Insolvenční návrh však obsahuje skutková tvrzení ve vztahu k úpadku ve formě předlužení, jež může nastat jen u dlužníků právnických osob nebo u fyzických osob-podnikatelů. O předlužení jde přitom tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků (splatných i nesplatných) převyšuje hodnotu jeho majetku. 16. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit povinné přílohy podle ustanovení § 104 IZ, to je seznam svého majetku, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Dlužník by měl při vyhotovení seznamů postupovat s náležitou pečlivostí a uvádět v nich skutečné a pravdivé údaje. Insolvenční zákon přímo vyžaduje, aby dlužník potvrdil, že uvedené seznamy jsou správné a úplné, tento požadavek má svůj průmět i do trestněprávní oblasti, neboť porušení této povinnosti může být postiženo jako trestný čin například poškozování věřitele.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

17. Vzhledem k tomu, že dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu tyto povinné přílohy nepředložil sám (k insolvenčnímu návrhu byl předložen pouze seznam zaměstnanců), soud prvního stupně postupoval správně, jestliže usnesením ze dne 29. 8. 2017 vyzval dlužníka, aby předložil soudu řádný seznam svých závazků, s poučením o tom, jaké obsahové náležitosti musí tento seznam obsahovat, dále byl vyzván k předložení seznamu majetku, opět s poučením o obsahových náležitostech tohoto seznamu, a dále byl vyzván k předložení řádného seznamu zaměstnanců, opět s poučením o náležitostech tohoto seznamu. Dlužník na výzvu soudu reagoval a ve stanovené lhůtě tyto seznamy doložil. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že předložený seznam majetku a seznam závazků nejsou řádné. 18. V seznamu majetku nejsou řádně označeni dlužníci dlužníka v souladu s požadavkem vyplývajícím z ustanovení § 103 odst. 1 IZ. V seznamu závazků věřitelé dlužníka taktéž nejsou řádně označeni obchodní firmou, sídlem, identifikačním číslem, popřípadě jménem a příjmením a bydlištěm tak, jak vyžaduje ustanovení § 103 odst. 1 IZ-řádné označení věřitelů je pouze u dvanácti osob a větší část věřitelů dlužníka řádně označena není. U žádného z věřitelů není uveden údaj o splatnosti. Z ustanovení § 104 odst. 3 IZ přitom vyplývá, že v seznamu závazků je dlužník povinen uvést nejen výši závazku, ale i splatnost jednotlivých závazků, o čemž byl dlužník insolvenčním soudem řádně poučen. Neuvedení těchto podstatných náležitostí má za následek to, že takový seznam závazků nelze považovat za řádný, a nutno dovodit, že dlužník svou povinnost předložit řádný seznam závazků nesplnil. 19. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem odvolatele, že přístup insolvenčního soudu je formalistický. Obsahovým náležitostem povinných příloh insolvenčního návrhu je věnována zvláštní pozornost, a to především proto, že při poctivém přístupu dlužníka při jejich vyhotovování mohou být významným zdrojem informací ovlivňujícím rychlý a účinný postup insolvenčního soudu při řešení krizové situace dlužníka; předložení seznamu závazků má pak význam i z hlediska pozdější fáze insolvenčního řízení, které je vyhrazeno popírání přihlášených pohledávek. 20. Údaje o splatnosti závazků dlužník neuvedl ani v insolvenčním návrhu a ani v seznamu závazků. Pokud dlužník poukazuje na to, že tyto údaje zcela jednoznačně vyplývají z doložených důkazů, tak k tomu odvolací soud uvádí, že není povinností soudu, aby data splatnosti jednotlivých závazků sám vyhledával v listinných důkazech, které dlužník připojil ke svému insolvenčnímu návrhu jako přílohu. Jestliže poukazuje na to, že platí, že soud je při osvědčování stavu úpadku veden vyšetřovací zásadou, tak ta se uplatní v případě, je-li podán řádný insolvenční návrh a k insolvenčnímu návrhu jsou připojeny zákonem vyžadované přílohy obsahující zákonem požadované náležitosti, což v dané věci splněno není. Pro dlužníka nemůže být omluvou ani to, že je v důkazní nouzi v důsledku popsaných okolností o působnosti bývalého jednatele dlužníka. 21. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.

řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 31. ledna 2018

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.